Čarodějky na cestách
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540888/bmid_carodejky-na-cestach.jpg
5
1661
1661
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 12. díl >
Pohádky a příběhy žijí nezávisle na těch, kdo v nich vystupují. Komu připadne po skonu čarodějky Desideráty Duté její kouzelná hůlka? Překvapivě Magrátě Česnekové. Ovšem jen pod podmínkou, že uvede do pořádku nedokončenou záležitost – musí zabránit sňatku jedné dívčiny v dalekém městě Genova. Velká výprava „soudných sester“ do zahraničí může začít! Co těžkého by mohlo být na zmaření vdavek obyčejné služebné s princem, zvláště když ho nechce? Jenže stínová vládkyně města, mocná lady Lilith de Tempscire, na tom tak trochu trvá. Pro trio z hor Beraní hlavy – zejména pro Bábi Zlopočasnou – se však ukáže být celá záležitost krapet osobní. Audiokniha je součástí řady Čarodějky v rámci série ÚŽASNÁ ZEMĚPLOCHA.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
Witches Abroad, 1991
Interpreti: Zuzana Slavíková
více info...
Přidat komentář
Terry Pratchett a čarodějky ( jeho) zejména do každého počasí a špatné nálady či tak..... pomůže i v situacích poza špatnou náladu....
Je to jako když sáhnete po té správné láhvi vína, které má silné kořeněné aroma. Taky ji musíte nechat trošku dýchat. A i tento Pratchettův příběh musíte nechat po otevření trošku "vydýchat".
Putování víly tulipánové, sedmikráskové a ježkové na jejich strastiplné cestě do Genovy přináší řadu vtipných a nezapomenutelných situací, které vyloženě pobaví, příběh však drhne a mnohdy se zbytečně zamotává do všech těch různých pohádek.
Strhla z blízkého stromu kus liány a švihala s ní do vody. Stařenka Oggová o krok ustoupila. "To bys neměla dělat Esme! To by neměla," zadrmolila poněkud poplašeně. Aligátor zuřivě rozvířil vodu a couvl. "Takového přerostlého mloka si můžu mlátit, kdy chci!"
"Můžeš, to víš, že můžeš," uklidňovala ji Stařenka Oggová, "ale možná..., že bys to neměla ... dělat ... tím hadem ..."
Bábi pozvedla kus liány, kterou svírala v ruce aby si ji prohlédla. Středně velký žlutohnědý tygří korálovec se na ni vyděšeně zadíval a na okamžik zapřemýšlel o tom, jestli ji nemá kousnout do nosu.
"Nevěřím někomu, kdo pije rum a kouří dýmku," zamračila se Bábi. "Stařenka taky kouří dýmku a pije cokoliv," upozornila ji Magráta. "Jo jenže to je proto, že je to nechutná stará škatule, " odsekla Bábi aniž by zvedla hlavu.
Stařenka vytáhla dýmku z úst. "To je pravda," přikývla přátelsky. "Jenže když si nevybuduješ ten správný imáge, nejsi nic."
To gumbo je vynikající a Pratchetta za jeho humor nelze nemilovat, přesto tomu ale něco chybí k úplné dokonalosti.
Možná ta konzumace banánového dejjikry při čtení.
Tuhle knížku jsem si chtěla už dávno zopáknout, protože jsem se snad úspěšně pokusila o gumbo a musela jsem myslet na paní Gogolovou... Takže se mi moc hodilo, když jsem zjistila, že pan Pratchett byl rovněž novinář a mohla jsem si ho zařadit do Výzvy. Znovu přečteno, znovu pěkně pobavilo... I k zamyšlení bylo.
[audiokniha]
"Ne, madam, neexistuje způsob, jak zabít mrtvého."
Je to tak, že jsem v žánru fantasy rozmazlená světem Tolkiena, co má všechno detailně cizelováno a nešetří přesahem.
Tohle začíná navážením se do bigotních variant víry, ale od kouzelně vypečené trojky (panna*matka*stařena*) čarodějek jsem zkrátka čekala daleko víc. Pravdou je, že Pratchettův humor je často nedostižný a proto za čtyři. V závěru se z hlediska magie dozvíme, že není rozdíl mezi bílou a černou a Voodoo Dáma z Genovy je víc než reálná, jen všechno trochu mate kontury.
Jako mnozí zde nemohu zbavit dojmu, že příběh ztuha drží pohromadě a zasloužil by si "prostřih".
Určitě si přidejte k hodnocení i pátou za interpretaci luxusní stařenky Slavíkové.
"JE TAK BRZO RÁNO, ŽE JE BRZO I NA TO, ABY BYLO BRZO RÁNO!!!"
Příště asi zkusím Hlídku. Banánové dejjikry na to :o)
3/4
Na Zeměplochu by tu měla být zvláštní kolonka se šesti hvězdičkami, abych mohla některým pro mě slabším dílům dát pět, protože ve srovnání s ostatními knihami světa furt vévodí. Proto jsem nucena dát cestovatelkám jen čtyři za hrozně roztahané rozuzlení...
Co jinak napsat? Píšu ráda vtipné komenty, a jsem samozřejmě jeden z nejvtipnějších lidí, co znám, vedle Terryho jsem ale totální žabař (Agař?), proto se nebudu dál ani namáhat.
...dobře, už jen P.S. Protože jsem stejný, nebo ještě horší střevo jak Magráta, obdivuju jí nejvíc, jak se přesto vždycky neochvějně (vlastně trochu ochvějně, ale to je fuk) do všeho vrhá, když ne s odvahou tak aspoň se snahou. Já bych to nedala být čarodějnicí (ano, mí známí, toto není coming out, říkám vám to furt, že bohužel skutečně čarodějnice nejsem... aspoň ne taková, jak se to všeobecně myslí...).
Pusu, MAMI.
Někdo mi vložil do ruky tuhle knihu, že až budu nemocná a budu se nudit, tohle mě zabaví. Tak se nepovedlo. Nechápu to, nebaví mě to, nelíbí se mi to. :-)
Čarodějky jsou jedinečné. Jedna velká smršť, banánové dejjikry, umění hlavologie, bláznivá Magráta, okouzlující Silver. Jejich cesta "jak zachránit Popelku" byla prostě skvělá, obzvláště část u trpaslíků. A jaké to je, když na vás spadne dům v podání těch tří... prostě opět jsem se neuvěřitelně bavila. Jsem ráda, že si nemusím vybírat, kterou mám nejraději, protože ty tři se neuvěřitelně doplňují a každá by v příběhu chyběla. Takto je to dokonalé. Jenom závěr v Genově byl na Pratchettovu knihu možná zbytečně vážný. I tak 4,5* a velká spokojenost.
(2/22)
Neskutečně boží... Příběh tří čarodějek, které se vydají na dlouhou cestu přes cizí kraje, aby zachránily Popelku. Vtipné jako vždy. Miluji stařenku Oggovou, Magrátu i bábi Zlopočasnou.
(SPOILER) Nějak jsem se do ní ne a ne dostat, možná překlad v této knize kulhal více než v jiných? Čekala jsem lepší, čekala jsem víc, ale pouze se to vrstvilo a nedostálo to očekáváním (jakkoliv Bábi na konci byla jako vždy epická).
To je přece něco tak úžasného ke čtení, to se nedá komentovat, tohle prostě nevymyslíš....proč si v dospělosti neodskočit k pohádkám, prožít to bláznivé dobrodružství, vcítit se do děje tak,že máte na konci otlačenou pr... od koštěte....o tom ty knihy přece jsou!
Uchokniha.
To máte tak - do čarodějného kotlíku vhoďte:
- alespoň tucet pohádkových příběhů
- několik cizozemských habitů (pardon, zvyků jsem chtěla říct)
- jednu kouzelnou hůlku
- dostatečně mnoho dýní
- tři košťata (použitá, ojetá)
- trochu hlavologie bábi Zlopočasné
- neodolatelnost stařenky Oggové
- dobrotivost Magráty Česnekové
- jednoho kocoura
- zrcadla (minimálně dvě, při vhozu na sebe otočená)
- a v neposlední řadě špetičku magie, vúdú, krokodýlů, trpaslíků, hadích žena jiných potvor
... a vylezou z toho Čarodějky na cestách, jeden z nejužitečnějších cestopisů v dějinách Zeměplochy (zvláště pak pokud se rozhodnete cestovat do bažinami obklopené Genovy).
A pokud si chcete užít z tohohle kouzelného, vtipného a svěžího koktejlu maximum, tak si to celé nechte vyprávět Zuzanou Slavíkovou - její přednes, obzvlášť pak stařenčino protahované ESMÉÉ určitě z hlavy hodně dlouho nedostanu :-)
Když se čarodějkám dostane do ruky dopis, ve kterém se píše, aby se nepletly do sňatku služebné a prince, tak pochopitelně udělají pravý opak a vyrazí na cestu, protože Bábi Zlopočasou a Stařenku Oggovou nikdo nezastaví, protože ony mají svou pravdu, jsou tvrdohlavé a vždy si prosadí to svoje. Chudák Magráta Česneková vyrazí s nimi a nestačí se divit co se kolem ní děje. Příběhy o čarodějkách jsou pro mě nejvtipnější ze série Zeměplochy.
Moje první setkátní s Pratchettem (když nepočítám Dobrá znamení, kde jde o autorské duo s Gaimanem)...a je to super, nechci aby to skončilo. Všechny tři čarodějky jsou skvělé, ovšem když jsem četla, jak Bábi hrála karty, prostě jsem z toho nemohla a od té chvíle jsem v Bábině funklubu. Na druhou stranu bez Stařenky Oggové a Magráty by to nebyla taková legrace.
Tak zatím pořád pokračuji v Čarodějkách, a přestože se mi Soudné sestry líbily krapet víc, nemohu než dát pět hvězdiček. Čarodějky mne jednoduše baví. S nadšením přijímám fantazii, pokud je milá a vtipná, takže mne potěšil například popis trpasličího chleba, ale i hlavologie bábi Zlopočasné, kterou uplatnila třeba při hraní karet. Setkání s čarodějkami, jejich zážitky, výroky, hašteřením i dopisy stařenky Oggové mi vždy přineslo dobrou náladu (jen trochu smutku při setkání s vlkem). Genova už mi tak milá nebyla - Eliška mi přišla neslaná nemastná, paní Gogolová spíše nesympatická. No, ale čarodějky to zládly i tady, a rozhodně nesmím zapomenout na Silvera, bez toho by se tentokrát rozhodně neobešly!
Před dávnými časy jsem je četla, právě teď jsem je i doposlouchala v podání skvělé paní Slavíkové. A musím říct, že scéna s kloboukem stařenky Oggové se prostě neomrzí!
Čarodějky na výpravě za dobrodružstvím, do města kde to vypadá jako v jedné obrovské pohádce a pohádkový život tam, není zrovna pohádkový. Pekařky musí mít správně naducané tvářičky, všichni se musí sťastně usmívat a běda Vám jestli si nevezmete pohádkového prince.
Miluju tu Silvera, roztomilé koťatko Stařenky Oggové, no aspoň pro ni. Naivní, důvěřivou Magrátu s romantickým duchem a brilantní Bábi s její hlavologií a menším odporem k věcem co s sebou přináší cestování.
Ráda čtu Prattcheta jednou za čas znovu, narážím pak na narážky a odkazy, kterých jsem si dříve nevšimla. Jsem spokojena, přímo vrním blahem.
Ďalší super príbeh zo Zeměplochy. Autorovi podarilo spojiť mnoho známych rozprávok do jedného naozaj vtipného celku. Konečne vieme, ako spomínané rozprávky skončili a páčilo sa mi to viac, ako presladené konce, ktoré už poznáme :-D Zážitky čarodejek počas cestovania stoja za prečítanie. Všetky tri majú úplne unikátne charaktery, ktoré sa naplno prejavili počas rôznych situácií, ktoré ich na cestách postretli so záverom typu všade dobre, doma najlepšie. Kombinácia nešikovnosti, hlavológie a alkoholom vytvorené možnosti dorozumieť sa akoukoľvek rečou je dobrým základom pre vtipný príbeh. Je tam aj trochu filozofovania nad príbehmi všeobecne, ale všetko je podané nevtieravou vtipnou formou. Počas čítania som sa občas aj nahlas zasmiala a bolo mi viac menej jedno, že som v mhd :-) Škoda, že sa nedá dať viac hviezdičiek, toto je jedna z mála kníh, ku ktorej sa raz za pár rokov rada vraciam :-)
Čarodějky mám moc ráda. Každý má nejraději jinou linku Pratchettovské zeměplochy a to je na ní kouzelné. Můžeme se do krve hádat, kdo je lepší, a argumentovat jak chceme, proč je právě naše oblíbená postava nejlepší, ale stejně se pak všichni shodneme na tom, že je úplně jedno, jakou linii máme nejraději, hlavní je, že to nadšení můžeme sdílet a předávat mezi další a další neználky.
Ať se chystáte číst jakoukoli knihu, měli byste si nejprve uvědomit pár věcí, než se do ní pustíte.
1. Jaké je vaše rozpoložení? Pokud si už na začátku knihy nejste jistí, jestli jste správně naladěni, vyčkejte, až se to zlepší. Především u Pratchetta se to opravdu vyplatí.
2. Nemít moc velká očekávání. Zvláště, pokud jste nedávno četli jinou knihu od stejného autora (u Pratchetta např. Sekáče).
3. Zvážit daný žánr knihy.
4. A v poslední době je i důležitý výběr typu knihy (e-kniha, audiokniha, hardback, paperback). Obyčejné vydání dvou knih dohromady v hardbacku může někdy zkazit dojem z příběhu.
5. Posledním hlediskem je doba, ve které knihu čtete. Někdy si ji prostě tolik neužijete a když se do ní pustíte za nějaký čas, vůbec nechápete, proč vás třeba před tím tolik nenadchla. Ale toto hledisko neovlivníte, rozhodně ne dopředu.
Pokud všechno tohle zohledníte, určitě si knihu užijete, a že čarodějky mají páru! Ale jsou lehce slabší než Soudné sestry.
Ale banánové Dej jikry je dokonalé! Asi si ho půjdu udělat.
Za právo vzdorovat příběhu! Za možnost rozhodovat se bez vlivu druhých! Za svobodnou vůli! Za pohádky bez pohádek!
...a také příběh, kde je hranice mezi dobrem a zlem (resp. mezi hrdiny a padouchy) tak tenká, jako je rozdíl mezi pohádkovou žábou a princem (tedy někdy skoro neznatelná). Kde se hlavní hrdin(k)a prakticky neukáže a není ani tolik důležitá. Kde můžete být čímkoli bez ohledu na tvar - a to jak ve smyslu tvarismu, tak "přeměňování", které by si ale profesorka McGonagallová do rámečku rozhodně nedala. Kde je důležitá znalost zeměplošského esperanta, vúdú i cizozemské kuchyně. A kde příběhy touží po šťastných koncích, ale kašlou na to, kdo šťastně skončí...
PS: Pátá hvězdička putuje Zuzaně Slavíkové a celému týmu zodpovědnému za skvělé zpracování Čarodějek do formy audiobooku. Všechna čest, zdaleka nejen hlasy všech čarodějek jsou nezapomenutelné.
Štítky knihy
Zeměplocha čarodějnice humor trpaslíci fantasy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Čtu veškerou tvorbu v řadě, je to oddychové a vím, co čekat, ale už je toho možná trochu moc