Černá a purpurová
Wojciech Dutka
Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi Milena Zingerová, dívka z respektované slovenské židovské rodiny, je v koncentračním táboře Osvětim odsouzena k smrti. Osud jí však dává šanci: Má zazpívat na narozeninové oslavě brutalitou proslulého příslušníka SS Franze Weimerta. V navenek bezcitném muži se jejím zpěvem něco zlomí, takže se o ni začne zajímat. Milenina počáteční nenávist k mladému nacistovi se pomalu mění – a tak se rodí jeden z nejneobvyklejších milostných příběhů holokaustu. „Černá a purpurová vypráví příběh velmi složitého vztahu mezi dvěma mladými lidmi, ale především ukazuje komplikovaný vztah mezi katem a obětí.“ – gloskultury.pl... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2020 , CPressOriginální název:
Czerń i purpura, 2013
více info...
Přidat komentář
Příběh židovské dívky Mileny a příslušníka SS vojska Franze. Kdyby se nepotkali v Osvětimi, místu které zabijí a trestá nejen lásku, ale i soucit a milosrdenství. O tomto místě jsem přečetla už víc knih, není to příjemné čtení, ale jednou za čas neškodí z tohoto tématu něco oprášit, aby si člověk uvědomil, jaké peklo to bylo.
Nádherná knížka. Mám moc ráda knihy z této doby, k této jsem se dostala díky čtenářské výzvě a byla jsem nadšená.
Vážně jsem si myslela, že mě v tématu druhé světové válce nemůže nic překvapit. Omyl. Několikrát jsem musela přestat číst a rozdýchat to. Neskutečné, jaká zvěrstva se tenkrát děla. A stále to není vše, co o tématu holocaust bylo napsáno, či řečeno.
Autorův styl psaní je opravdu spíše odosobnělý, ale právě to vyzdvihuje popsané hrůzy. A já se mu ani za styl psaní nedivím. I tak je to šílené, co jsem se v této knize dočetla.
Je pravda, že se zde často opakovaly myšlenky protagonistů, což nemuselo být, ale kniha mě natolik pohltila, že jsem to pak již ani neregistrovala.
Příběh France a Mileny, jenž byl napsán dle skutečně žijících lidí, je opravdu výjimečný. Šílený, hrozný, ale svým způsobem výjimečný.
Čtenářská výzva 2023: Téma 7. Kniha o zakázané lásce.
Neskutečně těžké téma, autor by zasloužil Oskara. Peklo na zemi a přece se v něm našla láska. Láska, která nikdy nepřestala. Knížku jsem přečetla jedním dechem, ačkoli se ty hrůzy četly opravdu těžce
Toto byla neuvěřitelná knížka. Smekám před panem autorem. V hrůzné době, na nejhorším místě v Evropě té doby příběh o lidskosti, svědomí, lásce a nezdolné vůli. Skvělé napsáno, velmi čtivé a skvěle vyvážený příběh.
Je to velmi silný příběh. Díky podrobnostem neskutečně věrohodný, plný zajímavých poznatků a souvislostí, o kterých jsem dosud nevěděla - byť to není zdaleka jediná kniha, kterou jsem o této historické epoše a mrazivých skutečnostech přečetla.
V druhé polovině mě několikrát přepadla myšlenka, že kdyby autor vynechal mnohonásobná opakování a zdůrazňování některých myšlenek, byla by kniha o třetinu kratší, ale to je jen jedna bezvýznamná připomínka..
Celkově uděluji 5hvězd, protože jiné ocenění asi ani není možné, ale určitě si ji do knihovničky nepořídím. K přečtení však rozhodně doporučuji!
Velmi silné téma knihy, která je popsána i z druhé strany - z pohledu příslušníka SS.
Tato kniha má být historický román, ale souhlasím s Ajrad1981, že je psána, dá se říct, bez citu a spíše jako dokument. Co mi hodně vadilo, že letopočet v textu nebyl psán číslicemi - např.... Dne sedmého srpna tisíc devět set čtyřicet dva....
Knih o šílenosti genocid jakéhokoli etnika jsem přečetla a zpočátku proplakala, moře . Každou přećtenou knihou více a více nechápu,jak toto může dělat člověk člověku. Na druhou stranu nechápu židovské,sečtělé občany, co viděli, jak se situace vyvíjí a přesto na majetku bazírovali, seděli na něm, do poslední chvíle, ohrozili tím život svůj a svých dětí. Chápu, odejít z "rodné hroudy" za oceán bez vidiny návratu je velice, převelice těžké.
Co mě hodně udivilo a opravdu jsem to v žádné knize nečetla, byl postoj Tisa, přesstavitele slovenské vlády, kněze ..i na něm spočívá krev slovenských Židů.
Kniha se nečte lehce, přerod zbožného chlapce v lidskou bestii, která má v době alespoň ždibíček svědomí...Až láska ho probrala...silné, těžké, zajímavé... výborně zpracovaný příběh.
Silný příběh dvou lidí. Příslušník SS Franze se v Osvětimi zamiluje do židovské dívky Mileny, která si díky jemu zachrání život. Výborně vykreslená atmosféra té kruté doby. Až jsem se chvílema bála číst dál a trnula, jak to vše dopadne. Moc se mi líbil epilog knihy a můžu říct, že i překvapil.
Kdyby to šlo dát více hvězd, neváhala bych za čtivost knihy je udělit. Kniha náročná na chápání, jak je možné, že se takové věci vůbec děly, ale určitě doporučuji. Tento rok zatím nejlepší kniha co jsem četla.
Přečteno za pár dní, kniha mě hned vtáhla, neskutečné, co se tenkrát dělo, člověk si vůbec nedokáže představit ty zvěrstva.
Často jsem si říkávala, jestli tito lidé měli nějaké svědomí, zde se mi potvrzuje, že aspoň jeden nějaké měl.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy - kniha o zakázané lásce. Dojemný a napínavý příběh o drobné jiskřičce lidskosti v největším pekle našich dějin.
Na začátku jsem měla poměrně mnoho výhrad, protože postavy byly nesnesitelné. Pak se kniha změnila a já otáčela jednu stránku za druhou. Kniha je hodně drsná a to jsem přečetla už hodně knížek s podobnou tematikou. Nicméně ukazuje také dobro v lidech na tak strašlivém místě jako je koncentrační tábor. Velké plus má kniha takè za historické souvislosti, které mi obohatily znalosti a zároveň nebyly v textu na překážku. Moc doporučuji, ale chce to silný žaludek.
(SPOILER)
Kniha mě dostala. Ve výsledku mi bylo na konci líto obou hlavních hrdinů. Překvapivě mě dost zaujala i první část, kdy kniha sleduje vzestup nacismu v Rakousku a proměnu chlapce v příslušníka SS.
Hodnocení píšu až po třech měsících a stále mám knihu v živé v paměti. To mluví za vše. Dávám 5/5.
81%
Když to říkal, uvědomoval si, že s ní pravděpodobně hovoří naposledy. Bez ní už nechtěl žít. Ona se o tom však nemohla dozvědět....
_______________________________________________________________________________________________________________
Láska za ostnatým drátem. Moc pěkně napsáno, navíc docela uvěřitelně. Je to jedna z těch výborných knížek o holocaustu, která ve mně ještě dlouho bude doznívat. Srdceryvný, smutný a silný příběh.
Vřele doporučuji.
(SPOILER)
Kniha z nejostudnějšího, nejhanebnějšího období novodobých lidských dějin s téměř neuvěřitelným, leč pravdivým příběhem. Při jejím čtení mi běhal mráz po zádech, některé scény byly vylíčené bez jakýchkoliv skrupulí a musela jsem je dlouho rozdýchávat.
Styl psaní je blíže spíše žánru literatury faktu než románu. Což podle mého není vůbec knize na škodu. Naopak.
Postava Franze, jeho přerod z bohabojného chlapce na nelidské nacistické monstrum byla jistě nejzajímavější ze všech postav, s kterými jsem se zatím v knihách s tématem holocaustu setkala.
Sonda do jeho duše a svědomí-nesvědomí byla velice zajímavá a hlavně zdařilá.
Černá a purpurová je kniha, která mě přinutila velmi přemýšlet. Byl Franz ve skutečnosti také pouhá oběť té doby? Ne, já bych mu nemohla odpustit,tak jako rakouské soudy. Vše má své hranice. Vraždění a týrání nevinných,bezbranných lidí se nedá ničím omluvit. Ani ve válce.
Přečteno a po každé takové knize, týkající se 2. světové války, si říkám, že to snad ani není možné, že se to opravdu stalo a že ty zvěrstva páchána lidmi lidem, jsou reálná.
Vždycky říkám, že svět není černobílý, že každá mince má dvě strany a zde to bylo ukázáno přesně...kat x oběť.
Začátek byl pro mně těžký, nemohla jsem se do knihy začíst. Teprve v druhé části knihy si mně příběh židovské dívky Mileny a esesmana Franze získal.
Ačkoli se děj odehrává na nejhorším a nejkrutějším místě na světě, příběh je velice silný a je důkazem, že láska je silnější než to největší zlo.
Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět, pravilo židovské rčení.
Jak nelidsky se dovede člověk chovat a jak zoufale se o svůj život dokáže rvát.
Jen si přeju, aby se takové zlo už nikdy neopakovalo.
Ač je tento příběh fikcí, je založen na skutečných událostech, které se opravdu staly.
Štítky knihy
Židé Osvětim (koncentrační tábor) pro ženy Slovensko a Slováci romantika Josef Mengele holokaust, holocaust podle skutečných událostí zakázaná láska
Mně připadá, že když někdo napíše román z prostředí Osvětimi, je předem jisté, že se bude dobře prodávat. A zvlášť o lásce v Osvětimi. Tak ho pan Dutka napsal, ale mně jeho styl nesedí. Snaží se vysvětlit, jaký vliv má prostředí a společnost na normálního kluka ze slušné rodiny. To se mu povedlo. Děj je ale rozvleklý, zbytečně natahovaný. Některé výrazy by seděly spíš do pohádky (babizna). Téma zajímavé, ale jeho podání mě občas dost rozčilovalo.