Čarodějka
Kristina Hlaváčková
Princeznu Elenu nezajímá tanec ani vyšívání. Chce bojovat po boku bratrů a prožívat velká dobrodružství. Ani se nenaděje a její sen se začne stávat skutečností. Osudové setkání s rudým drakem Ašrakem změní malé princezně život. Musí opustit svůj domov a odjet k elfům do kouzelného lesa, kde se má naučit ovládat a hlavně skrývat magii, která jí koluje v žilách. Nejde však o žádnou prestižní školu pro mladé dámy...... celý text
Přidat komentář
Nemám moc ráda knížky, ve kterých vystupuje nějaký člověk, který je stejně jako hlavní postava tohoto příběhu-dokonalá, nejlepší, úžasná, nejkrásnější, nedostižná, nejmocnější, nejchytřejší, vševědoucí a já nevím co všechno ještě. Prostě mi to příde až moc nereálné. Styl psaní je celkem dobrý(na prvotinu), občas mi ale nejde na rozum, co nám vlastně autorka chtěla zdělit. Doufám že ostatní díly budou vyvedenější.
Možná bych dala i čtyři, ale nejde mi do hlavy to, že je osmileté dítě tak vzdělané a že kapitoly byly velmi dlouhé. Kniha mi nepřišla moc povedená, ale je to pouze můj názor, ostatním se samozřejmně tato kniha může velmi líbit, ale na to, že je to YA mě to moc nebavilo.
Bohužel knížka se mi příliš nelíbila. Přišla mi zbytečně dlouhá a bohužel bezdůvodně. Vlastně celá knížka je bez nějaké větší akce pouze vyprávění bez pointy. Možná druhý díl vše vysvětlí a začne se konečně něco dít, ale bohužel Čarodějka je pro mě celkem zklamáním. Také si myslím, že všichni kdo četli Odkaz dračích jezdců, musí nalézt hodně až příliš podobných situací nebo postav. Samozřejmě oceňuji, že tuto knížku napsala česká autorka a i nápad se mi líbí pouze nebyl tak dobře proveden.
Při prvním čtení mi velice vadilo, že hlavní hrdince je 8 let a chová se poněkud vyspělěji ale až nepřirozeně. Také děj začíná pomalu a rozjíždí e až ve střední části knihy. Přesto se mi velice líbilo prokleslení prosředí a charakteristika postav a nakonec jsem knihu četla s chutí ačkoli jsem nevěila že někdy sáhnu po pokračování ne-li po knize samotné znova. Na proložení volného času určitě, ale pro vášnivého čtenáře snad jen do 15 let.
Zajímavá kniha, moc se mi líbila. Mám tento styl velmi ráda a autorčino pojetí fantasy světa mě potěšilo. Jediné, co mi trochu vadilo, byl pomalejší rozjezd děje, pořádná akce začíná až takřka v půlce knihy. Jinak jsem byla spokojená a určitě se brzy vrhnu na pokračování.
Do knihy se absolutně nehodí hovorové výrazy, poněkud "moderní" slova a časté a dost zbytečné vulgarismy, které autorka používá. Trošku není jasné, pro koho je kniha určena (věk Eleny, oproti tomu použitá slovní zásoba, někdy dost nepatřičná do dětské knihy...).
Hlavní hrdince je 8 let. Celou dobu čtení jsem čekala, že to bude mít nějaký důvod a po pár kapitolách bude starší, to se ovšem stalo až na konci knihy. Na věk 8 let se, myslím chová až přehnaně vyspěle a to, že v boji porazí mnohem starší nepřátele, střílí z luku, který by mohla jen těžko natáhnout a dělá další silácké kousky, zní prostě jako nesmysl...
Dost výrazné jsou i hrubky, opakující se slova a, jak je zmíněno v jiném komentáři, často je na jednom řádku přímá řeč jedné postavy a chování druhé, to je dost matoucí.
Knihu jsem dočetla, ale další díl už mě neláká...
ČÁST 1 ZE 2
Po knize jsem sáhla, abych něčím pravidelně prokládala jinou rozečtenou knihu, ve které jsem se dostala k vleklé a pro mne málo záživné části. Dopadlo to tak, že tamta sloužila k prokládání této. Toto není YA (říká se, že YA je 14 až 21 let), navzdory zmiňovanému "do prdele" je to kniha pro děti od 7 do 10 let (do 12, pokud někdo nezačal číst knihy ve velkém hned, jak se to naučil) a navíc je velmi špatně napsaná. Na prvotinu by to bylo dobré jedině v případě, že by to byla prvotina školačky a dala by ji na Wattpad a ne do tisku. Nechápu, že to tu pochválily dospělé ženy.
Na příběhu je vidět, že byl ponechán tak, jak vzniknul, bez větších úprav. Elenin příběh můžeme stylisticky rozdělit zhruba na tři části, kde v prvních dvou je vidět, jak autorka zkouší, co by jí sedělo. Kapitoly s Bretou byly o poznání lepší. Jsem přesvědčena, že byly napsány mnohem později a do prvního dílu byly vsunuty až když autorka psala druhý díl. Na jednu stranu tam nemají co dělat. Měly by otevírat druhý díl a ne vnášet do prvního samostatnou a neuzavřenou dějovou linku. Na druhou stranu, byť nezmizel problém s opakováním slov, naznačují, že autorka se někdy mezi oběma díly posunula a další díl by neměl být zatracen na základě prvního.
Musím se ale autorky zastat v tom, že Elena se nechová na dvacet. Nedělejme z dětí nemyslící blbečky. Nezapomínejme že v našem světě bychom našly zcela skutečné holky, které se v devíti letech zvládly bez podpory rodiny rozvést. Elenino vystupování i myšlení zcela odpovídá jejímu věku a výchově s výjimkou heroických kousků, kde to ale autorka v kontextu celého příběhu přepískla spíš z vlastní neznalosti a působilo by to stejně nedůvěryhodně i kdyby hrdinka byla o něco starší. V tomto souhlasím s Gwahirem, který o tom navíc asi ví víc než já. Můžeme sice vzít v potaz, že někdo "to má v krvi", ale v té má podle vyznění knížky Elena hlavně magii. Také si nemyslím, že se Eleně rodiče nevěnovali. Na poměry "středověkých" královských rodin s ní matka trávila opravdu hodně času. Kromě toho jsem si nevšimla, že by v knize byly hrubky, a to na ně mám celkem oko (možná nějaké chybné čárky, ale nechci knize křivdit). Hovorová čeština v přímé řeči a v myšlenkách je zcela v pořádku a žádoucí. Našla jsem jeden překlep.
Rovněž se knize nedá upřít pár vtipných momentů, ale většinou nedotažených, takže já jsem se nezasmála. Někdy není jasné, zda to autorka myslí vážně nebo jako nadsázku. Například když Elena během chvilky vyková hromadu seker. Asi nejlepší je vykreslení vztahu mezi Elenou a Aškou. Jen málo vedlejších postav má zapamatovatelné charaktery a také mi vadilo, jak se bez většího smyslu různé prvky objevují a mizí.
Inspirace autorky: Souhlasím s tím, že se zde mnoho prvků podobá Odkazu dračích jezdců. Nepřijde mi to ale jako problém, protože Paolini vykrádá přinejmenším Drakeny z Pernu (McCaffrey) a osu příběhu Star Wars. Elfy v lese také nevymyslel (Tolkien v podstatě také ne, ale základní národy pro svoji sérii Paolini stejně jako mnozí jiní převzal od něj). Odkaz je prostě jedna z těch opravdu neoriginálních sérií, takže tohle neřeším. Ale to si nikdo nevšiml, že pidimužíci se podezřele podobají Nac mac Fíglům (Pratchett)? Ani to mi nevadí, jen mě překvapuje, že to tu ještě nikdo nezmínil a naopak mnozí (i ti, co kritizují plagiátorství) Bugríky chválí a přitom to opravdu jsou plešatí Nac mac Fíglové obarvení na hnědo, a to úplně ve všem od divné mluvy, přes zálibu v nakopávání až po způsob transportu (nejen) věcí. Tonička Bolavá vám nikomu nic neříká? A scéna s vlky připomínala podobnou z Hobita jen mně? Další šelmy autorka dokonce označila jako vrrky (později je překřtila na dankinsary, pokud to nemělo být něco dalšího). Když se objevil Morfeus, hned jsem si vzpomněla na Matrix. Autorka asi vzdala hold své oblíbené filmové postavě. Čarodějka se nejvíc podobá Paoliniho knihám tím, že je to také takový šílený slepenec převzatých prvků (Christopherovi to ale přeci jen lépe drží pohromadě). Do podobných knih přidávám některé z těch, které se mi při čtení vybavily.
Promluvy ke čtenáři mimo poznámku pod čarou jsou v tomto příběhu barbarstvím a stejně rušivě působí i psychologie, psychiatrie, schizofrenie, mobilní telefon, signál, rušička a vánoční stromeček. A překvapivě kříž. Kříž na hrobě je v Evropě často jen ze zvyku, ale pořád platí, že zde je jednoznačná spojitost s křesťanstvím, které se v autorčině světě nevyskytuje. Tento prvek by si proto zasloužil nějaké vysvětlení.
A nyní (zdaleka ne úplný) seznam nedostatků, které měl autorce vytknout její redaktor než šla kniha do tisku. Nasbírala jsem je na prvních 150 stranách, pak mě jejich nekonečné zaznamenávání omrzelo. Jsou to právě ony, kvůli kterým dávám knize odpad. Pokud mi někdo chce oponovat a Dračích očí 1 se zastávat, ať nejprve vyvrátí, že tam je bezpočet takovýchto nedostatků. Jsou to znaky špatně napsané knihy. K vydání v této podobě vůbec nemělo dojít, dílo mělo být vráceno autorce k důkladným opravám.
--- Pozor, komentář obsahuje SPOILERy! ---
Po technické stránce mi hodně vadí, že po promluvě jedné postavy často bezprostředně (bez grafického oddělení) pokračují činy nebo myšlenky jiné postavy. Podle mě na taková místa patří odstavec. Např. zde mluví Elena, ale nevypadá to tak:
""Kdo jsi?" Michael udělal další krok zpět. A ještě jeden a další. Netušil proč, ale ustupoval, jak jen mu nohy a nerovný terén dovolovaly. Nespouštěl z ní oči."
Na jednu stranu autorka používá málo slov, na druhou stranu na čtenáře co chvíli vyskočí nějaké relativně neznámé. Působí to dojmem, že si je autorka vyhledala a zasadila je do textu, aby to vypadalo, že má slovní zásobu, kterou ve skutečnosti nemá. Některá slovní spojení se mi také nezdála.
ČÁST 2 ZE 2
--- Pozor, komentář obsahuje SPOILERy! ---
Nevěděla jsem, že "denervující" jde použít ve smyslu znervózňující (a docela o tom pochybuju) a "prospekt" jako vyhlídka (ale prospektivní je něco ve smyslu "pohled vpřed"). A dolomila se v pase? Jeho tón by se mohl krájet? Spojení "pro forma" je sice v pořádku (byť to není kurzívou, a to by mělo, aby bylo jasné, že to není česky), ale hodí se do dětské knihy, když jsem tu na něj já narazila prvně? Také jsem ještě nikdy neslyšela spojení "bosá hlava", u nás máme jen "bosé nohy" (tím nepopírám, že někde se to možná říká). Zvedl ji na ruku? Jako mimino nebo nějak jinak? Nebylo by pohodlnější, kdyby si osmileté dítě posadil za krk? A co je to za šperk, ta "braka"? Podle mého pátrání je braka nějaký lovecký pes. Slovo "kavalkáda" jsem si také musela hledat. Dívali se na ni všichni obyvatelé města? Vážně někdo zrovna nebyl mimo město nebo neseděl na záchodě? Otočila oči? Jak se to dělá? Obě ženy se vzájemně pozorovaly? Vždyť Eleně ještě není ani devět.
Po zápase s Darsem Eleně stéká krev z rozbitého rtu, ale Dars ji ani jednou nezasáhl do hlavy (lze předpokládat, že hlava byla v podobných zápasech jako cíl zcela zakázaná). Jak si rozbila ret? Na straně 50 má z dalšího střetu s Darsem opět rozbitý ret. Nemohlo by se jí občas rozbít něco jiného? A na straně 119 najednou Elena prohlásí, že je léčitel. Proč se to dozvídáme tak pozdě? Nemohla si už dřív po cvičných soubojích vyléčit zranění?
A co to opakování slov? Někdy je to záměr (občas funguje jak má, občas ne), ale v těchto případech určitě nejde o úmysl:
"Elena dřela víc než většina hochů a mužů na cvičišti, většinu z nich byla schopna porazit."
"Vypadala mírně z formy. Na bradě a na košili měla zbytky krve z rozraženého rtu, vypadala unaveně."
"... udělala přesně to, co po ní chtěl. Jenom to udělala tak nějak po svém..."
"Její panenky byly protažené, čočkovité, přirozeně hnědá barva ustoupila do ostře modrozelené. Ty oči byly chladné, ostré jako nůž." A o kousek dál ještě: "Její panenky se pomalu zakulatily, chladná modrá zeleň ustoupila její obvyklé hnědé." (Spojení "modrá zeleň" je i samo o sobě dost zvláštní.)
"Ty oči nechtěl už nikdy vidět. Při vzpomínce na ty oči se mu rozlévala žilami hrůza."
"Elena na ni upřela oči. Jejich hněď byla tak temná, že měla oči téměř černé."
str. 102 a 103, rostliny 6x, bylinky 3x, rostlinka 1x
"... jít dceru hledat." + "... jít Elenu hledat."
"Byl to zvláštní smích. Byl ostrý..."
str. 112: "Elfové jsou svým specifickým způsobem národ rozverný, pro důvod k oslavě nejdou nikdy daleko. Aška Eleně vysvětlila, že tato slavnost bude na její počest." ... Bude se jíst, pít, zpívat a vyprávět." + str. 116: "Elfové byli vždy považováni za moudrý a rozvážný národ, ale byli také bujaří a rozverní. Cizincům to sice nedávali příliš najevo, ale pro důvod k oslavě nikdy nemuseli chodit daleko. Momentálně byla oním důvodem Elena. ... Elfové tančili, zpívali, jedli, pili a radovali se."
"... na jazyce svých předků bude muset ještě zapracovat. Jazyk předků? Převalovala to slovo na jazyku..."
"... doprovodit ji na kraj lesa. Doprovázeli je elfové. Koně lidí jako by cítili, že tajuplný les opouštějí, a vykračovali si o poznání lehčeji než na cestě do lesa. ... Cesta na kraj lesa..."
"... hledali značky. Časem se to hledání stávalo čím dál snazší."
str. 123 na 2/3 stránky 6x les.
"... opravdu nesmyslný. Když nad tím tak přemýšlela, znělo to opravdu hloupě."
"Aby příště nedošlo k nedorozuměním podobného rázu, upozorňuji vás, že podobná nedůvěra nebude již příště tolerována."
A to jsem toho hodně vynechala, především míru zamoření slovesem být.
Některé rozhovory vyloženě iritují:
"Je drobná a nikdy nebojovala. Dars je větší, silnější, dobrý bojovník, nebude s ní mít žádné potíže."
"Děvče, že? Se soudem počkej na konec souboje, můj pane."
To jako Elenina matka neví, že její dcera je děvče? Nebo si myslí, že Elenin otec to neví? Nebo proč to jako říká? Kdyby tam stál šestiletý chlapec proti desetiletému, tak by si otec nemyslel, že ten starší vyhraje? Čtyři roky jsou totiž v tomto věku opravdu velký rozdíl bez ohledu na pohlaví. Proto také nevěřím tomu, že o dva roky později osmiletá Elena už byla schopná porazit většinu hochů i mužů (!) na cvičišti.
Nebo třeba, když Aška mluví s Elenou o probuzení a Elena namítá, že zasvěcena nebyla, protože žádný obřad neproběhl. Aška ale nepopsala nic, co by vyvolávalo dojem nějakého předem připraveného rituálního obřadu.
"Vyrazil Eleně zbraň z ruky a srazil ji na zem. Nehodlal s tím přestat."
Cože? S čím nehodlal přestat? S vyrážením zbraně nebo srážením Eleny na zem? Čtenář z předchozího děje zná odpověď a nesouvislá mluva se tu snad dá omluvit tím, že mluví malý kluk a Áron to asi pochopil, protože je zvyklý cvičit děti, ale...
Později Elena nad Darsem zvítězí v jiném boji a výhružně zasyčí: "Dál se o tom nebudeme bavit!" O čem? Vždyť se o ničem nebavili. Poslední, co Dars řekl, bylo: "Já ti ukážu!"
A když Elena trvala na svém, že to byl "mrňavej hnědej chlapík", tak to bylo poprvé, co to řekla, a nikdo jí to nevyvracel, takže nevím proč "trvala na svém".
Občas se najde špatně srozumitelná věta i mimo přímou řeč: "Nastalo odpoledne, kdy na ni matka neměla čas, nebylo povinností, kterých se musela zhostit."
"Elena vyměnila všechny své šperky za ty z červeného sametu." (Šperky nejsou ze vyrobené sametu, jen na něm ležely.)
A Elena má jednu nepříjemnou vlastnost. Každou chvíli se ošívá. Nezačne přešlapovat, hrát si s pramenem vlasů, popotahovat za nějakou šňůrku (až na jednu výjimku). Ošívá se, šije sebou nebo se usilovně snaží, aby se neošívala. Vzácně se také vrtí.
A perlička na závěr ze strany 344 : "Vykastruje tě jak vola."
Zaujala mě obálka,ale kniha se mi vůbec nelíbila.Přišlo mi to jako kopie jiné knížky,nebudu jmenovat.A moc mi vadilo,že je Eleně teprve 8.Mě kniha opravdu vůbec nebavila :(
tato knížka se mi velmi líbila a četla jsem ji jedním dechem, skoro jsem se od ní neomhla odtrhnout :-) a podobným způsobem jsem přečetla i další díly
Kniha se mi líbila. Na můj vkus to spisovatelka mohla zkrátit a trošku se mi nelíbilo popsání Nitrona. I přes tyto nedostatky dávám této knize 4 hvězdičky. Doporučuji!!! :)
Nemůžu se řadit mezi kritiky DO. Přestože se inspirace patrná, je to svým krásným způsobem originální. Věk Eleny mi nevadí, příjemně vybočuje ze standartu fantasy, a že je Elena příliš chytrá a obratná ve vyjadřování? Všichni tak nějak opomíjejí fakt, že hrdinka je královského původu, takže diplomacie by pro ni měla být samozřejmostí, a navíc její přítel je inteligentní drak...? Možná bych se vyvarovala cizích slov, která každý nepochopí. Přesto je pravda, že děj sem tam vázne, ale po druhém přečtení pochopíte vše. Čeho si opravdu cením, je to, že se v knize nevyskytují milostné scénky, na které jsem opravdu alergická. Dračí oči mě nutí srovnávat s M. Burdovou a jejími výtvory jsou nesrovnatelně lepší. Rozhodně nelituju koupení celé trilogie. Pokud by to bylo možné, dala bych hvězdiček minimálně 7, takto dávám plných pět :)
I já jsem toho od knihy čekala trochu víc a souhlasím s názorem že když je dítěti 6 nebo 8 nemůže dělat takové proslovy. Taky jsem celou knihu čekala na to až princezna Elena vyroste, ale to se bohužel stalo až na konci knihy. Chvílemi na mě kniha působila poněkud zmateně a někdy i nebavila. Jinak se mi ale příběh docela líbil a rozhodně nepatřil k těm nejhorším. Ráda bych dala hodnocení 3,5, ale to bohužel nejde.
Přeci jen musím souhlasit s některými kritickými komentáři, které jsou uvedeny níže. Plus bych přidala, že do knihy pro mládež se nehodí některá cizí slova, která byla cizí i pro mne, a pak nevhodné výrazy z naší moderní doby (nemyslím slabší vulgarizmy, ano, ty bych do dětské literatury tohoto typu také nedávala), ale spíš zmínky o mobilech, povzdechy typu "ups" apod. Prostě fantasy by si měla žít svým světem jaksi čistším a ryzejším ohledně výraziva.
Snad první kniha, kterou jsem nebyla schopna dočíst až do konce. Přidávám se k těm, kteří tvrdí, že inspirace Eragonem a dalšími fantasy příběhy je zcela patrná. Vadilo mi to, co vadilo snad každému: věk hlavní hrdinky. Jako pardon, ale v šesti letech snad člověk schopen vést tak chytré řeči, až ostatní žasnou. Když jsem začala číst, doufala jsem, že se věk Eleny změní a dostane se alespoň do puberty. Nedostala! To bylo moje první zklamání. Druhé přišlo vzápětí, když odešla k elfům. Upřímně řečeno jsem pasáže v elfím lese úplně přeskočila a skočila jsem až na konec knihy (to jsem udělala poprvé v životě). To, že tam byli i trpaslíci, jsem se dozvěděla od kamarádky. Tahle kniha se prostě nedala číst. Jsem zklamaná. Čekala jsem od toho trochu víc. Dávám 2 hvězdy jen proto, že druhý díl už byl o něco lepší.
Fragment opet potvrdil, z eyoung adults mohou byt zazivne vzdy :) Uzasna knizka s nadechem fantasy a velmi spletitou psychikou postav...TOP ^^
Autorovy další knížky
| 2014 |  Čarodějka |
| 2014 |  Černý jezdec |
| 2015 | Pramen moci |
| 2019 | Proroctví |
| 2016 | Podsvětí - Artefakt |
popravdě jsem z knížky chvílemi zmatená..podle mě je to tak "zvláštně" napsané a vadí mi, že spisovatelka občas používá fráze jako "čtenář odpustí", naprosto mě to odvádí od příběhu. Takže, až na to že hlavní hrdinka je podle mého gusta až moc dokonalá na 8 leté děvče je příběh chvílemi poutavý a zajímavý a jelikož už jsem se do této série začetla a podle komentářů u dalších dílů už to bude jen lepší tak asi budu i dál pokračovat ve čtení až do konce.