Hustej nářez
František Kotleta (p)

Bratrstvo krve série
1. díl >
Dávné legendy, které o nich kolovaly v různých civilizacích, nelhaly. Možná, že kdysi byli lidmi, ale změnili se. Změnili se natolik, že jako lidé už jenom vypadají. Říkají si Bratrstvo krve. Vyvolení, kteří se živí lidskou krví. Nikdy se však k sobě nechovali jako bratři. Desítky klanů spolu po tisíciletí bojovaly o moc a vládu nad lidmi, jejich územím a říšemi, jež vznikaly a zanikaly podle toho, jak ve své skryté válce vítězily jednotlivé klany. Dlouho se považovali za nejmocnější bytosti na světě. Jenže svět, který znali, byl jen malou součástí vesmíru. Z jeho nekonečných dálek se vynořili Kartani, jimž se jejich vlastní svět zdál malý, a kteří se rozhodli ovládnout planetu Zemi a její obyvatele zotročit. Invaze se cizincům podařila. Měli vyspělou techniku a zbraně, které ty lidské stonásobně předčily. Jenže svět, který ovládli, už své vládce měl. A ti se, narozdíl od lidí, tak lehce podrobit nenechali.... celý text
Přidat komentář

První setkání s F. Kotletou. Řekl bych "oddechové" čtení, které vtáhne a jede. Něco jako dívat se na Blade, nebo nějaký starší akční film, protože kromě neustálé akce nic dalšího moc nenajdete. Hlubokých myšlenek netřeba, protože je to prostě jízda, super hlášky (i s očividně tuzemským podtextem) a Bezzemek to kosí jako Arnie (Stallone, Snipes, dle preferencí) v nejlepších letech.

Z literárního hlediska naprosto příšerné. Fanouškům tohoto titulu bych doporučil přečíst si nějakou českou osvědčenou klasiku. Hůř napsanou knihu jsem nečetl.


Raději jsem si Bratrstvo přečetl podruhé, abych se opravdu přesvědčil, že chci hodnotit takto, že se mi to jen nezdálo a nebyl jsem pouze ovlivněn Kulhánkem. ( hodně výstižný je kometář uživatele 1T0S_ )
Jan Bezzemek je možná prastarý, ale hlášky trousí mnohdy až moc pubertální. Vím, že je to Kotletovo/Kyšovo styl psaní, ale nemůžu si pomoct a pořád mám pocit, že někdy méně, znamená více. Pro příklad - Děj je děravý, jak ementál ve slevě. Charaktery mají vlastní vůli, jako průměrný občan v Severní Koreji. Sexuální scény jsou popisovány, jak od jižanského homíka na srazu Ku-klux-klanu. O krvi a jejím zpracovávání raději ani nemluvím.
Musím ale uznat, že jsem celkově mile překvapen. Zápletka je vskutku originální a celkově to prostě odsejpá. Mnozí nedosáhli této úrovně psaní po letech a pan Kyša se chytil hned od začátku. Člověk se zasměje a na konci knihy zjistí, že je asi masochista, páč chce další nářez.


Kotlety se nesmíte bát. Sice by se mohlo zdát, že je příběh obrostlý tukem, ale opak je pravdou. Syrový, surový, krvavý a taky je v tom hodně lásky.


Zasloužené místo v mé knihovně společně s ostaními díly (+ Spad a další - což je už povinnost, když čtete cokoliv od pana Kotlety). Příběh mě naprosto pohltil, byl napínaví, akční a hlavně! vtipný. Pro všechny, kteří nehledají složitý děj, ale čistokrevnou zábavu.


Abych byla upřímná myslela jsem že mě to nechytne. Ale po pár prvních řádcích jsem pochopila, že jsem se zmýlila a teď na cestě z dovolené jsem skoro celou knihu přečetla na jeden zátah. Úžasné !


Zábavná rychlá akční jízda plna upírů, krve, sexu a létajících končetin, hodne odpočinkové čtení na dve odpoledne. Miluju Kotletovy přimery, několik jsem jich adoptovala do svého slovníku.


Moje první Kotletovka a musím říct, že fakt paráda.
Člověk se u této knihy fakt nenudí. Už se nemůžu dočkat dalších dílů. Doufám, že budou stejně dobrý nebo snad i lepší.
Uhřík je borec!


Netradiční? Ano, to je to správné slovo. Kotletova prvotina Bratrstva krve se dá popsat snad jen třemi slovy "Netradiční hustej nářez". Před otevřením očekáváte upírskou Kulhánkovinu, kterou jste už přece četli tisíckrát ne? Nemůžete být dále od pravdy. Veškeré stereotypy zanikají v prostém, leč neskutečně čtivém ději, zasazeném do ad absurdum války upírů proti mimozemšťanů (tak nějak jsem si představoval případný crossover Nočního klubu s postavami z Divocí a Zlí). Navíc Gerhard je největší zmrdský badass, kterého jsem měl kdy tu možnost v české fantastice poznat (dal by se popsat asi jako pan Wries, kdyby byl kladná postava).


Po přečtení 8 knížek od Kulhánka je to takový slabší odvar. Netvrdím, že to nemá něco do sebe, ale další díly s největší pravděpodobností odsunu na druhou kolej.
Edit: listopad 2020
Udělal jsem velkou chybu, že jsem se nepustil hned do dalšího dílu, teď se od toho nemůžu odtrhnout.

Už teď bych řekla Extramega Hustej nářez.
Přeladit se na tuto sortu s jistým sebezapřením lze, neboť spád, dramatičnost a nápady dovedou v mysli vytvořit své.
Jistá cenzura by dílu neuškodila.
Citace :"Aby upír přežil století, musí držet špičáky na krevní tepně doby."
Čtivý braking, jen ty erosekvence mi v přeskakování daly zabrat.


Kniha mi nesedla. Možná kdybych o pár knih dříve nečetl Kulhánka, ale takto mi to příšlo jako sbírka vulgarismů (což mi bylo nepříjemné i přes můj vytříbený slovník dlaždiče amatéra) a směsice více či méně vtipných hlášek.


Chcete se bavit? Nechcete přemýšlet? Vysmát se starému a zažitému? Šáhnete správně. Je to rychlé, zábavné a stojí to za přečtení. Prostě upíři jak je neznáte.
Je to můj první Kotleta na doporučení a bavilo mě to. Určitě přečtu další.


Jelikož už mám s autorem nějaké zkušenosti, věděla jsem, že kniha bude super, ale trochu mě hlodat červíček v hlavě, jelikož přece jen jsou mi bližší knihy na téma série o Tomášovi Koskovi. Když jsem začala knihu číst celá mě pohltila a já věděla, že to je přesně to, co chci. Mile mě překvapili některé obraty v příběhu, které jsem nečekala, a to byl pocit z přečtení knihy ještě lepší :-)

Ak máte radi Kotletu, určite vás bude baviť T. Žlůva a jeho fenomenálny brak s názvom Trichamin.


U prvního setkání s panem Kotletou mě dostal již první odstavec této knihy. Knížka fakt baví a dělá čest svému názvu i když ke konci jakoby docházel dech jak autorovi, tak i hrdinům.


Už jsem vám říkal, že nemám rád upíry? Ne? No to bude tím, že je fakt nemám rád a taky nemám rád, když si někdo vypomáhá při psaní takovým nesmyslem.
No jo jenže Kotleta, že jo. Tak copak vymyslel? A hele on to nevymyslel úplně zle. Dokonce se to dá číst. No prostě je to nářez. Ne sice tak dobrej jako Spad, ale fakt hustej.
Autorovy další knížky
2016 | ![]() |
2014 | ![]() |
2010 | ![]() |
2017 | ![]() |
2020 | ![]() |
Dostat se mi "Hustej nářez" do pazourů před dvaceti lety, profičela bych jím na vlně adrenalinu za jediný den a hned se nadšeně sápala po druhém dílu. Jenže to bylo v těch pravěkých dobách, kdy jsem chodila ostříhaná na ježka, nohy mi věčně smrděly v kanadách, ze stěn pokoje na mě sveřepě zíral Terminátor (a já zamilovaně na něj) a nebyla jsem spokojená s žádným filmem, kde nezněl randál palných zbraní, případně svištění čepelí. Teď už jsem relativně normální a stará. Relativně! Nesmrtelní hrdinové mě nebaví zdaleka tolik, ani když hláškují jako o život ve stylu Jana Bezzemka. A ten se opravdu snaží, aby na žádné stránce nechybělo několik vtipných (i méně vtipných) přirovnání.
Četla jsem "Cesty krve", "Noční kluby", "Vládce strachu" a tak dále, bruntálský řezník mě stěží mohl překvapit. Zase tady máme upíry s jejich klany, emzáky s okupačními choutkami, nanotechnologie a jiné technologie, tuny vystřílených nábojů, hektolitry prolité (a vychlastané) krve, regenerační schopnosti, zradu a pomstu. Klasika. Na čtyři hvězdy by to stačilo, nenáviděným citoslovcům navzdory. Leč nejsem schopna se povznést nad množství laciného, obvykle bezúčelného porna. Při poslechu audioknihy se tyhle pasáže vhodné tak do Hustleru blbě přeskakují, takže odmáznu další hvězdu, sorry.
Bezzemek a hlavně jeho parta mi ke kardiu příliš nepřirostli, ovšem díky herr Gerhardovi ještě nedám Bratrstvu krve kopačky. Každopádně to bude chtít pár měsíců na odpočinek od extraodpočinkového kulhánkoidního subžánru. 66,6% (nebo odpad, pokud místo hrdého braku čekáte literaturu).