Tajemství letní noci
Lisa Kleypas
Londýn 1843 Společenská sezona se chýlí ke konci a čtyři mladé dámy, které se vydaly do Londýna, aby zde nalezly manžela, zatím marně čekají na někoho, kdo by jejich přání splnil. Jedna z nich, Annabelle Peytonová ví, že je to její poslední příležitost, kdy by mohla poznat a okouzlit bohatého šlechtice, který by ji požádal o ruku, a ona by tak zachránila rodinu před finanční katastrofou. Díky svému půvabu nemá o ctitele nouzi, žádný však není tak vytrvalý jako Simon Hunt, s nímž se náhodně seznámila před dvěma roky, bohatý muž, který však není šlechtického původu. Nabídne Annabelle, že ji rád zasvětí do umění lásky, zajistí ji finančně, ale o sňatku že nemůže být řeč. Pobouřená jeho nabídkou i neomaleným chováním odmítne. Na pomoc jí přispěchají přítelkyně. Vypracují podrobný plán, jak co nejrychleji nalézt pro Annabelle dostatečně bohatého ženicha z její společenské vrstvy. Netuší, že Simonovu vášnivému naléhání, objetí a polibkům Annabelle jedné letní noci nedokáže odolat.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
Secrets of a Summer Night, 2004
více info...
Přidat komentář
Kniha mě bavila. Je to takové milé a zábavné. Stránky plynou jedna za druhou. Líbí se mi, že si u těchto knih odpočinu a jen čtu. Na konci knihy bylo i dost napětí i když bylo teda jasné jak to dopadne. Jdu na další díl. :-)
Krásné čtení.Oba hrdinové mi byli sympatičtí.Třetí knížka od Lisy Kleypas a opět nezklamala:):):).
Až na tu část mezi svatbou a návštěvou sléváren jsem se dost bavila. Tato zmíněná pasáž až na pár světlých chvil, třeba Phillipa s nůžkami, byla furt o tom samém, líbánky, bla, bla. Ještě mi místy vadilo, že chvílemi se Annabell chovala jako bezduchá slepice. Jinak to byl dobrý příběh, ale teď se těším na příběh další čekanky, Lillien.
Hezké čtení, v každém díle je nějaká epizoda, která to trochu zdramatizuje. je to nápadité a není to potom tak ploché
Knihy této autorky se čtou s lehkosti, jenž Vas zcela pohltí. Pribeh Annabell a Simona je okouzlující, avšak autorka nezapomíná rozvinout další postavy, takže už ted se moc tesim na další knihu o čekankach a na vášnivou americkou Lillian a urozeneho Westcliffa.
Taka sladka romantika s kvapkou humoru. Annabell bola zastankynou vyssej vrstvy, teda modrej krvy. Preto si najprv Simona ani k sebe nepripusta, kedze je iba bohaty obchodnik, ktory z nej chce urobit svoju milenku, ako vsetci ostatni, kedze nema veno. Aj ked ju to k nemu taha, snazi sa drzat svojho rozhodnutia, no postupne straca svoje zabrany, rovnako ako Simon. A nakoniec zistuje, ze vyssia vrstva jej stastie neprinesie a ak ho chce, musi sa vzdat svojich narokov.
Och to bylo krásné, sice díly z Čekanek čtu na přeskáčku, ale i tak bych řekla, že série Čekanky je nejlepší ze všech sérií od Lisy
Krásná romantika, příjemní hlavní hrdinové - čekanky jsem si všechny oblíbila od prvního momentu, v duchu už jsem si našla na nich pozitiva, Simon a lord Wercliff jsou prostě skvělí, samozřejmě se tu najdou i záporové, ale to k tomu patří, aby se zdůraznilo dobro. Trošku jsem váhala nad Annabelle, jak ustojí svou novou společenskou pozici, ale nakonec ji zvládla na jedničku s hvězdičkou.
A já zas našla další hezkou sérii, která přináší radost, smích i poučení.
Humorné a čtivé. Líbí se mi dobové vykreslení postav a prostředí. Jdu hned na druhý díl.
Klasický romantický příběh. Tuto autorku mám moc ráda, nechybí humor ani zápletky. Čekanky jsem přečetla všechny a ráda se k této sérii vracím.
No, od Lisy jsem přečetla všechny Ravenelovy, a protože se nemůžu dočkat páté knihy, která má v angličtině vyjít až v únoru 2019, rozhodla jsem se čekání zkrátit Čekankami, které měly skvělé recenze. První knížka byla fajn, ale... Simon je až do uštknutí dost nesnesitelný (i když potom nám to vynahrazuje až do konce knihy) a Annabelle je nesnesitelná skoro až do konce, kdy se přestane chovat jako nafoukaná nána. Děj je takový rozvláčný, moc se tam toho neděje, hlavně úporná snaha dostat manžela za každou cenu mi docela vadila. Na konci je smrtelné nebezpečí, jak už to u Lisy bývá. Jako by si ti dva nemohli říct, že se mají rádi bez toho, aby vždycky jeden z nich musel skoro umřít. No, uvidíme co druhý díl, jsem rozhodnutí přečíst celou sérii.
Tohle jsem opravdu nečekala.. příběh byl humorný, hezký a bavila jsem se. Četla se sama a mohu jen doporučit. Konec si nenechte ujít :)
Ano, romantické to je. A navíc vtipné, svěží, upřímné a s dobrým příběhem.
Přiznám se, že po knize z tohoto žánru již nesáhnu tak často. S přibývajícími léty jako by nás svět, život i vlastní tělo, zbavovalo romantiky. Proto jsem vděčná za chvíle, ve kterých všechno to, co mě omezuje, přestává být důležité, a já znovu uvěřím, že jsem pro někoho nejdůležitější na celém světě.
V rámci žánru jedna z nejkrásnějších knih, které jsem měla možnost přečíst. Pro všechny nenapravitelné romantiky, kteří se nebojí snít, ať již život přináší cokoli, vřele doporučuji.
Zřídkakdy zatoužím po dávce romantiky, ale nyní tato chvíle nastala. A tak jsem se pustila do série Čekanky, o které jsem věděla již dlouho, ale nenastal na ni ten pravý čas.....Když už vezmu do ruky nějakou romantickou knihu, většinou volím nějakou historickou romanci, která není úplně blbá, je vtipná, má aspoň trochu hlavu a patu a nevzdychá se přes půl strany o nehynoucí lásce. Myslím, že jsem zvolila dobře. Kniha byla výborná, krásně se mi četla, zasmála jsem u ní a hlavní hrdinové jsou mi velmi sympatičtí a těším se na další díl, kdy se, doufám tedy, s nimi opět setkám.
Hunta by som zozrala. Vobec nechapem ak mu mohla Anabelle tak dlho odolavat :D Paci sa mi velmi i zapletka. Ale ta sa podarila autorke u vsetkych cakaniek :)
Z knížky jsem moc nadšená nebyla...asi proto, že si oba nezískali zrovna moje sympatie...ale ten úplný konec se povedl. Setkání děvčat byla zábavná.)
Autorovy další knížky
2017 | Chladnokrevný ničema |
2004 | Tajná láska |
2001 | Přijdu si pro tebe |
2005 | Tajemství letní noci |
2000 | Záhadná kráska |
(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY PRO TY, CO NEČETLI !!!
Nesuď knihu podle obalu. Kaju se a hluboce se Lise Kleypas omlouvám, že pokud mi někdy ve veřejné knihovně padl zrak na její knihy, obloukem jsem se jim vyhnula kvůli těm osvaleným polonaháčům a svlékajícím se vzrušeným děvám na obálce. Sám o sobě bych ten obrázek asi skousla, ale na historické romanci ve mně vyvolal silnou nedůvěru v obsah knihy - a to byla chyba. Takže moc děkuji luci2 za doporučení, bez něhož bych knížky neotevřela a zůstala tak ochuzena o nesmírně vtipné čtení z romantického ranku, které rozhodně není žádným brakem!
Při přečtení názvu série jsem čekala, že je to pojmenováno podle kytiček a další série autorky budou podobně "duchaplně" označené. Druhý omyl! Vítr vane úplně z jiného směru, a to od čekání hlavních hrdinek na židlích při společenských akcích. Zatímco všichni tančí, ony sedí v koutě a nedostatek pozornosti značí, že nejsou atraktivní partií.
CITÁT:
Lillian si ji dál měřila pohledem, když poznamenala: „Nerada bych vás viděla plahočit se za mulou taženým pluhem na nějakém statku. Narodila jste se pro něco lepšího.“
„Souhlasím,“ ucedila suše Annabelle. „Co s tím uděláme?“
A tak se dívky rozhodnou "nesedět v koutě, budeš-li hodná, najdou tě", ale naopak iniciativně vzít věci do vlastních rukou. Uzavřou čtyřstranně výhodnou tajnou dohodu, při níž vždy té nejstarší dopomohou k ženichovi. Neboť ve viktoriánské Anglii není větší hanba než zůstat v určitém věku neprovdána, a to i za cenu, že manželem bude někdo starý, nudný a s trouchnivějícími zuby i šlechtickým sídlem. Hlavně ovšem když to bude lord!
Celá ta vdávací zápletka mi hodně připomněla Jane Austenovou, ale Kleypas je oproti Austen dějově i jazykově jednodušší (což však vůbec není na škodu) a taková... šťavnatější a svižnější. Slovní humor nechybí oběma, ale Kleypas přece jen píše "historickou romanci" v současnosti, kdy je 19. století dávnou minulostí, kdežto JA byla současnicí a psala o své době způsobem pro její dobu typickým.
Jednotlivé slovní přestřelky mezi postavami jsou napsané s inteligentním humorem a nejednou jsem se přistihla, jak se při čtení připitoměle uculuji a těším se, co bude následovat v dalším odstavci a na další straně. Jen jsem si kladla dotaz, jestli s tím, co mi servíruje, autorka vystačí dlouho, protože se zdálo, že zápletka se rychle uzavře - a kniha byla teprve ve třetině. Každopádně když jsem dočetla scénu v salonku, kde si hudebníci ladí své nástroje, byla jsem rozhodnutá dát pět hvězdiček. Erotické jiskření mezi hrdiny bylo napsáno velice vkusně a přitom se silným nábojem. A když Annabelle začala líčit past na nebohého obrýleného lorda Kendalla, moc jsem se těšila na to, že se do ní nakonec chytí s panem Huntem.
CITÁT:
„Jaká je vaše nejvyšší nabídka, slečno Peytonová?“ (…)
„Pokud zachováte mlčení,“ pravila nezřetelně, „smíte mě políbit.“
Rozhostilo se nepříjemné ticho, které učinilo její prohlášení ještě trpčím. Přinutila se vzhlédnout a s úžasem s hledala, že svým návrhem Hunta dočista rozhodila. Zíral na ni, jako by ho oslovila cizím jazykem a on si nebyl jist, zda správně rozumí.
„Jediný polibek,“ upřesnila Annabelle. Připadala si napnutá jako struna. „Hlavně se nedomnívejte, že poté máte nárok na další důvěrnosti.“
Když Hunt odpovídal, nezvykle se ovládal. Zdálo se, že pečlivě volí slova. „Předpokládal jsem, že se mě pokusíte uplatit tancem. Valčíkem nebo čtverylkou.“
V milostné literatuře si vždy nejvíc užívám nikoli to, když mezi hrdiny dojde "na věc", ale cestu k cíli. Pokud bojují s vlastní náklonností, erotickou přitažlivostí, svádějí slovní přestřelky a jako dva magnety se k sobě přitahují, i když se snaží spíše jeden druhého odpudit, je to naprosto ideální a jsem spokojená. A nic tak nepřeje svádění bez explicitních sexuálních narážek, tolik typických pro dnešní domu, jako viktoriánská Anglie, kde se toho mnoho odehrávalo v náznacích a rádoby nevinných narážkách. Kdyby tuto fázi Kleypas natáhla, těch pět hvězdiček bych vysmahla bez váhání a ještě k nim namalovala srdíčko. Bohužel však musím ubrat, protože když už se Annabella do pasti chytila, a když bylo ukončeno období neromantických obchodních transakcí (peněžní stránka manželství), vsadila autorka na erotiku a její popisy už zdaleka náznakové nebyly. Ne, že by nebyly napsány hezky, ale prostě mi to k předchozímu stylu nesedělo.
S ohledem na vzhledové a charakterové opisy postav jsem oceňovala výběr jmen (kupříkladu hlavní hrdina Hunt, sestry Bowmanovy či skrznaskrz ohavný lord Hodgeham).
Závěr v hořící továrně mi přišel přehnaný a lacině "románový", i když chápu, že Annabelle musela přesvědčit okolí (i samu sebe), že jí na Simonovi opravdu záleží. Co na tom, že na mne to bylo poněkud nereálné. Mnohem víc by mne potěšilo, kdyby si autorka vyhrála se společenskými nerovnostmi, které byly pouze naťuknuty a tvořily pozadí příběhu, aby vyvrcholily tím, že sňatkem z lásky se Annabelle vydělila z aristokracie (provdala se "pod úroveň"), ale současně již Huntovi nepatřili ani do Simonova bývalého světa střední třídy obchodníků. Ty nuance a nepsaná pravidla britské šlechty mne totiž na knize velmi bavily a stavěly ji nad průměrnou historickou romanci, kde je láska mezi hrdiny jen zasazena do rádoby historických kulis.
Luci2: Děkuji za doporučení a rozhodně se pustím do pokračování. A i já tímto dávám Kleypasové svoji "pečeť" pro ty, kdo dostanou chuť na lehké, ale vtipné a chytré romantické čtení.