Carrie Soto se vrací
Taylor Jenkins Reid
Carrie Soto je urputná tenistka, která se nechvalně proslavila svým rozhodnutím vždy vyhrát za každou cenu. Ale ve chvíli, kdy odchází do důchodu, je nejlepší tenistkou všech dob. Překonala všechny rekordy a vyhrála dvacet grandslamových titulů. Sama Carrie si myslí, že si zasloužila každý jeden z nich. Obětovala téměř vše, aby byla nejlepší, s velkou podporou otce. Javier – sám bývalý šampion – ji trénoval už od dvou let. Ale šest let po odchodu do sportovního důchodu, v roce 1994, Carrie najednou sedí na tribunách, sleduje US Open a vidí, jak si její rekord přivlastňuje brutální, ohromující britská hráčka jménem Nicki Chan. V sedmatřiceti letech Carrie učiní přelomové rozhodnutí vrátit se z důchodu a ještě jeden rok se nechat trénovat otcem ve snaze získat rekord zpět. I když sportovní novináři tvrdí, že ji stejně nikdy neměli rádi. I když se její tělo už nehýbe tak rychle jako dřív. A i když to znamená spolknout hrdost a trénovat s mužem, jemuž kdysi málem otevřela své srdce: s Bowem Huntleym. Stejně jako ona si i on ještě potřebuje něco dokázat, než vzdá hru definitivně.... celý text
Literatura světová Romány Sport
Vydáno: 2024 , Kontrast VintageOriginální název:
Carrie Soto Is Back, 2022
více info...
Přidat komentář
Komentář píšu pár dní po přečtení a původní 4 hvězdičky opravuji na 3,5 *. Bohužel, možná to knížka schytala tím, že můj výběr dalších knížek ke čtení mi prostě sedl více.
Tenisové prostředí mám ráda, baví mě. Ale hlavní hrdinka mi nebyla sympatická. Postupem knihy jsem si k ní vybudovala lepší vztah, ale nic to nemění na tom, že příběh a návrat Carrie Soto k profesionálnímu tenisu mi přišel trošku pohádkový.
Ultračtivé. Tenistka Carrie Soto je v 37 letech zpět a chce obhájit rekord, který jí proklouzává mezi prsty. Po boku má otce a trenéra Javiera "Jaguára" a občas i někoho jiného. A po letech se pokouší naučit neděsit prohry, smířit První a Druhé já a hru si jen tak užívat. A pustit si občas lidi k srdci a tělu... Přečteno za dva dny a byla to zábava. A způsob, jakým autorka propojuje všechny své knihy, mě vysloveně baví...
Neměla jsem od knihy moc velká očekávání, protože tenisu není zrovna sport, kterých bych měla radost. Ale moje mamka ho zboznuje ( alespon ten v TV :D) a díky ní, alespoň vím něco málo o tenusi a tenistech.
Každopádně jsem nečekala, že by mě příběh nějak moc bavil. A ze začátku tomu tak i bylo, ale najednou jsem skoro u konce. Rychlostí blesku .... a já se nemohu od příběhu zase odtrhnout. Tohle prostě T. J. Reid umí. Ať píše o čemkoliv, tak vás vždy dokáže vtáhnout do příběhu.
Carrie Soto je zpět a sleduje legendární tenistku Carrie, která se vrací do tenisového světa ve snaze zachránit svůj rekord. Ale poté, co byla roky v důchodu, má to, co je potřeba k návratu, o který usiluje.
Tenis sleduju ráda a ke čtení nepotřebujete žádné znalosti tenisu, abyste mohli sledovat, co se děje. Moje jediná kritika byla, že se kniha často přesunula do španělštiny bez jakéhokoli překladu.
Celkově to byla kniha, kterou jsem nechtěla odložit, ale měla v sobě i krásnou jednoduchost. V jednu chvíli jsem se stal neuvěřitelně emotivní.
S autorkou jsem se poprvé setkala při čtení knihy Malibu v plamenech a říkala si, že už se do dalších jejich knih pouštět nebudu. Na Malibu jsem ale zpětně změnila názor, dodnes ve mně kniha rezonuje, což je vlastně výsledek dobře napsané knihy.
Reid dokáže psát fiktivní autobiografie tak věrně, že pak dvě hodiny googlíte, a říkáte si, že to prostě není možný.
Všechny její postavy mají jedno společné, jsou dokonale nedokonalé, mají tolik lidských chyb, že je dokážete nesnášet, jsou protivní, sebestřední (zdravím Evelyn a Daisy), ale projdou takovou cestou, že je ve finále pochopíte.
Carrie Soto je nafoukaná, asociální, protivná hvězda tenisu a vítězka všech možných tenisových turnajů včetně Wimbledonu. Jejím jediným životním cílem je být nejlepší tenistka na světě a v tom jí nezabrání ani to, že už je pár let ve sportovním důchodu.
Když jí totiž mladá a velmi úspěšná Nicki Chan začne šlapat v získaných grandslamových titulech, neváhá a vrátí se znovu na tenisový kurt bojovat o svůj rekord.
Carrie nikdo nemá kvůli její povaze rád, přezdívají jí Válečná sekera, je jen na ní jestli dostojí své přezdívce nebo se změní. Pomůže jí k tomu víc její otec a zároveň trenér nebo její bývalá láska Bowe Huntley?
Pravidla tenisu jsou tu sice popsány z rychlíku, ale celkem pochopitelně a není vynecháno nic podstatného. Tenis jsem nikdy nehrála, ale jsem olympijský fanoušek, a tak si ho nikdy nenechám ujít.
Styl psaní je prostě typická Reid, nechybí tu čtivost, syrovost a emocionální jízda. No a co by to bylo za Reid, kdyby se tu alespoň jednou neobjevilo jméno Mick Riva, fajnšmekři jistě tu propojenost ocení. Navíc tady je větší propojení s Malibu a postavami, takže ani Carrie není úplně neznámá postava.
Objevuje se zde hodně španělštiny, sice je z kontextu pochopitelné, co věty znamenají, ale rozhodně si s tím mohli v rámci překladu poradit lépe, i kdyby se pod čarou vyskytovaly překlady, tak by to bylo lepší.
Pokud jste od autorky ještě nic nečetli, tak to musíte napravit! Taylor Jenkins Reid je jedna z autorů, od níž by si každý měl alespoň jednu knihu přečíst.
IG: @freya_zlaskykpribehum
Krásná kniha, už obálka nás upoutá. Nádherně vystavěný příběh úspěšně tenistky a otce a trenéra v jedné osobě. Autorka nás zavede na tenisové dvorce a rozvine úžasný příběh.
Po hollywoodské legendě Evelyn Hugo nám autorka naservírovala další neexistující osobnost a její životní příběh, tenistku Carrie Soto. Tak dlouho jsem se knížky bála, až jsem podlehla a přečetla si ji. A díkybohu za to! Tohle byla neskutečná jízda. Má to všechno - biografické prvky, při kterých si říkáte, že Carrie Soto snad musí být skutečná. Má to lásku, má to napětí, má to emoce, prostě na sto procent dotažená práce. Přiznám se, že jsem měla strach ze čtení o prostředí tenisu. Přeci jen se na něj prakticky nedívám a znám z něj jenom základy. Ano, tenisové terminologie je v knize dost, ale to vám celkový dojem rozhodně nepokazí. Já se upřímně bavila. A i když mi Carrie dlouho připadala neskutečně nesnesitelná, nakonec i její charakter měl samozřejmě zásadní vývoj.
TJR její knihy jsou realistické nádherné a myslím, že je to zatím moje nejoblíbenější kniha vytváří tak neuvěřitelné a silné ženské hlavní postavy!!!
Tady nepotřebujete žádné znalosti o tenise, i když jeden čas jsem byla uchvácená a sledovala tenis. Doporučuji všem fanouškům Taylor, protože hlavní postavu Carrie si zamilujete, i když má své chyby, ale má své odhodlání a motivaci. Příběh je vzrušující, inspirativní a Carrie je velká bojovnice. Vyprávění je fascinující historická fikce, kde sledujete každodenní život a přejete štěstí...
Moc doporučuji kniha se vám dostane pod kůži a okouzlí vás
No, no, není pro mě vůbec lehké Carrie hodnotit. Předesílám, že je to první kniha od této autorky, kterou jsem četla a přiznávám, že je psána čtivě a chytlavě hned od prvních stran. I když nejsem tenisová fanynka, příběh mě zaujal, ale pak jsem začala přemýšlet, co ti čtenáři tak obdivují, kdy to asi přijde a co bude s dějem dál. Dvě stě stran přečtených a pak to přišlo ! Emocí v příběhu začalo přibývat a knížka se mi začala líbit víc a víc. A skvělý konec byl pak třešinkou na dortu. Zkusím i další autorčinu knížku, dávám Carrie Soto 4,5 * !!!!
Vše už tu zaznělo... nebudu tedy psát stejné komentáře jako ostatní :-)
Autorka je fakt velmi nadaná, kniha se čte sama. Kdyby mě už strašně nebolely oči, dala bych ji během jediného dne :-)
Vztah k tenisu nemám žádný, ale to vůbec nevadilo. A co se mi líbilo úplně nejvíc, že to byla taková nenásilná psychologická kniha- za mě super popsáno, co udělá s dítětem - člověkem výchova směrem k výkonu a bez máminy lásky....čímž vůbec nezpochybňuju popsanou hloubku citů lásky otcovy. Prostě beletrie je to čtivá!
Carrie je bývalá profesionální tenistka, která se vrací z tenisového důchodu obhájit rekord v největším počtu získaných titulů. Ze začátku jsem se nemohla začíst, později mě příběh Válečné sekery pohltil. Zajímavé prostředí tenisového světa, co bych ocenila, je překlad španělských frází.
Velmi čtivá kniha, a to i přes fakt, že o tenisu nevím vůbec nic a už vůbec mě nezajímá. Jinak děj vcelku předvídatelný, neurazí, nenadchne. 3/5*
Od Taylor Jankins Reid se mi už poměrně líbila Evelyn Hugo, ač to rozhodně nebyla kniha, kterou bych četla vícekrát a s čistým svědomím můžu říct, že už od téhle spisovatelky nemusím číst vůbec nic, nejlepší její knihu totiž držím právě v ruce a je to Carrie Soto se vrací.
Kniha asi není pro každého, nedokážu si představit, že by z ní měl plný zážitek člověk, který niky nedržel v ruce raketu, nerozumí jednotlivým úderům, komplexnosti tohohle nádherného sportu a všemu, co tenis obnáší. A taky neumí alespoň trochu španělsky. Ale i tak, do tohle jděte, kdyby pro nic jiného, tak kvůli brilatně zpracovanémi vývoji Carrie Soto, smekám. Skvělá kniha.
Ačkoliv mi je prostředí tenisu naprosto cizí, čtení mě bavilo. Příběh je uvěřitelný a postava Carrie mě bavila. Co se mi však nelíbilo, že některé části měly tendenci se opakovat a poslední třetina knihy byla už dost předvídatelná.
Carrie Soto byla dlouhá léta světovou tenisovou jedničkou, která už ovšem s tenisem skončila... Nyní však tenisu vládne nová královna Nicki Chanová a hrozí, že Carrie sebere titul v počtu vyhraných grandslamů... Po šesti letech přestávky se Carrie rozhodne ve svých 37 letech k tenisu vrátit a Nicki rozdrtit...
Carrie je neskutečně houževnatá a drsná žena, jež neprojevuje žádné emoce, leda tak vztek, ne nadarmo jí přezdívají Válečná sekera... Trénuje ji její otec Javier, který se ji kolikrát marně snaží přesvědčit o tom, že vítězství není všechno a že tenis by neměl být celý její život... Přijde na to Carrie také? Není to postava, kterou byste si zamilovali na první dobrou, nicméně minimálně ji musíte obdivovat pro její neuvěřitelně pevnou vůli...
Pocity při čtení se mi trochu proměňovaly... Knížka mě hned na začátku vtáhla, obracela jsem stránku za stránkou a hltala příběh Carriina vzestupu... Potom nastala jakási stagnace, připadalo mi, že popisy příprav na zápasy jsou trochu zdlouhavé a repetitivní... Poslední čtvrtina knížky už ale opět jela, zase jsem stránky hltala ve snaze zjistit, jak to celé dopadne... Závěrečná kapitola za mě byla skvělá a poslední věta super, někdo tyhle konce nemá rád, já je však ráda mám...
Nevím, jak se bude knížka líbit těm, kteří k tenisu nemají naprosto žádný vztah, ale já nakonec hodnotím stejně jako Evelyn Hugo, tedy plným počtem hvězd...
Hodnocení: 5 * z 5 *
Jako milovnice knih a stylu psaní Taylor Jenkins Reid jsem Carrie Soto prostě nemohla přehlídnout. Autorka opět ukázala, jak talentovaná je a jak uvěřitelný příběh a postavy umí napsat!
Téma knihy mi nebylo vůbec blízké, protože tenis mě nikdy nezajímal a nic mi ten sport neříká. Bohužel mě kvůli tomu kniha nedokázala tak pohltit, jako jiné autorčiny knihy a velká část příběhu tak pro mě byla monotónní. I tak to byl opravdu skvělý čtenářský zážitek, postavy v jejích knihách prostě žijí se všemi svými klady a zápory.
Moc se mi líbil přístup Carrie a jejího táty - trenéra - k tenisu jako takovému. Bylo mi sympatické, že k tomu nahlížejí téměř jako na umění a s respektem.
Bylo pro mě velmi zajímavé nahlédnout do světa profesionálního sportu, do té dřiny, bolesti a euforie.
Ačkoliv pro mě byly zápasy a tréninky spíše hluchá místa, protože neznám tenisovou terminologii a nedokázala jsem si tak situaci na kurtu v hlavě představit, i tak jsem každou výhru nebo prohru prožívala s Carrie.
Konec knihy mě dojal, jak jsem to ani nečekala a svérázná a drsná Carrie Soto si ke mě přecejen našla cestu.
Další kniha už prověřené autorky. Tentokrát z prostředí ženského vrcholového tenisu.
Carrie za své tenisové kariéry stanovila rekordy a byla nejlepší tenistkou svojí doby. Teď je jí 37, je v tenisovém důchodu a sleduje, jak její rekord ohrožuje současná hvězda. A rozhodne se, že si ho nenechá vzít.
Carrie je poměrně nesnesitelná a drsná ženská. V podstatě úplně jí chybí empatie a takt, rozhodně jí nechybí sebevědomí a bezohlednost. A tenis je pro ni úkol, už dávno to není zábava. Počítá se jen výhra.
Otázkou tak zůstává, jestli Carrie návrat na kurty zvládne, a jestli se něco změní kolem i uvnitř ní.
Knížka se četla v podstatě sama. Krátké kapitoly střídají novinové články a rozhovory. Příběh pak má velmi příjemné tempo.
Točilo mě jen množství španělských vět a frází. Když jste vtaženi do čtení, nechce se vám loudit v překladači a vyhazovat se ze soustředění.
Jinak za mě druhá nejlepší kniha od autorky, u mě pořád vede Daisy and the Six.
Máte rádi tenis??? Carrie Soto se vrací vás bude hodně bavit. Nemáte rádi tenis? Carrie Soto se vrací si i tak přečtěte, je to krásný příběh!
Carrie Soto je tenistka v “důchodu. Je to šampionka s největším počtem grandslamových titulů. Teď ji však šlape na paty mlada Nicky Chanova a Carrie se vrací, aby to zastavila.
Úžasný příběh o lásce ke sportu, odvaze a touze po vítězství vás pohltí. Musím říct, ze mě ze začátku Carrie trochu štvala. Ale postupem času jsem ji začla hodně fandit! Není to jen kniha o cestě za tenisovými tituly ale i o vztazích a o tom jak je důležité žít naplno!
Díky moc za knihu v rámci spolupráce a protože miluju tenis a Taylor Jenkins taky dávám 5/5.
Štítky knihy
tenis otcové a dcery tenisté, tenistky výhra
Autorovy další knížky
2023 | Sedm manželů Evelyn Hugo |
2017 | Jediné pravé lásky |
2020 | Daisy Jones & The Six |
2015 | Možná v jiném životě |
2022 | Malibu v plamenech |
Přečteno na jeden nádech. Skvělé! A to tenis fakt nemusím a nikdy jsem nepochopil, jak se to počítá, boduje a vlastně hraje. Za mě jedna z nejlepších knih, kterou jsem letos přečetl.