Město zázraků
Robert Jackson Bennett
Božská města série
< 3. díl
Pomsta je něco, v čem Sigrud Harkvaldsson skutečně vyniká. Možná je to jediné, co mu kdy šlo. Když se tedy dozví, že byla zavražděna jeho nejvěrnější přítelkyně a spojenkyně, někdejší premiérka Shara Komaydová, je mu úplně jasné, co musí udělat. Žádná síla ze světa smrtelníků mu nemůže zabránit v tom, aby se vrahům po zásluze pomstil. Sigrud se svou obvyklou strašlivou výkonností pronásleduje kořist, začíná se ovšem obávat, že v této bitvě nedokáže zvítězit. Má-li vypátrat pravdu o Shařině smrti, musí se chopit zbraní v tajné, desítky let trvající válce, utkat se s rozhněvaným mladým bohem a odkrýt poslední tajemství Bulikova, samotného města zázraků. A co je možná ze všeho nejděsivější, konečně musí pohlédnout do tváře pravdě o své vlastní prokleté existenci.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
City of Miracles, 2017
více info...
Přidat komentář
Bohové, bohové! Tohle byla jízda! Předchozí dva díly byly neobvykle uchopené urban fantasy, ale tohle mi spíš připomínalo nějaký superhrdinský epos. Samozřejmě, i jako v ostatních dílech, byla spousta věcí, které mi došly dřív, než byly odhaleny, ale i tak jsem potřebovala číst dál a dál, prostě mě to nechtělo pustit, a kdybych měla víc času na čtení, sfoukla bych to určitě za den. Skvěle napsaně! Určitě jedna z top sérií. Škoda, že není víc dílů. Na druhou stranu, v nejlepším se má skončit a tohle byl opravdu epický závěr.
Třetí díl série je ještě o něco lepší, než předchozí dva díly. Tentokrát je příběh vyprávěn z pohledu Sigruda, třináct let po posledních událostech. Konečně tak dostanete možnost více pohlédnout do psychiky této složité postavy. I zde je tématem opět hrozba ze strany kontinentálních bohů. A přestože v mnoha chvílích si říkáte, že je spousta věcí zřejmých, že to ani nejde nevidět, autor vás přece jen dokáže ještě mnoha věcmi překvapit. Kniha má takový závěr, že je zřejmé, že další díl už napsán nebude. Na druhou stranu si autor udělal tak velká zadní vrátka, že kdyby se rozhodl vrátit se do tohoto světa, dokázal by vytvořit další sérii knih.
Kniha sa začala veľmi dobre, zo všetkých troch častí mi prišla najnapínavejšia. Potešilo ma, že v ústredí diania je opäť Sigrud. Dej sa najprv odohráva v meste Ahanaštan, čiže spoznávame ďalšie "božské" mesto, potom sa ale presúva do Bulikova. Tiež je táto kniha viac "božská" a detektívny príbeh je viac v úzadí, ale akcie je tu oveľa viac. Aj nové postavy - Táňa a Ivanja sú veľmi zaujímavé. Kniha sa mi čítala asi najlepšie zo všetkých, naozaj som sa nemohla odtrhnúť, ale ten koniec... Ten sa mi naozaj nejak nepáčil :(. Napriek tomu je to skvelá kniha a aj séria, raz sa k nej pravdepodobne ešte vrátim.
Ze začátku to vypadalo, že Město zázraků bude „jednodušší“ než předchozí dva díly, jen pouhý detektivní příběh – Shara zemřela a Sigrud chce vypátrat jejího vraha. Ale opak je pravdou, je tu spousta dávných tajemství a překvapivých odhalení. Třetí díl se od předchozích nemůže víc lišit, je rychlejší, akčnější a mnohem napínavější.
Každý díl by se asi dal číst zvlášť, ale všechny tři díly jsou úžasným čtenářským zážitkem. Celá trilogie je perfektně namíchaná směska různých žánrů, které se na první pohled ani nedají dát dohromady, ale tady to prostě skvěle funguje!
„Aspoň jednou bych chtěl vymyslet řešení, při kterém bych nemusel sám sebe málem vyhodit do vzduchu.“ Sigrud Harkvaldsson
Chro-chro-chro-chrochtám blahem! U předchozích dílů mi vždy trvalo nějakou dobu zahryznout se do děje a chvílemi jsem se musela do obracení stránek trochu nutit, kvalitní četbě navzdory. Tentokrát jsem od úvodních stránek jela jako namydlený blesk po banánových slupkách na ledu. Protože Sigrud! Drsný, věrný, životem bolestivě zjizvený Sigrud. Jeho linie je proti ostatním jako dálnice proti pěšinám, zabírá většinu prostoru a řítí se neúprosně vpřed. Pomstít smrt své mentorky a splnit poslední přání, ochránit její dceru, není snadný úkol, když proti sobě máte zloducha temnějšího než bezhvězdná noc v rakvi pohřbené pod šesti stopami dehtu v kilometrové hloubce černouhelného dolu. Ale Sigrud taky není zrovna obyčejný soupeř.
Třetí díl je proti oběma předešlým akčnější, více přímočarý, což neznamená přehlídku samoúčelného násilí. Ani tady nechybí silné myšlenkové podhoubí, akorát autor nehází po čtenáři filozofickými tématy jako kilovými sáčky cukru, zato častěji mrskne takovým tím malým pytlíčkem, co se přidávají v restauracích k teplým nápojům. Teprve v závěru mi všemocné božské manýry začaly skřípat mezi zuby, finále ovšem nepostrádá kouzlo. Vlastně spoustu kouzel a marně bádám, zda bylo možné ukončit sérii nějak elegantněji. Nejspíš ne.
Pro mne je „Město zázraků“ nejlepším kusem skvělé fantasy série, která má vše, co si zmlsaný fanoušek žánru může přát: chytlavou zápletku, nevšední kulisy, hustou atmosféru, zajímavé zákonitosti i historii světa, osobité charaktery, dobré myšlenky, dechberoucí akci (jak mě na stará koulena přestřelky a rvačky moc neberou, tady jsem si je užívala), melancholické chvíle i scény s nevtíravým humorem. 90-95%
Četla jsem jen e-knihy, ale chci (a budu) mít všechna tři „Božská města“ v poličce, hýčkat je pohledem, sem-tam se s nimi pomazlím při odstraňování prachu a za několik let se do nich vrátím.
Není lehké potěšit mé čtenářské smysly, co se konců knih týče a především samotných závěrů sérií. A přesto zde musím říci, že mě kniha... prodchnula. Znáte to? Když svět sice není růžový a sladký, ale přesto si říkáte "takhle to má být"? Když si po dočtení knihu přivinete na hruď, s povzdechem zavřete oči a procházíte si zpětně celý děj? Nemusí do sebe zdaleka vše zapadat, ale tvoří to sourodý a spojitý celek. Ten pocit, když víte, že jste knihu sice zrovna dočetli, ale že se k ní jednou vrátíte, protože hlavní hrdinové pro vás nejsou jen postavy mezi řádky, ale že žijí, možná ve "svých sférách", ale že je rádi zajdete zase jednou navštívit. Ten konec... ten konec tady opravdu sedl. Mně sedl. Díky němu vše posmutnělo a ty krásy, jež mu předcházely, byly zdůrazněny a nadneseny na povrch. Kniha se mi líbila již sama o sobě, celá trilogie, byla opravdu jedinečná, ale díky tomu konci jsem k ní přimkla ještě o trošinku více. Za to děkuji.
Celá trilogie odkrývá novou úroveň fantasy žánru, která má potenciál oslovit rozsáhlé publikum. Klasický žánr fantasy obohacuje o prvky steampunku i detektivního žánru, dodává mu nádech magična a i moderního světa. Město zázraků (stejně jako Město schodů a mečů) sice vyžaduje více vašeho času a pozornosti, odměnou vám však je úžasný čtenářský zážitek. Netroufám si říct, který díl je nejlepší, Město zázraků je každopádně dokonale rozehraným i ukončeným finálem. Není lehké říct sáze sbohem, ale jsem opravdu ráda, že jsem si knihy přečetla.
Vyvážená, akční a pohlcující četba. Moc se mi tento díl líbil, možná více, než dva díly před ním.
Mně se celá trilogie líbila. Napínavé, zajímavé. Doporučuji. Jen je mi líto starouše Sigruda.
Za mě je tento díl rozhodně tím nejlepším. Od začátku mě nedokázala kniha pustit. Uznávám, že se poměrně liší od dvou předchozích dílů. Dějově je to opravdu úplně jinde, kniha si sice ponechává určitou detektivní část, ale spíše převládají fantasy prvky a i prostředí je pojato jinak, postavy se neustále přesouvají.
Příběh je nabitý akcí, obrovským množstvím napětí a též dojemných momentů. Co nechybí, tak otázky týkající se božstev a odpovědi na ně. Velmi čtivé, působivé a po přečtení závěru musím říct, že mi tenhle svět bude vlastně chybět.
Dočtena i třetí, poslední část. Podle mě asi nejnapínavější, až nejdivočejší. Velký boj. Hodně ztrát. Velmi mnohá překvapení a odhalení.
Sigrud, jednooký, zjizvený seveřan, poznamenán dotekem boží rekvizity a poraněn zlým černokněžnickým kopím, prochází dějem jako nůž máslem, jako pila kmenem stromu, jako meč tělem člověka... a občas také narazí jako kosa na kámen. Ale udělá to, co považuje za správné a nakonec zvítězí. A podle všeho je v úplném závěru, na poslední stránce, také klidný a spokojený. Vyhrál.
Sigrud je nejvýraznější postavou celé trilogie, ale bez ostatních by nebyl ničím. Všechno a všichni souvisejí se všemi.
Celý svět Měst, svět Kontinentu a Saypuru, je opět jedním ze světů fantasy, který má grády a každopádně stojí za to, aby byl poznán. Autor však bohužel zase nevyužívá možnosti popsat blíž a barvitěji mezilidské vztahy. Škoda, knize by to dodalo šťávu, jinak je zcela výborná.
Objevují se nám tu známé postavy, které známe z první knihy... Nejvíce pozornosti je soustředěna na Sigruda. Kniha otevírá úvahu o pomstě. O jejím smyslu. O tom, kdo by měl světu vládnout a z jaké pozice. Závěr románu mě okouzlil a otevřel další množství otázek, co s tímto světem bude dál... Určitě bych sáhl po dalším dílu, pokud by nějaký existoval.
Po delší době série, kterou jsem přečetl skoro v jednom celku. Super!
Z anotace se dozvíte, že někdo zavraždil Sharu, hlavní hrdinku prvního dílu. Mulageshová se navíc zmítá ve spárech vysoké politiky a na postu hlavního protagonisty tentokrát naleznete Sigruda. Nezničitelného seveřana, který sice v Městě schodů fungoval jako deus ex machina, ale ve Městě mečů přišel téměř o všechno, a tak se z něj stala lidská bytost: Zůstala mu pouze Shara, a když je teď mrtvá, Sigrud prahne po pomstě.
Hlavním motivem knihy je ztráta: Sigrud se v ní snaží vypořádat se skutečností, že na světě zůstal sám. Pochybuje o svých činech; ohlíží se za minulostí a dochází k závěru, že jediné, co mu kdy opravdu šlo, bylo zabíjení. Skrz jeho lakoničnost a nezničitelnost ve Městě zázraků prosvitne spousta bolesti, která jej v konečném důsledku vykreslí mnohem přístupněji. Děj je sice trochu jednodušší než v předešlých knihách a jeho vyprávění akčnější, přesto ale funguje na výbornou – a to nejen v rámci knihy. Město zázraků utáhne drtivou většinu šroubů, dovypráví mnoho osudů a vyvede trilogii do zdárného konce. Že nebude zrovna veselý, asi po předešlých zkušenostech není třeba dodávat. Rozhodně je však adekvátní, dává smysl, a to je pro mě mnohem důležitější.
Jiná kniha než předchozí dva díly, míň tajemná a detektivní. Je to taková přímočará akční fantasy. Ale protože mám rád postavu Sigruda tak mi docela sedla.
Představte si kombinaci Malazské knihy padlých a Chiny Miévilla, přidejte trochu detektivky a okořeňte industrializací střihnutou steampunkem – a dostanete jeden z nejoriginálnějších literárních koktejlů, které jste v životě ochutnali.
Město zázraků, třetí a závěrečný díl Božských měst, je přesně takovým vyvrcholením celé série, jaké si jen čtenáři mohli vysnít. Kromě Malazu dává vzpomenout tu na legendární Baldur’s Gate (fandové pochopí), tu na new weird, jindy zas na televizní seriál Hrdinové. A napříč tím vším se jako tenká linka vine ten nejhlubší smutek.
Bennett totiž znovu dokazuje, že toho umí mnohem víc než „jen“ fungující svět a uvěřitelné postavy. A tak zatímco si v první díle umně pohrál se čtenářskou imaginací a ve druhém dokázal svůj cit pro akci, v tom třetím brnká na nejukrytější struny lidské duše. Tohle je zkrátka nejzaslouženějších pět hvězd za dlouhou dobu.
Bohužel, chtěl jsem mít tuhle knihu mnohem raději, než tomu nakonec je. Nechápejte mě špatně, ona není špatná, ale její starší sourozenci jsou výrazně lepší.
Detektivní linka, která byla páteří předchozích dílů, je ta tam. Místo ní máme poměrně přímočarý příběh, kde je vesměs už od prvních stran jasně řečeno, kdo je padouch a co chce, a jedinou neznámou zůstává otázka, jak ho porazit. Děj je navíc doširoka rozprostřený po více městech, takže mi zde taky chybí kompaktnost a atmosféra předchozích dílů (a název knihy díky tomu ztrácí svůj význam). Stárnoucí Sigrud taky najednou trousí na můj vkus až příliš životních mouder, což do knihy podle mě moc nezapadá.
Tohle je ve své podstatě akční fantasy. Není špatné, ale čekal jsem prostě něco jiného.
Autorovy další knížky
2020 | Čaropisci |
2015 | Město schodů |
2017 | Město mečů |
2021 | Světatvůrci |
2018 | Město zázraků |
Přidávám se k níže uvedeným chválám. V žánru velmi akční a fantastické.