Čajka Jonathan Livingston
Richard David Bach
Čajka Jonathan Livingston je dojímavý príbeh o morskej čajke, ktorá spoznala, že nie je len vtákom z kostí a peria, ale dokonalou ideou slobody, ktorú nič neobmedzuje. Čajka Jonathan Livingston sa stala kultovou knihou našej doby.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2005 , GardeniaOriginální název:
Jonathan Livingston Seagull, 1970
více info...
Přidat komentář
Tento komentář je mé poděkování uživatelce veneta, od které jsem poprvé uslyšela jméno Richard Bach. Otevřela mi tak laskavě magický a moudrý svět jeho mistrně poskládaných slov do příběhů. V tomto případě příběh o svobodě a možnostech, které máme na dosah ruky všichni bez omezení. Pokud si ovšem ta omezení sami neklademe do cesty.
" Celé vaše tělo, každé peříčko, není nic víc než vaše myšlenka v podobě, kterou můžete vidět. Zbavte své myšlení okovů a uvolníte z nich i své tělo."
Jistě, pan Bach nám mohl tuto informaci naspat jako motto na zeď, či dveře záchoda a nechat nás, ať si s tím poradíme po svém. Ale on nám chtěl pomoci nejen pochopit, ale i prožít a vstřebat to na vlastní kůži. Dostal nás do příběhu a dal nám křídla.
Chcete-li, čtěte a leťte... a vy ostatní kritizujte a nechte si svá omezení. Seďte dole a shánějte drobky.
Děkuji Sabino!
...kdyby Bůh dal lidem křídla,svět by byl určitě lepší.Konstrukční chyba velkého Tvůrce!...
Autorův styl mi není příliš blízký, je na mně příliš patetický. Ale příběh jako takový není špatný a rozhodně je to knížka myšlenkově bohatá. Jejím nesporným kladem je také rozsah :-).
První třetina knihy mi připomínala bajku a přes jistý naivní a zjednodušující idealismus mne docela zaujala. Postupně, jak autor přechází k úvahám ve stylu New Age, to byl stále méně můj šálek kávy...
Víme to všichni, dokonce to mnozí z nás dokáží i vyslovit, ale přeci jen je to lepší občas slyšet/číst od druhého. Knížečka je jedna velká krásná metafora, byť ne až tak originální, jak by mohla být. Nicméně potěší. Vnitřní svoboda a plavba (či let) proti proudu, to je úžasná věc, ale není pro všechny. A ať už je to k pochopení či ne, jsem za to ráda.
Krásný příběh. Příběh, který se dá tak krásně převést na lidskou existenci. Uvědomění si vlastních limitů na straně jedné a na druhé straně víra sama v sebe. Nepřijímat zažité konvence, ale přijít s vlastní cestou, která může prospět celku. Nebát se. Ano, to je Racek.
--------------------------------
Chceš-li být šťastný, zjisti, co miluješ ze všeho nejvíce. Vrhni se do této lásky s odvahou, vytrvalostí a maximální rozhodností. Odměnou za tvé snažení ti bude zavržení a vyloučení ze společnosti tvých přátel a blízkých.
Pokud se však odmítneš vzdát, pokud přežiješ osamělost a pevně se přidržíš své lásky, zjistíš, že máš nové přátele, novou rodinu, která tvé hodnoty a ideály sdílí. S nimi dolétneš dál a výš, než si dokážeš představit.
Jonathan Livingstone Racek - Richard Bach
Racek byl první knihou, která se mi dostala do rukou v době, kdy jsem začala objevovat sama sebe. Možná i proto mám její otisk hluboko v srdci. Laskavé podobenství.
Skvělé stejně jako filmové zpracování. Originální, krátké a silné dílo světové literatury, před kterým je třeba smeknout klobouk.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih. Pokud se nad ní člověk pořádně zamyslí, najde v ní plno zajímavých myšlenek, které lze skvěle aplikovat do běžného života. Jsou tam však krásně schované, takže nečekejte, že vám budou jednoduše naservírovány. Ne, myslím, že tato kniha není pro všechny a každý si k ní musí dojít. Navíc musíte umět číst mezi řádky, jinak ztrácí smysl.
Každopádně velký obdiv panu Bachovi. :-)
"O svém příštím světě rozhodujeme tím, co se naučíme v tomto. Neuč se nic a tvůj příští svět bude stejný jako tenhle - stejná omezení, stejné překážky k překonávání."
Kniha obsahuje hezké myšlenky, to bezesporu. Hlavní pointa, která by změnila mou osobnost, šla však nějak mimo mě. Od Richarda Bacha už jsem četla i lepší knihy.
V roce 1994 jsem měl dvacet let. Jel jsem hrát s kapelou na Bartošák. Bartošák byla hospoda se sálem na Mladcové, bylo třeba dojet nejprve z Otrokovic do Zlína trolejbusem a pak autobusem. Měl jsem ji zrovna vypůjčenou od Filípka. Tak jsem začal v trajflu číst, a když jsem dojel na koncert, měl jsem ji už přečtenou. Z autobusu vystoupil jiný člověk, než byl ten, který nastoupil. A koncert byl skvělý, večer byl nádherný, svět byl krásný.
Cesta ke svobodě - hlavně té vnitřní - může být jednoduchá, ale také nadmíru strastiplná. Záleží na každém člověku, zda si vytkne nějaké mantinely nebo jde "cik cak" Ale jak říká klasik - I CESTA může být cíl.. A protože já už na této cestě jsem, tak nelze než dát Jonathanovi Livingstonovi Rackovi plný počet hvězdiček...
Půvabná poetická vize, laskavá a inspirativní. Předvídatelná, to ano, s předem jasně daným poselstvím, ale krásná.
Autorovy další knížky
1999 | Jonathan Livingston Racek |
1998 | Most přes navždy |
1996 | Iluze |
2010 | Jak zhypnotizovat Marii |
2005 | Příručka mesiáše - Rady pro vyspělou duši |
Po rokoch návrat k Bachovi. Krásna malá knižka, ktorá povzniesla moju myseľ. Jednoduchý symbolický príbeh, ktorý má veľký premýšlací potenciál a je na každom z nás, čo si z toho vezme :) ale musím sa priznať, že moja osudová bachovská láska je "Most cez navždy" ;)