Bílý tesák
Jack London
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481194/bmid_bily-tesak-vJk-481194.png
4
1880
1880
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1940 , MelantrichOriginální název:
White Fang, 1907
více info...
Přidat komentář
Četla jsem jako dítě a moc se mi kniha líbila. Byla jsem tedy už větší dítě. Měla jsem a stále mám moc ráda psy - i jiná zvířata. Jako dítě jsem moc ráda četla knihy, kde byl hlavním hrdinou pes (Bílý tesák byl kříženec psa a vlka - tedy vlčák - ne vlk) - nebo i jiné zvíře. Nakonec takové knihy čtu moc ráda i jako dávno dospělá. Bílý tesák je nádherná, ale i syrová kniha. A taky dobrodružná. A to mě tehdy moc bavilo.
Už jsem od dětství zapomněl celý příběh a tak jsem si to od začátku užíval. Krásné pojednání o vztazích mezi zvířaty a pak následně mezi zvířaty a lidmi. Občas mi zatrnulo, jak lidé nikdy nezklamou... Od začátku psáno poutavou formou, takže jsem se až do konce ani na chvilku nenudil. Moje druhá kniha od tohoto autora, jsem zvědav na další :-)
Mám doma vydání z roku '86, rodiče mi ho koupili v mikulovském antikvariátu. Stalo se to kdysi dávno - no, tak dávno zase ne, ale zpětně to vypadá jako věčnost -, ale dodnes si pamatuju svůj úžas, když jsem mezi stránkami našla poschovávaných několik vylisovaných čtyřlístků. Kam se od té doby čtyřlístky poděly, nevím. Asi jsem je porozdávala kamarádkám, byla jsem hloupé děcko.
Když jsem se teď po letech k Tesákovi, tomu nádhernému vlčkovi, vrátila, přišlo mi, jako by ty čtyřlístky po sobě přece jenom cosi nechaly, jakousi zpola vyvanutou stopu štěstí. Po dočtení poslední stránky už jsem si docela jistá. Tohle je moje kniha.
Tuto knihu by si měl podle mého přečíst každý, je to skvost v mé knihovně a určitě si ji ještě jednou přečtu. Je naprosto skvělá a úchvatně popisuje divokost a krásu přírody, která mě fascinuje. Kniha se silným příběhem, který se mi připoutal k srdci.
Tuhle knihu miluju. Už ani nevím kdy jsem ji četla poprvé, ale okamžitě jsem si jí zamilovala. Mám ráda zvířata a vlky a psy především. Tento příběh je úžasný, myslím, že dokáže nadchnout čtenáře napříč generacemi. Doporučuji všem, hodnotím na 100 %.
Jedním slovem nádhera! Autor překrásně popsal vztahy v přírodě, ať už potravní, nebo mezi Bílým tesákem a jeho průběžnými majiteli. Dávám mu za pravdu, že se charakter musí tvarovat. Popsal život takový, jaký je.
Poprvé sem Bílého tesáka četla v 9 letech a byla to první kniha která mě opravdu zaujala. Po 5 letech sem si ji přečetla znovu a pořád žasnu. Jack London měl, má a bude mít můj obdiv :)
Tohle je knížka, kterou si pomatuji, že jsem ji četla mezi prvními knížky. Po dlouhé době musím říct, že je to stále moje jedna z nejoblíbenějších knížek, protože má dobrodružný příběh s velmi emocemi, které se vyskytují v tom, jak lidé zacházejí se zvířaty. Jsem ráda, že Bílý tesák nakonec našel lidi, které ho milovali.
Miluji příběhy ze zvířecího pohledu a tahle kniha je, byla a vždy bude ta nejlepší! Velký respekt spisovateli za tak jedinečný emotivní příběh. Nesčetněkrát mě dohnal k slzám. Ráda jsem příběh poslouchala, když jsem byla malá. Teď jsem si ho přečetla sama a opravdu to budu číst znovu a znovu. Nemine to moje děti ani má vnoučata! (O to se postarám :D ) Opravdu velká poklona, tak ohromné a jedinečné dílo již nikdo nikdy nenapíše.
Nejdřív mi ji četl táta když mi bylo 5 v sedmi jsem ji přečetl sám. moje první delší kniha. London ví jak krásně popsat přírodu. Nádherná kniha. Opravdová klasika.
Tato kniha patří mezi opravdové klasiky a stojí za to ji přečíst! :) Jack London odvedl opravdu skvělou práci :)
Jedna z mích prvních knížek vůbec ale je prostě nádherná určitě se k ní ještě vrátím :-)
Štítky knihy
přátelství Aljaška zfilmováno vlci dobrodružství psí zápasy příběhy o psech člověk a zvíře dobro a zlo krutost
Autorovy další knížky
| 2020 |  Tulák po hvězdách |
| 2002 | Démon alkohol |
| 2003 | Bílý tesák |
| 1974 | Bílý Den |
| 1988 | Mezi zlatokopy |
(SPOILER) Začína to tým, že krvilačná svorka dvadsiatich vlkov prenasleduje a postupne zahrdúsi všetkých šesť psov záprahu a jedného psovoda. Potom sa svorka pohrdúsi navzájom. Ostane len vlčica s jej mláďaťom, ktorých unesú indiáni. Matku priviažu na palicu a počas celej tretej kapitoly ich obidvoch bijú kyjakmi, palicami a hádžu po nich kamene. Potom matku predajú, a keď za kanoe, na ktorom ju odvádzajú, mláďa pláva, tak ho indián vyhodí na palubu a dobije padlom, a následne, keď na neho vĺča zavrčí, ho ešte pre istotu kopne... "Nikdy sa nesmie opovážiť uhryznúť boha, ktorý je jeho pánom a veliteľom." V tú noc začne mláďa kvíliť za mamou, tak ho indián zbije. Onedlho ho indián predá za alkohol belochovi, ktorý ho 2x zbičuje skoro do bezvedomia a púšťa ho z klietky von len keď ho vypúšťa do ringu biť sa na život a na smrť so psami a vlkmi. Nasledujúca kapitola Vláda nenávisti ...počkať, to čo preboha čítam?! práve v tejto časti knihy som si uvedomil, že som neprečítal jediný odsek, ktorý by nebol ladený negatívne, a nemal som vybudovaný absolútne žiadny vzťah k žiadnej postave, dokonca ani k Tesákovi, ktorého popis nespočíval v ničom inom, len v tom ako trhá a zabíja iné psy. Keď som po dvadsiaty krát čítal rovnaký niekoľkostranový scenár ako psy sa snažili roztrhať Tesáka a on im na oplátku prehrýzal krky, tak ma to už fakt prestalo baviť. Po prečítaní úžasnej knihy Nehaňte vlka (Farley Mowat) som totiž čakal niečo podobné. Moja chyba. Román Biely Tesák vyšiel v časoch, kedy bolo ľudstvo posadnuté ovládnutím Prírody a vyzdvihovaním mýtického kultu pána tvorstva, a uvedomil som si to neskoro. "Divočina vôbec nerada pohyb. Život jej je tŕňom v oku, lebo život je pohyb, a divočina sa pohyb vždy snaží zničiť." Popis Tesáka bol tiež úchvatný: "...Bol ohavný tyran. Vládol oceľovou tvrdosťou. Slabých stíhal pomstou." Atď, atď.
Úplne prvý svetlý moment (doslova) nadišiel v trištvrtine knihy, príchodom Weedona Scotta na scénu. Následné dianie výrazne zmenilo atmosféru postupujúceho príbehu k lepšiemu. Kto chce preskočiť trýznenie zvierat a väčšinu psích zápasov, nech si otvorí rovno na kapitole V zuboch smrti. Koniec bol dosť emotívny a čítal som ho s očakávaním na najhoršie, pretože sa vyvíjal inak ako vo filme. Najpozitívnejšie na tejto knihe je to, keď si človek uvedomí, ako sa zlepšil vzťah ľudí k zvieratám od tých čias zlatej horúčky.