Bílá nemoc
Karel Čapek

Popudem k napsání tohoto dramatu z r. 1937 byl podle autorových slov "konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur". Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci. Lékař Galén proti ní vynalezl účinný lék. Lék vydá jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky...... celý text
Přidat komentář

Nevím, jedna z knížek která se mi od Čapka moc nelíbila. Je poutavá a má svůj styl. Bohužel válka nepatří k mím oblíbeným.


Čapek je nejzručnější český spisovatel, jaký kdy kráčel po naší matičce Zemi a Bílá nemoc je jeho nejlepším dílem. Je potřeba vědět více?


Malé dílo s velkým poselstvím. Pamatuju si, jak jsme tohle dílo probírali ve škole, věděla jsem jak skončí...a stejně jsem na konci musela zadržet dech. Tak silně mě ten příběh zasáhl....


Krásná "pohádka" o Hitlerovi, který byl včas donucen "dostat rozum". Karel Čapek naprosto brilantně a ještě před následným válečným běsněním odhaluje nebezpečnost tupého a frustrovaného davu, kterému stačí dát tak málo, aby poslouchal...

Vskutku propracovaná kniha s parádním námětem, perfektně skrytým. Donutí vás hledat metafory, vcítit se, prožívat .Tato kniha si zaslouží i 6 z 5 hvězdiček. Nečekaný konec vás dostane!


"Ono u čtení Bílé nemoci je nejsmutnější to, v co Karel Čapek doufal a jak to doopravdy dopadlo."
Já bych si asi nemyslel, že v to Čapek doufal, na to byl příliš prozíravý a inteligentní (stačí se mrknout na bezvýchodnou Válku s mloky...). Řekl bych, že utopie pro něj nebyla únikem, ale zbraní, kterou používal v boji proti zlu, demagogii apod. Vždyť přeci jádrem Bílé nemoci a dalších Čapkových dramat není ani ten sentiment, ani ten patos (obojí jsou jen pomocné síly), ale ta pronikavá a unikátně bystrá kritika, ke které vše směřuje. Snaha demaskovat vše pokřivené je zde čitelná na každé stránce: Čapek se naváží do natvrdlosti vědecké mašinérie (viz Galénovi kolegové), do průhledné iracionality autoritářských vojáckých vůdců, i do nebezpečí, které v sobě nese zaslepený dav, ze kterého pointa Bílé nemoci dělá zlo ze všech nejhorší. Čapek byl mimochodem hodně inspirovaný Ortegovou Vzpourou davů. Vše navíc prostupuje celá plejáda mistrovsky trefných karikatur různých lidských typů a vlastností.
Myslet si o Čapkovi, že je naivní, je dost naivní (Weile, no tak!). Myslím, že málokomu to pálilo a i dnes pálí tak precizně a s takovou prozíravostí jako jemu.


Přečteno jedním dechem jak se říká. Líbilo se mi to, škoda jen, že sem neviděl divadelní hru, ta se knize v tomto případě těžko může rovnat... Každopádně doporučuji.


Začala jsem ji číst z donucení, ale nakonec mě pohltila. Moc se mi líbila. Ale ten konec... fňuk


Po přečtení knížky a následném zevrubném promyšlení jsem si kladl pouze jednu otázku, poučili jsme se ? Odpovědět si musí každý sám.


"Bílá nemoc" je silně protiválečně a protifašisticky zaměřená hra, která naléhavě upozorňuje na nesmyslnost válčení. Četla se mi moc dobře. A donutila mě, jako asi všechny Čapkovy knihy, přemýšlet nad ní. A to hlavně kvůli pro mě nečekanému konci, který dodal celé hře ponurou atmosféru.


Tohle je tak "skutečné", až se mi zatajuje dech!!! Jen jsem s obdivem myslela na to, jak dobře všechno Čapek věděl. Kéž už by nikdy na světě nebyl žádný Maršálek a našlo se hodně doktorů Galénů!!!

Dost dlouho se mi dařilo Karla Čapka ignorovat, přečtením Bílé nemoci se to však změnilo. Kniha je skvělá, o tom bez debat, a závěr? Po chvíli mlčení z ohromení jsem se pořádně navztekala. :)


Čapek s emi čte velmi dobře. Bílá nemoc a R.U.R. pro mě nejlepší knihy. Velmi doporučuji
Štítky knihy
zfilmováno česká literatura divadelní hry mezilidské vztahy rozhlasové zpracování pandemie dramata dobro a zlo klasická literaturaAutorovy další knížky
1948 | ![]() |
2004 | ![]() |
2017 | ![]() |
2009 | ![]() |
2004 | ![]() |
I když nemám ráda válečná témata, Bílou nemoc jsem přečetla dobrovolně, bez ohledu na povinnou četbu. Čapek pro mě byl a vždycky zůstane Panem Autorem.