Bludy z nudy
Sacha Sperling
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60325/bmid_bludy-z-nudy-Oyf-60325.jpg
3
145
145
Vypravěčem debutového románu je čtrnáctiletý Saša, který pochází z bohaté rodiny, vyrostl v dobré pařížské čtvrti a na prázdniny jezdil do Maroka. Nyní chodí do 3. ročníku lycea: prožívá věk, kdy se hraje o všechno, kdy člověk neví, k čemu tu je a co by chtěl dělat. Saša je ztracený, neorientuje se ve svém životě – jakoby čeká na nějaký signál nebo událost, která ho někam nasměruje. Takový signál pro něj představuje trochu bláznivý a provokativní kamarád Augustin, který je mladíkem činu. Společně experimentují až na hranici smrti – jen aby se přesvědčili, že žijí. Mezi oběma se postupně zrodí vztah (zahrnující i vztah fyzický), který trvá jeden školní rok. Mladíci zahánějí nudu drogami a alkoholem, nočními dobrodružstvími… Nebezpečí a vášeň reprezentuje reálný život. Sugestivní román o první lásce, dospívání, (sebe)zničení, o společnosti, a o životě teď a zde.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2011 , OdeonOriginální název:
Mes illusions donnent sur la cour, 2009
více info...
Přidat komentář
Na to, že autor napsal knihu v 18 letech je to opravdu slušné. Zajímavý je také způsob, kterým je kniha napsaná. Určitě doporučuji.
Skvělá knížka o nemoci dnešní doby, když mladí lidé cítí prázdnotu a nudu a útěchu nalézají v hektolitrech alkoholu a drogách, ALE je to jedno velké ale, které mi tuto knihu zkazilo a to je ten tajemný, homesexuální a až přehnaně romantický prvek, který sperling do románu dosti zbytečně zařadil.
Mě se teda knížka hodně líbila, i když teda po dočtení (přečetla jsem jí za den) jsem měla, dost depresivní náladu...Myslim, že v osmnácti napsat takovouhle knihu je hoodně velkej úspěch. Augustin mi z nějakýho důvodu ze začátku připomínal postavu lorda Henryho v Obrazu Doriana Greye... Příběh samotný mi často připomínal Cunninghamovy postavy a zápletky... Přesně tenhle styl mám ráda a zároveň na mě hodně působí... Skvělý, za mě pět hvězd.
Stejně jako je uvedeno v doslovu, při čtení této knihy jsem si vzpomněl na další mladé autory - Děněžkinovou, Kanehari, Maslowskou, případně na prvotinu Rjú Murakamiho. Celá kniha je jeden dlouhý večírek dvou čtrnáctiletých chlapců, kteří nouzí o hmotné zajištění rozhodně netrpí. Hlavní hrdina působí mnohdy hodně bezradně, ale občas z něho promluví citlivá a romantická duše. Pro mě je mírně šokující věk obou hrdinů, ale nezavrhuji vše jako nesmyslné a nereálné, doba jde hrozně kupředu, internet boří veškeré hranice a přístupy. Líbily se mi i některé náražky, které můžeme považovat za "společenskou kritiku" současné Francie. Potěšilo mě zdůraznění atmosféry Paříže, byť se tato romantická metropole mění den ode dne možná k horšímu. Rozhodně oceňuji, že v osmnácti Sperling napsal tolik solidní knihu.
Taková rychlovka, příběh sviští, psáno zkratkovitým rychlým stylem, takže nenudí, ale zase se po chvíli vypaří z hlavy.
Bludy z nudy
Strhující kniha. Je potřeba brát ten příběh, tak jak přijde, jak je napsaný, a nehledat v tom skrytá poselství. To, že dva mladí kluci stráví rok dospívání v podobě téměř nekončícího večírku mi nepřijde nijak nenormální. I to je způsob, jak si užít života.