Biomanžel
Michal Viewegh
Biomanželka/Biomanžel série
< 2. díl
Biomanžel je volným pokračováním Vieweghova bestselleru Biomanželka (2010), kterého se prodalo více než sto tisíc výtisků a dočkal se úspěšného divadelního zpracování. Známému spisovateli Mojmírovi praskne v cíli pražského maratonu aorta a někdejší sebevědomý světák se tak na několik příštích let změní v komicky neurotického pacienta. Takovou proměnu unese jen málokterá žena, zvláště když se její choť ve slabé chvíli přizná k nevěře. Ani manželka Hedvika není výjimkou. V životě ji navíc čeká ještě jeden doslova koperníkovský obrat a překvapivým veletočem prochází i sám Mojmír. Vypravěčkou tohoto autobiograficky laděného příběhu je podobně jako v Biomanželce dula, jejíž sžíravost je sice nemilosrdná, ale zdá se, že také ozdravná…... celý text
Přidat komentář
Vážně jsem se snažila, ale tohle nejde číst. Skončila jsem ve dvou třetinách a je mi líto ztraceného času. Tak zbytečná knížka úplně o ničem. Bláboly psané bez rozmyslu. Ani nevím proč jsem po ní v knihovně sáhla, asi jsem zapomněla, jak slabá byla Biomanželka.
Čekala jsem vtipné pokračování,přitom je to fňukání chlapa,který se jenom lituje.Koho to zajímá.Nedoporučuji číst.
Slabší než Biomanželka, která mne místy i pobavila, protože všechny ty přemoudřelé bio-matky z nudy fakt nakt nemusím. Tohle byl jen nedochucený vývar o autorově neveselém životě.
Zdaleka mi to nepřišlo tak špatný jako zdejší hodnocení. Naopak se mi to četlo dobře a nijak jsem se u knihy nenudila. Asi záleží na tom, jak k Biomanželovi přistupujete. Já se těšila na další příběh s autobiografickými prvky, který mi čtivě přiblíží život po prožité klinické smrti a to jsem v této knížce našla. To že jsem postavy znala už z předchozí Biomanželky (která se mi líbila opravdu hodně) bylo spíš plus, ale nějaké naděje, že by třeba druhý díl mohl předčit "jedničku" to ve mně opravdu nevzbudilo. Nelíbil se mi konec, přišlo mi to až moc vulgární a laciné, jinak by to byly hvězdičky 4.
Biomanzelka byla skvela. Biomanzel byl hrozny. Cist pribeh ufnukaneho chlapa, to bylo za trest...
Knihu jsem přečetla ,,se zaťatými zuby,, . Nelíbila se mi forma psaní ...ha, to jsem mu to nandala, haha, to jsem ho dostala........
pres vikend precteno a velke zklamani...obe "bio"knihy mi prisly jako popis nepovedeneho manzelstvi zoufaleho padesatnika... chjo no od viewegha jsem cekala trochu vic...
Před začátkem črení,jsem si znovu připoměla první díl Biomanželka.Kniha,mi nepřijde,jako humoristický román.Je nápsan dobře.leč vulgární vyprávění autorovo,se mi zdá přehnané.I když ho vlastně vypráví porodní bába Dula,známá postava z prvního dílu,který se mi líbí víc.Tahle kniha ,víc,připomíná knihu Můj život po životě,jež autor napsal,po návratu,mezi spisovatele.Hlavní postava-Mojmír-sprosták,záletník a alkoholik,není ani trochu sympatická postava,ale i takové, do knihy patří a bohužel,žijou i v reálném světě..Hedvika,udělala dobře,žese rozhodla,to s ním skončit.
.... a to jste ještě nečetli Melouch!!! :-) Tam vám slovo "nejhorší" předvede úplně jinou dimenzi! :-)
Nejhorší kniha autora, a to jsem přečetla všechny. Vůbec se to nepodobalo jeho stylu psaní. Kniha byla nudná a postrádala autorův humor. Snaha o humor tam byla, ale ani jednou jsem se nezasmála. Když už jsem narazila na něco, co by se mohlo rozvinout v zápletku, autor to úplně přešel a dál už nerozvíjel. Jako kdyby to ani Viewegh nepsal.Buď ať se na psaní už vykašle, nebo se polepší. Ale tohle fakt ne.
Na této knize je vidět, že situace v autorově životě ještě zdaleka nebyla pod kontrolou. Všichni kdo odsuzují neví o čem hovoří. Je jasné, že běžného čtenáře nezajímá jak mu je, ale já mám kamaráda, který taky zažil něco podobného a vím, že ani 3 roky od "příhody" stále není v pořádku. Přes všechny negativa stále je možno nalézt různé repliky a pasáže, které jsou fajn. Možná je to málo, ale já to chápu.
Hvězdičku nedám ani jednu. Knihu mi půjčila dcera v knihovně, protože jsem se zařekla, že už si knihu od Viewegha nekoupím. Teď své rozhodnutí ještě změním - už si od něj nechci ani nic přečíst.
O knize jsme slyšela hodně negativů - proto jsem ji zkusila vyslechnout v audio formátu.
Na rovinu říkám, že bych ji opravdu nepřečetla.
Je to určitá forma sebemrskačství, utápění se v něčem, co autora určitě hodně poznamenalo a změnilo. Chápu tíhu autorovi situace, ale........... Opravdu to bylo moc.
Autorovy další knížky
2002 | Báječná léta pod psa |
2006 | Účastníci zájezdu |
2010 | Biomanželka |
1994 | Výchova dívek v Čechách |
2011 | Mafie v Praze |
Všimli jste si, jak sestupnou tendenci knihy autora mají? Kde je ta doba, kdy se na Viewegha dělal v knihovně pořadník....