Brouk Pytlík
Ondřej Sekora
Brouka Pytlíka jako knihu ze zlatého fondu české literatury pro děti netřeba příliš představovat. Veselé příhody poplety a rozumbrady Pytlíka rozesmávají čtenáře již několika generací. Knížky Ondřeje Sekory však čtenáře nejen pobaví, ale pokaždé se vedle dobrého příběhu dozvědí i něco nového o světě kolem nás.
Přidat komentář
Brouk Pytlík... Vzpomínám si na něj dobře z knihy s Ferdou Mravencem, ale jinak jsem tuto samostatnou knihu o něm ještě nikdy nečetla. Až nyní se mi dostala do rukou její audioverze bravurně načtená Jaromírem Medunou. Jednotlivé příhody podrobněji popisovat nebudu, ale jsou opravdu zábavné a někdy dokonce i tak trochu dobrodružné. Brouk Pytlík mi nikdy dříve sympatický nebyl a také zde se nechová zrovna příkladně ;-). Ale ve svém okolí je - světe div se! :-) - docela oblíbený. Každopádně se jedná o milou knihu, která si plným právem vysoké hodnocení zaslouží. A já se k němu moc ráda připojuji, přestože už dávno nejsem ve věku dětí, kterým je určená...
Synovi se kniha moc líbila jen pořád čekal kdy v knize konečně už bude ten Ferda Mravenec. Nedočkal se, ale řekl mi že knihu příště zase přečteme :-).
Brouk Pytlík opět sklízel velké ovace, vnoučata si hrdiny této knihy zamilovali. Zkusíme další knihu od pana Sekory a uvidíme jak budou reagovat. Musím přiznat že mě čtení taky hodně bavilo, k tomu ty nádherné ilustrace no prostě paráda.
Můj favorit brouk Pytlík není, ale malé se jeho příběhy líbily. Mně to přišlo takové dost opakující se a tak trochu o ničem, ale dvouletá dcera vždy přišla, že chce číst Pytlíka. A ilustrace jsou na jedničku.
Naše druhačka si myslí, že knížka je hodně vtipná. Líbí se jí příběh i ilustrace.
Docela lituji, že mě tahle kniha v dětskví minula. Z knih, které jsem od autora přečetl (Ferda Mravenec, Mravenci se nedají) je tato nejucelenější, nerozpadá se na jednotlivé epizody a taky je suverénně nejvtipnější. "Pak se posadil na vršek větvičky a čekal, až se začne dělat pavučina. Něco se v něm skutečně dělo... Nakonec se to v něm začalo s úžasnou silou všechno trhat , válet, myslil, že se rozsype. "Teď, teď jdou nitě" zasténal, rozpřáhl se do vzduchu a skočil..." Geniální je rovněž scéna pohřbu jak vystřižená z filmu nové vlny 60. let.
Konečně jsem si našel čas dočíst tuhle klasiku celou. Byť mi to trvalo třicet let :D
Fakt jsem se pobavila a navíc jsme poznali další broučky. Nejvíc nás nadchla asi koktavá krtonožka. A já jsem si z knihy mimo jiné odnesla i to, jak pavouk dělá svou pavučinu. Trochu jsem se obávala, že druhá část knihy o malířských trampotách bude nudnější, ale nebyla:-) Pytlíkovo výukové metody jsou úžasné. A děti se nejvíc řehtaly u scény, jak Pytlík zastrkuje motýla zpět do kukly:-D Potěšilo nás, že byl v knize i roháč. Toho děti moc dobře znají, protože je často vídají u babičky na zahradě. Ale trochu nás zklamalo, že Pytlík skoro vůbec neříkal své „Pardón, pardón“.
Jsem moc ráda, že se to v této knize hemží pouze hmyzem a ne nejrůznějšími narážkami na tehdejší dobu. Všimla jsem pouze dvou mini narážek:-)
Tak jsme po Ferdovi dočetli i Pytlíka. Kupodivu naše chlapečky nejvíce zaujaly ilustrace a brouci, které znají z přírody...Já si na Pytlíkovy příběhy pamatuju jako na strašnou srandu a velké dobrodružství, ale ono to dneska už tak úplně legace k uválení není a i ty příběhy trochu ztratily pel našeho dětství...
I tak to bylo hezké čtení a já i s trochou nostalgie dávám plný počet. Prostě - Ferda a Pytlík jsou naši a v dětských knihovničkách mají stále své místo.
Oblíbená knížka mého dětství. Krásná i vtipná, nádherné ilustrace. Samozřejmě jsem milovala i další Sekorovy knížky.
Stejně jako Ferda mravenec, ačkoliv zde se jedná o jiný hmyz, kvalita díla je opět skvělá. Jako ostatně vše od Sekory. Musí znát snad každý Čech.
Já si díky čtenářské výzvě vzpoměla na tuhle krásnou knížku z dětství. Teď jsem ji četla spolu s mými dětmi. Prostě super čtení a obrázky.
Když se někdo narodí v zábradlí v biografu, tak prostě musí být dokonalý, to jinak nejde!
Skvělá kniha, která by měla patřit k dětství každého Čecha a neměla by tedy chybět v repertoáru pohádek na dobrou noc. Pobaví se malý posluchač i dospělý předčítač, což je ideální stav.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1990 |  Brouk Pytlík |
| 1978 | Kronika města Kocourkova |
| 2009 | Ferda Mravenec |
| 2004 | Knížka Ferdy Mravence |
| 1980 | Malované počasí |
(SPOILER) Když už jsem synům po večerech představil Ferdu Mravence, nezbylo, než to samé udělat i s Broukem Pytlíkem. Koneckonců, nakonec jsem to četl v dětství, jistě si to nepamatuju úplně přesně..
A taky že ne. Úplně jsem zapomněl, jak neskutečně drsná knížka to je! Potemník, Chroust, Potápnice a Krtonožka jdou po Pytlíkovi jak T800 po Johnu Connorovi. A narozdíl od něj uspějí a Pytlík končí v mělkém hrobě původně vyhrabaném pro zdechlého kanárka. No řekněte, nebyly ty dětské knížky dřív takové nějaké roztomilejší a vřelejší? (spoiler - podobně jako Tarantinova Nevěsta se z hrobečku dostane a odletí páchat dobro jinam)¨
Druhá část je prozměnu o malování, Pytlík, aniž by měl nějaké vzdělání, se stává lektorem výtvarných umění, to je takové docela současné, tahle část je spíš o situačním humoru vycházejícím z toho, že po motýlech se nekreslí, larvy neumí rovné čáry, některý hmyz má tak dlouhé fousy, že se nevejdou na plátno a že je legrace, když se na zajíce namaluje hlávka zelí. U mě by nepochodil, jím rád jak zelí tak zajíce. Mrtvých broučků je tam taky dost, mafie vás pošlou spát s rybami, Sekora posílá svoje postavičky do slepic. Dobře, no.