Hříšní světci
Emily A. Duncan
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/441170/bmid_hrisni-svetci-eCN-441170.jpg
4
208
208
Bohové a netvoři série
1. díl
Naďa žije v klášteře skrytém vysoko v horách a její život je vlastně k uzoufání nudný... nebýt toho, že v její zemi zrovna zuří válka a ona je zřejmě jediná, kdo může zvrátit její průběh a zachránit svou zem. Naďa je totiž nadaná zvláštní mocí – dokáže hovořit s bohy a oni plní její přání. Jednoho dne však na klášter zaútočí nepřátelský oddíl a Nadin život se od základů změní. Je nucena opustit svůj domov a své přátele a spojit síly s těmi, o nichž by ještě před pár dny přísahala, že je při prvním setkání zabije. Temná gotická fantasy přináší příběh dívky, netvora s temným tajemstvím a prince, jehož život se ocitne v ohrožení kvůli nekalým dvorním intrikám.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
King Cool
Originální název:
Wicked Saints, 2019
více info...
Přidat komentář
Mě se to prostě líbilo. Knihu jsem sice četla déle než normálně ale to bude mnou. Musím přiznat trochu jsem zápasila s jmény bohů a jazykem ale kniha celkově byla velmi dobrá.
Doufám že nakladatelství King Cool nás nenechá na holičkách a brzy bude další díl. ????
Půjdu proti proudu a musím říct, že mě příběh uchvátil a moc se mi líbilo celé prostředí i fungování tohoto světa. Pozadu nejsou ani postavy, které jsem si naprosto zamilovala. Kdybych to měla přirovnat tak Serafín na mě působí jako Dorian z TOG a tím si mě hned získal. A Naďa s Malachiášem zas vysílají úplné Cardan a Jude z Krutého prince vibes. Konec mě dostal a nemůžu se dočkat druhého dílu.
knihu bych rozdělila na třetiny:
1/3 pomalý rozjezd, byla jsem docela zmatená z toho světa a těmi novými pojmy
1/2 četlo se to skvěle, stránky ubíhaly, opravdu tato část knihy bylo na 5 hvězdiček
3/3 konec takový nemastný neslaný, bylo mi vlastně úplně šumák co se s hlavními postavami stane
V půlce knížky jsem byla rozhodnutá, že jí dám opravdu vysoké hodnocení, ale konec vše změnil. Musím říct, že jsem dost zklamaná. A opravdu si musím promyslet jestli se v budoucnu pustím do dalších dílů.
Paradoxně ač kniha žádný rozjezd nemá, ocitnete se hned uprostřed akce, čtenářský rozjezd mi trval poměrně dlouho. Nakonec to ale stálo za to a opravdu mě zajímá, kam se v dalších dílech děj posune.
Ukamenujte mě, líbilo se mi to.
Po delší době fantasy, co má zajímavě zpracovanou magii. I když už jsem dávno za cílenou YA skupinou, konečně to není TAK naivní. Ano, občas slepé, místy průhledné, ale neuvěřitelně s i l n é. Začátek tvrdí, že pojedeme klasiku dobro vs zlo, oukej, ale ta paleta šedi a nejistoty, co autorka pomalu odkrývala dál.. to mě bavilo víc a víc.
Tak uvidíme, jak vybalancuje a ustojí další díl.
PS: Jo, a nečetla jsem předtím anotaci, takže jsem vlastně moc netušila, do čeho jdu. U některých knih je to velká výhoda :-D
Asi půjdu proti proudu, ale mně se kniha líbila, takže na další díl se těším. Čtivé, napínavé a ačkoliv uznávám, že gotické atmosféry jsme se nedočkaly, tak mně to sedlo. Jak hrdinové, tak styl psaní, i příběh. Konec byl docela překvapující, takže mě zajímá, co se odehraje v tom druhém díle.
Na tuhle knihu jsem se tak těšila! Několik let, už když jsem ji vídala u lidí, kteří ji četli v angličtině. Ta kniha sama o sobě není špatná, ale pro mě byla nudná. Přišlo mi celou dobu, že se nic neděje. Navíc hrdinka... Já měla pocit, že už jsem ji potkala tisíckrát v jiných YA. Na mě zkrátka až moc Mary Sue a uťápla? Dost knize ubližuje nálepka "gotická" protože čtenář čeká nějakou tajemnou, až hororovou atmosféru a ono to tam vůbec není. :D Nejvíc se mi zamlouvala postava prince, ty ostatní mi přišly nemstné, neslané. Konec byl docela napráskaný dějem, ale svým způsobem to zase skončilo na klišé. Autorka psát umí, no jen by to chtělo se víc odvázat.
Tahle fantasy mě lákala, ale pak jsem se trochu rozmýšlela, jestli se do ní pustit, protože jsem narážela na mnoho rozporuplných komentářů. Ale konečně jsem na ní dostala „chutˇ“
Hříšní světci by měl být první díl trilogie „Bohové a netvoři“ (pokud nebude víc dílů, já pochopila, že budou tři) a je to spisovatelčin debut.
Ze začátku, jsem měla trochu problém se začíst, přišlo mi to takové maličko zmatené, ale to jsem poměrně rychle překonala a čekala mne velmi temná fantasy s originálním námětem. Nejsem rozhodně odborník na tento žánr, i tak bych neřekla, že to je nejlepší fantasy – ALE! Musím přiznat, že se mi to celkem líbilo. Hlavně námět knihy – dva proti sobě bojující světy a každý používá jiný druh magie. S postavami už to bylo trochu horší – moc se mi nelíbila některá jména, sem tam jsem měla pocit, že někteří nejsou dostatečně „vykresleni“; co jsem ovšem ocenila je postava Malachiáše - ten byl podle mě popsán dostatečně a dost jsem si ho oblíbila.
Příběh se poměrně dobře čte, i když jsem našla pár nudnějších částí – ale to autorce klidně odpustím, přece jen je to její debut. Jsem docela zvědavá na pokračování, protože po dočtení tohoto dílu mám docela dost otázek, které doufám budou zodpovězeny.
Pokud jste knihu nečetli a těšíte se na gotický příběh, jak je avizováno, připravte se na zklamaní. Je to temný příběh plný magie, ale rozhodně bych ho nenazvala gotický (možná je to myšleno na celou sérii, což po prvním dílu těžko posoudím).
Knihu jsem nedočetla. Od začátku mi nesedlo ani jedno jméno, které bylo v knize uvedeno. Na to, že to má byt gotický román, tak teda nevím v čem ta gotika spočívala. Zvládla jsem přečíst dvě třetiny a vzdala jsem to. Netrápila jsem se dál.
Knížka se mi jako celek líbila. I když musím přiznat,že mě příběh nechytnul tak moc jak jsem od knížky očekávala. A ještě musím také dodat, že mám z knížky nesourodé pocity....
Ne každá kapitola mě bavila... Kniha je vyprávěna ze třetí osoby a střídají se tam pohledy jednotlivých postav, což já moc nemusím.
Postavy mi docela sedly, ale žádná mi nepřirostla k srdci. Ani jedna z nich mi nevadila. Postavy mi přišli takové plytké. Nic moc....
V knížce je i náznak romantiky. ( Klidně bych taky té romantiky brala více)
Příběh jak už jsem psala není špatný, ale prostě mě to nedostalo. Nesedla jsem si z knížky na zadek, prostě nic...
Asi mi vadil ten styl psaní, ani nevím...
Čekala jsem od knížky více a to jsem na ni neměla žádné nároky...
Bohužel jsem zklamaná, ale dám ještě šanci druhému dílu, protože mě zajímá jak to dopadne.
Takový lepší průměr.
3,5*/5
Hříšné světce musím ze svého čtenářského pohledu rozdělit na tři pomyslné části, abych byla schopná hodnocení:
1/3: Nemohla jsem se začíst, ale hodně mě zaujalo prostředí, postavy a celková atmosféra. Námět je hodně originální a tak jsem byla zvědavá, jak se příběh bude vyvíjet dál. Zatímco kapitoly s Naďou mě bavily moc, ty Serafinovy mě vyloženě nudily. Zdálo se mi však, že knížka má potenciál.
2/3: Hurá, romantická zápletka! Tohle u mě skoro každou knížku zachrání, pokud je ta love story dobře vystavěná. Tady se mi líbila mega moc, otázkou ale je, jestli to samo o sobě stačí. Druhá třetina se mi ale četla fakt dobře, dá se říct, že jsem děj hltala, příběh mě bavil celkově, nejen ta romantická linka (která tomu napomohla).
3/3: Přišel zvrat, který způsobil, že první dvě třetiny knihy okamžitě přestaly dávat smysl. Absolutně jsem nepobírala, o co tam komu jde, hodně tomu napomohly všudypřítomné intriky. Měla jsem dojem, že autorka to tak moc motala, až nás i sebe do toho zamotala. Omlouvám se všem chytřejším, ale já z poslední třetiny nepochopila ani zbla. Jakmile si autor začne upravovat děj tak, aby to vyústilo podle jeho představ, ale neřeší logickou naváznost příběhu, a když se dějová nit začne třepit, vyřeší to novou nití a navázáním uzlu, tak je to pro mě prosím pěkně slátanina.
Možná si knížka ani ty 3* nezaslouží, já je dávám za tu druhou třetinu a povedenou romantickou linku :)
Nemůžu říct, že by se mi to nelíbilo, ale že by to bylo něco skvělého se taky říct nedá. Vadilo mi, jak se celý příběh táhl. V podstatě se tam nic neděje. Kromě toho, že se hrdinové stále skrývají a řeší hlouposti. Začátek tedy vypadal slibně, ale tam, kde to mohla autorka zauzlovat, se na to vykašlala a zvolila snadnější cestu. Dobře se to čte, ale celý příběh je tak nudný a nezáživný, i přestože autorka umí psát.. Docela mě mrzí, že vůbec nevyužila potenciál "gotické" atmosféry, kvůli které jsem se na knihu původně těšila nejvíc. Narazit dnes na dobrý gotický román, to už je opravdu zázrak. Bohužel takhle je to obyčejná YA, s tuctovým příběhem a tuctovou hrdinkou. Docela dobré bylo finále, ale na dobrou knihu bohužel nestačí. Za mě 2,5 hvězdy.
Tak tohle bolelo, a to hodně.
Když jsem se do knížky pouštěla, myslela jsem, že to bude hodně dobré - všude samé pochvalné recenze, dokonce i od lidí, se kterýma se ve svých názorech na knihy shoduju. Jenže hned jak jsem ji číst začala, věděla jsem, že je to jen další přechválené klišé - a že je to klišé jako blázen. A kdyby jen to.
- - -
1) POSTAVY
Kniha je vyprávěna z pohledu dvou osob - Nadi, neobyčejné dívky, která může mluvit s bohy, a Serafina, který je čirou náhodou princem jedné velmi, ale velmi kacířské země (a to slovo kacířské si prosím zapamatujte ;)).
Ale prvně k Naděždě - celá knížka se samozřejmě točí kolem ní. To ona má všechnu magickou sílu světa, to ona slyší bohy promlouvat (a ne jen jednoho, ale rovnou všechny) a samozřejmě je to strašná chudinka. Když pominu, že jako charakter je nehorázně špatně napsaná, můžu vám říct, že je všechno, co od hlavní hrdinky nechcete. Je obyčejná a prostá dívka z kláštera, ale zároveň je nezbytná k vývoji války a je výjimečná, obojí o sobě střídavě tvrdí, protože se nejspíš neumí rozhodnout. Pak je samozřejmě strašně skvělá bojovnice, protože ji v tom trénovali už odmalička, ale ve skutečnosti vůbec bojovat neumí, protože je jenom obyčejná holka z kláštera. V jednu chvíli chce někoho vraždit, v bitvě taky pár nepřátel zapíchla, ale kdesi v půlce knížky, aniž by nám kdokoli vysvětlil, proč, je najednou zabít nepřítele strašný hřích. Ehm, ehm. A tak moc opovrhuje kacíři, tak moc opovrhuje vším, co se příčí bohům a jejich božské dokonalosti, že nakonec prostě z ničeho nic padne do náruče snad tomu největšímu neznabohovi ze všech. A aby toho nebylo málo, nemusí za celou knížku doopravdy řešit nějaké problémy nebo nedej bohu bojovat na život a na smrt a celkově zapojit mozek, protože se stačí jenom tiše pomodlit k danému bohu a voilá, příhodné kouzlíčko je na světě, všechny problémy vyřešeny. Fakt, že je to strašný pokrytec a je snad úplně, ale úplně blbá, ani zmiňovat nebudu. A i přes všechno, co jsem právě zmínila, v ní všichni chlapci z okolí nacházejí zalíbení, protože je tak tajemná a jiná než ostatní. Takže ouvej, Nadin charakter mě fakt bolí!
Pak tady máme Serafina. S tím se celá věc má o něco lépe, ačkoli ani tady žádná sláva. Je to chlapec, který stejně jako Naďa pobral všechnu moc světa a je tak neskutečně bystrý, že si hned všimne, když něco nehraje. Dokonalost sama, že? No a ačkoli se o něm vypráví, jak krutý a nelítostný je, vlastně se jedná jen o dalšího zranitelného kluka, co by snad neublížil ani mouše. Ale prosím, to myslíte vážně?
Jako posledního tady máme Malachiáše, postavu, která měla asi v knížce znamenat obrovské boom, ale jeho osud byl předvídatelný už od začátku a moment, kdy autorka mohla celý příběh právě díky němu zachránit, tak pokazila, že jsem měla chuť brečet. Nemohu vám plně říct, o čem to vlastně mluvím, ale řeknu to takhle - autorka opravdu umí zabít napětí, když už se jí nějaké podaří vybudovat. Protože jak měla postava Malachiáše nakročeno k velkému vyvrcholení, k okamžiku, kdy si prostě řeknete: Jo, to je dobře vybudovaná postava, které to fakt věřím!, tak to autorka zadupe do země. Úplně. Jakože, úplně.
2) ROMANTICKÁ LINKA
Ehm, co prosím? Romantika? Jak jsme se k ní dostali? No, věřte, že sama nevím. Protože jsem jim ty vztahy nevěřila ani trochu, nebyl v nich žádný vývoj - a to dokonce ani co se přátelské roviny týče. Nikde jsem nepoznala, kdy Naďa překousla celou tu věc s kacíři, nikde nebylo ukázáno, proč že ti dva zrovna cítí, co cítí, přišlo to z ničeho nic, bez vysvětlení a nedávalo to žádný smysl. A když říkám žádný, tak myslím jakože echt žádný. Protože tam ta romantika prostě byla, byla zbytečná a neuvěřitelná a vytvářela tam ještě víc 'meh' momenty, než Naďa samotná, a to je už co říct.
3) ZBYTEK
Tohle do žádné z výše uvedených dvou kategorií nespadá, ale i tak to tady musím zmínit, protože mi to na knize obzvlášť vadilo.
Je to právě způsob, jakým se Naďa dozvídá všechny důležité informace - a to jednou velkou náhodou, která byla vystavěna tak uměla, že to až řvalo. A to já jindy nic moc proti takovým věcem nemám. Jenže tady, no, to všichni měli vždy přímo naservírované na zlatém talíři a nemuseli tak ani hnout prstem nebo mozkovým závitem, aby se něco dozvěděli. Prostě jim to jaksi spadlo do klína a oni byli jenom: 'co to? Jejda, to mi mělo dojít. To je hrůza!' A pardon, ale wtf? Třeba hlavní zvrat jsme se dozvěděli kostrbatě vyřčenou pohádkou, úplně nudně a špatně napsanou. A ano, mluvím o Malachiášovi. O něm a o nikom jiném. Protože tenhle okamžik byl v knize zlomový, v tomhle okamžiku jsem ji začala nenávidět celou, včetně Malachiáše. Protože autorka jako by ke konci úplně zapomněla, jak se píše nebo jaký osud svým postavám chce dát. A bylo to vidět opravdu dost.
- - -
O tom, že to byla vlastně směsice Griši a Zjizveného krále (od Leigh Bardugo) a Selekce (od Cassové), o tom radši mluvit nebudu.
Je to jedna z nejlepších fantasy, jaké jsem kdy četla (a to jsem jich četla hodně :D)
Nejsem zrovna znalec a vyhledávač YA fantasy, ale tohle se mi líbilo fakt hodně.
A ten konec ? Au ..to jsem vážně nečekala a okamžitě mi došlo, že tohle prostě musí mít pokračování a já si ho potřebuju nutně přečíst.
Během čtení jsem si oblíbila všechny postavy a romantická linka mi přišla nádherně vykreslená.
4,5/5
Vzhledem ke všeobecnému nadšení z knihy jsem čekala mnohem víc. Bohužel jsem to nedostala. Ano konec byl dejme tomu neuvěřitelný a překvapivý. Ale zbytek knihy se strašně vlekl, postavy takové nemastné, neslané. Nadino fanatické božské uctívání a Serafínova povaha byli občas moc...
Musím uznat, že začátek byl trochu pomalejší a pořádně jsem se začetla až za druhou polovinu, ale i tak to byla neuvěřitelná kniha.
Perfektně vyzobrazené romantické scény, pouta, vztahy, dokonce jsem se u toho i smála, skoro brečela a nechyběla ani husina, plus ten konec byl napsaný skvěle.
Také musím uznat, že autorka psala výborně, jednoduché čtení, přesto zajímavé a hutné věty (snad to dává smyl)... za mě jedna z nejlepší knih, na kterou jsem doposud narazila.
5/5, doporučuji - dejte ji šanci a nenechte se odradit začátkem!
Knížka se mi líbila, ale spíše až u konce. Já osobně bych ji zkrátila. Nebyla špatná, ale také zde nebylo nic moc neobvyklého co jsem ještě nečetla. Zároveň mě ale konec nalákal na pokračování. Takže ve výsledku hodnotím kladně.
Musím říct, že by to pro mě byl perfektní fantasy příběh, jen kdyby byl napsán v ich formě...
Zamilovala jsem si během čtení Naďu s Malachiášem – jejich přirozenou nenávist vůči nepříteli, jejich filozofické hádky ohledně víry, provokace a samozřejmě jiskření, které musí nutně vyústit v něco víc. Ano, romantickou linku jsem žrala. :) ♥
Zamilovala jsem si i akční scény a odlišný způsob magie, který postavy používají. (hlavně představa pokrevní magie zahrnující trhání stránek ze zaříkací knížky byla fascinující) :D
Nakonec se vyklubal sympaťák i ze Serafína, který mě větší část knihy spíš nudil, nakonec ale zase takový suchar nebude. :D
Jediný problém jsem měla s er formou, protože i když mě po dlouhé době něco z fantasy žánru opravdu nadchlo, četlo se mi to dost těžkopádně.
(SPOILER) Fantasy kniha, která byla hodně propagovaná ve všech reklamách knih Dobrovský. A tak jsem neodolala, příběh sliboval temnou gotickou fantasy, při které se Vám bude tajit dech. A ano! Splněno. Kniha splnila moje očekávání. Jako milovník hororů bych neřekla, že se jedná o gotický příběh, ale dějová linka mi sedla. Naďa je mladá svatodějka, která se po zničení kláštera, ve kterém přebývala rozhodne opustit své bydliště a vydat se do Tranávie - sídla vládců za jediným účelem - zlikvidovat prince Serafína, který velí vojenským tažením a navrátit světu Bohy, se kterými komunikuje pomocí vyřezávaných korálků. Svatodějky jsou ale loveny Supi - vyhnanci, napůl monstry, napůl lidmi, kteří z Tranávie byli vyhnáni do solných dolů. Při svém putování potká Naďa Rašída, Paridžán a Malachijáše, do kterého se postupně zamiluje a který jí pomůže s infiltrací mezi nepřátele, protože Tranávii zná. Zde postupně poznávají, že princ Serafín není jejich nepřítel, ale spojenec a hlavním cílem se stává zabít krále, který by jinak prince obětoval aby se sám stal Bohem.
Celý příběh je dokonale vykreslený. Po přečtení knihy Medvěd a Slavík jsem hledala nějaký podobný příběh se slovanskou mytologií a tady jsem jí dostala hojné množství. Jedinými mínusy knihy je to, že se jedná o první díl ze série a že se jedná o YA knihu, takže hrdinové jsou samozřejmě náctiletí, což je trochu zbytečné.
Pro milovníky fantasy je to ale kniha, která má zase něco nového, co tu ještě nebylo a jejíž příběh jsem si užila plnými doušky.
Moje hodnocení: 9/10