Bylo nás pět
Karel Poláček
https://www.databazeknih.cz/img/books/80_/80589/bmid_bylo-nas-pet.jpg
4
3479
3479
Půvabná vyprávění o dobrodružstvích pěti nezbedných chlapců z malého českého městečka, psaná formou dětského deníku kupeckého synka Petra Bajzy. Klukovskýma očima viděný rok na maloměstě připomíná všechny sezónní dospělé i dětské zábavy, životní styl i hierarchii obyvatel malého města za první republiky. Kouzelná knížka, napsaná v době okupace, byla zároveň i autorovým posledním dílem a našla velkou odezvu mezi čtenáři všech kategorií.... celý text
Přidat komentář
Poměrně čtivá knížka, ale v podstatě o ničem... Spíše ji vnímám jako soubor povídek na pokračování. Druhá část mi nepřišla tak hrozná na čtení jako některým ostatním, ale vůbec nechápu, co má za smysl. Děti to ale možná vnímají jinak, a proto se jim líbí. Znovu bych si ji asi nepřečetla.
Milovaná knížka moje i mých dětí. Máme v rodině z této knížečky vypůjčeno hodně hlášek -Při příchodu domů se bytem ozývá :"válenpajštus" a když zazní otázka:Kam jdeš a s kým- odpovídá se Jdem my kluci, co spolu chodíme. Díky, pane Poláčku..
Krásná čeština, maloměsto, dětství ... souhlasím s níže psaným, že část "horečková" (Indie) už tolik nadšení při čtení neskýtá. Látka a její zpracování super, podklad pro hezké zfilmování. Nebýt Poláčka, nemáme Smyczkův film.
Kniha byla navzdory své doby velmi úsměvná, ukazovala nevinnost dětství, ale smutným paradoxem je, že období vzniku této knihy nebylo pro autora ani trochu veselé.
V knize se mi líbila první polovina, jak autor vyprávěl o dětském životě na vesnici, ale druhá polovina o tom, jak byli kluci v Indii už mě moc nebavila. Musím uznat, že to autor měl hezky propojené s tím, jak se občas Péťa probudil ze sna a myslel si, že zrovna spí a o dějství v Indii si myslel, že to je skutečnost.
Příběh o pěti uličnících je pro mě nezapomenutelný. Při četbě knihy je mi vždy tak lehce. Odpočinková knížka, která mě vždy odreaguje a bez potíží se nad ní zasměji. Seriál také moc povedený.
Fajn knížka, moc se mi líbila a četla se jedním dechem.. :) K povinné četbě fajn.. :)
Je to klasika - podle mě jedna z nejlepších českých knížek pro děti. Milý a úsměvný román, který potěší bez rozdílu všechny generace. Hodně se mi líbil i televizní seriál. I při třetím opakování jsem vždy čekala a nenechala si ujít žádný další díl. Opravdu moc kouzelné dílko.
Kniha se mi četla dobře.Výborně popsány klučičí skotačinky.Líbí se mi i slangová řeč,bohužel,jak už tu zaznělo,část kdy Petr Bajza blouzní z nemoci je vážně nudná.Tuhle část nemám ráda ani zfilmovanou.
Poláčkovu knížku Bylo nás pět jsem nejprve poslouchal jako kluk v rádiu - byla to četba na pokračování v úžasném podání nezaměnitelného pana Filipovského. Souhlasím s těmi čtenáři, kteří si oblíbili první část vyprávění a už méně si užívali Petrova blouznění. Postavy Édy Kemlinka, Zilvara z chudobince, Čeňka Jirsáka a Bejvala Antonína, o kterých vypráví Péťa Bajza, jsou tak nezapomenutelně zapsány v mém podvědomí. Téměř venkovská atmosféra malého města, zachycené klukovské i "holčenčí" charaktery, mravokárný pan Fajst, figurka kozí Kuncky - sna ve všech místech takové nebo velmi podobné postavy a postavičky existují... to všechno jsme zažili... je to tak prosté... To je základní pocit z geniáního Poláčkova vyprávění a já tuhle knížku přiřazuji k Babičce Boženy Němcové a k povídkám Oty Pavla... protože byly také psány jejich autory v těžkém životním období... Kdysi mi recitátor Mirek Kovařík řekl, že k tomu, aby člověk napsal opravdu dobré dílo, musí být aspoň trochu nešťastný... Dodnes doufám, že to nemusí být nutné, ale u Poláčka, Němcové a Pavla to platí... byla to myslím jejich autoterapie a jsem jim za ni vděčný...
Štítky knihy
přátelství pro děti zfilmováno česká literatura kamarádi dětský hrdina rozhlasové zpracování humoristické romány zfilmováno – TV seriál maloměsto vypráví dítě české rományAutorovy další knížky
| 1979 |  Bylo nás pět |
| 1965 |  Muži v ofsajdu |
| 1966 | Edudant a Francimor |
| 1967 | Hostinec U kamenného stolu |
| 1958 | Dům na předměstí |
Zábavná kniha a pěkné počtení. Je obdivuhodné, že autor v době, kdy toto napsal, zřejmě už věděl, co ho čeká a že to s ním asi dobře nedopadne. Přesto dokázal pro nás napsat humornou povídku. Snad se tím alespoň trochu odreagoval. Já na jeho místě bych asi humorné myšlenky postrádala.