Bílá Masajka
Corinne Hofmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/9679/mid_bila-masajka-c6z-9679.jpg
4
1238
1238
Bílá Masajka série
< 1. díl >
Corinne Hofmannová, úspěšná švýcarská podnikatelka, se rozhodne strávit se svým snoubencem dovolenou v Keni. Hned po přistání na letišti v Mombase je touto zemí zcela očarovaná. Při přejezdu řeky na féře náhodou zahlédne urostlého masajského válečníka Lketingu a fascinuje ji jeho krása i chování. Je to láska na první pohled a Corinne udělá všechno pro to, aby se s Lketingou znovu setkala. Zpátky do Švýcarska odjíždí s neochvějným přesvědčením, že se do Afriky a k svému milému Masajovi brzy vrátí. V krátké době rozprodá veškerý majetek, opouští dosavadní způsob života v civilizované společnosti a zaslepeně se vrhá do neznáma. V keňské buši hluboko ve vnitrozemí vede po boku svého negramotného masajského válečníka život plný strastí - bez vody a toalet a nedostatku potravin -, ale přesto se zpočátku cítí šťastná. Navzdory boji s byrokracií oslaví s Lketingou v jeho domorodé vesničce z chatrčí i svou svatbu. Stane se z ní bílá Masajka, která se musí podřídit rituálům kmene. Její radost je završena, když se jí narodí dcerka Napirai. Avšak každodenní živoření v neuvěřitelně primitivních podmínkách s sebou přináší neustálé problémy: smrtelně nebezpečné nemoci a infekce, hladovění, materiální strádání i nepřekonatelné kulturní rozdíly a předsudky. Corinne je žena do nepohody, statečně se snaží všechno zvládat, dokonce i tady se pouští znovu do obchodování, ale po vyčerpávajících čtyřech letech se ocitne na konci svých fyzických i duševních sil a bez finančních prostředků. Její sen o kouzelné Africe, víra ve vlastní síly a velká láska k Lketingovi se mění v rozčarování a nenávratně se rozplývají...... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2008 , Ikar (ČR)Originální název:
Die weisse Massai, 2003
více info...
Přidat komentář
Klobouk dolů před odvahou nechat veškeré jistoty a pohodlí a vydat se za srdcem. A věřím, že v tu chvíli nemohla jinak. Stejně jako obdiv tomu, co vše si zkusila, překonala a kolik energie do všeho dala. A naposledy obdiv odvaze finální. Příběh je to ohromný...
Krásně napsané,četla jsemjedním dechem,zkoukla jsem i film,ale ten nebyl tak zajímavý jako kniha.
Stále nechápu, jak se někdo může přestěhovat do buše za pologramotným mužem, se kterým nedokáže komunikovat téměř v žádném jazyce... Příběh je to silný, jen tedy občas zjistíte, že autorka neumí moc psát.
Jedna z forem lásky.
Jinak naprosto souhlasím s mauglie.
Kdyby mě to napadlo, tak takhle to přesně napíši.
No.. asi jsem nebyla nikdy takhle zamilovaná..
(To by tak ještě scházelo..)
Četla jsem v období krátce po opadnutí módní vlny, kniha prostě na mě v knihovně stále útočila, až jsem po ní prostě sáhla :-) Čekala jsem, že to bude úplná blbost, ale docela mile mě to překvapilo. Motivaci autorky k tak radikální životní změně teda osobně nechápu, ale aspoň si člověk tak trochu popřemýšlí nad vlastním žebříčkem hodnot a nad tím, co by byl v životě ochoten obětovat.
Obdivuji autorcinu odvahu, nicmene nedokazi pochopit, ze zahodi cely svuj dosavadni uspesny zivot pro nekoho, koho vlastne vubec nezna a v podstate ho zpocatku soudi jen podle vzhledu... Na druhou stranu je obdivuhodne, jak moc byla ochotna bojovat za lasku, proti ktere stalo snad naprosto vse: jazyk, kultura, zivotni styl, cizi zeme... Za to klobouk dolu!
Kniha jako takova me vsak prilis nezaujala, nemohla jsem se zacist do deje, a kdyby me tak strasne nezajimalo, kdy konecne od Lketingy utece a co bude tou posledni kapkou (kdyz ji neodradily ani ruzne nemoce), asi bych ji ani nedocetla...
Kniha se četla jedním dechem.Neuvěřitelný příběh. Ke knize se již poněkolikáté vracím.Fascinuje mě síla autorky rvát se v tak odlišných podmínkách s nemocemi,se životem.Její propadnutí masajskému válečníkovi chápu a rozumím mu.
Knihu jsem četla až po filmu... Obojí asi stačí jednou. Hlavní hrdinku jsem moc nechápala, ale hezký romantický i smutný příběh.... Zkoušela jsem i další díl, ale nebavil mě.
"Odkud, že je? Ze Švýcarska? A vzala si Masaje? Masaje říkáš? To je cvok!" řekl Keňan, kterému jsem popsala ve dvou větách děj mnou čtené knihy. I pro ně jsou Masajové a Sambuři příliš odlišní a zvláštní. Ke knize jsem se dostala po návratu z Keni proto, abych se dozvěděla něco více o životě Masajů / Samburů. Nikdy nepochopím autorčino absurdní uhranutí, možná téměř až posedlost, Lketingou, kterého pouze chvíli pozorovala a na základě toho stornovala dosavadní život.
Co se týká projevu, je opravdu jednoduchý a nekomplikovaný. Ovšem chvílemi začne rušit podrobné popisování nepodstatných banalit, takže máte občas chuť přeskočit. A někdy to taky nakonec uděláte a zjistíte, že v tom nepřečteném odstavci jste o nic nepřišli.
právě jsem dočetla Afrika, má láska..a vracím se i k prvním dílům...celý můj koment a dojmy ze seznámení s Corinne jsem srhnula při knížce Příběhy bílé Masajky, protože j sem to četla jako trilogii... nicméně nedalo mi nečíst si komenty i k jednotlivým dílům a dobře se bavím :D líbili se zejména Damato, Křovák... a i další...
Moje shrnutí - Corinne je šílená ženská, dobrodružka, romantička a také hlavně šikovná obchodnice...příběh čtivý, no, věděla jak své dobrodružství zhodnotit :) předpokládám že zaujme hlavně ženy ;) já navzdory všemu doporučuji - skvělá oddechovka !! a Corinne za její životaschopnost velice fandím :)
Kniha je pěkně napsaná, moc zajímavý příběh ač těžko pochopitelný. Pustila jsem se i do druhého dílu, abych věděla jak bude život Corinne pokračovat, ani tato kniha nebyla špatná, ale objednávku třetího dílu už jsem zrušila, protože druhý díl ke konci začínal nudit a bylo vidět, že sama spisovatelka už se musí nutit do něčeho co by alespoň trochu zaujalo.
Příběh zajímavý, na styl psaní jsem si musela chvíli zvykat. Knihu jsem četla krátce po knize Bez dcerky neodejdu, která mě dokázala stylem vyprávění mnohem více vtáhnout do děje. U této knihy jsem první polovinu četla velmi dlouho, příběh mě víc bavil v druhé polovině -po svatbě.
Moc se mi líbilo. Jen zkrátka toto rozhodnutí paní Hofmannové nedokážu pochopit. Prala až do svého psychického konce. Já už bych na jejím místě balila kufry asi po týdnu. Ale velmi zajímavý pohled na statečnost bílé ženy v buši.
Svého času módní záležitost, fenomén, který mě osobně bavil zhruba do třetiny knihy. Pak se zájem rozplynul. Situace se často opakovaly, prostředí Keni už bylo popsáno dostatečně a vzpomínková kniha už neuměla přinést nic nového pod sluncem. Postavy mi moc sympatické nebyly.
Počátek Corinnina příběhu zní jako šílenství, ale ona se dokázala ve zcela cizím světě dost dobře zorientovat a radit si v pro ni naprosto nepředstavitelných situacích. Vztah nakonec ztroskotal na tom, na čem většina vztahů a je úpně jedno, jestli uprostřed Brna nebo uprostřed Afriky..to bylo pro mě to nejsmutnější. Jiná by to vzdala v nemocnici, jiná už po prvních nocích v chýších bez vody. Corinne si šla za svým snem a projevila nesmírnou dávku odvahy a odhodlání, aby ho naplnila. Leč...láska sice hory přenáší, ale se sobeckým chlapem nehne. Kniha mě pohltila, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Ráda si přečtu další pokračování.
Prakticky vše, co bych mohla k této knize říct, zde již zaznělo. Od začátku jsem si říkala, že hlavní hrdinka je s prominutím blázen, a kdybych nevěděla, že se jedná o skutečnou událost, považovala bych celý příběh za hodně špatně a nereálně vymyšlený. Postupem času jsem musela uznat, že Corinne je zřejmě statečná a silná žena, i přesto ale nedokážu její rozhodnutí chápat. Text nepřekypuje literárními obraty, ale vzhledem k žánru a tomu, že autorka není spisovatelka, mi to nevadí. Naopak mi vadily některé stále se opakující pasáže - nekonečné harcování se po úřadech, problémy s autem, zdravotní problémy atd.
Štítky knihy
Afrika zfilmováno Keňa autobiografické prvky svatba Masajové ženská obřízka manželství s cizincem
Autorovy další knížky
| 2004 |  Bílá Masajka |
| 2005 |  Zpátky z Afriky |
| 2006 | Shledání v Barsaloi |
| 2012 | Afrika, má láska |
| 2017 | Dívka se žirafím krkem |
Knížku jsem četla v originále a občas jsem měla stejný pocit, kteří tady zmiňují někteří jiní uživatelé - že to stylisticky není "nic moc" a že strhující je více než umělecká a jazyková stránka samotný příběh. Výtky k psaní se objevují více u dalších dílů, kde už ten exotický a fascinující příběh tak trochu chybí a člověk se soustředí i na další aspekty. K dalším knížkám autorky jsem se ještě nedostala, ale pokud na ně narazím, přinejmenším Zpátky z Afriky si ráda přečtu, tentokrát už pravděpodobně v českém překladu.
Jinak samotný příběh je více než zajímavý, viděla/četla jsem i některé rozhovory s autorkou a úplně chápu úspěch těchto knih - má jedinečnou povahu a životní osud a skrz knížky může člověk trochu toho dobrodružství ochutnat, aniž by musel opouštět rodnou zemi, pálit mosty a překonávat nemoci a nepohodlí uprostřed Afriky.