Byt v Paříži
Guillaume Musso
Policistka Madeline si pronajala garsonku v centru Paříže, aby si mohla na chvíli odpočinout od práce a relaxovat. Jenže v bytě nečekaně narazí na Gasparda, nevrlého amerického spisovatele. Zjevně se někde stala chyba, protože on si tento byt pronajal také, a to aby měl klid na psaní – jenže shodou náhod jsou najednou oba nuceni trávit čas společně. Byt kdysi patřil slavnému malíři Seanu Lorenzovi, který před rokem zemřel a nechal po sobě tři velmi cenné obrazy, o nichž nikdo neví, kde skončily. Madeline a Gaspard, fascinovaní umělcovým osudem, se pustí do vzrušujícího honu za ztracenými obrazy, při němž odhalují malířovu tajemnou minulost a který navždy změní jejich životy.... celý text
Literatura světová Pro ženy Thrillery
Vydáno: 2019 , MottoOriginální název:
Un appartement à Paris, 2017
více info...
Přidat komentář
Knížka mi tak do ¾ připadala jako takové oddychové a pohodové 4* čtení a poměrně dost nepravděpodobných situací jsem brala s nadhledem. Líbilo se mi prostředí i téma. Ale ta závěrečná část (nemyslím tím jen úplný závěr) byla na mě příliš a za tu bych dala aspoň půl hvězdičky dolů, takže ideálně 3,5*.
Podle mě to zase taková bomba nebyla, na začátku jsem se musela nutit ,abych ji neodložila.
Řekla bych typický Musso - čtivá kniha, zajímavé téma, napětí, věrohodnost chvílemi lehce přes čáru...
V každém případě dobrá oddechovka.
Jaké bylo mé překvapení, když jsem knihu začala číst - a to v dobrém i trochu špatném. To dobré, čtu, říkám si, policistka Madeline, to znám a ejhle, taky, že jo. Nedávno jsem četla Volání anděla, kde vystupovala stejná postava. Tudíž jde vlastně o pokračování jejího příběhu. Vůbec nikde jsem o tom nenašla zmínku. To trochu špatné - a teď spoiler - myslela jsem, že v knize Volání anděla se příběh Madeline a Jonathana uzavřel, že zůstanou spolu, přála jsem jim to - to ta věčná nepoučitelná romantička ve mně - ale jak jsem zjistila z Bytu v Paříži, tak bohužel nikoliv. Konec spoileru.
Ale to jsem trochu odbočila, takže k Bytu v Paříži. Kniha má spád, napětí, jako vždy u tohoto autora dobrou zápletku. Líbila se mi o něco více než předchozí Volání anděla. Akorát - kvůli způsobu zakončení knihy - mi tam chybí jiskření mezi hlavními postavami, i když ono tam svým způsobem je, ale takovou "zvrácenou" formou.
Autora jsem neznala a tuto knihu jsem si koupila, protože se mi moc líbila obálka. Prvních 100 stran mi trvalo, než jsem se pořádně začetla, ale pak už jsem ji nerada odkládala. Kniha byla napínavá i bez toho, aby obsahovala příliš drastických scén, za což jsem moc ráda. Ráda zkusím i nějakou autorovu další knihu.
Autora jsem neznala, takže jsem nevěděla, do čeho jdu. Doufala jsem jen, že to nebude úplně červená knihovna, což se splnilo. Líbily se mi citáty, úvahy o malířství a literatuře; konec byl na můj vkus trochu přepálený, ale budiž. Teď zkusím Noc v Central Parku...
Náhodné setkání policistky Madeline a spisovatele Gasparda v apartmá v Paříži s nečekaným vývojem ....
Stále stávkující Paříž je vítá deštěm a chaosem - oproti tomu apartmá vypadá idylicky - s patiem plným květin a ateliérem malíře ....
A zde začíná záhada - smrt malíře, tajemství jeho osudu a obrazy, které promluví ....
A tak se tito dva náhodní cizinci spojí v pátrání a záchraně toho, co je nejdůležitější - lidský život ....
Autor znovu užívá odkazy na literaturu a umění a opět přemýšlí o hranici mezi životem a smrtí ....
A závěr mě úplně dostal : slova otce synovi :
" když jsem tě poprvé držel v náručí .... možná jsem tě osvobodil, ale byl jsi to ty, kdo mne zachránil.... "
Právě pro ty neobvyklé náměty mám autora v oblibě a doporučím.
knižku som dočítala, ako všetky, ktoré som chytila, ale nijaké silné spomienky vo mne určite nezanechá. Knižku mi požičala kolegyňa, s tým, že je dobrá. Sama by som po nej určtite nesiahla. A akosi mi uniká, prečo je kniha tak pozitívne hodnotená.
Před nedávnem jsem od autora četla Noc v Central Parku a byla jsem přímo nadšená. S velkými očekáváními jsem se tedy dala do čtení této knihy, ale v porovnání s tou předešlou, jsem docela zklamaná. Kniha sama o sobě spíš průměr, sice zajímavý příběh, ale na napětí mu ubíralo hodně popisných pasáží, žádné dějové zvraty, spíš očekávaný vývoj situace.
Nicméně, zkusím ještě další knihu od autora a uvidíme...
O autorovi, ani o knize jsem si předem nic moc nezjišťovala, podle názvu jsem tipovala spíše na nějakou romantickou zápletku. A i když trhriller není můj obvyklý šálek čaje, četlo se mi to dobře, dokonce velmi dobře. Taky jsem si někde uprostřed děje řekla, aha a co bude dál? Musím říct, že i "druhá" část byla pro mě přijatelná. Nejsou tady potoky krve, ale napětí zcela jistě ano. A pro mě bylo zajímavé i to, co možná jiným vadilo - nějaký přesah, nějaké poselství... Není všem dnům konec...
S počtem hvězdiček váhám a váhám. Kniha byla velice čtivá, ale ... A teď to ale naskakuje. Zhruba v polovině došlo k nalezení toho, co oba hrdinové původně hledali. Tehdy jsem si řekla, že to by stačilo. Příjemné a celkem reálné, i když mi ke schovávání obrazů chyběl motiv. Jen hra? Příběh bohužel pokračoval. Nabíral obrátky, dramatičnost, ale také nevěrohodnost. Navíc musím dodat, že jsem celou dobu doufala, že se autor vyhne závěru, který na začátku vyplýval z toho, že podivínského alkoholika a naštvanou ženu umístil do stejného bytu. Bohužel nevyhnul, naopak překonal má očekávání.
Když jsem se rozepsala, vyjasnilo se mi - tři hvězdičky postačí.
Já jsem nesmírně dlouho čekal, co se stane, kdy se zápletka nějak zamotá anebo rozvine, zkomplikuje a ono nic... Možná až v samotném závěru, posledních cca sto stran mě trochu více při cestě letadlem strhlo, že jsem se tradičně neuchýlil k mariáši. Ale jsem dost zklamaný u románů Guillauma Mussa většinou ani nedýchám a otírám si čelo z jednoho zvratu za druhým, tady nám jich sice také pár naservíroval, ale celý román je v podstatě děsně nudný a nezajímavý, takže tři hvězdičky jsou ještě krásným hodnocením.
Tato kniha byla pro mě bohužel velkým zklamáním. Sama se divím , že jsem ji dočetla. 75% knížky mě nebavilo. Zajímavé a čtivé pro mě bylo jen 25% ve kterých se už něco dělo. Bohužel popisy ať už měst nebo života a tvorby malíře to není nic pro mě.
Poslední (pro mne) Mussova kniha Budeš tam? mě nijak nezaujala, takže jsem k Bytu v Paříži přistupovala spíše skepticky. Ale čekalo mě velmi příjemné překvapení!
Už jen úvodní pasáže s popisem pronajatého domu mě nadchly; překlad možná nebyl dokonalý, ale mnohdy mi připadal velmi výstižný, takže jsem si se zájmem vyhledala jména obou (!) překladatelek. Taky spousta odkazů na knihy a autory, které znám - za všechny třeba Velikananánský krokodýl, anebo které naopak neznám, ale jejichž citáty mohou něco napovědět.
Nebo pohled Francouze na Paříž dnešních dnů, konfrontovaný třeba s atraktivitou New Yorku. Ale především čtivý příběh s originální zápletkou, jak u tohoto autora bývá zvykem, překonal má očekávání, takže já určitě doporučím.
"Rodičovství dokáže zmírnit všechny ohavnosti, které musel člověk předtím vytrpět. Absurditu světa, jeho zrůdnost, nekonečnou hloupost dobré poloviny lidstva a podlost těch, kteří loví ve smečkách. Když má člověk dítě, má najednou jasno, všechny hvězdy na obloze jsou na svém místě. Každý omyl, bloudění i chyba jsou vykoupeny prostým světlem milosti v jediném pohledu."
Tentokrát to na plný počet hvězdiček z mé strany není, kniha se sice četla dobře, ale obsah příběhu mi něčím vadil, konec byl štěstím přeslazený a celkově na mě příběh moc nezapůsobil.
Rozporuplný. Tak jedině jsem schopná definovat svůj pocit z této knihy. Nějak jsme se s autorem "nepotkali" a jak koukám na hodnocení, ani s většinou čtenářstva. Romantiku jsem nečekala, ale ani lacinou detektivku, takže převládá zklamání. Nemohla jsem se začíst a jen proto, že knihy neodkládám, jsem vydržela. První polovina jak za sklem - nevtáhla mě, nabubřelé líčení malířova osudu na úkor přiblížení hlavních postav, jejich motivů. Dialogy a vývoj vztahu postav nějak moc kách. Skokově a těžko uveřitelně rozvíjená zápletka poháněná na mě až prvoplánově morbidním tématem... O to větší bylo mé překvapení, když se v cca polovině děj najednou mnohem přirozeněji rozplyne, zápletka rozkošatí, děj se stává strhujícím, plynulým, logicky navazujícím, zhuštěným, leč přesto výborně čtivým. Závěr pro mě bohužel navázal spíš na první polovinu. Drhne mi to proti srsti, působí iracionálně, plytce... Jako zajímavé plus hodnotím (jako většina) rovněž citáty a abych byla fér- dám autorovi v budoucnu ještě jednu šanci, třeba se "potkáme" :-).
Náhodné setkání dvou hlavních hrdinů v Paříži dokázal autor rozvinout v zajímavý thriller s postupně nabíhajícím tempem, v závěru se tempo mění v úprk! Z maličkých náznaků dokáží oba partneři vydedukovat téměř nemožné - a pěkný napínavý román pro ženy je na světě! Je to hezké oddechové čtení.
Štítky knihy
Paříž malíři thrillery pro ženy
Autorovy další knížky
2008 | Protože tě miluji |
2007 | Budeš tam? |
2019 | Byt v Paříži |
2015 | Volání anděla |
2017 | Noc v Central Parku |
Na základě mnoha pozitivních hodnocení, jak na autora,tak knihu samotnou, musím říct, že mě kniha ani po 120 stranách nedokázala ohromit. Vyprávění mi přišlo "plané", bez zvláštního zápalu či gradace děje. Navíc mi od začátku vadily zvláštní překlady lékařských termínů,plus nějaké gramatické překlepy. Nepříjemné bylo také střídání příběhů jednotlivých hlavních postav cca co jednu až jednu a půl strany v knize. Přišlo mi to velmi rušivé až otravné. Bohužel kladné hodnocení dát nemůžu. Knihu ani nebudu dočítat.