Čaroprávnost

03.01.2024

Moje pátá knížka ze série a opět skvělý příběh, i když zhruba do poloviny mi přišel zcela odlišný od dílů, které jsem dosud četla, jako kdyby ji psal jiný autor, ne tak ztřeštěný a mě se právě ty ztřeštěnosti u Pratchetta strašně líbí a užívám si je. Ale jakmile se Bábi s Esk vydaly na cestu, jejíž cílem byla Neviditelná univerzita, příběh mě opravdu vcucnul a začal pořádně bavit. Těším se na další díly a hlavně na nějaký , který se vyrovná nebo překoná Muže ve zbrani, ti se mi zatím líbili nejvíce.

17.12.2023

(SPOILER) Děj byl jasný, přehledný a vtipný, takže se kniha četla velmi dobře a rychle. Opravdu skvělý příběh v čele s Bábi a její svěřenkyní Esk, který začíná v Kyselé Prdeli a končí na Neviditelné univerzitě. První část knihy hodnotím velmi kladně, závěr na mě působil trochu uspěchaně, ale na celkový dojem z knihy to nemělo vliv. Těším se na další příběhy, snad se v nich zase objeví Bábi nebo někdo podobného ražení.

16.12.2023

Oproti předchozím dílům, zejména tomu prvnímu, již to je klasický formát Zeměplochy, který miluju. Zábavná oddechovka, nicméně do plného počtu tomu ještě něco maličko chybělo, i když bohužel nejsem úplně schopen říci co.

11.12.2023

Tento třetí díl ve mě jako první v pořadí vzbudil náklonnost ke knihám Terryho Prattcheta. Čarodějky dodávají celému světu Zeměplochy nový rozměr a já se moc těším na další postavy z této série.
Děj byl svižný, přehledný a vtipně popsaný, tuto knihu bych doporučila i někomu, kdo se s Terrym Pratchettem ještě nestačil seznámit.

22.11.2023

Řekla bych, že tento příběh je takový hodně pohádkový - tenhle element byl v porovnání s jinými knihami od Pratchetta nebývale silný. Příběh i postavy byly fajn, ale nejlepší na tom celém byla stejně Bábi a její hlavologie. Bez ní by to byl asi spíš slabší díl.

22.10.2023

Čaroprávnost byla pro mě pocitově o třídu lepší a příběhově smysluplnější než předchozí dvě knížky. Jednoduchý a příjemný příběh o mladé dívce která touží po tom být mágem. Samozřejmě tu nechybí humor typický pro celou sérii. Ke konci to trochu ztrácelo na kouzlu a závěr působil poněkud uspěchaně. Jinak ale nemám moc co vytknout.

23.06.2023

Třetím dílem dostává Zeměplocha konečně jasnější příběhovou formu, ale stále platí, že jsem už četl i lepší díly (ty pozdější). Líbilo se mi téma příběhu a opět výborné a komické postavy s Bábi Zlopočasnou v čele. Ale smíchu jsem si z nějakého důvodu u Čaroprávnosti užil ze všech Pratchettů zatím nejméně.

23.06.2023

Tak to bylo hodně příjemné. Už konečně začínám Terrymu přicházet na chuť.
Posloucháno jako audiokniha.

02.05.2023

Prostě za mě velice podobně jako první dva díly. Není to vůbec špatné, ale furt jsem čekal asi tak nějak trošku víc.

Nejlepší jsou zaručeně popisy neživých věcí, a jak je kdo vnímá. V prvních dvou dílech tedy Zavazadlo a tady to je Hůl, která různě pokukuje, tváří se a tak :)

29.04.2023

Dávám 4,5 hvězdičky, protože některé Pratchettovky byly o malinko lepší. Ale byly lepší jenom, protože byly akčnější. Na můj vkus se v téhle všechen podstatný děj a vtípky trošku scukly do posledních 50 stránek. Ale to nijak neumenšuje dokonalost Zeměplošského světa, nový pohled na magii, svět čarodějek, lehký popis Neviditelné Univerzity a autorův dokonalý styl psaní. A ty obálky jsou úžasné ;D

02.02.2023

Po tom, co mě Svobodnej národ vůbec nezaujal, jsem na doporučení dala Pratchettovi ještě šanci. A dobře jsem udělala! Krásný pohádkový příběh, až mi bylo líto, že má tak málo stran :-) Určitě si ještě něco přečtu.

14.01.2023

Knihu jsem po letech cetla znovu a bavil me pribeh a to dobrodruzo, ale je poznat, ze to jsou zacatky...je takova jina.

28.12.2022

Začínám si zvykat na Pratchetta a na to, že prostě neurazí, nenadchne. První tři díly ze Zeměplochy mi přijdou temnější, vážnější než ostatní. Ale, že bych se smíchy popadal za břicho? To těžko. Pár úsměvných momentů kniha měla, ale nic extra...2,5*

18.12.2022

(SPOILER) I Čaroprávnost jsem četla už potřetí. Ani Čaroprávnost ještě tak úplně není ta Zeměplocha. Je to určitě příběh z paralelní Zeměplochy, protože na té "naší" by se musel odehrát trochu jinak. Pozná se to snadno. Má jinou barvu. Je tam víc malachitové zeleně a malinové červeně. Je to tmavší (ne temnější) a kontury jsou ostřejší. Více pohádkové inspirace se odráží v barvě. Také Bábi Zlopočasná ještě není ta Bábi. S Bábi, tak jak ji známe, by se příběh nikdy neodehrál, protože Bábi by nikdo do řeči neskočil. A určitě ne dvakrát. Také Ostrúhel jaksi není Vzoromil Výsměšek, mág, který mohl být nejšťastnějším mužem na světě, kdyby se nerozhodl stát největším mágem a jeho děvče největší čarodějkou. Toto podání prostě musí pocházet z velmi paralelní Zeměplochy, kde Bábi skutečně přijme místo na univerzitě a nosí i trochu toho červeného hedvábu. A je tak nějak jasné, že Pratchett pořád ještě netušil, že se na Zeměplochu bude vracet až do konce života.

Přesto je Čaroprávnost dobrý příběh, který vychází ze skutečných událostí. Není to tak dávno, kdy žena nemohla být doktorem, ale povolání sestry nebo porodní báby bylo považováno za velmi vhodnou kariéru pro děvče... zde se specifiky britských ostrovů. Není to možná ta nejzábavnější a nejvtipnější zeměplošská kniha, ale je evidentě první, kdy Pratchetta napadlo, že Zeměplocha by nemusela být jen na jedno použití a dal by se na ní vyprávět i trochu vážnější příběh, než jakým je parodické dobrodružství prvního turisty.

***
„Ale ona s tím bude mít spoustu starostí.“
TAKOVÝ JE ŽIVOT, ALESPOŇ MI TO ŘÍKALI. SÁM TO POCHOPITELNĚ NEZNÁM.
***
„Jdeme se podívat na starou Zlopočasnou.“
„Ale ty s náma nemusíš.“
„Stejně bys nás jenom zdržovala a nakonec bys brečela.“
Esk se na ně z výšky zachmuřeně podívala. Málokdy plakala, protože brzo zjistila, že to celkem k ničemu nevede.
„No, když mě s sebou nechcete, tak já jdu,“ prohlásila. Takové reakce se u většiny sourozenců považují za logické.
„Ale jo, my budeme rádi, když s náma půjdeš,“ dodával spěšně Gulta.
„To ráda slyším,“ prohlásila Eskarina a seskočila na udupaný sníh.
***
Kozy mezi sebou používaly jména, to věděla, ale byla to jména typu: „koza, co je moje matka“, „koza, co je moje dítě“, „kozel, co je vůdce stáda“, a tucet dalších podobných jmen, mezi nimiž nechyběla ni taková jako „koza, co je tamta koza.“
***
„Co je to slon?“
„To je odrůda jezevce,“ odpověděla Bábi, aniž hnula brvou. Nezískala si svou pověst přírodního znalce tím, že by každému přiznala, co neví.
***
„Je to čarodějnický klobouk, protože ho nosíš zrovna ty. Jenže ty jsi čarodějka taky proto, že nosíš tenhle klobouk. Hm.“
„Takže –“ pobízela ji Bábi.
„Takže lidé tě vidí přicházet v plášti a tomhle klobouku, podle toho poznají, že jsi čarodějka, a proto tvoje kouzla účinkují?“
„To je ono,“ přikývl Bábi. „Tomu se říká hlavologie.“
***
Bábi, která většinu svých vědomostí o Zeměploše načerpala ze stránek svého Kalendáře, si byla jistá, že míří do světa plného zemětřesení, přílivových vln, masových epidemií a masakrů, mnohé z nich dokonce budou rozličné, nebo ještě horší. Byla však pevně rozhodnuta, že je všechny překoná. Čarodějnice spoléhá na slova tak pevně a často, že se jich v takových případech nepoleká.
***
Potíž je v tom, že lidé, kteří se zajímají o magii a mysticismus, stráví dost času tím, že se potulují na Okraji světla. To má za následek, že si jich dříve nebo později všimnou stvoření z Podzemních rozměrů a pokusí se jich využít ve svých nekonečných pokusech proniknout do mentální skutečnosti.
***
„Nejdůležitější na celé magii je to, jak ji neužíváš,“ řekla Esk a vzala za paži Simona, jenž se rozhlížel kolem po rozpadajících se postavách.
...
„Dobrá,“ prohlásil a zaujal klasické postavení pomstychtivého mága. „Teď jim ukážu!“
„Ne, špatně.“
„Jak to myslíš? Proč by to mělo být špatně? Mám přece moc!“
„Ty Věci jsou vlastně jakýmsi odrazem nás samých,“ vysvětlovala mu Esk. „Nemůžeš porazit vlastní odraz, ten bude vždycky tak silný jako ty sám. Proto se k tobě začnou přisunovat, hned jak začneš používat magii. Nikdy se neunaví. Oni se magií živí, takže je magií nikdy neporazíš. Ne, je to v tom… prostě když používáš magii, protože to neumíš, není to k ničemu. Ale když nepoužíváš magii, když to umíš, hrozně je to rozčiluje. Nenávidí tu myšlenku. Kdyby lidé přestali používat magii, všechny Věci by zahynuly.“
...
„Ty tedy tvrdíš, že skutečná síla je v tom, že se pustíš přímo, projdeš magií a vyjdeš na druhé straně?“

08.12.2022

První zeměplošská kniha s Bábi Zlopočasnou (zatím samostatně bez dalších čarodějek) - a první ve které není hlavním hrdinou Mrakoplaš. Kniha má vynikajicí první polovinu, druhá půlka je bohužel trochu nudnější (kromě povedeného závěru). Eskarína se bohužel znovu objeví až v posledních zeměplošských knihách, a Simon už se neobjeví vůbec.

28.11.2022

Mistr pera.

Je to pořád stejné, jak víte, že to nejde, když tomu nedáte šanci? Ať už ženám (ve školách, v zaměstnáních, ve volbách..) nebo chemickému pokusu atd.

Bavila mě jak Bábi svou houževnatostí a hlavologií, tak E. svou neochvějnou logikou a odvahou.

Je to vlastně příručka do života pro každého. Praktické rady, jak udělat patřičný dojem na určité lidi. Mít vědomosti tam, kde jiným schází. Nedat se zastrašit tradicí ani úzkoprsými figurkami. Ale hlavně, ne věřit, ale vědět, že pokud nejsme jako druzí, není to chyba, ale dar.

28.11.2022

Moje první zkušenost s Pratchettem. Zamiloval jsem se. S touhle knížkou neuděláte chybu, nemusíte znát předešlé díly. Zasmějete se!

11.11.2022

Lepší než předchozí díly. První polovina byla zajímavá a zábavná druhá o něco slabší a konečný souboj možná až moc komplikovaný.

27.10.2022

Jsem moc ráda, že jsem Pratchettovi dala ještě jednu šanci. Konečně jsem s knihou spokojená a u čtení jsem se nenudila. Naopak jsem se hodně nasmála.