Bird Box
Josh Malerman
Malorie sleduje silnici před sebou. Snaží se dojet do bezpečí. Nesmí se rozhlédnout. Jediný pohled by ji mohl stát život. Tam venku totiž žijí prazvláštní tvorové. Kdokoli je zahlédne, zešílí. Ublíží svým blízkým. Ublíží sám sobě. Malorie vzhlíží od volantu, vidí domy s okny zakrytými dekami nebo dřevem. Ruku si klade na břicho, ve kterém roste nový život. Je sama. Její sestra je mrtvá. Její rodiče jsou mrtví. Nemá nikoho. Existuje vůbec to místo, to útočiště, které hledá? Napravo se něco pohne, a ona to zahlédne koutkem oka. Nedívá se na to. Zavírá pravé oko. Pták přeletí příliš nízko, málem narazí do čelního skla. Malorie zakřičí, zavře obě oči a otevře je. Když to udělá, zahlédne ulici, kterou hledá. 273 Shillingham. Zavírá oči a dupe na brzdy. Vystupuje, opatrně jde tam, kde si myslí, že jsou vchodové dveře. Má pravdu. Pouští kufr na verandu, osahává cihly, nachází zvonek. Zvoní. Nejdřív žádná odpověď. Začíná si zoufat. Možná to je konec. Jela tak daleko - odvážila se do světa - pro nic? Znovu zvoní na zvonek. A pak znovu. Znovu. Žádná odpověď. Zoufale buší do dveří…... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno: 2019 , FobosOriginální název:
Bird Box, 2014
více info...
Přidat komentář
O knize jsem vůbec nevěděl, byla mi nabídnuta na recenzi. Byl jsem rád, že jsem do filmu dosud nešel, takže jsem si knihu mohl užít naplno. A taky, že užíval. Malerman hned od samotného začátku rozjíždí nemilosrdný a nepříjemný horrorový thriller, při nichž u některých kapitol až stydne krev v žilách. Příběh vyprávěný v přítomném čase, byť jednotlivé kapitoly přeskakují z různých časových období (což je jen k dobru atmosféry a příběhu) a velmi (příjemně a funkčně) strohým a přímočarým stylem, v určitých okamžicích opravdu tlačí na pilu, až to příjemné není. Obzvláště v částech věnujících se dětem, sám jako otec jsem u toho trnul. Nese se s tím však jedno z mála, respektive ze dvou, menších negativ. A to fakt, že v počátku je tolik silných scén, že v závěru se jim román nedokáže vyrovnat nebo je dokonce, v rámci zachování gradace, přebít. Závěr románu tak působí trošku slaběji a mohou se dokonce snad objevit i nepatrné známky zklamání. Druhá věc, která mi trochu nesedla je náhlá (a ne pravidelná, ani proporčně vyvážená) změna hlavních postav u několika (snad dvou) kapitol. Celou dobu sledujeme hlavní hrdinku, ale u těchto dvou kapitol sledujeme dvě jiné postavy. Věřím, že by to šlo vyřešit i trochu jinak a ne tak násilným přechodem. V každém případě. kniha mě hodně mile překvapila a zanechala ve mně velmi silný dojem. Pochválit musím i skvěle vyvedenou obálku a odvahu nepoddat se marketingovým tlakům, nemaskovat knihu pod přijatelnější a zájmově příznivější přízviska a označit ji na obálce přímo za horror. To mě, jako horrorového fandu, hodně potěšilo. 4.5*
Příběh je vyprávěn ve dvou časových rovinách. První je minulost, tedy když Malorie vzpomíná na to jak začalo peklo na zemi a druhá je přítomnost, kdy se Malorie s dětmi vydává na loďce hledat nový život. Josh Malerman, začínající autor v tomhle případě dokázal na malém písečku (necelých 300 stran) rozehrát celkem slušnou hru. Příběh má výbornou atmosféru, která obestírá hrdiny a to neznámé prostředí a to, že hlavní hrdinové nemohou otevřít oči. Malerman si se čtenářem hraje skvěle a je pravda, že místy jsem tu cítila Alfreda Hitchcocka, kterému by se práce mladého textaře a hudebníka jistě líbila. Díky tomu, že kniha není obsáhlá, je čtenář ochuzen o zbytečnosti, ale pár jsem jich tam přesto našla a nebýt těch pár drobností, kniha by byla perfektní. Postapokalyptické počteníčko nadchne především milovníky hororů, ale takových těch průkopníků jako je Edgar Allan Poe či Hitchcocka, protože přesně v jejich šlépějích jde Josh Malerman. Doufám, že Josh Malerman opět něco napíše a budu doufat, že to u nás vyjde.
Moje první kniha v angličtině a od Harry Pottera první, kterou jsem přečetl během jednoho dne. Už jen díky tomu na ní budu vzpomínat pozitivně. Neuvěřitelně poutavá kniha pro každého, kdo má rád záhady, tajemno a postapo.
Začátek vám nejdříve nic neříká, ale jakmile se začtete, tak vás to úplně pohltí. Je napsaná velmi čtivě a tak, že se dá všechno snadno představit (i když se tam našlo pár chyb v písmenech).
Nápad skvělý a knihu jsem dočetla během dvou dní, občas jsem měla opravdu strach co se stane a jak to dopadne. Jakmile začnete číst, nebudete moc přestat, protože budete chtít vědět jak to dopadne... =)
Rozhodně bych se nechtěla v této situaci ocitnout!!
Doporučuji!!
Představte si, že nesmíte otevřít oči, ať už uslyšíte cokoliv a zakopnete o kde co!!! Páni, jak já měla sevřené břicho strachem, když jsem četla a s otáčením každé stránky se děsila toho, co mi odhalí... Úlevou jsem vydechla až při posledním slově... Je až neskutečné, co všechno se mi honilo hlavou při čtení a jak moje fantazie pracovala na plné obrátky!!! Kniha předčila má očekávání a nezklamala!! Přečteno jedním dechem!!!!
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno deprese americká literatura thrillery šílenství úzkost prolínání minulosti a současnosti zrak postapokalyptická sci-fi
Vítejte v blíže neurčené současnosti, ve které lidstvo pekelně strádá. Proč? Protože „něco“, co stačí jen zahlédnout, nevybíravě kosí tady i tam, aniž by kdokoliv tušil důvod. Jedinou účinnou obranou jsou zaslepené oči. A teď dělejte hrdinu.
Jak si spisovatel Josh Malerman nastavil pravidla, tak vypadá i celé jeho vyprávění. Vlastně nejde o víc, než že se matka se dvěma dětmi snaží přesunout z bodu A do bodu B, a to pěkně poslepu. Jak elementární, nebýt postapokalyptického světa, do kterého civilizace za dobu čtyř let nezvratitelně upadla. Do pozadí celého problému ovšem není čtenáři umožněno nahlédnout. O to tu však nejde. Tím největším nepřítelem je zde fantazie, která v těch nejvypjatějších momentech vytváří ty nejděsivější obrazy.
Jenže všechno, co je na knize fajn, je zároveň její slabinou. Motiv bez debaty výborný, ale kompaktnost a gradace nic moc. Škoda, že se autor přes jazykovou bravuru nedokázal vyhnout očekávaným zvratům a i při vší té nápaditosti něčím zásadním nepřekvapit.