Bílá nemoc
Karel Čapek
Diktátor (“Maršál”), který chce zahájit válku (dobová paralela na Adolfa Hitlera). V téže době se objevuje nakažlivá neznámá nemoc, která zabijí lidi. Mírumilovný lékař (dr. Galén) nachází lék. Bohaté lidi ale vyléčit nechce, pokud nejsou ochotni brojit proti válce. Maršálovým přítelem je také majitel zbrojovky baron Krüg, který také bílou nemocí onemocní. Dr. Galén, který zažil válku, jej odmítne léčit (dá továrníkovi ultimátum – nechce jej léčit dokud nepřestane vyrábět zbraně), proto je předvolán maršálem, přesto odmítá maršálova přítele léčit, pokud bude maršál pokračovat ve zbrojení. Baron Krüg se posléze sám zastřelí. Poté, co později maršál promlouvá k davu, si na prsou najde bílou skvrnu. Nakonec je ochoten vzdát se plánů na válku a ovládnutí světa, pokud jej dr. Galén vyléčí. Dr. Galén jde tedy pro léky a cestou zpět prochází skrz zfanatizovaný dav, kterým je ubit). Zfanatizovaný člověk z davu vysype obsah doktorova kufříku a nalézá ampulky s lékem, které rozšlape, doktor Galén sám zahyne ušlapán davem.... celý text
Přidat komentář
Líbí se mi, že Čapek ukazuje fašistické hnití ne z hlediska politického, ale individuálního. Tzv. bílá nemoc se prožírá takřka celou společností a jediný její léčitel stává se nejostřejším ostnem pro ty nejhorší lidi. Díky velkým myšlenkám zplodil Čapek veliké dílo.
Karel Čapek je jeden z mých nejoblíbenějších autorů. Jeho knihy si můžu číst opakovaně a vždy v nich najdu nějaké moudro.
Jedna z nejvlivnějších zemí je napadena takzvanou bílou nemocí. Lidé na sobě nacházejí bílé skvrny. Po čase se jejich stav značně horší, začnou zapáchat a z těla jim odpadává kůže. Proti této nemoci neexistuje lék a je vysoce nakažlivá do chvíle, než ji začne léčit doktor Galén.
Ten se ovšem zaváže k tomu, že bude léčit pouze chudé, protože jedině oni nemohou zemi pustošit a sužovat válkami, jelikož na to nemají prostředky.
Každý chce od Galéna pomoc, ale on si stojí za svým. Pomůže jen těm, kdo přislíbí mír a zemi bez válek. On sám už viděl jako vojenský lékař tolik zbytečně umírajících.
V knize jsou parádní obraty a myšlenky. Čapek zkrátká umí čtenáře vtáhnout do děje a nepustit. Jeho knihy byly, jsou a budou mou srdeční záležitostí na věky. :)
jedno z děl z mého maturitního seznamu četby. hru jsem viděla ztvárněnou v roce 2019, a proto se mi původně do čtení ani moc nechtělo. jsem ale ráda, že jsem se nakonec kousla a vrátila se k tomuto dílu. neboť bílá nemoc bude vždycky aktuální, ať za let současnosti karla čapka, tak v dnešní době. čapkovy postavy jsou jako vždy přesným odrazem odvrácené strany společnosti, o které každý ví, každý je její součástí.
Ze začátku to máš jen na kůži,
ale pak tě to začne žrát uvnitř,
... musí to být trest,
... musí to mít nějakou příčinu.
Lidí je na světě moc,
a tak si příroda našla řešení,
- bílá nemoc - zní z úst nejpovolanějších,
obraťte se s důvěrou na svého lékaře!
"Já mohu lidi léčit, jen já!", volá doktor Galén.
Jenže, proč? Aby se pak mohli zabíjet?
"Člověče, kdyby se dalo na špitály tolik, jako na válečné lodi _"
Myslím, že ani není potřeba komentáře, nad aktuálností Čapkových varování stále žasnu a taky mě z nich dost mrazí ...
Obě nemoci přišly z Číny a obě zabíjely hlavně staré a nemocné.
V Bílé nemoci autor vytvořil nadčasové drama, které je aktuální v dnešní době stejně jako v jeho. Maršál a Doktor jsou postavy charakterní a silné, jejich dialog a konflikt, který Maršál přiživuje silou násilí a Doktor silou nenásilí, vedou k tragickému nevratnému konci!
Z Covidu by nic nevykřesal ani Karel Čapek. Postavy Předseda vlády zachránce tisíce mrtvých, Epidemiolog génius průměrnosti, a Ministr zpěvák podržtaška jsou charaktery plytké. Byť komediální, jejich humor je k pláči. Místo ušlechtilých cílů předražené nákupy a preference osobních zájmů, dialogy jak z první obecné. Premiéra se po zásluze stala zároveň derniérou!
(SPOILER)
Opravdu mrazivý příběh. Paralela s dnešní společností úplně bila do očí. Lidé jsou zkrátka zainteresováni jen sami do sebe, a proto nevidí ostatní. Z postavení táborů pro nemocné mi bylo fyzicky špatně, no spíš z reakce otce. Dokud nejde o něj, tak jedná radikálně. Stejně tak maršál nebo baron (který se zdá být trochu lepší, ale také miluje svoje peníze a nechce doktorovi vyhovět). Kdo s námi nesympatizuje, pryč s ním.
Konec geniální, velmi mě překvapil a Čapek dokáže psát opravdu napínavě. Skvělá kniha k maturitě.
Děj této knížky mě opravdu chytl za srdce. Hodně poučná a zajímavá. Rozhodně by si ji jednou za život měl přečíst každý, nejen k maturitě.
U čtení jsem si pořád říkala, že ty lidi znám. Takoví přece jsme. Jsem si jistá, že kdyby se lidstvo dostalo do stejných podmínek jako v této knize, dopadlo by to úplně stejně. A to mi přijde geniální - jak přesně a mrazivě Čapek vykreslil lidskou povahu. Chápu, proč měla jeho díla takový úspěch.
Zatím nejlepší divadelní hra, kterou jsem četla. Nejvíc mě ohromilo, jak umí Čapek gradovat děj, tak nějak přirozeně, až to člověka pohltí. Konec mě oslovil nejvíce z jeho her (navzdory obecné kvalitě a údernosti jeho zakončení), téma bylo navíc taky docela aktuální a určitě bude i v budoucnu, protože se jen potvrzuje, že lidé se nemění ani po tolika letech, reakce na nemoc je stejná tehdy a dnes. Stejně tak mocenské vlivy, které takové katastrofy provází se jakoby podle vzoru opakují.
Nejzajímavější částí byla nejspíš rozprava někde na začátku, kdy se obyčejná rodina baví o propuknutí nemoci, jak je ovlivňují novinové články, jak vnímají nakažené sousedy, jak si chrání jen své zdraví a své živobytí a naprosto lhostejně k ostatním souhlasí s radikálními cestami, jak nemoc pokořit - izolační tábory pro nemocné atd.
OTEC (čte noviny): Zase článek o té nemoci! Kdyby už s tím dali pokoj!
Člověk má dost svých starostí za celý den
OTEC: Že je to humbuk, to malomocenství. Sem tam nějaký případ,
a noviny z toho hned dělají senzaci. A lidé, to se ví: jak někdo lehne s rýmou, už říkají, že má bílou nemoc.
OTEC: Zavřít ty malomocné a nepustit je mezi lidi. Jak se na někom
ukáže bílá nemoc, pryč s ním!
Pan Čapek byl výborný spisovatel, měl obrovský talent. Toto dílo to opět dokazuje.
Přečetla jsem to rychle a fakt mě to bavilo. Jedna z nejlepších divadelních her, které jsem kdy četla. Ne-li nejlepší. Naprosto doporučuji.
Pořád nedokážu pochopit, jak autor mohl tak dobře vystihnout budoucnost. Neskutečné dílo. Jsem hrdá, že jsme měli tak geniálního spisovatele, jako byl Karel Čapek.
Návrat do školních let - a dílo silné, působivé a aktuální - i na pár stránkách drama o lidství .....
Jedinec se svou svobodou ducha a svědomí, se svým právem na život, se svým lidským sebeurčením je fyzicky i mravně naprosto podřazen v podstatě autokratickému a násilím uloženému řádu ....
Jak tedy může pacifista dr.Galén obstát v souboji s vojevůdcem Maršálem ?
Rozdílný pohled na válku a její dopady :
Dr. Galén mluví o lidských obětech, Maršál o válce, která je jeho vyšším posláním ....
" Jenom válka udělá z lidí národ a z mužů hrdiny ...."
Jen si nejsem jistá, kolik z těch mužů v zákopech touží po hrdinství ....
Z velitelské pozice se bitevní vřava může zdát vzdálená....
Ať dopadne válka jakkoli, jisto je, že ve svém utrpení Člověk zůstal nespasen ...
Kniha napsaná v roce 1937 jako varování proti " bílé nemoci " ....
Po druhém podrobnějším čtení musím říci, že se jedná o úžasné dílo. Ač jsou postavy poměrně schematické, jejich charaktery a motivace jsou komplexní a velice zajímavé. Trochu mě zaráží necitelný krutý obraz světa, který mě nutí k porovnávání s dnešní dobou. Knihu doporučuji i proto, že není náročná, ale zároveň zajímavá k interpretaci.
Četla jsem to (asi jako většina lidí mého věku) k maturitě. V rámci maturity jsem od Čapků přečetla divadelních her více. Matka a RUR mě zaujaly o malinko více, ale hvězdiček je to pořád pět. Aktuální a mrazivé. Veledílo.
Po Matce a Bílé nemoci vím naprosto jistě, že miluju Čapka. Je potřeba ještě něco dodávat?
Perfektní, nadčasové. Přesně vystižené jednání lidí jak se chovají, když se jich nemoc netýká a pak, když se jich týkat začne, úplně jak v Covidu.
Nikdy u čapkových děl nepřestanu obdivovat tu nadčasovost. Nechápu, jak je možné, že tohle dílo bylo napsáno před tolika lety a já jsem v tom dokázala vidět korona situaci, ve které jsme se ocitli před třemi lety. Námět knížky se může zdát jednoduchý, ale přesně v tom tkví jeho genialita. Čapek skvěle ukazuje charakter lidí, davové uvažování i vývoj situace, který dost odpovídá realitě. Tohle bylo až děsivé, jak se to podobalo tomu, co jsme před pár lety zažili. Navíc to celé je napsané velmi jednoduše a smysluplně, tak, že to pochopí každý. Jediné s čím mám problém je ten konec, který se odehrál na pár řádcích. Kdyby byl rozpracovaný ve větším rozsahu, tak bych byla spokojenější. Ano, takhle jsem sice byla úspěšně šokovaná, ale myslím si, že by to mělo stejný efekt, kdyby se to více natáhlo. Jinak jsem ale spokojená a znovu tleskám tomu, co všechno Čapek dokázal vymyslet.
Je to ostuda, ale musím přiznat, že jsem tuto knížku četla ve svém věku poprvé, vlastně jsem ani nevěděla o čem je. Je to tak aktuální až to mrazí. Ale připadá mi, že by to bylo aktuální v jakékoli době. Blbců toužící po moci, po úspěchu a penězích je a bylo vždy dostatek, a co jsou za to ochotni obětovat se dovědí až je někdy pozdě.
Štítky knihy
zfilmováno divadelní hry rozhlasové zpracování pandemie dramata klasická literatura
Autorovy další knížky
1948 | Bílá nemoc |
2004 | R.U.R. |
2017 | Válka s Mloky |
2009 | Dášeňka čili Život štěněte |
2004 | Matka |
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, ve které Karel Čapek varuje před nebezpečím nacismu. Je to kniha, která v sobě skrývá velkou myšlenku a nadčasovost. Zasloužených pět hvězdiček a čestné místo v mé knihovně