Stín noci
Deborah Harkness
Čas čarodějnic / Príbeh čarodejnice série
< 2. díl >
Pokračování Času čarodějnic, literární senzace roku 2011, a druhý díl z plánované trilogie zavádí Dianu a Matthewa do temných uliček alžbětinského Londýna, v nichž se to jen hemží špióny, lstmi a úskoky, kde pátrají po čarodějnici, která by Dianu naučila lépe ovládat její magické schopnosti, a hledají stopy vedoucí k tajemnému svazku č. 782. Do hry však znenadání vstupuje mysteriózní spolek starých Matthewových přátel známý jako Škola noci a Matthew a Diana se vydávají na podivnou cestu, která je zavede až k 1500 let starému upírskému tajemství…... celý text
Literatura světová Pro ženy Fantasy
Vydáno: 2019 , Laser-books (Laser)Originální název:
Shadow of Night, 2011
více info...
Přidat komentář
Tento díl byl mnohem čtivější, nebylo tam tolik historických popisů, mělo to mnohem větší spád. Velmi čtivé.
Lepší než jednička. Stává se to ojediněle a jak je vidět zde v komentářích, tak se názory velmi různí. Já však byla spokojená, moc se mi líbil ten historický přesah a mělo to správnou dávku napětí, lásky i překvapení. Takže tady je těch pět hvězd za mě zaslouženě (u jedničky to bylo s dost odřenýma ušima). Mimochodem seriálově to mám přesně naopak, tam u mě první série druhou přebíjí na plné čáře. Tak jsem fakt zvědavá, jak se to autorce podaří uhrát v závěrečném díle (no a samozřejmě se moc těším i na televizní zpracování, protože Matthew...:-)))
Druhý díl mě bavil zatím nejvíc. Líbí se mi jak na sobě Diana pracuje, její dobrodružství, láska a odvaha. Skvělá kniha i seriál :) už se těším na další díla a sérii.
Druhý díl se mi trošku táhnul a nebyl tak čtivý, ale přesto tento svět upírů, čarodějnic a démonu prostě miluju a moc se těším, jak to celé dopadne.
O něco slabší než první díl, ale i tak se nemůžu dočkat, až se pustím do pokračování.
Velmi oceňuji zapracování české historie, to se v mnoha cizích prózách nevidí a moc mě to baví :-)
Musím říct, že paradoxně seriál lepší než předloha, a to navzdory vynechání kulis rudolfinské Prahy. Je to skvělý příběh, ale v psané verzi tažený jako nudle.
(SPOILER)
Kde mám vůbec začít?
Už k prvnímu dílu jsem měla určité výhrady - především, co se Matthewa týče. Nicméně první díl měl jednu velmi nápomocnou kvalitu, byl neuvěřitelně čtivý, a tak i když byl snad zbytečně zdlouhavý mi to nijak nevadilo, protože knížka se četla prakticky sama. Ke čtení téhle jsem se musela nutit a několikrát jsem i zvažovala, že to vzdám, jenže... přece jen mě zajímá, kam to všechno směřuje.
První věc, o které si musíme promluvit je Matthew... Mám ráda romantické příběhy a nestydím se za to (většinu času...). Proto mě naprosto šokovalo, když jsem si uvědomila, že se těším, až Matthew na pár stránek zase zmizí, protože se třeba začne dít něco zajímavého. Druhým, ještě více šokujícím odhalením bylo, že jsem si začala přát thrillerovou zápletku (thrillery zásadně nečtu) - Diana si uvědomí, že je spárovaná s šílencem posedlým kontrolou (atd.) jenže spárování je samozřejmě vztah, ze kterého se nedá jen tak odejít... No, tohle jsou nicméně jen důsledky, co mi tak vadí? Matthew Dianě pravidelně lže a to i přes to, že se několikrát shodnou, že tentokrát už tedy upřímnost. O jeho dominantních alfa sklonech, které jsme viděli už v prvním dílu, ale tady se ještě zhoršují snad ani mluvit nemusím. Když prohlásí, že jestli chce skutečně vypadat jako alžbětinka, měla by ho začít poslouchat... na Dianině místě bych mu jednu ubalila... Nejhorší na tom je, že jeho plány skoro vždycky ztroskotají, takže ho nemůžu omluvit ani tím, že poslechnout by dávalo smysl... Proč, že ho Diana vlastně miluje? Kdo ví... asi je to osud... (Jo, a to jsem zapomněla zmínit antikoncepční scénu číslo dvě... zatímco bylinná antikoncepce má vedlejší účinky, tak ta moderní hormonální zřejmě žádné nemá... prosím, už dost... A Matthew stavějící katedrálu svatého Víta už je prostě moc, co je moc to je moc.) Nicméně je pravda, že autorka ho do jisté míry takhle píše schválně, má být nedokonalý - jde jen o to, že zrovna tyhle rysy mě tak vytáčí...
Co se děje týče... to je vážně vtip. Snad bychom si mohli připomenout, proč se vydali do minulosti v prvním místě... 1. aby se schovali před kongregací 2. aby našli ashmoleův svazek 3. aby se Diana měla od koho učit čarovat. Mohl byste mi teda někdo vysvětlit, proč první polovinu knihy poletují z místa na místo, přitahují k sobě hromadu pozornosti a dosahují tím ničeho? Poslední dobou to v komentářích píšu nějak moc často a samotnou mě to šokuje, protože mám dlouhé knihy ráda, ale tahle měla být o polovinu kratší... Je pravda, že každá jejich cesta plnila nějaký účel, ale... za mě ne... Na druhou stanu je pravda, že když přišlo na lámání chleba a měli se vrátit zpátky, tak mi skutečně bylo smutno, protože přestože byl vedlejších postav někdy přehršel, tak jsem si řadu z nich zamilovala.
Velké - ne úplně závěrečné - drama bylo ale naprosto směšné, proč? Proč zas musíme jít touhle cestou? I když když už nic jiného, tak oceňuji kreativitu ve zvolení mužského padoucha, obvykle bývá ta zhrzená žena...
Proč jsem na tuhle knížku tak tvrdá? Protože má potenciál. Autorkou vytvořený svět se mi vcelku líbí. Umí psát živé postavy, i když jim věnuje jen ten nejmenší prostor. Je vidět, že si provedla nějaký výzkum a v historických reáliích má celkem přehled - jenže to je zároveň i slabina, protože místy se v tom až moc rochňá a pak vnikají bezcílné výlety, ale zároveň se do toho v určitých místech podle mě mohla položit daleko víc (Alžběta i Rudolf byli celkem dost excentričtí panovníci - každý samozřejmě úplně jinak - a proto mě trochu zklamal jejich poměrně jednostranný popis).
Diana je rozhodně zajímavá hlavní postava, její vývoj v téhle knize byl skvělý - hrozně se mi líbilo, jak od svého akademického přístupu ke všemu kolem sebe postupně došla k přirozené alžbětínskosti. To mě nicméně dostává k potratu... tohle je motiv ke kterému jsem velmi citlivá, ráda ho v knihách vidím, ale málokdy je napsaný dobře, takže mě to ve výsledku zas rozčílí. Tady byl napsaný příšerně, protože jediný důvod proč k tomu došlo byl, že autorka potřebovala děj postrčit určitým směrem. Ano, postavy o tom měli pár rozhovorů, ale chybělo tu skutečné truchlení. Chyběly tu drobné myšlenky a vzpomínky, jako by to dítě ani nebylo důležité... vlastně to bylo celé o Matthewovi, ale ani tady autorka nevyužila skutečný potenciál...
No... neočekávala jsem moc, ale přesto to bylo velké zklamání... Poslední díl je o něco kratší a já jsem zvědavá, tak si ho asi taky přečtu, ale...
Tenhle díl byl mnohem lepší, než první. Ty zdlouhavé popisy mě bavili a byla jsem fakt ráda, že většina postav z historie byli skutečné osobnosti, autorka si to mohla ulehčit a klidně postavy smýšlet. Hvězdičku navíc za Prahu! Jen jsem tedy čekala více zaměření i na současnost, závěr knihy byl kvůli tomu vcelku chaotický a nedával moc smysl, na rozdíl od seriálu, kde se tomu věnovali více. Samozřejmě logika se v tom hledat nedá, i tak jsem vlastně spokojená.
O něco slabší v porovnání s prvním dílem. První polovina knihy se mi velmi táhla, v druhé polovině to bylo už lepší. Chování některých postav mi ale hodně lezlo krkem.
Tak 3,5 *, protože svět i příběh jsou skvělé. Mám ráda, když se cizí autoři nechají inspirovat naší krásnou historií a se spojením s fantasy světem a cestováním v čase je to prostě geniální kombinace. Pouze text je hodně pomalý a zbytečně dlouhý. I přestože se mi kniha velmi líbila jsem ji četla na můj vkus moc dlouho. Poslední díl si určitě přečtu, jsem moc zvědavá jak vše dopadne.
Tohle je další skvělá série, která mě bavila až do konce!! Kdo by se na chvíli nechtěl ztratit ve světě démonů, čarodějek a upírů !! Bože, jak já se těším na leden 2021 a na druhou řadu seriálu!! It begins with absence and desire. It begins with blood and fear. It begins with a discovery of witches. / Once the world was full of wonders, but it belongs to humans now. We creatures have all but disappeared. Deamons, vampires and witches hiding in plain sight, ill at ease, even with each other./ But in every ending there is a new beginning.
„Uzel první spočívá, zaklínadlo začíná. Uzel druhý roste, zaklínadlo prosté…“ čarodějnice Diana Bishopová společně s upírem Matthewem Clairmontem hledá v minulosti pravdu o sobě samé. Že alžbětinský Londýn či rudolfinská Praha nejsou o mnoho bezpečnějším místem než současný Oxford, z něhož nesourodý pár utekl, je nabíledni. Děj Stínů noci je přesto výrazně statičtější a chudší na adrenalinové události, než předchůdce. S časovými paradoxy to Harknessová vzala zkrátka a hlavu si s nimi příliš nelámala. Čím je její pojetí elegantnější, tím více skřípe v logice. Ale což, Harknessová používá cestu časem jen jako nástroj, který jí umožní dostat své postavy do nových vztahových souřadnic a vystavit je novým a překvapivým interakcím. Stejně koneckonců funguje i exkurze po dvoře českého krále Rudolfa II., která v dějové osnově vykružuje podivně nesmyslnou smyčku a ostentativně tu trčí jen sama pro sebe. Historické kolokace jsou zajímavé, zbytek tentokrát tak trochu přešlapuje na místě.
Trochu jsem se bála, protože první díl se mi líbil hodně a tento taky nezklamal. Příběh se čte sám a i když má spoustu chyb, je to pro mě jedna z těch knih, kdy jsem je ochotná přehlédnout a knihu milovat.
Nádherná série, skvěle napsáno. Matthew byl úžasný, stejně tak Diana. Bravurně propracováno, kniha mě vtáhla do různých období a to se mi moc líbilo. Někomu mohlo připadat hodně popisování zdlouhavé, ale mně to nevadilo, užívala jsem si to. Snad autorka napíše nějakou další sérii :-)
První díl byl super. Stránky mizely pod rukama. S natěšením jsem se vrhla na tenhle díl A. Autorka svou tvorbu na prvních 150 stránkách převrátila o 180°. Nudné opisy, nezáživný děj, pořád dokola ta stejná slova. Pak přišel zlom, a byla to ta kniha, kterou jsem od autorky čekala. Napínavá, plná zvratů a tajností. Za ten začátek strhávám hvězdičky, ale jinak super. Poslední díl ovšem vypadá velmi nadějně už od začátku.
Štítky knihy
upíři Praha magie čarodějnice démoni romantika historická fantasy rudolfínská Praha zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
2011 | Čas čarodějnic |
2013 | Stín noci |
2015 | Kniha života |
2021 | Syn času |
(SPOILER) Tak dobře, někdo nahoře vyslyšel moje prosby a opravdu, druhý díl je o špetku lepší, než první. Vypilo se v něm rozhodně méně vína, rozhodně se netopíme v popisech vůní, prostředí a hromada historických postav je super a úplně nakonec, zlepšil se i samotný překlad, což text rozhodně posunulo nahoru. Za všechny tyto vylepšení jsem byla ochotna přihodit jednu hvězdu nahoru. Tím ale prozatím s chválou končím. Nemohu totiž jinak, ale jsem nucena podotknout, že vztah mezi čarodějkou a upírem, je silně toxický. Přesně tak. Poslední dobou se tento terminus technicus (toxicita vztahů mezi mužem a ženou) skloňuje horem a dolem a vždycky jsem si ťukala na čelo, neb v literatuře, kterou normálně čtu, se romantika příliš nenosí. A že si kolikrát říkám, že je to škoda, že spisovatelé mnou oblíbených žánrů ty mezilidské vztahy a spletitosti citů, vynechávají. Asi je snazší popsat mimozemskou invazi, než milostný vztah a napsat to tak, aby si to zachovalo tu vášeň, touhu a hlad po tom druhém, a zároveň celý pokus nesklouzl v popis chorobné touhy být dominantní a ovládat svůj protějšek za každou cenu. Ale po téhle knize si vážně říkám, že rozhodně lepší žádná romantika, než to, co předvádí ti dva. Matthew je psychopat, což k jeho upírské podstatě vlastně docela sedí, ovšem je taky poměrně dost neschopný, což přináší zamyšlení, jak se vůbec dožil 21. století. Každopádně dobře, upír psychopat, na tom není nic divného, hloupé je, že čarodějka je ke všemu asi slepá a hluchá. Svým způsobem je úsměvné, že přesně tento typ vztahu je v knize v jednom rozhovoru zmiňovaný ve smyslu výsměchu upírským romancím a ti dva si z toho dělají legraci, jako by to neměla být pravda. Netuším, zda to je nějaký soukromý vtip přímo od spisovatelky, nebo možná ani ona sama nepoznala, že její upír a čarodějka jsou přesně tím, čemu se skrz ty dva vysmívá. Diana se ohledně jejich vztahu opravdu chová jako by neměla vlastní rozum, je silně nevyzrálá. Už v první knize jsem předpokládala, že je jí něco málo přes dvacet let. Sice to bylo na její tituly a postavení v zaměstnání fakt málo, ale chováním tak působila. V tomto díle jsem ale konečně zaznamenala, že už překročila tři křížky, ovšem v hlavě to bohužel poznat není. Je to škoda, ocenila bych z její strany větší odhodlání a hlavně sebeúctu. Takže bohužel, na poli samotných postav nedošlo ani v tomto díle k většímu posunu, teda možná ano, ale tím horším směrem. Normálně bych za to strhla hvězdu, ale ta Praha a Rudolfův dvůr to zachránily :D Takže suma sumárum, kdyby si Deborah Harkness trochu pofackovala ty dva protagonisty, mohla by možná ciknout i čtvrtá hvězda. Takhle ne. Tři je hezký průměr. Hodnocení další knihy je nejvyšší z celé trilogie, tak doufám. :)