Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431627/bmid_cajova-divka-z-kolibrikove-ulice-Mwa-431627.jpg
4
352
352
Silný román o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkou a dcerou. V odlehlé čínské horské vesnici pěstuje rodina Li-jen čaj po celé generace. Jejich čas řídí plynutí ročních období. S příjezdem prvního auta do vesnice do života vesničanů vstoupí moderní svět. Li-jen - jedna z mála vzdělaných dívek ve vesnici, začne odmítat tradice, které formují její život. Narodí se jí dcerka mimo manželství s mužem, kterého rodina neschvaluje. Dcerku zachrání před jistou smrtí tak, že ji nechá před sirotčincem v nedalekém městě. Sama odejde do města za vzděláním a lepším životem, zatímco její dcerka Hayley šťastně vyrůstá v Kalifornii v adoptivní rodině. I přesto ji zajímají její kořeny. Za oceánem Li-jen touží po ztracené dceři. Obě hledají svůj smysl ve studiu čaje pchu-er, který určuje osud jejich rodiny po celá staletí...... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
The Tea Girl of Hummingbird Lane, 2017
více info...
Přidat komentář
Po dlouhe dobe se mi stalo, ze jsem se nemohla od knihy odtrhnout a pres den jsem se tesila, az se zase budu moct vecer zacist.
Silny a magicky pribeh o tradicich, pestovani caje, zivote v horske minoritni mensine a mnohem vice.
Chvilemi to vypadalo, ze bude pribeh nevkusne preslazeny, ale ne. Rekla bych, ze pribeh mel zaslouzeny a nepretazeny happy ending :)
Knížka se mi moc líbila. Hodně jsem se dozvěděla o pěstování čaje, jeho přípravách a jak je opravdu dobrý čaj oceňován ve světě. Příběh Li-jen a její dcery a matky je jen třešnička na dost dobrém dortu.
Čtivý příběh plný zajímavých informací o čaji. Jakmile se člověk dostane přes prvních pár stran, tak ho příběh zcela pohltí.
Čaj piju hodně a mám ho ráda. Přiznám se ale, že jsem barbar. Piju hlavně pytlíkový, občas sypaný, semtam nějaká ta čajovna. Mám i krásný čajový servis :) Přípravu čaje ale neřeším vůbec. Prostě vodu uvařím v rychlovarce, zaliju, piju. :) Po přečtení čajové dívky jsem si svého barbarství vědoma o to více a mám chuť (poprvé) ochutnat čaj. Popis pěstování, zpracování a přípravy čaje, doplněn o silný příběh ze života a tradic kmene Akhů mě hodně bavil. I když se postava hlavní hrdinky postupem vývinula jako z holywoodské lovestory, hodnotím všemi pěti a doporučuji.
Čaj jsem začal pít kousek po revoluci díky spolku Milců čaje a ochutnal jsem opravdové skvosty v devadesátých letech. Díky téhle knize ale vím, že tyhle čaje už pravděpodobně nikdy neochutnám... Vnímal jsem vše přímo, tu proměnu obchodu čaje z TOP dovážené kvality do přesunu na spotřební zboží a tedy i vymizení kvality z běžného trhu. Možná mi to mělo dojít celkem samo, ale tahle kniha to ukázala napřímo a to je fajn. Jinak skvělý příběh.
Hlavní hrdinka Li-jen se narodila jen o pár let dříve než já, proto je pro mě naprosto šokující porovnat její dětství s tím mým. Člověk má při čtení pocit, jako by se její dětství odehrávalo někdy v 19. století. Uchvátila mě zejména první část románu, která líčí prostý život obyvatel Studničního pramene. Užila jsem si popis hor, zahrad a plantáží s čajovníky, tradičního života Akhů, vůně čaje pchu-er. V druhé půli se kniha malinko přiblížila k ódě na americký sen s prvky červené knihovny, ale dalo se to snést a po tak brilantním začátku jsem to autorce nakonec odpustila.
Moc hezký příběh z čínského prostředí se zajímavým koncem. Líbilo se mi jak se autorka věnovala i problematice adoptovaných dětí z Číny a jejich přemýšlení o sobě sama. Není asi úplně snadné vyrůstat adoptovaným čínským dětem (ač se "zlatou lžičkou u pusy") v Americe, kde je berou celý život jako přistěhovalce. Líbil se mi i popis pěstování čaje a rozdíly mezi nima. Kniha pro mne byla odreagování se od napínavých a drsných thrillerů. Určitě si přečtu i další autorčinu knihu.
V první polovině tohoto silného lidského příběhu jsem byla ráda, že žiji tady a teď. V té druhé jsem se v duchu omluvila za to, jak si vařívám pytlíkový čaj (!) a šla si udělat zelený Chun Mee "Vzácné obočí" do nejkrásnějšího hrnečku co mám. Pusťte se do čtení, doporučuji.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy čekat, trochu mě odrazovalo slovo dívka v názvu, protože jsou to teď kolem samý dívky... Ale moc se mi kniha líbila, ty popisy života a tradic v čínské vesnici v horách byly dechberoucí. Hlavní hrdinka byla taková superžena, co všechno zvládla a navíc měla samé dobré záměry s přírodou a podnikáním. To mi trochu připadalo klišé.
(SPOILER) Jestli uvažujete o této knize, nenechte se zmást anotací... Určitě tu najdete zajímavé prostředí, zvyky a tradice, přírodu, čínské reálie... Určitě při čtení dostanete neodolatelnou chuť na čaj, možná se i vypravíte do čajovny, abyste ho skutečně ochutnali a vychutnali... Nicméně i přes tento rámec je to v podstatě klasický román o americkém snu... Já třeba zrovna měla na něco takového chuť, takže se mi to trefilo do nálady. Všechno dobře dopadne, všechno zlé se v dobré obrátí. Prostě: "žádná náhoda, žádný příběh." A někdy prostě chcete věřit, že to tak funguje, nebo o tom alespoň číst.
(SPOILER) Jak chudá vesnická dívka strastiplnou cestou ke štěstí přišla. Příběh začíná někdy v 80.tych letech, ale měla jsem pocit jako by se odehrával minimálně o sto let dřív. Prožijeme s hlavní hrdinkou dětství až po dospělost. Je to par let, ale prožije toho hodně. Je to dobré, sice ne moc veselé čtení, ale dobře to dopadne. Ubírám hvězdy za ty vsuvky ohledně života dcery v Americe. To mě nebavilo a něco bylo podle mě úplně zbytečné a něco jsem přeskočila
Jak už je u autorky zvykem, knížka nás zavádí do Asie a emotivní popisuje příběhy zdejších obyvatel.
Když jsem knížku začala číst, nemohla jsem uvěřit, že příběh se začíná odehrávat v 90.letech. Přišla jsem si jak ve středověku. Vážně drsné. První polovina knihy je báječná, dravá, zajímavá, realistická. Ve druhé polovině - v civilizaci - atmosféra knihy trošku upadá, ale i tak je příběh nadprůměrný.
Knížka se mi líbila.
Zpočátku se kniha věnuje dospívající Li-Jen, tradicím jejího kmene a sběru čaje. Atmosféra téhle části knihy byla nepopsatelně nádherná a zajímavá, nemohla jsem se odtrhnout. Později Li-Jen po několika událostech odchází do civilizace, čímž tato atmosféra poněkud upadá.
Zklamáním pro mě byl závěr, přišlo mi, jako kdyby to autorka už chtěla mít rychle za sebou, i když to možná byla snaha o jakousi dramatičnost. Ať tak či onak, bylo to nedotažené, a přitom šlo o moment, na který čtenář čeká celou tu dobu, co knihu čte.
Taky mě mrzí, že odchodem Li-Jen do civilizace pro mě příběh ztratil svou atraktivitu, protože ta neopakovatelná atmosféra hor, pralesa, čajových teras, divokých horských kmenů a jejich tradic... to bylo nenávratně pryč. Prvních 100 stran jsem se nemohla odtrhnout, posledních 100 stran jsem se do čtení musela skoro nutit.
Tahle kniha začala tak pěkně. Skoro jsem až cítila vůní čaje ale později v druhé polovině mi hlavní postava byla vyloženě trnem v oku. Ani se mi pak nelíbilo kam příběh pokračoval a zabřednul. Jinak kniha byla velice krásně napsaná.
(SPOILER)
Kniha se tváří, že má hloubku a upozorňuje na problémy v Číně, ale když jsem si to v hlavě procházela, přišlo mi to jen jako pozlátko. Ve skutečnosti mi to přišlo jako příběh o americkém snu, že každý se dokáže vypracovat překonat všechna protivenství a dostat se až na vrchol, což podle mého neodpovídá čínské mentalitě. Navíc hlavní hrdinka je zase trochu jiná než ty se kterými žije, což je podle mě taky klišé.
Ale je to čtivé a otevřelo mi to nová témata
Tento silný příběh, který začíná v odlehlé čínské horské vesnici, mě zaujal od první stránky. Nejen sugestivním líčením drsného života současného čínského venkova svázaného tradicemi, které formují osud jeho obyvatel, ale především fascinujícím "příběhem čaje". Vůbec jsem netušila, že existuje tolik druhů čaje, který se musí velmi opatrně sklízet a pečlivě třídit, aby to byl vyhledávaný obchodní artikl.
Román je nejen příběhem o čaji, ale především v něm autorka líčí tragický osud jedné z mála vzdělaných dívek ve vesnici, která tradice odmítá. Své nemanželské dceři zachrání život tak, že ji nechá v sirotčinci v nedalekém městě a sama odejde za vzděláním i lepším životem. Její dcera má štěstí, že ji adoptují bohatí Američané, kteří jí zajistí klidný domov i vzdělání. Přesto ji zajímají její kořeny a tak se jako dvacetiletá dívka vydá do své rodné vesnice. Tady už bohužel silný příběh začíná trochu sklouzávat do romantického klišé, takže mě očekávaný a trochu uspěchaný "happy end" nepotěšil, spíše zklamal. I přes ten konec, je to knížka hodně zajímavá, takže doporučuji všem, kteří se chtějí dovědět více nejen o čínském venkově, ale také o tom, jak je třeba chránit unikátní místa na naší zemi, kterými je například odlehlá část Číny, kde se pěstuje velmi kvalitní čaj.
Podobné knihy čtu dost sporadicky, ale jednou za čas dostanu chuť na něco jiného. Od čajové dívky jsem si i dost slibovala. Anotace zněla dobře, komentáře taky víceméně chválily, hodnocení parádní... začátek byl skvělý. Drsný (v jednom úseku jsem i přemýšlela, jestli knížku neodložím), ale skvělý... Zhruba do poloviny byla cesta hlavní hrdinky a její život neuvěřitelně poutavě psaný. Hltala jsem tradice Akhů, popis krajiny a rituálů. Ne vždy člověk chápal nebo byl schopný se se všemi prvky ztotožnit, ale číst o tom bylo v každém případě poutavé. Jenže pak se knížka začala klonit čím dál víc k červené knihovně. Z prostředí přírody, hor a čajových teras se děj přesunul do města, z průběžného popisu se staly skoky v řádu let, čímž se mi staré postavy trochu odcizily a k novým jsem si nebyla schopná najít cestu. Konec jsem pak sice postavám moc přála, ale působil zároveň hodně kýčovitě a jen těžko uvěřitelně. Jsem ráda, že jsem si knížku přečetla. Pro mě šlo o zajímavé zpestření mezi ostatní četbou, ale vracet se k ní určitě nebudu a ve finále jsem maličko zklamaná. Kdyby se autorka držela vyprávění, které nastínila v první polovině, měl by příběh mnohem větší sílu.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
| 2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Jako první knihu v tomto roce jsem si vybrala Čajovou dívku z Kolibříkové ulice a ukázalo se to jako skvělá volba.
Začínáme u horského kmene Akhů, příběhu vesnice Studniční pramen, u sběračů čaje. Sledujeme zejména Li-Jen a její rodinu, jak žijí, jaké mají tradice, obřady, víru, pověry. Její matka je porodní bába, nahlédneme i k porodům a s tím spojených (i velmi krutých) tradicím.
Li-Jen porodí nemanželskou dceru a aby jí zachránila život, putuje tři dny pěšky do nejbližšího většího města a nechá ji před dveřmi sirotčince. Potom spoustu let nepředstavitelně trpí.
Její dcera Jen-Je je adoptovaná americkými rodiči a odlétá s nimi do Kalifornie...Li-Jen, která má jako jedna z mála ve vesnici dobré vzdělání, se ponoří do studia čaje a stane se uznávanou odbornicí. Jen-Je (Haley) za oceánem jako studentka zkoumá čaj po vědecké stránce...
V této knize dostanete nejen velmi dojemný a řádně zamotaný příběh, ale také spoustu informací o horském kmeni Akhů, o tom jak se v Americe žije adoptovaným dětem z Číny. A také spoustu informací o čaji. O pěstování, zpracování, fermentaci, prodejích, postavení ve světové ekonomice, o čajových obřadech.
I přes poněkud hollywoodské vyznění celého příběhu a tak nějak šroubovaně psaných mailech v jedné z kapitol, můžu knihu doporučit - a to zejména milovníkům čaje, což jsem i já. Konec mě dojal.
Dostala jsem chuť vyrazit po spoustě letech do čajovny a vychutnat si Pchu-er, o kterém se tady píše zejména.
"Každý uplynulý okamžik je uplynutí života, protože každý okamžik života je život sám."
"My Akhové máme dvanáctidenní týden, každý je ve znamení jiného zvířete. Já jsem se narodila v den vepře. Všichni ví, že tygr a vepř se nikdy nemohou vzít, protože tygři vepře žerou."