Buď jako řeka
Shelley Read
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533122/bmid_bud-jako-reka-65de8dce46e31.jpg
5
512
512
Sedmnáctiletá Victorie Nashová, jediná žena v rodině plné problematických mužů, vede domácnost na rodinném statku s broskvoňovým sadem v malém farmářském městečku Iola v Coloradu. Wilson Moon je mladý tulák se záhadnou minulostí, který opustil svůj kmen a je odhodlaný jít svou vlastní cestou. Victorie s Wilem se náhodou potkají na rohu ulice a toto setkání rozpoutá koloběh touhy a nebezpečí. Když jejich životy změní nečekaná tragédie, opustí Victorie jediný domov, který kdy poznala, a uteče do nedalekých hor, kde se snaží přežít v divočině bez jasné představy o tom, co jí přinese budoucnost. S měnícím se ročním obdobím sleduje i změny ve svém vlastním nitru a v krásné, ale drsné krajině nachází smysl a sílu jít dál. Znovu vybudovat vše, co ztratila, přestože její domov – statek i milovaný broskvový sad, který patří její rodině už po generace – má zmizet pod hladinou řeky Gunnison. Kniha Buď jako řeka, inspirovaná skutečnými událostmi, které provázely zkázu městečka Iola v 60. letech 20. století, je příběhem o hluboké lásce neochvějně čelící těžkostem a ztrátám, ale také o nalezení odvahy, nezlomnosti, přátelství a nakonec i domova – tam, kde bychom to nejméně čekali. Tento ohromující debut zkoumá, co znamená vést svůj život, jako by byl řekou – sbírat zkušenosti, plynout a hledat cestu vpřed, přestože je tok řeky přehrazen.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2023
,
Jota
Originální název:
Go As A River, 2023
více info...
Přidat komentář
Styl psaní, který mi vyhovuje - žádné kejkle s přítomným časem a přeházenými kapitolami. Bavilo mě to. Místy byl příběh dost nepravděpodobný, přehnaně sentimentální až kýčovitý, ovšem jako prvotina je to zdařilá knížka.
Je to těžké hodnocení. Kniha se četla sama a i přes závažná témata, dlouhé časové období a umělecký styl psaní jsem ji zhltla za tři dny, nemohla jsem se odtrhnout a chtěla vědět, co bude dál. Ale já bych paradoxně uvítala klidně o 200 stránek víc, jen kdyby byly některé události více rozepsané a postavy více představené. Lidé často knihu porovnávají s Kde zpívají raci, ale tam jsem měla mnohem víc možností se do příběhu ponořit, oblíbit si postavy. A taky jsem tam cítila i radost a naději. Tady ne, tady jsem celou dobu prožívala výhradně smutek a beznaděj.
Po knize jsem sáhla z několika důvodů: příběh se odehrává na základě skutečných událostí (budování přehrady v Coloradu na řece Gunnison, popis života v městečku Iola v 60. letech 20. století, popisu života na farmě). Hlavní postavou je mladá Victorie, která se v 17 letech dokázala postavit nelehkému osudu a s pomocí své vnitřní síly, kterou objevila v coloradských horách, dokázala najít novou cestu, jak navázat na rodinnou tradici pěstování broskvoní i jak se vyrovnat s životní ztrátou svých blízkých. Nadchlo mě propojení s lidmi, kteří byli ve vesničce na okraji společnosti, ve smyslu zachovat cenné stromy její propojení s univerzitními vědci, propojení s životními přáteli.
Kniha "Buď jako řeka" od Shelley Readové je opravdovým literárním klenotem, který mě naprosto pohltil. Příběh sedmnáctileté Victorie Nashové, která prožívá bolestné ztráty a zároveň nachází novou sílu v divoké přírodě coloradských hor, je hluboce dojemný a inspirativní. Setkání s tajemným Wilsonem Moonem přináší do jejího života lásku, ale také komplikace a nebezpečí, které čtenáře drží v napětí až do poslední stránky. Autorka nádherně popisuje přírodu, takže jsem měla pocit, že jsem tam s Victorií.
Shelley Readová dokázala ve svém debutu spojit lyrický styl s hlubokými emocemi a historickým pozadím, což mě naprosto uchvátilo. Příběh je plný krásných i bolestných momentů, kde jedno oko nezůstane suché. Viktoriin boj o přežití a její odhodlání začít znovu jsou nesmírně inspirativní. Pokud hledáte knihu, která vás do sebe vtáhne a nepustí, která vás rozesměje, rozpláče a přiměje přemýšlet o životě, "Buď jako řeka" je tou pravou volbou. Tento příběh mi zůstal v srdci dlouho po dočtení a vřele ho doporučuji každému, kdo miluje hluboké a emotivní příběhy.
Velice krásná kniha. Přečteno za dva večery, nešlo přestát číst. Spisovatelka se inspirovala skutečnými událostmi. Nádherně popisuje přírodu i lidské osudy.
Kdyby to šlo, tak bych dala daleko víc hvězdiček.
Nezapomenutelné!
"Kéž bychom si vážili země i jeden druhého a vzdali tak hold všem, kteří přišli před námi a přijdou po nás." Věta v doslovu od autorky mi asi utkví v paměti víc, než kniha samotná.
Spousta emocí, na mě místy až moc srdceryvné.
Krásný, poetický jazyk je hlavní předností této knihy, možná trochu na úkor děje.
Autorka píše citlivě o těžkých věcech.
Krásné popisy přírody.
Příjemná audioverze, krásná obálka.
Sečteno podtrženo, pro mě lepší průměr, ale pokud máte rádi emocemi nabité příběhy o silných hlavních hrdinkách, určitě této knize dejte šanci!
Velmi emoční kniha.
Příběh krásný, smutný a silný.
Zajimave osudy a krásně popsana příroda.
U knihy mě zaujalo, že je srovnávána s úžasnou knihou "Kde zpívají raci". Volba byla tedy jasná, tímto mě kniha velmi nalákala.
Jelikož jsem zvyklá spíše na oddechovější styl psaní a žánry, chvilku mi trvalo se začíst do poetického stylu psaní autorky. Nakonec ale krásu jejího psaného projevu dokážu docenit.
Hlavní hrdinka Torie je neuvěřitelně silná žena a já ji v průběhu příběhu vice a více obdivovala, leč mi některá její rozhodnutí moc nešla do hlavy a věřila jsem, že by šly věci udělat i jinak, logičtěji.
Autorka fenomenálně vystihla jednotlivá časová období, leč bych klidně ocenila více kulturních vsuvek - to je ale jen moje subjektivní přání, o kultuře a proměně USA napříč časem kniha samozřejmě ani být neměla. Hodně mě bavil i Victoriin vztah k přírodě a broskvoně jako takové.
Nemohu si bohužel pomoct a musím vytknout, že prostřední část příběhu se mi dost táhla a dej mi připadal velmi plytký, nezáživný. Doufala jsem, že konec tento můj dojem vylepší, což se stalo tak napůl. Samotný konec jako takový se mi líbil moc, avšak asi bych chtěla pár kapitol navíc. Přišlo mi to celé takové useknuté, nedokončené. Nicméně to je opět můj subjektivní problém s otevřenými konci, které já obecně nemám ráda. Knihu určitě doporučuji, je velice silná a netradiční.
Neskutečná a bolestná kniha plná síly a odhodlání. Kniha se nedá popsat slovy, musí se přečíst, prožít a vydýchat. Kdyby to šlo, tak bych dala alespoň 10 hvězdiček. Fenomenální.
Úžasně napsaný příběh, jedna z knih ,kde by člověk dal i deset hvězdiček. Přečtení doporučuji všem a věřím, že nikdo nebude litovat.
Mám radost, že jsem měla možnost si knihu přečíst. Na zadní straně je zmíněná i kniha Kde zpívají raci a moc se mi líbila. Takže zvědavost vyhrála.
Autorčin styl psaní je jako pohlazení po duši, psané s citem, pokorou. Při popisu tamní krásné a drsné přírody se úplně tají dech (nedalo mi to a vyhledala jsem si fotky).
Příběh je velmi silný, smutný, ale protkaný nadějí a odhodláním hlavní hrdinky. Bud' jako řeka je jedna z nejhezčích knih, co jsem četla. Víc netřeba psát, pokud váháte nad čtením, nečekejte :-)
Nemám ráda takové uspěchané a "nedokončené" konce. Jako kdyby tam něco chybělo, přišlo mi, že autorka ještě vše neřekla. A proto jsem ubrala jednu hvězdičku. Jinak je to dost pěkný a nevšední příběh.
Silný příběh ženy, možná spíš žen, které tolik ovlivnili jejich muži. Otcové, milenci, manželé, synové. O darech a obětech.
Příběh o broskvích, o půdě a jejich darech.
O řece, která se klikatí údolím a vine se celým příběhem, sbírá drobné kousky života a směřuje s nimi k protnutí blízkých osudů.
Napsáno tak bravurně, že někdy zapomínáme, že je to jen příběh z knihy.
"Krajiny našeho mládí nás utvářejí a my si je neseme v sobě. Opředené vším, co nám daly a vzaly, zůstávají součástí toho, čím se stáváme.
Země vydrží, pokud musí, zbaví se lidské hlouposti, pokud to dokáže, zotaví se a jde dál. "
Na knize mě zaujal nejen příběh Viktorie, ale i vykreslená doba, kdy slušný člověk nic špatného neudělá, a je přesto vyvrhel ve společnosti. Myslím, že na indiánech se společnost dopustila hodně zlých věcí. Bohužel. Autorka píše velmi čtivě a dalo by se říct i poeticky. Vylíčení myšlenek hrdinů a popis situací a krajiny je vzletné a přitom tak opravdové. Život Victorie sledujeme přes dvacet let a lze jen obdivovat její osobnost, která jde přes všechny útrapy a zvládá žít dle svého. Příběh je velmi silný, obsahuje v sobě hodně smutku, ale i naděje. Přečtěte si ho.
Nádherný příběh. Propletenost s přírodou. Příběh, který uklidní i rozehraje spoustu emocí.
Příběh, který byl inspirovaný skutečnými událostmi a zánikem městečka Iola v Coloredu. Příběh o síle, kterou získáme, když jsme v největším ohrožení života. Domov a dětství - dospívání a velká láska - dítě - samota - útěk do divoké přírody - hledání sama sebe - životní ztráty a prohry - hledání odvahy a síly - kroky k nalezení nového domova - nová přátelství = ŽIVOT.
Motto příběhu: "Vést život, jako by byl řekou - sbírat zkušenosti, plynout a hledat cestu vpřed, přestože je tok řeky přehrazen."
Příběh krásný, ale smutný.... zároveň některé situace se mi zdály málo pravděpodobné. Přirovnání života k toku řeky je nádherné. A jak to cítím já?
- Malé kamínky i velké balvany - to jsou překážky, se kterými se musíme v životě poprat.
- Řeka klidná a řeka divoká - to jsou životní situace, které nás potkají.
- Řeka pod hladinou - jsou všechna tajemství našeho života.