Born to Run: Zrozeni k běhu

Přidávám se k těm , kterým se kniha velmi líbila. Taky jsem se stěží prokousával prvníma stránkama, ale potom se kniha stává čímdál
zajímavější a příběhy jsou poutavě podávány. Kniha je zdrojem spousty informací , které mohou velmi pomoci lidem , kteří to se sportem a se svým zdravím myslí vážně. Přikláním se k názoru , že by každý měl používat raději svůj zdravý selský rozum , než bezhlavě podléhat informacím lidí kteří si říkají Vědci ,nebo Doktoři a pronášejí SVÉ TEORIE ve kterých rozumný člověk snadno odhalí , že jim jde především o byznis a o prestiž a nikoli o domělé zdraví jiných.
Osobně mně snad nejvíc zaujala pasáž o trenérovi Vigilovi a jeho úvahách, a taky pasáž o Emilu Zátopkovi......doporučuji všem.

Prvních pár desítek stran jsem si pohrávala s myšlenkou knihu odložit, ale nedalo mi to a jsem za to ráda. Kniha mě nakonec strhla a v mnohém inspirovala. Děkuji za doporučení přátel, ať u ní vydržím.

Na rozdíl od ostatních komentujících, mně se odbornější vsuvky líbily a přerušování příběhu mi nevadilo. Zejména část o sportovní obuvi Nike mě zaujala. (Nike používám :-) ). Též sekce o tom, jak jsme byli evoločně lepší v běhu než neandrtálci a o vytrvalostním lovu byly zajímavé.
Co mi nesedělo byl nabubřele rozjuchaný styl Men's health + Esquire atd., pro něž autor jinak píše. Na záložce to zřejmě označují jako "břitký humor". V druhé půlce je to lepší. Též jsem měl občas hokej ve vedlejších postavách jako např. "Luisův otec" - proč tam vůbec je? Možná to vzniklo "vypuštěním vaty" které autor v Poděkování zmiňuje.
Jinak je kniha poutavá a silně motivační, takže určitě stojí za přečtení. Kdyby ne, tak se taková slátanina snad nemůže prosadit :-)
Za provedení bych dal max. 3 hvězdy, ale za příběh a motivační účinky zaslouží 4.

Tak i když mám nutkání hodnotit knihu trochu lépe než si o ní myslím, protože jí tu všichni dávají pět hvězd, pokusím se ho potlačit a říct svůj opravdový názor.
Doporučila mi ji kamarádka s tím, že je to úžasná kniha a že o hodně přijdu když si ji nepřečtu. Takže by se dala říct, že jsem od ní opravdu hodně očekávala. Samotný příběh byl opravdu zajímavý, ale ty odbočky. Miliony důkazů, že jsme se zrodili k tomu abychom běhali a běhali. Vědecké a psychologické otázky jsou zodpovězeny vytrvalostním během. Bla, bla, bla tenhle a tenhle fyzik dokázali, že běh je prostě super.. bla bla bla. Fajn jeden důkaz chápu, ale dalších milion? Jako vážně?!
Nechci vám na knihu zkazit chuť, příběh je to opravdu silný a vyprávěný od srdce. Člověk má pak chuť vyrazit ven a běhat, běhat, běhat. Ale přijde mi, že všechny ty důkazy strašně kazí celkový obsah.

Nikdy jsem neběhala ráda, spíš kolo je můj oblíbenec. Ale musim říct, že kniha Born to run mě natolik okouzlila, že i já jsem měla chuť vyběhnout. Je to nejen o běhání, ale o pocitu z běhání, o radosti nejen z běhání, ale o radosti ze všeho, pokud to děláte rádi. Je to o tom, že čím morálnější a lepší člověk jste, tím se lépe cítíte a třeba i běhání Vám pak jde samo. Je tam i o našem Emilu Zátopkovi, jak trénoval, jaký měl dle ostatních nemožný styl, ale jak byl velice přátelský a jak se choval k lidem. Moc pěkné opravdu. Je tam i o stravování sportovců, o jejich výbavě. O tom, že ne vždy to nejlepší vybavení je to nejlepší...............................................Hodně zajímavá kniha.

Píši tento příspěvek přesně den po doběhnutí mého třetího půlmaratonu v životě (Ústecký půlmaraton 16.9.2012). A ačkoliv jsem svým okolím považován za exota, co uběhne víc než většina z nich ujde :-), jsem úplné NIC proti lidem z knihy Born to run - Zrozeni k běhu.

Ke knize jsem přistupoval hodně skepticky z pohledu člověka, co nemusí moc knihy o sportu a o běhání zvlášť. O to větší bylo pro mne překvapení, jak zajímavá a přínosná kniha to je.

Zápletka je vlastně velmi jednoduchá. Autor knihy, novinář a běžec amatér, se vydává za tajuplným kmenem Tarahumarů, žijícím v rozpálených kaňonech Sierra Madre v Mexiku, aby zjistil v čem tkví jejich tajemství běhu. Tito indiáni jsou podle legend nejlepšími ultramaratonci na světě a 100km vzdálenosti jsou pro ně denní chleba. Postupně jejich tajemství odhaluje a nakonec se zúčastní spolu s dalšími “pošuky” z celé Ameriky velkého závodu. Toť vše k cestopisecko-dobrodružné části, která je napínavá a splňuje všechny atributy, které od podobné literatury člověk očekává. V knize je toho ale naštěstí mnohem víc.

V průběhu mexického dobrodružství plného indiánů, drogových pašeráků a kaňonů, kde nepřipravený člověk umírá do jednoho dne, vkládá autor mnoho vsuvek, které pro mě byly nejzajímavější částí knihy. Autor totiž velmi šikovně dávkuje argumenty, vědecké a historické důkazy o tom, jak vůbec člověk k běhání přišel. Proč my lidé vlastně běháme a k čemu nám to matka Evoluce nadělila. Nejsme rychlejší než predátoři a většině z nich neutečeme, ani na strom pořádně nevylezeme. Nejsme ani rychlejší než většina ostatní zvěře a zajíce nebo antilopu těžko dohoníme. Pointa toho všeho pro mě byla celkem překvapivá a bavilo mě, si v průběhu čtení knihy skládat celý obrázek dohromady. Proto to nebudu vyzrazovat :-).

Pokračování zde: http://martinschovanec.blog.idnes.cz/c/287848/Zrozeni-k-behu.html

Skvělá kniha! Inspirující, čtivá, dobrodružná... s rychlým spádem. Autor lehce vyvolá v člověku pocit, že běhání je snadné a je pro každého. Stačí jen odložit knihu a běžet. Ve mě jako v běžci se jen utužila láska k tomuto sportu.

nikdy sem tak rychle nezhltl knihu, na knihu jsem se těšil, beru ji jako odrazový můstek ke změně v mém životě, teď už je to na mně ...

Po prečítaní Jurekovho "Jez a Běhej", kde Jurek píše ako skromný bežec mi na začiatku McDougallovo opisné a metaforické nadšenie niekedy vadilo. Až do chvíle kde kniha získava na dobrodružstve. Vtedy sa odkrývajú jeho pozorovacie schopnosti, zostrihané (až na popud vydavateľa) v najviac vypätých situáciách na ešte zaujímavejšie evolučné, biologické a iné kapitoly, ktoré beh determinujú. Asi najosožnejšia je okrem príbehu kapitola, kde trénerský experti radia McDougallovi ako behať. Osobne som to skúsil na dlhšie vzdialenosti a nemôžem si tieto cenné rady vynachváliť. Spolu s Jez a Behej základ pre každého bežca.

O každém jednotlivém tématu z téhle knihy nejspíš existují zasvěcenější a hlubší práce než Zrozeni k běhu. Born to Run je ale čtení, od něhož jsem se nemohl odtrhnout a které mě posunuje v praktickém životě. Získal jsem podněty pro zdravější životosprávu a další motivaci pro běhání. Konkrétní záměr, který jsem si z knihy odnesl, je, že si chci určitě vyzkoušet běh naboso; přemýšlím pomalu, kde to nejlépe uskutečnit.

Mě to teda popravdě nezaujalo - americký styl vyprávění, miliony "vědeckých" důkazů proč běh a nic než běh je to nejdůležitější na světe.. Kdyby se o tom člověka nesnažili neustále přesvědčovat a jen popsali svůj příběh, bylo by to daleko lepší.. A to občas i běhám;-)

Velmi zaujimava a putava kniha, a hoci som nezacala behat, predsa len zanechala vo mne tuzbu ist sa poriadne prebehnut, samozrejme bosa :)

Velice poutavě napsaná knížka se zajímavými postřehy a teoriemi nejen o běhání, ale i o lidech.

Neuvěřitelné...
Kniha mě velmi pozitivně nakopla,dala velikou chuť běhat,příjemným a čtivým způsobem mi ujasnila spoustu věcí kolem běhání a zároveň mi otevřela nové možnosti běhání,za což autorovi děkuji nejvíce... :-)
Rozhodně by tato knížka neměla chybět žádnému nadšenci do běhání,který má běh ať už jako příležitostní koníček a radost v jednom,ale i profíkovi nebo člověku,kterýmu se z běhu stává pomalu životní styl,podobně jako mě... :-)

Jedna z tech knih, ktera se cte opravdu sama :)

Úžasné, úžasné!! Tato kniha se pro mě stala tak trochu biblí a neuvěřitelným motivátorem, co se týče nejen běhání, ale snad i chuti k životu. Knihu si chystám i koupit pro budoucí pročítání a to se mi moc často nestává :) Je sice fakt, že na mě kniha působila trochu chaoticky, protože po každé, když se objevila nová osoba, objevil se hned několika stránkový medailonek o dané osobě a najednou jsem nevěděl, kde jsme skončili v hlavní linii příběhu. Samozřejmě na mě udělal veliký dojem i fakt, že je v knize medailonek o Emilu Zátopkovi (v první řadě jsem si říkal, že to je něco, když o něm píše americký spisovatel/novinář - vzhledem k faktu, že mnoho američanů neví, kde je ČR, ale sám jsem byl překvapen, jaký silný příběh Emil Zátopek měl). Celkově kniha dodává obrovské kvantum užitečných informací i informací k zamyšlení nejen o běhání. Pro mě každopádně hrála roli v tom, že jsem opět začal běhat, a to hned v sandálech a ještě k tomu chci běhat víc a víc a víc (a mým cílem, jakkoliv momentálně nepravděpodobným je i ultramaraton). Zajímavé, jak naučí člověka vnímat běh jako takový úplně jinak. Jako radost a denní chléb, ne jako utrpení :)
Mimochodem, když jsem knihu dočetl, byl jsem překvapen, když jsem na wikipedii zjistil, že opravdu existují rarámurové, Caballo Bianco, Scott Jurek, Badwater, Mědědé kaňony, Leadville a další. To proto, protože je to psané takovým způsobem, že to všechno zní skoro jako pohádka :)
Vřele doporučuji i tět kdo se nezajímají o běhání - a kdo ví, třeba po přečtení svůj názor přehodnotí.

Knihu jsem si půjčil z knihovny, a než jsem ji stihl dočíst, koupil jsem si v knihkupectví svou vlastní. Jsem nepokrytě nadšen a poslední dobou je téměř nemožné vést se mnou rozhovor a vyhnout se tématu běhu, nebo knize samotné. Born to run má všechno. Silný příběh, výjimečné charaktery, krásný humor, obrovskou informativní hodnotu, filozofickou hloubku, humanistické poslání, dobrodružné i dojemné pasáže a je výborně napsaná. Obdivuju ultramaratonce. Jejich vůli, odvahu a bojovnost stavím výše než u bojovníka v ringu. Chci běhat bosý. Přátelé, čtěte a vězte, že bez pohybu není života.

Mj. víte, že lidé jsou jediní savci, kteří jsou schopni udělat při běhu více kroků na jeden nádech? A víte, že je to člověku umožněno pocením? Víte, že počet běžeckých úrazu se přímo úměrně zvyšuje s cenou bežeckých bot? Víte, že v běhu na ultradlouhé vzdálenosti mohou mužům konkurovat ženy? Víte, že Tarahumarové jsou schopni na jeden zátah uběhnout kolem pětiset km? A víte, že jeden z nejlepších ultramaratonců na světe je vegan?

Kdo miluje běh, miluje tuto knihu....a kdo běhu dosud neholdoval, po přečtení bude mít neskutečnou chuť běhat bosý po lese, horách, v horku i zimě...perfektní !

Kniha, ve které mě zaujal spíš životní styl, který popisuje než samotné běhání. Četla se skoro sama..