Biomanželka
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/411720/bmid_biomanzelka-iGL-411720.png
3
1124
1124
Biomanželka/Biomanžel série
1. díl >
Autobiograficky laděný román českého autora, který se s vervou opřel do nového životního stylu části české populace. Autor, který se po celý čas svého vyprávění netají tím, že napsaný příběh je inspirován jeho osobou, se rozhodl za pomoci humoru a místy až kruté ironie popsat nový životní styl "eko-bio" ženy.
Přidat komentář
Trochu rozpaky ... kniha se četla výborně, odsejpalo to a musím říct, že pokud autobiografie, tak autora opravdu velmi lituji. Naprosto jasně je zde vidět, že všeho moc škodí, nic se nemá přehánět a našla by se řada dalších přísloví. Ale nejsem žádná teta Kateřina. Co si budeme povídat, ty ženský byly řádně praštěný!!!
Vieweghovo psaní mám rád. Neočekávám Čapka, Kunderu či Hrabala, takže nikdy nebývám zklamán. Naopak téměř vždy jsem mile překvapen. Biomanželka je čtení ironické, sarkastické, kousavé, jedovaté, ale i humorné, hořkosladké. Viewegh často ironizuje i Mojmírovo počínání a myšlení, nejde tedy o prvoplánovou kritiku všeho "Bio" spojeného s emancipovaným ženstvím Hedviky a Duly. Přesto, říkám si, deset let starý román, a jak aktuální, ba v mnohém je dnešní bio bláznění a kult zdraví jdoucí ruku v ruce s ženskou snahou se osvobodit od mužského světa ještě děsivější, než si autor dokázal tehdy vyfabulovat.
Jo,dá se to číst,ale žádnej zázrak to fakt nejni.Když to srovnám s předchozími knížkami tak tahle je mnohem slabší.
Nějak se do ní nemohu začíst. Chvilkami je to vtipné, ale nijak poutavé. Nic pro mne.
Vtipné, hezky a čtivě psané. Nejsem biožena a ani nikdy nebudu, ale tohle mě fakt bavilo a smála jsme se občas nahlas. Brala jsme to jako parodii, nadsázku.
Já vlastně nevím co napsat, jsem z knihy taková rozpačitá. Celou dobu jse mpři čtení přemýšlela nakolik je kniha autobiografická a vlastně jsem většinou stála spíš na straně Mojmíra.
Tohle prostě ne. Patřím asi mezi pár posledních věrných čtenářů Michal Viewegha, ale Biomanželku jsem vážně nedával...
Vlastně nevím co ke knize říct. Četla se mi v celku dobře, příjemná oddechovka ale vadilo mi, že děj skončil jak začal. Přiznám se, že nemám ráda otevřené konce a nevysvětlené věci. Tato kniha byla pro mne bez závěru a bez dovysvětlení ohledně vlezlé duly. I přes to se mi kniha vcelku líbila.
Michal Viewegh je mistr čtivosti, to se nedá upřít. Kdo jeho knihu začne, pravděpodobně už neodloží...
Tak jsem učinila a celý den četla a četla.... Dvakrát jsem se během četby zasmála. Potom jsem dočetla a začalo mi vrtat hlavou- proč vlastně tato knížka ? Ve škole by vznikla pravděpodobně formulace - co tím chtěl autor říci?
Tak to doopravdy nevím. Dokument? Pomsta? Až mi to dojde, tak to tady dopíšu...
Tato kniha byla ztrátou mého času a dočetla jsem ji s velkým sebezapřením. Jenom proto, že nerada odkládám nedočtené knihy. Hloupé, nezáživné, nic nedávající "dílo" Humor? Kde?
Kdy já hlupák se konečně poučím a příjmu fakt, že nic lepšího (nebo i stejně dobrého) jako Báječná léta pod psa nenapsal a už ani nenapíše. To nabubřelé ego z toho doslova sálá :) Donutila jsem se to dočíst a tímto s Vieweghem končím. Na světě je spousta knih a my na ně máme tak málo času, že by byla škoda jím plýtvat ;)
Mohla bych se podepsat pod komentář "Damato". Také mne to absolutně nebavilo. První knížka od Michaela Viewegha kterou jsem četla byla Báječná léta pod psa, a líbila se. Biomanželku jako kdyby napsal úplně někdo jiný.
Oddechové čtení plné zoufalství aktéra.Jaké si to uděláš takové to máš.Mít doma takovou vědmu,tak už to mám asi odsezené nebo odvisené:-)Místy jsem se docela bavil.Má jediná Vieweghovka a taky poslední.Radši jeho filmy
V rámci průzkumu Vieweghovy odpadové tvorby jsem si zapůjčil Melouch a Biomanžel(k)y. Melouch za 1*, u Biomanželky jsem skončil na straně 23. Číst dál, na to už jsem opravdu neměl nervy. Biomanžela tak radši ani neotevřu a zkusím "lepšího" Viewegha poznat četbou Vybíjené či Účastníků zájezdu.
Měl-li to být humoristický román, tak nezabral. Nejsem náročný čtenář, ale tohle tak 2,5.
Jednak v dule nevidím žádnou logiku - udělat ji vypravěčkou, budiž, ale že by u nich sedm let bydlela, jak v gotickém románu šílená ex na půdě??
A hlavně mě to bolelo za Mojmíra, co ten chudák zkusil...
Jsem prostě nepoučitelný, už několikrát jsem si řekl, již nikdy nic od tohoto autora. Nedržel jsem se toho, což byla u tohoto "díla"zase chyba. Ale jednu hvězdu dám za dobře odvedené "řemeslo".
Vieweghovu tvorbu nemám ráda (hodně mírně řečeno) a že jsem se historicky opravdu snažila mu tu šanci dát. Ať už knižní nebo filmová podoba prostě není pro mě. Přesto jsem se sebemrskačsky rozhodla Biomanželku přečíst. Důvod byl prostý, celé to bio-eko-organicko-feministické hnutí, které za poslední roky nabírá na obrátkách mi přijde směšné a děsivé zároveň. Sice se může zdát, že je to v příběhu vyhnané do absurdna, ale ve většině případů to k realitě nemá daleko. Vypravěčka, která nás prováděla celým příběhem, byla příšerná, Hedvika – biomanželka směšná a nesnesitelná a manžel Mojmír byl v mých očích chudák s nekonečnou trpělivostí a snahou se se všemi novými situacemi vyrovnat. Hrozně dobře napsané a bohužel velmi aktuální.
Štítky knihy
česká literatura čeští spisovatelé
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 |  Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2011 | Mafie v Praze |
Moc jsem nevěděla co od knihy očekávat. Byly tam momenty, kdy jsem si říkala, ze knihu asi ani nedočtu, pak se příběh zase trošku rozjel, ale celkem často jsem se ztrácela a byla myšlenkami jinde než u knihy, což pro mě znamená jediné: kniha si nedokázala upoutat moji plnou pozornost.