Brány Anubisovy

12.10.2015

Naneštěstí patřím ke skupině těch, jimž genialita románu zůstala skryta. Jistě, je to skutečná adrenalinová jízda, která jak se jednou rozjede, nezastaví se, dokud není konec. Jenže díky nepříliš sympatické hlavní postavě mě ta jízda vlastně neměla čím strhnout, protože jeho zoufalé unikání mi bylo putna. Časové paradoxy jsou navíc bez problémů odhadnutelné a kromě toho, že hrdina častokrát honí sám sebe, mě to ničím novým neohromilo. Naopak panteon vedlejších postaviček je fantastický, ať už se jedná o individua kladná či záporná. V mnoha ohledech mě osudy komparzu zajímaly víc, než průběh hlavní dějové linie.
Přes veškeré mé výhrady se Branám Anubisovým nedá upřít svébytné kouzlo. Ačkoliv já dávám přednost spíše titulům Stáčení temného piva a Poslední výzva, kouzlo propracované časové dobrodružky románu upřít rozhodně nelze. Na co jiní autoři potřebují desítky dílů (a při rozepsaném jedenáctém si umřou), zvládne Tim Powers bez problémů na pěti stech stranách. Až se to zdá neskutečné.