Čajová dívka z Kolibříkové ulice
Lisa See
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457926/bmid_cajova-divka-z-kolibrikove-ulice-9Vo-457926.jpeg
4
350
350
Román o tradicích, pěstování čaje a poutech mezi matkami a dcerami od autorky bestselleru Tajemství hedvábného vějíře. V odlehlé čínské horské vesnici pěstuje rodina Li-jen čaj po celé generace. Jejich čas řídí plynutí ročních období, ale s příjezdem prvního auta do vesnice se lidem otevře moderní svět. Li-jen, dcera nejváženější rodiny z vesnice, se vzpírá tradicím, které mají formovat její život. Porodí nemanželskou dceru, jejíž život zachrání tak, že ji odloží v sirotčinci v nedalekém městě, a sama odejde za vzděláním a lepším životem. Malá Hayley šťastně vyrůstá v Kalifornii v adoptivní rodině, ale i přesto ji zajímají její kořeny. Jediným vodítkem k jejímu původu je koláč ze zvláštního čaje, který její matka zanechala společné s ní v sirotčinci. Za oceánem Li-jen touží po ztracené dceři. Obě se věnují studiu vzácného čaje pchu-er, který určuje osud jejich rodiny po celá staletí... Barvitou kulisu románu Lisy See tvoří zanikající svět tradičního života horského etnika Akhů v drsné a odlehlé části jihozápadní Číny. Jen stěží si lze představit, že ještě na sklonku 20. století tamní obyvatelé neznali elektřinu, auta ani telefon. Život na čajových horách byl a je pevně svázaný s výjimečným druhem čaje pchu-er, který v bouřlivých letech po vzniku rudé Číny téměř upadl v zapomnění. Zelené zlato se ale v 21. století dočkalo opětovné pozornosti a zájem o pchu-er dramaticky změnil životy všech, kteří s ním přicházejí do styku.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2020
,
Jota
Originální název:
The Tea Girl of Hummingbird Lane, 2017
více info...
Přidat komentář
Opět výborná kniha této autorky. Nejen že jsem se dozvěděla zajímavé informace o menšině Akhů, ale také jsem byla nucena koupit si onen slavný čaj Pu-erh.
Další z knih, kterou jsem přečetla za necelé dva dny. Příběh vás nenechá přestat číst.
Kniha naprosto napěchovaná informacemi a úžasným dějem, mám potřebu ochutnat pchu-er a dovědět se víc o menšinách v Číně. Autorku jsem dosud neznala, ale určitě si přečtu i další její knihy.
Trochu rušivě působila změna písma, která mě ale své opodstatnění, a překlepy, kterých jsem si všimla.
Úžasná kniha o čaji, jednom národnostním etniku pěstitelů čaje, ženském údělu, adopcích čínských děvčátek a změně Číny před olympiádou 2008. Tajemství hedvábného vějíře se mi líbilo, Čajová dívka mě oslovila ještě víc. Musím si pořídit další knížku.
Autorku jsem si oblíbila už při čtení Tajemství hedvábného vějíře. Ale s další její knihou jí mám ještě radši. Obdivuji, kolik času věnuje nastudování tématům, které ve svých románech rozebírá. Líbí se mi, že při psaní je originální a její náměty jsou neotřelé.
Hltala jsem každé slovo. A přestože preferuji Darjeeling a Assam, neb Pu-erh má na mě až příliš zemitou chuť, mám chuť mu dát po letech další šanci.
Pět hvězdiček dávám za první "drsnější" část knihy, než se to posunulo do sladkobolného žánru. Taky za to, že napsání této knihy si vyžádalo pečlivou a obsáhlou přípravu. A v neposlední řadě za to, že vzít všechna fakta, ta utřídit, vytřídit a neudělat z toho příručku o čaji, umí jen dobrý psavec.
(SPOILER) Co vám budu povídat, už pravidelně piji puer a teď se poohlizim po koupi čajoveho koláče. Perfektní seznámeni s tradicemi původních národnosti JV Asie a krásné zasazené do poutaveho příběhu. Vřele všem doporučuji, i přes ten, na me trosku preslazeny, konec. Poslouchají jako audiokniha s nádherným přednesem Ivany Jiresove.
Tahle knížka mě doslova dostala... Začátek byl pro mě dost drsný, jako matku dvojčat jsem "zážitek" z porodu dvojčat v horské vesnici nemohla dlouho vydýchat... Ale příběh sám o sobě byl neskutečný, perfektně napsaný a konec úplně akorát.. Klobouk dolů...
Tak musím po dočtení této knihy říct, že jsem objevila pro mě novou oblíbenou autorku a sakriš, na další knihu si budu muset počkat:( Krásný a silný příběh o síle rodiny, tradic, čaje a vše kolem něj dokázala vtěsnat do krásné knihy o skoro 400 stranách!! Opět jsem měla chuť se vydat do těchto končin a ochutnat phu-er, popravdě mám čaj moc ráda a zase si musím zajít do jednoho nejmenovaného obchodu nakoupit nějaké čaje na pití:)
Kniha zobrazuje příběh čínské kmenové rodačky v kontextu s jejími kulturními zvyky a v kontrastu s moderním světem. Dějově plynulý a napínavý příběh.
Vůbec nepiju čaj. Jenom, když jsem nemocná, tak pigi. Ovšem tato kniha je natolik působivá a o čaji vypráví s takovou láskou, vášní a úctou, že snad půjdu a svoje životní návyky změním. Po knize jsem sáhla čistě náhodou, asi se mi líbil název, nic jsem od ní neočekávala a možná právě proto, jsem byla naprosto ohromena. Líbil se mi příběh, který byl krutý i něžný, ale nejvíc se mi asi líbil popis prostředí, o kterém jsem do dnešního dne neměla ani potuchy. Trošku jsem si pak gúglila a překvapivě objevila existenci mnoha kmenů, o kterých se v knize píše (např. Mosuové mě nadchli :-)) Kniha sice ke konci sklouzává do červené knihovny, ale mě to tentokrát vůbec nevadilo.
Příběh má velký potenciál, postupně se však celý jaksi rozpadá a z knihy se stává červená knihovna. Nicméně díky exotickému prostředí je kniha dostatečně čtenářsky atraktivní a její přečtení tak není ztrátou času.
Každá další kniha autorky se blíží červené knihovně. Zajímavý příběh zasazený do atraktivního prostředí, ale děj je pro mne čím dál méně důvěryhodný, plný náhod a očekávaných klišé.
Na dovolenou pěkné čtení.
Začátek knížky se dá nazvat "krutý",skoro jsem knížku odložila, ne proto, že by byla špatná, ale spíš proto, že se mi z ní bylo smutno. Jsem vděčná, že žijí v Evropě. Čínské tradice jsou pro nás nepochopitelné, zvláště, když knížka začíná v devadesátých letech.
Příběh je silný a čtivý, ale odpočinkovou četbu rozhodně nečekejte.
Kniha vypovídá o tom, jaké zvyky dodržují v horských vesnicích, jak je tyto zvyky ovlivňují až mi jich bylo i líto, že dělají věci, které nemusejí, jen proto, že si myslí, že jim to zaručí bezpečí. Ale čím víc jsem četla, tím víc jsem chtěla, aby jejich zvyky byly zachovány, protože oni se v nich cítí dobře. Jinak kniha se postupně vyvíjí, je tam hodně těžkých chvil a utrpení, ale taky spousta krásný a neuvěřitelných náhod a vše je najednou sluníčkové a příznivé. Debaty o čaji a jeho cenách už mě chvílemi i otravovaly. Jinak pěkné čtení.
Román je zajímavý tím, že jsem se dozvěděl o etniku Akhů, kteří se nacházejí v jihozápadní Číně. Zarážející byly pro mě některé jejich zvyky a tradice, které úzkostlivě dodržovali, a které určitě budou nepochopitelné pro obyvatele žijící ve střední Evropě. Na sklonku 20. století neznali tamější obyvatelé elektřinu, auta ani telefon. Hodně informací jsem se dozvěděl o pěstování a celkovém zpracování čaje pchu-er, informace o jejich kraji, pověrám, kterým obyvatelé věřili a které nebrali na lehkou váhu, o Číně včetně pohledu na více dětí v rodině. Knihu hodnotím na 100 %.
Román má 5 částí, spíše je kniha určena pro ženy. Hlavní hrdinka LI-JEN mi byla sympatická, prožila hodně špatných okamžiků. LISA SEEA je americká autorka čínského původu, hodně se rozepsala, všechno bylo popsána do nejjemnějších detailů. Navštívila dané oblasti Číny, o kterých se v knize zmiňuje, nastudovala si hodně informací o čaji, vedla rozhovory s čajovými mistry a s lidmi, jejichž obživa spočívá v prodeji čaje. Autorka přípravě knihy věnovala hodně času a je to určitě na knize poznat.
V knize jsem nalezl překlepy a také pravopisné chyby. Textu bylo sice hodně, ale korektoři by určitě mohli ještě více zapracovat na kontrole textu! Některé části jsou zvýrazněny tučným a menším písmem, což má své opodstatnění, ale spíše bych ponechal původní velikost písma, jaká se nachází po většinu knihy, poněvadž menší fond písma se hůře čte. Řekl bych, že anotace knihy prozrazuje čtenářům zbytečně hodně informací.
Čaj mám rád. Většinou piju čaj v sáčcích a občas si dám sypaný čaj. Pravdou je, že do čajovny nechodím a snad si ani nepamatuji, jestli jsem byl někdy v čajovně a pokud ano, tak snad jen párkrát v životě. Při čtení románu se na mě přenesla atmosféra daného místa, sběru čaje včetně jeho zpracování, ochutnávaní a obchodu. Hned jsem dostal chuť uvařit si šálek dobrého sypaného čaje, takže v nejbližší době si ho připravíme a časem si zase koupíme další sypané čaje. Vzpomínám si na mého strýce, když se ho mamka ptala, jestli by nechtěl uvařit čaj. Strýc ji odpověděl, že čaj je jenom pro žáby a raději dal přednost pivu. :)
Kniha má pěkný přebal. Pěkná je také přední a zadní předsádka knihy.
Silný zážitek - i když nejde o úplně komfortní čtení. Život v akhské vesnici Studniční pramen a tradice, které tento život určují, jsou hodně drsné, i když právě mnohá staletí tohoto života je prověřila a zdůvodnila; navíc kdo jsem já, abych odsuzovala cizí kulturu - která ve srovnání s tím, co zaváděla komunistická Čína, si vedla vlastně docela milosrdně? Příběh čaje pchu-er, jeho původu, pěstování, způsobech zpracování i distribuce, obřadech pití a na ně navázané mytologii, včetně toho, co jeho pití může způsobit a co to může znamenat, je fascinující - a to i pro milovníky kávy - protože sdělován přes poutavé osobní příběhy. Dvojí zpráva o vztahu matky a dcery je neuvěřitelně podmanivá... Navíc má román velmi působivý dramatický oblouk - zachycuje bouřlivé změny, které nastávají během pouhých dvou generací v životě horských kmenů včetně Akhů, kteří se otevírají světu (v dobrém i zlém), změny ve způsobu života ve vnějším světě včetně Číny, Tchajwanu, USA, změny ve způsobu myšlení nejen u žen, ale i u mužů ve vztahu k ženám, změny v postoji k jiným kulturám, byť "primitivním", změny ve vnímání čaje, který je považován za mystickou záležitost nebo předmět obchodu, lék nebo předmět studia... Informací je spousta - potravy pro duši jakbysmet.
Výborná kniha! Silný příběh o rodinných poutech, pěstování čaje pu-erh, čínské politice "jednoho dítěte" i neotřelý pohled na život a pocity adoptovaných čínských dívek, vyrůstajících u amerických "bílých" rodičů.
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tajemství hedvábného vějíře |
| 2020 | Čajová dívka z Kolibříkové ulice |
| 2021 | Ostrov žen moře |
| 2010 | Dívky ze Šanghaje |
| 2024 | Lotosový kruh paní Tchan |
Téměř stejně zajímavé jako Tajemství hedvábného vějíře, i když tenhle příběh tolik nestrhoval, možná i kvůli náhledu na americkou část prostřednictvím trochu nesourodých dokumentů. Čajové téma jsem ocenila, i z takového příběhu pár zajímavých informací vyplynulo, takže rozhodně to nebyl ztracený čas - potěšení z příběhu, poučení z reálií - a navíc závěr, který krásně vyplnil úvodní motto Žádná náhoda, žádný příběh...