Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285305/mid_bylo-nas-pet-CcG-285305.jpg
4
3464
3464
Autor v knize zachycuje okresní město očima klukovské party. Na pozadí jejího světa se vzpřimuje ten nepřirozený svět dospělých. Členy party jsou Petr Bajza, Čeněk Jirsák, Antonín Bejval, Zilvar z chudobince a Éda Kemlik. Petr Bajza žije s rodiči a se služkou Kristýnou z Rampušic, které říká Rampepurda. Péťův tatínek má obchod. Čeněk Jirsák se všemu příšerně šklebí, jeho otec prodává pletené papuče a čepice. Zilvar z chudobince je statečný, Antonín Bejval je vynálezcem, Éda Kemlik má dvě sestry a psa Pajdu, který krade řezníkovi buřty. Kniha Bylo nás pět patří do Zlatého fondu literatury pro děti a mládež.... celý text
Přidat komentář
Já nevím, co k tomu napsat jiného, než řada lidí přede mnou. Opravdu, kdo by alespoň trochu neznal nostalgický a poněkud zidealizovaný svět pěti kluků z městečka, dobře popisující chlapecké příběhy, přijatelné rošťárny a dobu autorova dětství? Knížka, která ve většině čtenářů vzbuzuje půvabný úsměv na rtech s nezapomenutelnými, dnes již zlidovělými hláškami. Za mě osobně vyhrává výrok otce: "Tak proč máš teda nateklou hubu, když si byl v houslích?" Je úžasné, že takhle pozitivní knížku napsal spisovatel v naprosto těžkých a nepozitivních časech. Kéž bych podobného, inspirativního nadhledu byla i já v těžkých chvílích schopná. Vzpomínat na to úsměvné a lepší, co mě v životě potkalo a předávat pozitivitu a humor dalším lidem za všech okolností... Nezmůžu se než na banální, ale o to upřímnější: Klobouk dolů za Váš postoj, nesmrtelný pane Poláčku.
Kdo by neznal Péťu Bajzu, Zilvara z Chudobince, Rampepurdu a další postavy... Krásné, vlídné a s laskavým humorem vyprávěné historky a dobrodružství party mladých kamarádů za první republiky. Poslouchala jsem jako rozhlasové vydání, pan Filipovský načetl výborně, viděla jsem seriál, Zilvar je totiž skoro soused a kamarád a to jsem si nemohla nechat ujít. Všechna vydání se moc povedla.
Poprve, kdyz jsem to kdysi cetl, mi to pripadalo horsi, nez serial.... Posledne, mi to pripadalo lepsi, nez serial.... Asi nejvice zalezi, kdy clovek videl ten serial naposled, aby nemel pocit zklamani, ze kniha neni stejna, jako tv verze. S doprovodnym prectenim (pripomenutim) smutneho konce Karla Polacka kniha nabira hlubsi rozmer a z oddechovky bych to preradil na zpoved a psychologicky vytlak pameti z dob, kdy autor mel stastnejsi cast zivota jiz za sebou a vyhlidky na budoucnost mizive
Knihy pana Poláčka jsou pěkné a čtivé. Filmová zpracování jsou vynikající a humorné, byť jsou napsány v době, kdy mnohým zrovna do smíchu moc nebylo.
Klasika, ktera nezestarne. Kdyz vite, za jakych okolnosti ji autor psal, tak i pet hvezdicek je malo.
Parádní klasika! :) mám k ní citovou vazbu, protože se jsem jako malá viděla televizní seriál a opravdu se mi moc líbil, takže mi čtení knihy připomínalo dětství.
Vážně jsem překvapená, že jsem se k téhle klasice dostala až teď. Vždyť přece Poláček! Péťa Bajza a jeho kamarádi. Vlastně se musím přiznat, že jsem ani neviděla všechny díly seriálu, který je jinak naprosto skvělý. Takže pro mě byla druhá část knihy dost velkým překvapením, vůbec jsem netušila, že bude snový námět takhle rozvíjen.
A proč pět hvězdiček? Je to opravdu milé čtení, se všemi gramatickými neduhy a jazykovými perličkami. Idealizovaný svět a takový trochu smutný, byť pravda neurčitý konec, který možná ukazuje na to, v jaké době autor knihu o dětství napsal. Myslím, že kdybych to četla dřív, asi bych nedokázala docenit všechny ty jazykové hříčky a dětské mudrcování, takže jo, vlastně je fajn, že na knihu došlo až teď. To se vr, že byste si ji měli přečíst taky. ^^
Příběh, který doprovázel mé dětství, ačkoliv jen v seriálové formě. Knihu jsem si přečetl až teď v rámci maturitní četby. Je to čtivě a poutavě napsané, akorát mi ze začátku poněkud činila obtíže nespisovná čeština, ale po pár stránkách jsem se s tím sžil. Je to nenáročné a odpočinkové čtení, ke kterému se hodlám vracet už minimálně z nostalgie.
Už jen to množství vydání svědčí o pozici této knihy v české literatuře. A k tomu všichni známe filmové zpracování, nemluvě o nepřekonatelném podání Františka Filipovského. Všechny formáty jsem si prožil, prokoukal a proposlouchal a znovu a znovu mě neskonale baví.
Pohodové zábavné čtení, i když chápu, že někoho může nudit. Bylo hezké pozorovat příběh obyčejného kluka z města, skrze jeho dětské chápání světa a jeho dětské vyjadřování, které často vykouzlilo úsměv na tváři.
Bravo, pane Poláčku! Škoda, že jste se nedožil toho, jak úspěšná tato knížka je. Ale možná byste se smál tomu, že na Databázi máte míň procent než nějací Prvoci...
Z dětství si pamatuji seriál, který jsem miloval. Zpočátku se knížka vyvíjela jako jeho trošku horší verze (Poláčkův styl mi prostě tolik nesedí), ačkoli mě pořád dost bavila. Druhá půlka byla ale, až na pár úsměvných hlášek nudná, zdlouhavá a zbytečná. Chvilkami jsem měl pocit, že prostě autor potřeboval vyplnit prostor... :/
Seriál mého dětství. A teprve nyní jsem si přečetla knihu. Vím, že jsem ji zkoušela číst kdysi k maturitě, ale vydání z r. 1954 se mi tehdy nečetlo vůbec lehko, takže jsem ji po pár stránkách odložila na neurčito.
A teď, i když i tak bylo obtížné najít v použitém jazyce a termínech mě neznámých zalíbení, povedlo se a já knihu slupla za dva večery. A musím říci, že jsem si ji užila. Peťova hatmatilka a některé průpovídky mě vážně bavily. Jednotlivé příběhy na sebe sice moc nenavazovaly, ale zato byly plné dětského hašteření a fantazie a vymýšlení všelijakých lumpáren. Tak nějak jsem se přenesla zpět do svého dětství a vlastně se mi zase připomnělo, že i děti mají své starosti, které jsou mnohdy mnohem závažnější, než starosti dospělých. :-)
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české romány
Autorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Myslím, že na knížku Bylo nás pět se občas neprávem zapomíná, avšak tohle je literární smetánka nejen pro vaše ratolesti, ale zejména pro nás dospělé. Dědeček rád říkal, že je nejhorší když kráva zapomene, že byla teletem, a zde je toho důkaz. Mně hlavou projeli všechny vzpomínky z mého mládí, které zde byly v krásném zrcadlení. Na dny, kdy jsme prozkoumávali okolí, tvořili klučičí party, ve kterých se bojovalo na smrt, ale i třeba na to jak moc jsme se hrozili vysvědčení. Pro mě tohle dílo nepředstavuje úplný vrchol české literární truhlice, ale jestli budu o Bajzovi a Zelvarovi číst svým potomkům? ... Určitě ano, poněvadž chci aby z nich vyrostla dítka a né kvítka .... pane Fajst.