Bůh maličkostí

17.04.2019

Bůh maličkostí je pro tuto knihu přiléhavý název. Mile dětský způsob vyprávění očima Ráhel, (hlavní postavy, sestry-dvojčete), plný hravosti a fantazie, neotřelých spojení a slovních hříček, vnímání a komentování všeho do nejmenších nápaditých podrobností... to vše tvoří hlavní kouzlo knihy. Navzdory této lehkosti a poetičnosti příběh samotný je docela realisticky krutý, poněkud utopený v omáčce oněch nádherně barvitých popisů a detailů, přičemž autorka čtenáři příliš neulehčuje svou neposednou těkavostí orientaci v časových rovinách a pokouší jeho trpělivost téměř homeopatickým dávkováním dějových informací. Nenechá-li se čtenář nepohodlím odradit, po přečtení může zůstat působivý dojem mrazivě smutného příběhu a kouzelné fantazie autorky.

15.02.2019

Příběh o několikanásobné tragédii podaný úchvatným způsobem.
Velmi originální způsob vyprávění: poetický, obrazivý, ornamentální. Nečetlo se to zpočátku vždy snadno - přiznám se, že jsem si musela zvyknout - děj místy jako by se topil v metaforách, schovával a opět vynořoval.
Tak trochu až magický realismus, protože jako "magické" se jevilo všechno to, co bylo tolik cizokrajné a podivuhodné.
Klobouk dolů před překladatelkou (Veronika Křemenová - 2016 Omega) - musel to být oříšek.
Jedním slovem: zážitek!

Nemohu udělit hodnocení, protože k mému neštěstí se mi dostal do rukou výtisk od nakladatelství Omega. Nehledě na složitost samotné knihy, tak se v tomto vydání nacházela spousta chyb, což velmi ubíralo na hodnocení celkového dojmu, a dále krkolomně přeložené či uspořádané věty. Přebal je sice krásný, ale to je bohužel to jediné, čemu bych mohla dát palec nahoru.

29.06.2018

Složitá kniha s níž musíte mít trpělivost, ale za to vás odmění! Arundhati Roy je autorkou par excellence, která píše nadnárodní román. Není to lehká četba, není ani příliš přitažlivá, je však dojemná a nádherná.

18.04.2018

Nějak jsem si tuto knihu rozložila - stále jsem získavala jiné a tuhle jsem odsouvala na druhou kolej. Nemohla jsem se začíst, unikal mi příběh, střídaly se hodně roviny vypravování, skákalo z jedné doby do druhé. Na druhou stranu musím říct, že kniha je plná nádherných obratů vykreslující neopakovatelnou atmosféru místa, vztahů apod.

05.04.2018

Vůbec jsem se nemohla začíst. A kdybych nečetla obsah asi bych nevěděla o čem vlastně čtu. Mrzí mně to, to se mi nestává.

Knihu nehodnotím, nedokážu pokračovat ve čtení. Sdílím komentář uživatelky Makropulos a musím se přiznat, že taková dávka slov, poetiky, fantazie, metafor a bizarních odboček ve vyprávění, není pro mne tím pravým čtenářským požitkem.

13.10.2017

Zajímavá kniha, která obsahuje závažný příběh, zprostředkovává pohled na život v úplně jiné vzdálené kultuře, je v ní plno bolesti, osamělosti, ubližování a z toho plynoucích následků. Dětský, chvílemi až mile humorný pohled na svět, lyrické popisy, celkové poetický jazyk, krásné až do preciznosti vystavěné věty, prolínání časových rovin, ale to všechno se mi nějak špatně četlo. Na začátku víte, že se něco stalo, za chvíli víte, i co se stalo, ale autorka informace dává po kapkách a balí je do detailních popisů okolí až tak, že mi to přijde příliš. Když například při brutálním policejním zásahu napřed musím projít dvěma stranami toho, že „v chlupech na nohách vlhkých osou se jim zachytávaly popínavé rostliny. Ostrá tráva a květiny v ní jim zdobily hladké ponožky. Hnědé stonožky spaly v podrážkách dotknutelných holínek pobitých ocelí. Ostrá tráva je řezala hluboko do kůže na nohou.......................... Táhli se kolem pěnic sedících v korunách stromů a sušících si pod oblohou roztažená promočená křídla jako vyprané prádlo.......................“, prostě mi to připadá už moc. Musím se přiznat, že skoro od poloviny jsem se těšila, až bude konec.

12.09.2017

Už jednou napsaný komentář někdo smazal?
Čtenářka DominaCZ děkuje za pochopení. Mně tedy ne, já jí nechápu. Proč plive tolik vulgární zloby na nás, kterým se knížka Bůh maličkostí líbila? Možná by se to dalo vysvětlit kontrastem mezi jazykem DominyCZ a bohatým jazykem a stylem autorky této knihy...
Mně se při čtení toho zajímavého příběhu z Indie vracely pocity z mého dětství, jednotlivé postavy, věci a děje jsem přímo viděla. Krásné příměry, trefné výrazy, poetika i syrovost. Nechválím všechno, některé pasáže se mi zdály až příliš rozvleklé a například mě trochu znechutily celé dvě stránky popisu čurání na záchodě. A samozřejmě - překlepy a hrubky každé pěkné knížce škodí.

29.07.2017

Brala jsem ji do rukou s obavou, bohužel jsem si přečetla kritiku na překlad. Za mě neopodstatněnou. Knížka má úžasný styl. Něco takového jsem nečetla dlouho. Tolik nádherných vět. Tak smutný příběh. Kolik se dá ublížit v zájmu sobectví a zloby a pomocí přisluhovačů historie. Příběh o lásce a ztrátě vyprávěný nádherným jazykem.

11.05.2017

Nádhera...
Láska na první písmenko. Miluji tento poetický styl prózy s mnoha neobvyklými souslovími a mimořádnou fantazií vyšperkovanou k dokonalosti!
Tento příběh byl pro mne jako puzzle (nemám toto slovo ráda, ale český ekvivalent "skládačka" mi také nesedí...). Nádherné, barevné, voňavé, šťavnaté, melancholické, opojné, bolestné....puzzle. Z počátku jsem nedokázala jednotlivé věty či slova zařadit, po pár stránkách jsem už našla doplňující dílek, pak další a další. Jak autorka volně proplouvá časem a místy, tak jsem doplňovala jednotlivé dílky z různých stran a úhlů - proto, abych hned po dočtení poslední stránky knihu přečetla ještě jednou - tak jako se člověk rád kochá složeným obrazem z desetitisíců kousků, který najednou dává celistvý smysl a jehož krása bere dech.
Obraz jež vypráví příběh o lásce, mnoha druzích lásky. O touze, bolesti, ztrátách a nadějích. O ztraceném dětství. O nás. Jazykem tak nádherným, tak niterným, tak smyslným...

"Potom znovu otevřel slunečník a odešel v čokoládové róbě a pohodlných sandálech jako zvysoka našlapující velbloud, který musí dodržet úmluvu. Bylo to, jako kdyby táhl bolavé srdce Baby Kochammy za sebou na provázku a ono se za ním belhalo a zakopávalo o listy a malé kamínky. Pohmožděné a téměř zlomené."

O tom, že jsme oběti obětí - o tom, že nešťastní lidé se zlomeným srdcem ubližují a předávají tuto štafetu bolesti dalším a dalším...

"Jakmile tichost přišla, zůstala v Esthovi a rozšířila se v něm. Rozpínala se z jeho hlavy a svírala ho svými rozbředlými pažemi. Kolébala ho do rytmu dávného bušení srdce lidského plodu. Pomalu sunula svá plíživá chapadla s přísavkami podél vnitřní části jeho lebky, vysávala pahorky a kotliny jeho paměti, vyháněla staré věty a smetala mu je ze špičky jazyka, Zbavovala jeho myšlenky slov, která je popisovala, a nechávala je oloupané a nahé. Nevyslovitelné. Ochromené."

I po druhém dočtení knihy ve mne slova příběhu dlouho rezonovala a budou se ozývat ještě dlouho. Jako ozvěna. Jako něco, co v hloubi duše dobře znám....

"Jako kdyby ticho nadzvedlo své sukně a lezlo jako pavoučí žena nahoru po kluzké stěně koupelny."

28.03.2017

Co dodat, odzbrojující příběh utkaný ze slov plných poetiky a hudby, každá věta je propracovaná, živá, žádná není zbytečná.
Dějová linie prozradí hned na začátku tragédii a celou knihu se k ní nenásilně dopracováváme díky malým, všedním příběhům, rodinný vztahům, které ji činí hlubší a tragičtější.
Dětská nekomplikovaná láska je zlomena zlem (kdo knihu četl, ví, koho mám na mysli), nechtěně vytlačena láskou vášnivou a tak pochopitelnou, dětské vnímání kouzelného světa Indie se střídá s neidelizovanou krajinou, životy "kastovaných" lidí... ale koho vlastně odsoudit, když očividně ubližují ublížení lidé..?

21.02.2017

Velice barvitě vyprávěný příběh. Do slova a do písmene - tolik barev jsem v knize snad ještě nepotkala. Jiný kontinent, jiná kultura, jiní lidé se stejnými city a emocemi, jako máme my. Silný příběh, který mně oslovil, maličko narušovalo jen přecházení v čase. Jako by autoři měli pocit, že pokud budou psát posloupně, nebude příběh dostatečně intelektuální, bude to vše moc logické...Za to ta hvězda dolů.
Jo a mně Domina také neděkuje. Naprosto souhlasím, že se jí muselo dotknout kouzlo jazyka, který ona umí jen zanášet vulgaritami. Můj komentář k ní byl také vymazán...:-), což je dobře, byl příliš trefný...PS: Ona je totiž velmi vyjímečná "dáma", žádná nána :-)

20.02.2017

Krásná kniha. Přes hloubku námětu na mne nejvíce působily obrazy, které doslova do světa přinášely děti, ze svých ještě hravých myslí. Obrazy slov. Hry se skutečností.

19.02.2017

Oceňuji styl autorky, který je lehký, lyrický a obsahuje v sobě mnoho slovních obratů, které jsem obdivovala z té pozice, že by mě to nikdy nenapadlo. Fascinovala mě autorčina představivost, její nádherné přirovnání, které vystihlo situaci s přesností a přitom jsem dostala navíc jemnost, cit a lehkou ironii k daným okolnostem.
Samotný příběh je mistrné propojení přítomností s minulostí. Přirozeně přechází v časových úsecích a s jemností pavučiny nám nastiňuje události, které vyústily v tragédii. Bohatost vyprávění je v obsahu, stylu i v otevřenosti a upřímnosti, se kterou se dozvídáme detaily hrdinů popsaných v knize.

29.12.2016

Kniha vyšla letos v novém překladu v nakladatelství Dobrovský... Pro mě opravdu hodně silný zážitek.. Zároveň je to kniha, která opravdu vyžaduje tu správnou náladu a soustředění. Autorka má hodně osobitý styl, magický až čarovný. Leckdy jsem se musela ve čtení vracet, abych s novými událostmi pochopila správně ty už přečtené.. Výsledný zážitek ovšem stojí za to. Není to jenom o ději, ale také o všem to obrazovém podání, o různých příměrech a hraní se slovy.

22.12.2016

Když jsem s nadšením vyprávěla o knize, kterou právě čtu, své kamarádce knihomolce, nemohla si vzpomenout. Náhle se tak zvláštně usmála: "Já už vím, je tam nádherná erotická scéna, takové to, když máš husí kůži, když na to jen pomyslíš". To jsem ještě myslela, že mluví o jiné knize, ale když jsem došla k pasáži: " Když se jí dotýkal, nemohl s ní mluvit, když ji miloval, nemohl odejít, kdyyž mluvil, nemohl poslouchat, když bojoval, nemohl zvítězit" (str. 209). Proč se o tom zmiňuji? O knize už bylo napsáno vše, je to silný příběh, kdy osud - zvědavost - nepředvídatelnost - rozmetají vše a odvane všechny sny, naděje, vzpomínky. I to se v životě stává, neb - "Kde je psáno, že život má být dobrý?".

15.12.2016

Kniha má velmi zajímavý rukopis a velmi podrobně a naturalisticky popisuje krutý život v Indii. Knihou Vás převážně provází příběh dětí-dvojčat, které byly rozděleni a každý z nich vyrůstal jinde. Skoro celou knihu se snažíte zjistit, co se tam kdysi stalo a autor Vás nechá opravdu dlouho tápat. Kniha stojí za přečtení, ale znovu bych jí číst nechtěla.

10.11.2016

Tohle byla trochu hořká masala... sžít se s příběhem mi trvalo malinko déle... možná za to mohlo přílišné přeskakování v čase nebo přehršle politických detailů, o kterých bohužel vím tužku... inu, není to časopisové čtivo, ale stojí za to vydržet, protože vygradování příběhu je jednou velkou jízdou do horoucího pekla... ve finále každé písmenko perfektně zacvakne do celkového osudu všech zúčastněných a s vámi to cloumá... a cloumá...a cloumá!