Bohové noci
David Mack
Star Trek - Volání osudu série
1. díl >
Pět let po válce s Dominionem, a více než rok po vzestupu a pádu romulanského prétora Shinzona, se největší zhouba naší Galaxie vrací, aby smetla Federaci z historie... Daleko v kvadrantu Gama se podařilo vyřešit jednu z velkých záhad počátků Hvězdné flotily. Jedna z první generace pozemských lodí schopných letu warpem 5, byla nalezena opuštěná, na pusté planetě. Ale její objev, tak daleko od domova, vzbuzuje řadu nepříjemných otázek. Odpovědi se vrací k jednomu z nejtěžších bojů o přežití, které kdysi tak těžce zkoušely kapitánku a její posádku. Od Romulanských válek – určujícího okamžiku našich dějin – začíná se odvíjet tato apokalyptická odysea, která odhaluje minulost, určuje přítomnost, a dokazuje třem kapitánům – Jean-Lucu Picardovi z Enterprise-E, Williamu Rikerovi z Titanu a Ezri Dax z U.S.S. Aventine – že některým osudům nelze uniknout.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2017 , BrokilonOriginální název:
Gods of Night, 2008
více info...
Přidat komentář
Zajímavé, leč i mně poněkud vadí ta roztříštěnost do více dějových linií a to nejen v prostoru, ale bohužel i v čase. Čtenáře pak stojí spoustu úsilí, aby si udržel přehled v ději a pozornost. Navíc se mi zdá, že častým přeskakováním v dějových liniích románu utrpí vždy i spád a akčnost děje. Nevím, jestli se to stává i Vám ostatním, ale já si při takové četbě zpravidla oblíbím hrdiny a děj jedné linie více než ostatní a pak dochází k tomu, že se při četbě těším hlavně na čtení a události této dějové linie a ostatní linie mám sklon číst jen povrchněji anebo zrychleně, protože mě až tolik neoslovují. (Jestli mi tedy rozumíte.) Jinak knihu čtu hlavně, protože jsem fanda Star Treku, především pak pana Spocka, který zde bohužel nefiguruje. Howgh.
Kniha má problém ,že sledujeme osudy čtyř hvězdných lodí a jejich posádek a bohužel u jedné z nich navíc v úplně jiném časovém období navíc přeskakujete velmi často od jedné posádky k druhé a pak pořádně nevíte kdo je kdo a člověk je s toho akorát zmatený a frustrovaný .Navíc díky své roztříštěnosti si člověk nedokáže úplně udělat vztah k žádné z nich. Sem tam se objeví zajímavý nápad a na konci máte i clifhanger který vás přesvědčí jít do pokračovaní ,ale celkově je kniha slabší průměr.
Vůbec netuším, co autor sledoval tím, že dá v podstatě mnoho prostoru spoustě linií. A to nejen v jednom čase. Obsah je naprosto zmršený a roztříštěný. Připadalo mi to, že čtu knihu pro nějaké hodně avantgardně založené lidi, třebaže jazyk tomu neodpovídal. U některých knih tuto snahu chápu, ale u knih pro Star Trek? To vážně. Podle mě autor cílil příliš vysoko a megalomansky.
Bez toho, aby se člověk nemohl ztotožnit s jednou linií, které je dáno maximum prostoru a ty ostatní to logicky doplňují je to tak akorát k vzteku a nefunguje to.
Po velkých očekáváních bývá většinou zklamání, ale tady to naštěstí neplatí. Rozjezd série se velmi vydařil. Chce to mít přehled v nedávno vydaných knihách, bez toho to bude vypadat jako slátanina všeho možného. Čtyři posádky a dvě časové linie se může na první pohled zdát příliš, ale překvapivě to velice dobře funguje díky skvělému stylu vyprávění. Picardova posádku tu tak trochu hraje druhé housle a stále očekávají borgské útoky. Titan je tu celkem zbytečně, důležitý je až v poslední kapitole. Posádka Aventine nemá moc prostoru, ale je příliš těsně spjatá s poslední, Columbií, jejíž příběh z 21. století je celkem zajímavý a od začátku do konce graduje. Rozuzlení na závěrečné stránce není nijak překvapivé, spíš logické vyústění děje prvního dílu. Uvidíme, jak to bude dál...
První kniha mne velmi mile překvapila. Federace konečně dostává od borgů na frak, jak se dalo dlouhodobě čekat. Pro ty, co nečetli předchozí knihy Nové generace a Titanu a nemají nakoukané seriály to musí být dost problematické se vyznat v osobách a obsazení. Já jsem si na ně konečně zvykl, takže už se většinou orientuji. Trochu mne mrzí, že opět mimoděk "kosí" postavy ze seriálu, což mi připadá drobet zbytečné, ale to je asi úhel pohledu. Takže se jdu vrhnou na dvojku.
Ze začátku jsem se musel zorientovat, kdo je kdo. Je těch posádek nějak moc nooo. Ale pak to bylo napínavé se zajímavým závěrem. Hodně ke konci se to dalo částečně vytušit. A začalo to taky připomínat jiné a výpravné sci-fi romány. Což je plus. Hurá na další pokračování
Námět je bezpochyby impozantní. Po dlouhých letech oťukávání a mnoha utržených výprascích Borg konečně vyrazil proti Federaci. Válka probíhá přesně jak slíbila Guinan. "Pokud zaútočí, zaútočí se vším co mají. Nejsou to žádní troškaři." Hvězdná flotila ztrácí lodě děsivým tempem a pokud se nestane zázrak, prohra je neodvratná. Tolik k úvodu do děje. Jeho těžištěm jsou osudy posádek čtyř hvězdných lodí ve dvou časových rovinách. To by bylo matoucí samo o sobě. Ale protože postav je opravdu hodně a většinu z nich jsem na obrazovce nikdy neviděl, v příběhu jsem se pravidelně ztrácel. Možná měl autor ubrat na megalomanii a alespoň jednu linii vyškrtnout. Kupříkladu osudy Columbie šlo rekonstruovat jen z deníků a zlomků počítačových záznamů. Tajemné atmosféře by to jen prospělo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2020 | Půlnoční fronta |
2017 | Bohové noci |
2018 | Ztracené duše |
2018 | Pouzí smrtelníci |
2019 | Nejtěžší chvíle |
Copak já se v posádkách a dějích neztrácím (oceňuji na konci knihy seznam jednotlivých posádek a větší, byť ne dokonalou snahu vyhnout se „generickému“ maskulinu“ při označování hodností; také přechylování pozemšťanek je zvláštní). Ale nechápu, kde ty Borgy pořád berou :D V předchozí knize je vždy definitivně rozmetají, musím si konec vždy připomenout, ale pak se vždy objeví, jako by se nechumelilo… Ale oceňuji, že stále nacházejí další feministická témata – nakolik žena může rozhodovat o tom, zda donosit dítě, které nemůže přežít a navíc ohrozí její vlastní život (a to celé v kontextu výkonu služby); dilema pacifismu, ochrany vlastního a cizího druhu…