Biela ruža, Čierny les
Eoin Dempsey
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450349/mid_biela-ruza-cierny-les-ZZc-450349.jpg
4
1260
1260
Pred nástupom Hitlera k moci bola horská chata rodiny Gerberovcov miestom radosti a rodinnej pohody. Teraz, keď Čierny les prikryla hrubá snehová prikrývka, sa v nej odporkyňa fašistického režimu Franka Gerberová cíti osamelá a zúfalá. Cez jej domovinu sa prehnala vlna brutality, ktorá jej vzala milovaných ľudí aj zmysel života. Všetko sa zmení, keď v snehu náhodou objaví letca v uniforme Luftwaffe. Muž je zranený, v bezvedomí a vedľa neho leží padák. Franka, vyštudovaná zdravotná sestra, ho napriek svojmu odporu k režimu dovlečie do osamelej chaty v horách. Čoskoro však zistí, že muž nie je tým, za koho sa vydáva, a začne pátrať po jeho skutočnej identite. Z ich krehkého vzťahu sa v hroziacom nebezpečenstve vyvinie nevyhnutné spojenectvo. Dokážu si s gestapom v pätách dôverovať natoľko, aby spojili sily a dokončili misiu, ktorá by mohla zmeniť priebeh vojny aj ich život?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , Ikar (SK)Originální název:
White Rose, Black Forest, 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc líbila. Ikdyž místy se mi zdála jako popis dějin Německa, což mi nevadilo. Nebylo na škodu vidět válečnou situaci z pohledu německých obyvatel. Konec se mi zdál příliš zrychlený až odfláknutý, pár stránek navíc by příběhu pomohlo. Jsem ráda, za to , že to dopadlo takto.
Jak byl začátek knihy podrobný, tak byl konec uspěchaný a celé takové "ploché" bez nějakých dějových zvratů. Zajímavý námět, slabší zpracování, ale aspoň jsem se dozvěděla o existenci skupiny Bílá růže. Posloucháno jako audio - OK, ale upřednostnila bych, aby mužské postavy namluvili muži...
(SPOILER) Nemastné, neslané..... v polovině knihy jsem ztratila zájem. Nejvíce mne táhl začátek, děj byl rychlý a zajímavý, mělo to spád a navozená situace mne zajímala. Pak to tempo však úplně zastavilo Frančiným vyprávěním o její minulosti a to byl pro mne kámen úrazu, protože mě to vůbec nebavilo. Zdlouhavě jsme se dozvěděli o jejím osudu, pak jsme to vzali ještě do minulosti druhého hrdiny a pak se věci děly tak nějak hrozně předvídatelně. Za sebe mohu říct, že námět nebyl špatný, ale zazdil to ten způsob podání, nijak jsem to neprožívala a vůbec jsem se o hlavní hrdiny nebála - bylo to bez napětí, bez emocí, bez gradace. Čekala jsem hlubší psychologickou hru mezi hlavními hrdiny v době, kdy ho léčila - myslela jsem, že to bude zaměřeno především na tuhle část a v průběhu jejich rozhovorů se bude i čtenář postupně a pomalu seznamovat s jejich minulostí a myšlenkami, nemuselo být přece hned tak jasně dáno najevo, kdo je "hodný" a kdo "taky hodný"..... Dalo se z toho vytěžit mnohem víc - prostě mít dobrý námět není všechno.... napsat knihu je kumšt, který na výborné úrovni zvládá nemnoho lidí....
Všeobecné nadšení z knihy nesdílím. Nemůžu říct, že by se mi kniha nelíbila, ale něco mi chybělo... Možná to bude tím, že moc nemusím smyšlené příběhy zasazené do historie. A tomuto příběhu nějak chyběla uvěřitelnost. Nicméně v autorovi je cítit potenciál a určitě si od něj přečtu jeho další knihu, až nějakou vydá.
Nakladatelství doporučuji vyhodit korektora - hrubé chyby a překlepy do knížek opravdu nepatří.
(SPOILER)
Franka - bývalá vůdkyně hitlerovské mládeže, která se dala na opačnou stranu díky tatínkovi, po tom, co jí zemřela matka a byl zabit postižený bratr, který byl samozřejmě přítěží státu. Bývalá přítelkyně jedné z nejvyšších hlav Gestapa Daniela. Odsouzená na půl roku vězení díky tomu, že smetla ze stolu všechny své blízké a u soudu řekla, že jí pomotali hlavu a nevěděla co dělá, zatímco zbytek její skupiny bílá růže byl popraven.
Malé městečko a horská chata na samot,a do toho nález zasněženého a zraněného příslušníka luftwaffe, který ale ze spaní mluví anglicky. Franka jako bývalá zdravotní sestra je rozhodnuta mu zachránit život, ale tuší, že dělá něco, za co by jí čekala poprava.
Když se John probere a získají k sobě vzájemnou důvěru, jde tady o jediný cíl, zajistit od německého vědce plány na jaderný projekt, o kterém sice nikdo neví, ale kdyby se dostaly do rukou Němcům, rozhodně by to bylo horší, než Američanům.
Když se ale celá situace zvrtne a Franka s Johnem zabijí u ní v chatě Daniela, je jasné, že jediná možnost je útěk do Švýcarska.
Tento román z války inspirovaný skutečnými událostmi (nutno zvýraznit inspirovaný), není to kniha plná faktů je velmi čtivý, stránky utíkají ani nevíte jak a postavy Franky i Johna jsou dobře promyšlené. I přesto, že se tady vraždí, nepůsobí kniha nějakým depresivním dojmem, píše naopak, fandíte hlavním hrdinům a čekáte co se stane dál.
Velmi příjemná kniha, ve které byly nějaké pasáže dost přitažené za vlasy, ale budiž.. :)
Jedna moje oblíbená kapela ve své písničce zpívá o tom, že "....all you need is love." A je to pravda obecně platná v celém časoprostoru a za všech okolností, i když ty mohou být někdy mimořádně složité.
Potřebujeme lásku a pak ještě taky naději. O té řekl pro změnu jeden můj oblíbený dramatik a prezident, že: "Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl - bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Bez naděje by se neděly všechny ty neuvěřitelné a úžasné skutky, jakých jsme my lidé schopni. A bez lásky, ať už v jakékoliv podobě, by nebylo v životě barev ani chutí.
"Růže bílá, černý les" je strhující příběh z nacistického Německa. Příběh, který se mohl stát, možná stal, příběh o síle, odvaze a naději. A o lásce.
"Německo se sice propadalo stále hlouběji do propasti, avšak oni si přesto našli čas být mladí a zamilovaní."
Kniha se mě celkem líbila,,pěkně se četla,ale nevím,čekala jsem asi něco jiného,ale příběh to byl pěkny,napínavy,kniha jakokdyby z druhé strany,,,před nedávnem jsem dočetla podobnou knihu Ochutnávačka a ta se mě líbila trošku víc,,,ale urcitě se pustím do Najdi Rebeccu,,,
Hezky napsané, ale možná hodně krátké, nevím. Ani jsem se nestihla ponořit do příběhu a byl konec.
SPOILER: ...a navíc "růžový". Romantické pasáže mi tam vyloženě nesedly a asi kvůli nim jsem příběhu nevěřila. Něco tomu chybělo.
Přečteno jako audiokniha, ale nijak jí to neubíralo na poutavosti, kapitoly jsem doslova hltala a těšila se, co bude následovat. Knihy o životech obyvatelstva za války jsem četla málo, více jich bylo k koncentračních táborech. V jednu chvíli jsem si při čtení vzpomněla na knihu Kabinet milostných dopisů, která byla také úžasná a krásná.
Moc pěkně napsaná kniha. Sedla jsem a četla, dokud neskončila. Doporučuji přečíst.
2. světová válka z pohledu německých civilistů. Lidí, kteří nesympatizovali s nacisty a Hitlerem, žili ve strachu z mučení gestapem, báli se udání od nejbližších, byli usmrcováni bombovými útoky Spojenců. Nikdy jsem 2. světovou válku z této strany nevnímala. Kniha byla nejlepší, co jsem letos četla. Navíc tak napínavý příběh Franky a Johna. Chtěla jsem číst co nejpomaleji, aby mi vydržela co nejdéle. Krásná. Čtěme o minulosti a važme si současnosti.
(SPOILER) Knížka RŮŽE BÍLÁ, ČERNÝ LES nebyla vůbec špatná. Dobře se to četlo, ale problém mám s tím, že takových knížek už jsem přečetla plno a nebylo tady nic navíc, pro co bych si knihu zapamatovala. Největším kladem je určitě happyend. Jsem prostě na ty šťastné konce a myslím, že v dnešní době o to víc !!!!
Zvláštní kniha.
Příběh se mi líbil, i když co se této doby týče jsem zvyklá spíš na děj z koncentračního prostředí. France jsem fandila, konec byl milým překvapením.
Kniha mi přinesla rozhodně trochu pochopení pro Franku a ostatní mladé Němce, kteří byli strženi davem a chválami, chodili do svých "oddílů", kde se přátelili, podnikali různé výlety, společně hráli hry a vůbec prostě takový kroužek mladých. Už dává smysl to, že nechtěli uvěřit, že se děje něco špatného, protože všude kolem nich byla vytvořená bublina...
Závěr byl dle mě trochu odbytý, ale i tak se mi příběh líbil především díky myšlenkám obou protagonistů knihy - to jak se báli jeden druhého i jak na sebe museli spoléhat, i když byli cizinci. Těžké časy lidi sblíží...
Celkově kniha není nijak drsná, ale přitom odhaluje různé ne/pěkné pohledy na druhou světovou válku, což moc chválím.
ČV 18 kniha zmíněna v jiné knih Na západní frontě klid
Nejde jinak, než dát všech pět hvězd. Silný a relativně klidný příběh. Alespoň tak do půlky. Četla jsem to téměř jedním dechem, skvěle napsané!
Nevím odkud začít, ale jsem úplně rozhozená. Je fakt, že jsem se začetla snad na první stránce, protože jsem ani nemrkla a byla v polovině knihy. Čtenář je okamžitě uvržen do akce a dobrodružství, fandí a pak i vyslechne vyprávění obou stran o jejich životě. Už z toho jsem byla zdrcená. Franka zažívala věci, které by mne nenapadly - a to že i Němci to mohli mít tak moc těžké. John je můj kladný hrdina a věc s bombou mi přijde také silně k zamyšlení. Vyvrcholení v příběhu bylo ohromně napínavé a plné zvratů, že jsem nestíhala dýchat. Knihu jsem si jako čtenář emočně užila a pocity asi jen tak nezmizí. Nádherně napsáno, je z toho cítit vše co má a s postavami prakticky vše prožijete naplno, jako byste u toho byli s nimi. Lituji toho, že jsem si tento příběh nepřečetla dřív a odkládala ji.
Nepopiratelně hodně čtivý příběh. Odtrhnout jsem se nemohla a nechtěla. Pravdou ale je, že ve výsledku malinko červenou knihovnou opravdu zavání, ačkoliv vlastně jakékoliv "sladkosti" jí podobné téměř postrádá. Možná styl psaní ? Nevím. Místy málo uvěřitelné. Asi jsem zvyklá na trochu jiné válečné romány, nicméně druhou knihu autora si určitě přečtu.
No za mě teda žádný extra velký zázrak.Oceňuji tedy jiný úhel pohledu na nacismus a to očima německé dívky.Ale jinak to vidím také jako červenou knihovni či spíše americký slaďák.
(SPOILER)
Audio kniha - četba na pokračování z archivu ČR Dvojka
Určitě si to chci půjčit v knihovně a knihu si přečíst (a možná pak upravit hodnocení směrem nahoru), protože:
...nevím, jestli to nebylo zkrácené - nelogický konec:
Franka s Johnem zastřelili gestapáka Daniela, je večer kolem deváté. Nejspíš ho nikdo nebude cca 12 hodin postrádat, jsou 80 km od Švýcarských hranic, mají k dispozici auto, silnice jsou průjezdné a papíry mají také v pořádku. Přesto jedou po lesních cestách, pak pokračují pěšky. Těsně u hranic dojde ke střetu s gestapem.
Další: John má nohy v sádře, ještě nejsou zhojené zlomeniny. Nicméně před nástupem do auta se sádra sundá, pak může normálně utíkat před gestapem, pomáhá France, může šplhat po skále...
Až na tyto nesrovnalosti to bylo zajímavé, napínavé, dozvěděla jsem se o Bílé růži. Další kniha z pohledu obyčejného Němce, antifašisty.
Hrozný byl přednes a hlas Lucie Trmíkové.
Krásný, i když neskutečný příběh z konce 2. světové války. Přesto se mi kniha velmi dobře četla a vřele jí doporučuji.