Čas odejít
Jodi Picoult
Jenna se nikdy nevzdala naděje, že jednou najde svoji mámu Alici. Ta totiž zmizela, když její kolegyni v rezervaci udupal slon. Anebo to bylo celé jinak? Alice studovala chování slonů v Africe, když však poznala Jennina otce, vrátila se s ním do Ameriky, kde společně vedli sloní rezervaci. A jednoho dne, když zemřela za záhadných okolností jejich kolegyně, Alice zmizela. Jenna byla tehdy ještě maličká, přesto celé ty roky touží matku najít. Nevěří totiž, že by ji jenom tak opustila. Jde za vědmou, najme si soukromého detektiva, zkouší cokoliv, jen aby celé záhadě přišla na kloub. Někdy se však i zdánlivě jasné odpovědi mohou docela zamotat a svět nemusí být takový, jaký se zdá.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2015 , Ikar (ČR)Originální název:
Leaving Time, 2014
více info...
Přidat komentář
Já prostě nechápu, jak to ta Jodi dělá? Myslím, že ta by čtivě napsala i učebnici fyziky! Jakékoli téma si vybere, vždycky se mi dostane pod kůži... U tohohle příběhu se mi obrazy rozbíhaly v hlavě, cítila jsem nesnesitelné africké vedro, slyšela troubit slony, skoro se potila, jako bych všechnu tu těžkou starost o sloní rezervaci měla na krku já... Ale rozhodně nejen to, protože je rovin k procítění a přemýšlení je tu mnohem, mnohem víc. Prostě nádhera. Pár maličkých připomínek by se sice dalo najít, ale nevím, proč bych to dělala, když jsem si román tak náramně užila...
Jediná rada pro ty, kteří se teprve chystají číst - okamžitě přestaňte číst veškeré komentáře k téhle knížce, protože některé by Vás mohly ochudit o ten pravý wow efekt. Je lepší o ději radši nic moc předem nevědět a tudíž od příběhu nic neočekávat :-)
Hodně silný příběh,plný emocí a konec mě Teda strašně dostal nechápu ještě teď. Kniha a příběh je poměrně slabší než jiné knihy co jsem četla, ale jinak je to zase perfekt. :) sloni v knize prostě úžasné.
Na Jodi docela nezvyklé. Její styl psaní poznám už jen dle toho, že je vyprávění rozděleno do pohledů několika postav a má určité charakteristiky, jako zde např. zaměření na určité téma, zde na slony, o kterých se toho mnoho dozvíme (v jiných knihách zase vlci, koncentrační tábory, autismus, leukémie...). Nezvyklé je to v tom, že je příběh hodně fantaskní a pointa... řekla bych to, ale leccos bych prozradila pro budoucí čtenáře :). Ale vůbec mi to nevadilo, naopak mě to i napadlo, že by to tak mohlo být. Kniha je dobře promyšlená a na konci skoro ukápla slzička. Co se zdálo uprostřed knihy podivné a přehnané, do toho konce nakonec krásně zapadlo. Mě tedy kniha nezklamala, i když jsem ze začátku čekala úplně něco jiného.
Spolu s Vypravěčkou hodnotím tuto knížku jako top autorčiny práce. Hltala jsem vyprávění o slonech! Nádherné, krásné, něžné, ... Skoro jsem viděla slony chodit za okrajem knížky. :-) A co se týče děje samotného - zajímavý příběh plný překvapivých informací. A konec? Dobře, není to úplně realistický, typický konec, ale o to je to lepší ne? Kdo chce pořád číst ty samé konce, které ho nepřekvapí? Mě tento teda překvapil dokonale :-)
Kniha mě zklamala, čekala jsem více, již v anotacích jsem se bála číst o slonech, co to "bude" a nakonec vyprávění o slonech bylo asi nejzajímavější. Konec byl tak zamotaný a neuvěřitelný, že jsem o tom ještě dva dny přemýšlela, zda jsem to všechno správně pochopila.
První kniha od této spisovatelky, která mě nezaujala na plných 100%. Bylo těžké číst ten až fantasy příběh, mám ráda Jodyin styl právě proto, že se upírá k tvrdé a syrové realitě. Tohle pro mě bylo slabší dílem, ale tolik krásných slov o slonech a navíc tak čtivě, napíše málokdo.
Nádherná kniha, silný příběh plný emocí, lásky - a nejen té mateřské - a slonů. Skvěle prokreslené postavy, skvělý spád a perfektní vyvrcholení. Jodi Picoult umí dát do psaní srdce, nebojí se velkých témat a výsledek předčí Vaše očekávání. Informace o slonech, jejich výzkumu, chování a o sloních rezervacích jsou příjemným bonusem. Jedním slovem: DOPORUČUJI!
Druhá kniha od Jodi a nadchla mě ještě více, než první. Neskutečně dojemné, úžasně napsané, člověk se od knihy skoro nemůže odtrhnout. Už teď se pro mě tato autorka stává jednou z nejoblíbenějších.
První kniha od Jodi Picoult. Tato kniha mě nejprve zaujala svým tématem. Bylo zajímavé se dozvědět více o životě slonů a celý příběh o tom jak Jenna hledá svou matku byl velmi čtivý, ale konec příběhu mě dostal natolik, že tuto knihu si budu velmi dlouho pamatovat.
Text príbehu Čas odísť od Jodi Picoult ma potešene prekvapil od prvých strán svojou čtivou plynulosťou, za čo vďačí aj vydarenému prekladu a pozorne odvedenej práci editora. Picoult ma oslovila psychologickou hĺbavosťou a zároveň sviežou bohatosťou svojho umného literárneho pera. S jazykom pracuje citlivo, umne, čtivo a na psychologickej úrovni, ktorou si získala moje sympatie a k jej literárnemu umeniu obdiv. Po formálnej stránke ma slovensky preklad oslovil celkom častými originálnymi literárnymi štylizáciami so zameraním na „metaforovanie“ (formy a obsahu) samotného jazyka v slovách a emocionality v hlase - ako nositeľov vnútorného rozpoloženia jednotlivých postáv („jeho otázka mi prenikla ohybom krku a rozospievala mi pokožku“, „vypúšťa z úst zlátané vetičky a skomolené slabiky, pomenúva svet, a ten sa mu vidí rovnako nový ako vám“, „slová vyslovené nahlas sa nadúvali ako krikľavé balóny. Zabrali v miestnosti všetok priestor“, „“Somarina,“ zopakovala som slovo a zlomilo sa na vlnolame vzlyku“). Aj preto by som si rád niekedy prečítal Jodi v angličtine. Krimi/námet príbehu pripútava čitateľa ku knihe jemným napätím a čitateľským „chtíčom“ pokračovať do fázy definitívneho ukotvenia viečok v spánku (ak zvyknete čítať večer v posteli). No a, aj keď obrat perspektívy príbehu prelínajúcich sa svetov naberie zmenu o 180 stupňov jemne kostrbato, jeho originálnosť je uchvacujúca a hodná rešpektujúceho uznania.
V porovnaní s 11 preloženými titulmi našich najbližších susedov, vyznieva náš jeden jediný smutno-smiešne, - a to je škoda. Témy ostatných kníh Jodi Picoult sú minimálne tak zaujímavé, ako témy: duchovných dimenzií, emocionálneho prežívania zvierat, smrti, či hodnôt a podmienok životaschopnosti medziľudských vzťahov, ktoré otvára práve v knihe Čas odísť. Jej literárne nadanie a potenciálne kvalitný slovenský preklad sú totiž zárukou pôsobivých čitateľských zážitkov aj pre čitateľov, ktorí uprednostňujú čítanie v slovenčine.
Chápem, prečo to bol bestseller. A som rada, že som si nečítala anotácie ani recenzie, takto som mohla byť aspoň trošku prekvapená. Pikošky o slonoch ma bavili asi viac ako samotný príbeh. Ten záver je podobný ako pri filmoch, no, radšej ich nejdem menovať, nech neprezradím, ale hodilo sa to tam. :)
Dávam 3,5 hviedičky. Tiež som to prečítala na dovolenke, tak sa mi to tam celkom hodilo ako oddychovka.
Emoce. A to tak velké, že jsem po dlouhé době plakala...silný příběh, nečekaný konec, krásná slova. A ještě se dozvíte tolik zajímavého o slonech, že se na ně pojedete podívat aspoň do ZOO :).
Tentokrát mě kniha trochu zklamala,jsou v ní zajímavosti ze života slonů, ale ten konec mi přišel trochu přehnaný
Tak zde ani nepřemýšlím kolik dát hvězdiček, pět je málo. Kniha je o mateřské lásce jak matka - dcera tak v přírodě při chování slonů. I jako muž musím tuto knihu ocenit, různé pohledy hlavních postav této knihy jsou zajímavé. Kniha ve mě zanechala neskutečný dojem a ten konec to bylo rozuzlení, které se jen tak nevidí. Poslední kapitoly jsem musel číst dokonce dvakrát abych to vše vstřebal. Děkuji autorce za neskutečný čtenářský zážitek.
Něco jako Šestý smysl doplněný o slony.
Kniha byla hodně čtivá, příběh byl zajímavý a konec překvapivý.
Myslím, že i tuhle knihu budu v hlavě nosit hodně dlouho jako Vypravěčku.
Dojemné a překvapivé... zase něco úplně jiného a ty informace o slonech mně dost napověděly. Ale ne o tom,jak to vlastně všechno bylo. Příroda, láska, tajemno, to všechno tahle kniha skrývá. Doporučím!
A že mateřská láska je nejsilnější, to ví i slonice...
Páni ... Jodi mě vážně dostala. Netušila jsem ani zbla a nakonec jsem jen žasla. Knihu doporučuji všem, kteří rádi faunu, floru, duchařinu i detektivky. U mě palec nahoru.
Zajímavý příběh, až téměř do konce jsem netušila, jak to celé je. Dozvěděla jsem se plno informací o slonech, které jsem jako zvířata začala ještě více obdivovat, a poctivě jsem se koukla i na všechny odkazy na konci knihy. Nevěděla jsem, že existuje i sloní rezervace mimo Afriku a občas na jejich stránky určitě zabloudím. Budu jistě pokračovat ve čtení této autorky, moc se mi líbí její styl i vyprávění více postav. Po dvou přečtených knihách od ní je z ní další moje oblíbená autorka.
Štítky knihy
nevěra Afrika věštění psychologické romány sloni duchové a přízraky matky a dcery duševní poruchy, duševní nemociAutorovy další knížky
2014 | Vypravěčka |
2005 | Je to i můj život |
2015 | Čas odejít |
2011 | Nejsem jako vy |
2017 | Velké maličkosti |
Nevěřila bych,že mně tak nadchne vyprávění o slonech,ale kniha mě opravdu bavila,konec byl pro mně překvapivý,Jodi opět nezklamala !!