Blues: Blues pro bláznivou holku
Václav Hrabě
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112968/blues-blues-pro-blaznivou-holku-112968.jpg
5
997
997
Vydání, které respektuje definitivní podobu textů V. Hraběte, jak byla připravena pro první úplné vydání v Československém spisovateli (1990).
Přidat komentář
Krásný, krásný, krásný.
"Láska je bolest z probuzení" Chci víc bolesti v tomhle analgetickým světě, kde je tak snadný usnout.
SMYSL VAŠEHO ŽIVOTA "MLADÍ PŘÁTELÉ"
(JAK POTVRDÍ SPĚŠNĚ I KLASIKOVÉ)
JE JASNÝ
JAKO FACKA - PARDON! ZPĚT!
JAKO DEN:
"ŠPEKBUŘT! KOVERKOT! KVARTÝR A PENZE!"
Ostatně
"život vás naučí Hošánci!"
Spoustu krásných básní. Když mám chuť na poezii, na 90% sáhnu po Václavu Hraběti.
Hrabě je Hrabě. Jedinečný, neopakovatelný, drsný i jemný beatnik - český beatnik. A těch opravdových že u nás nebylo mnoho. Kdykoliv otevřu tuhle jeho sbírku, některá z jeho básní se mě bytostně dotkne, rozloží mi mysl na atomy, nervové spoje v něm fungují jen proto, aby přenášely právě přečtené verše.
Oči otevřené, ale nevidím.
Užívám si slov....užívám si jeho... Hraběte.
Bylo už k ránu
neony spaly
koleje vlaků
do tmy se rozbíhaly
Bylo už k ránu, když jsem před lety doslova dohltala poslední stránku Blues pro bláznivou holku. Čas od času se k ní vracím, verše zadřené pod kůží.....
Jednoduše dokonalost sama... Objevila jsem ho v pubertě a nic víc pro 15letou holku nemohlo být :-) a stále se k němu vracím.
Daydreamer: Naprosto souhlasím. Tohle je báseň, která mě k Václavu Hraběti a jeho další poezii přivedla. :3 Jednou...
Všechno už tu asi bylo napsáno...pět hvězd jsem udělil s lítostí. S lítostí, že jich nelze dát víc...
A ještě jednu mou oblíbenou báseň(jen jednu z mých oblíbených, nemám u něho neoblíbené) protože INFEKCE už tu byla...
Noviny nevyjdou ve zvláštním vydání,
nikdo mi s růžemi nepřijde přát.
Pomlčí důstojně klasici svázaní
o tom, co brzy už musí se stát.
Neshoří hvězdy a nevyschnou rybníky.
V ulicích nebude dechovka hrát.
Kdopak si všimne? Vždyť svět je tak veliký
a třeba zrovna teď má se to stát.
Jednou tě potkám, vím to jistě!
Nevím jen kdy, na kterém místě...
Ať si klidně říkají, že nevím o životě nic -
možná se to stane zítra, možná že až za měsíc.
Možná zrovna teď, na tomhle nároží
na mou horkou tvář svou ruku položíš.
Málokdo všimne si našeho setkání.
Někdo snad začne se přestárle smát,
až mě na ulici políbíš do dlaní
a řekneš, že se to muselo stát.
Jak já miluju tyhle básně. Čtu je pořád dokola, své oblíbené třeba dvakrát do měsíce. Škoda, že autor toho nestihl vybásnit víc. :) ♥
Tohle nebyl zrovna můj šálek kávy. Ale rozhodně jsem si i zde přišla na své. Předevšímbáseň Infekce byla kouzelná a ode dneška patří k jednim z mých oblíbených.
"Tohleto není přípitek
na vaše zdraví
Pasáci poezie
Koštéři metafor
To není pro vás"
- a proto hodnotím jak hodnotím.
Báseň na přebalu zaujala. Tak jsem přečetla zbytek. Jenže jsem netušila, že této vybrané básni se zbytek ani zdaleka nevyrovná, natož abych v něm našla případně lepší kousky.
Melancholické, nadčasové, nádherné...kdykoliv ji otevřu, tají se mi dech :) tak třeba namátkou:
Máš oči jako tabák
Bojím se abych to všechno nezkazil
Nějakým překrásným gestem
-------------------------------------------------
Rozumní lidé s velkým eR
svolali koncil chtějí mě dát
do klatby
jsem prý nemorální
protože jsem řekl
že bez tebe nemohu žít
-------------------------------------------------
Čas není vlastně zlý Je přísný spíš než krutý
Hrabě ke mě promluvil, jak už dlouho nikdo ne. Hovořil ke mně a zároveň z hloubi mě. Našel jsem se v něm jak pocity, tak cítěním. Je mi líto, že zemřel tak mlád, přišli jsme o velkého básníka.
Václa Hrabě žil pouze pro dvě věci - klarinet a poezii. Věčná škoda, že zemřel tak mladý. Jakoby smrt v mladém věku byla géniům souzena. Nadčasová sbírka a můj vůbec nejoblíbenější český básník.
Úplně vidím Hraběte, jak se vratkým tanečním krokem vrací z hospody přes celou Prahu domů a prochází Libní, Karlínem a dalšími méně známými částmi Prahy. Dorazí domů, stěží si otevře dveře, sedne si za stůl, odsune nespočet prázdných flašek a začne psát básně.
Každá báseň má v sobě obrovskou energii a je neuvěřitelně krásná.
Infekce
Spadl jsem ze skály prorostlé arnikou
a teď ležím
rozedřenou kůži mám plnou písku suchého listí
a tebe
Nejhorší případ tetanu v dějinách lékařství
Všechny kapacity nade mnou pokývaly hlavami a odešly
Je to prý skorem zbytečné
Vrchní sestra přináší
pomeranče cigarety a třináct reprodukcí od Botticelliho
Posilněte se večer vás budou operovat
Vezmou vám srdce Máte příliš velké srdce
na to abyste s ním mohl žít
Loupu pomeranč a vzpomínám
na Prahu Čvachtavý sníh Rackové Na 7. listopadu
bylo slavnostní osvětlení pamatuješ?
Moje bílá nemocniční postel se houpe jako tramvaj
do které se opřel vítr
Je to smutné nebo možná směšné
ale asi jim umřu pod nožem
protože jenom ty
máš krev
stejné skupiny jako já
Musím jim říct kde tě najdou
Nelekej se Až pro tebe přijedou
budu ležet mezi lesklými vyvařenými nástroji
a nebudu vědět
že jsi přišla
Vím
že mě nemáš ráda
ale já tě mám
v krvi rozpuštěnou
a bacily tetanu s vůní kouře a arniky a šlágry
tak starými
že je už vůbec nikdo nepamatuje
Štítky knihy
láska 60. léta 20. století básně
Autorovy další knížky
| 1995 |  Blues: Blues pro bláznivou holku |
| 1994 | Horečka |
| 1969 | Stop-time |
| 1977 | Blues v modré a bílé |
| 1985 | Černé nebe nad městem |
I když blues jinak nijak zvlášť nemusím, protože jsem zkrátka milovníkem pravidelných veršů a rýmů, tahle kniha mě opravdu příjemně překvapila, a to konkrétně tím, že se mi líbila. A to je ta největší poklona, jakou mohu sbírce blues složit. :)