Čaj s nápadníkem
Marjan Kamali
Mína, která právě oslavila pětadvacáté narozeniny, strávila dětství v Íránu, než její rodina v roce 1979 emigrovala po islámské revoluci do New Yorku. O kulturních rozdílech mezi Východem a Západem by tedy něco mohla vědět. Jenomže co je to proti tomu, co dennodenně zažívá doma s matkou? Zatímco ona, ač je rodinou nucená studovat něco „praktického“ – tedy ekonomii –, tíhne k výtvarnému umění, její matka je matematička, jež se svému oboru oddává s až fanatickým zápalem, jen aby zaplašila stesk po Teheránu. A stejným způsobem přistupuje i ke svému nejoblíbenějšímu koníčku, jemuž se soustavně věnuje už několik let a kterým je hledání vhodného ženicha pro svou dceru – kvality jednotlivých mužů systematicky zpracovává do různých grafů a tabulek. Když se obě ženy, byť každá z jiných pohnutek, rozhodnou společně navštívit rodnou zemi, ani zdaleka netuší, jaký to na jejich život bude mít dopad… Autobiograficky laděný románový debut Marjan Kamaliové, vyprávěný střídavě z pohledu obou ženských hrdinek, je poutavou historií jedné íránské rodiny na pozadí nástupu fundamentalismu a celospolečenských proměn , ale i ohromně barvitým exkurzem do íránských tradic či zdejší kuchyně.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Ikar (ČR)Originální název:
Together Tea, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha předčila mé očekávání (nenechte se odradit nepříliš povedenou obálkou) -knížku určitě doporučuji.
Čekala jsem odpočinkový románek, ale kniha mé očekávání překonala.
Je zábavná, vážná, dovíte se hodně věcí o íránské kultuře. Doporučuji.
Velmi milé, klidné čtení, při kterém má čtenář možnost nahlédnout pod pokličku íránské kuchyně, ale nejen tam, leccos mu kniha prozradí i o uvažování a zvycích člověka z této oblasti, mnoho rysů této kultury pak v průběhu čtení vykrystalizuje díky kontrastu východní kultury s tou západní.
Co na knize velmi oceňuji je, že nám dává možnost trochu se vžít do role někoho, kdo pochází z poněkud problematičtější oblasti jakou je Írán. Jaké to asi je, přestěhovat se do nové země (třeba Ameriky), mít domov vlastně tam i tam, všude a nikde, nosit si v sobě dva tak odlišné prostory, umět jednat s lidmi na obou stranách, psát si na svůj obchod v Americe v angličtině: "Potraviny z Persie" a pod to dotat už jen v perštině "Íránský obchod", protože to už zní mnoha uším hůř, že...
OCHUTNÁVKA
„Nedívejte se mužům do očí. Dívky nezvyšují hlas. Není důvod se zbytečně usmívat. Správné dívky neprovokují. Nedovolte, aby někdo slyšel váš smích.“
„To nejsme my. Totiž to, co ukazovali ve zprávách. Nemohou nám odepřít vše, čeho jsme dosáhli. Historii nelze vymazat. Televize nás démonizuje a ukazuje jenom extremisty. O obyčejné lidi se nezajímá.“
Kniha by se možná mohla jmenovat jinak, takhle čekáte něco trochu humorného a trochu zamilovaného, ale o tom kniha vůbec není. Nejvíc je o pocitech přistěhovalce, byť úspěšného a asimilovaného ve svém novém domově. O tom, že se nelze vrátit, vrátíte se někam jinam. A o tom, že je dobré říct lidem, že je máte rádi, dokud je čas.
Obdarovala som sa knihou na Vianoce a očakávala som podľa názvu romantiku, nebola som však vôbec sklamaná: kniha bola skôr o rôznych kultúrach , o dvoch rozličných svetoch, o tradíciach....o zemi, o ktorej tak málo a skreslene vieme. Tak, teraz už viem o trošku viacej a som za to vďačná pani Kamali...a jej hlavným ženským postavám, ktoré ma milou knižkou sprevádzali.
Velmi aktuální čtení. Pojednává o rodině iránských vystěhovalců do Ameriky a myslím, že velmi doře vykresluje změny, které přiměly mnohé Iránce opustit svou zemi a hledat štěstí jinde. Ačkoliv rodina v Americe dobře zakotví, přeci jen to hlavně matku a dceru pořád táhne domů - a tak podniknou byť jen krátkou cestu zpět. Pro Evropana je v knize spousta zajímavých postřehů jak z života v Iránu, tak v Americe.
Po této knize jsem sáhla náhodou a udělala jsem dobře. Přidávám se ke kladným recenzím. Pokud vás zajímá něco z historie Íránu, něco o tom, jaké to je emigrovat do USA, jaké to je přemýšlet o tom, kam patříte a zda-li vůbec někam, jaké to je, když vám matka mluví do života a taky toužíte po trošce napětí i závěrečné romantiky s hlučnou a kořením provoněnou íránskou svatbou, hledáte právě tuto knihu!
Pocity z knihy dobře vyjádřila ve svém komentáři Morsie, já jen přidávám: Je to kniha i o nutnosti volit mezi svobodou a domovem. Žít spoutaná nesmyslnými zákony není možné. Ale je možné žít bez domova, bez přátel, bez širší rodiny, bez míst a zvyků, které nás utvářely? Nutnost volit menší zlo. Ale jak zvážit, které zlo je vlastně to menší?
Původně jsem čekala, že to bude nějaká obyčejná oddechová komedie. Která to nakonec je, ovšem s mnoha dalšími kvalitami. Jinými slovy, byla jsem moc mile překvapená a tuhle Blízkým východem provoněnou knihu jsem si náramně užila.
Nejen že jsem si rozšířila obzory, co se Íránu týká - moje dosavadní znalosti končí tím, že je tam hodně prachu a tepla - ale taky jsem pochopila, že s matkami to chodí po celém světě stejně. Vždycky vám budou kafrat do života a cpát vás do chomoutu s nějakým panem Úžasným.
Jde sice o debutový román, ale kvality výrazně převyšují nedostatky - které pokud nejste hnidopich ani nenajdete. Prostě fajn čtení, které útočí jak na vaše city, morálku, ale taky na vaše smysly.
K odpolednímu čaji jako dělané!
Příjemná oddychovka, byť podtext knihy až tak oddychový není - život imigrantů v cizí zemi, těžkosti se kterými se musejí vyrovnávat a život v Íránu po islámské revoluci. Velmi sympatický náhled do nejen do perské kultury, ale i do toho, co se skrývá pod šátky a hábity žen a za nepřístupnými výrazy mužů.