Boh maličkostí
Arundhati Roy
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/110363/bmid_boh-malickosti-Ztd-110363.jpg
4
172
172
Fascinujúci príbeh o nedovolenej láske rozprávaný lahodným a omamným hlasom... hlasom, ktorý svojím čarokrásnym zafarbením vyvoláva zimomriavky a berie dych. Tento román rozochvieva čitateľa živými tragickými tónmi a od začiatku mu nedovolí zapochybovať o svojich kvalitách. Román indickej spisovateľky bol ocenený ako najlepší román v angličtine roku 1997. Edícia MM.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1998 , Slovart (SK)Originální název:
The God of Small Things, 1997
více info...
Přidat komentář
Četla jsem asi před deseti lety, stále se mi vrací, nemohu zapomenout. Po přečtení se mi o ní zdálo minimálně měsíc. Jeden z nejhezčích zážitků s knihou...
Dojimavo napisana kniha,vzdy,ked si na nu spomeniem, mam zimomriavky. Pre mna jedna z najlepsich knih,co som citala.
"Víš, co se stane, když lidi zraníš ? Když lidi zraníš, začnou tě mít méně rádi. To dokážou nerozvážná slova. Způsobí, že tě lidé mají o něco méně rádi..." (str.117)
Bol by to len obyčajný príbeh, nebyť - tak ako hovorí anotácia - lahodného a omamného hlasu, ktorým je vyrozprávaný. Boh maličkostí vyčnieva z radu vďaka originálnemu podaniu, ktoré mi trochu pripomína Isabel Allende, trochu G.G.Márqueza, avšak chýbajú tu typické prvky magického realizmu. Pre mňa čosi absolútne neodolateľné - magický realizmus bez prvkov magického realizmu! Knihu ocenia všetci tí, ktorých ubíja monotónnosť v literatúre. Všetci, ktorí neustále hľadajú niečo nové. Všetci, ktorým poskočí srdce od radosti, keď objavia niečo zaujímavé, zvláštne, INÉ.
Veľmi sa mi páčil autorkin nezvyčajný štýl, akým je kniha napísaná, pôsobí priam čarovne. Originálita teda knihe rozhodne nechýba a určite si by si ju mali prečítať ľudia, ktorí majú radi výnimočné knihy a nemusia za každú cenu čítať príbeh, ktorý má jasný začiatok, priebeh a koniec. Občas sa mi stalo, že som sa trochu strácala a musela som opätovne čítať niektoré časti, ale to pripisujem skôr tomu teplu, ktoré aktuálne je :-) Pre mňa za 4,5*
Jedna z mých vůbec nejoblíbenějších knih. Triviální zápletka je pro Arundhati Roy pouze záminkou pro skutečné stylistické a stylové orgie. Mezi časovými rovinami skáče jako tenisový míček a naprosto není výjimkou, že životy postav sledujeme i v rámci jedné kapitoly během jejich dětství, dospělosti nebo smrti a v případě dvou hlavních hrdinů dokonce i v době „before the Life began“. Spolu s naprostým překopáním časové posloupnosti příběhu se právě tento aspekt díla hlavní měrou podílí na tajuplné atmosféře knihy, která nemá daleko k magickému realismu. Arundhati Roy splétá jemnou pavučinu plnou detailů, proudu vzpomínek a nejasných narážek na neznámou tragédii, čímž nás nutí prožívat naprosto rudimentární situace (vedro v autě cestou do kina na „Za zvuků hudby“, pach veřejných záchodků, sledování televize, když venku zuří bouře) a soustředit se na to, o co jde v případě této knihy především, a to na jazyk.
Není nijak přehnané tvrdit, že oním „Bohem maličkostí“ z titulu je právě Arundhati Roy. Pro svůj debut si vymyslela vlastní jazyk, který charakterizují neobvyklá spojení, slovní hříčky, originální přirovnání a unikátní pozorovací talent, s jejichž pomocí se jí daří ozvláštnit i tak obvyklé a mnohokrát zpracované situace jako popis těla v rakvi (jedna mrtvá vosa, jeden netopýr a co to udělá). Kniha přetéká postavami s vlastními specifickými rysy, vzpomínkami a životními osudy, a proto autorce nic nebrání nás spolu s charaktery na patnáct stran zamknout do rozpáleného auta obklopeného komunistickými demonstranty a chrlit na nás svá pozorování ohledně Rakheliných růžových brýlí z plastu nebo Esthovy elvisovské čupřiny, popřípadě to celé proložit úvahami o roli komunismu a kastovního systému v Indii šedesátých let a během toho všeho nám ještě představit novou postavu. Bájo.
Btw: pokud vaše angličtina přesahuje aspoň trochu běžný komunikační průměr, sáhněte po originálu. Je mi sice jasné, že překládat něco tak monstrózního musí být pomalu za trest a prohra je skoro nevyhnutelná, ale ta kniha je v české verzi prostě zprzněná až k pláči.
Velmi osobitým stylem psaná, ale také moc krásná kniha. Děj plyne pozvolna, autorka přeskakuje v čase a v nečekaných náznacích postupně odhaluje několikanásobnou tragédii, k níž děj vcelku zákonitě směřuje. V půlce už v základních rysech sice tušíte, k čemu nakonec dojde, přesto si knížku vychutnáte do poslední stránky (tedy alespoň já ano :-)).