Černá a purpurová

06.01.2021

Povinně bych ji mládeži zavedla jako povinnou četbu. Skvěle napsaná.

01.01.2021

Pravdivý příběh o židovce Mileně a essesákovi Franzovi. Nejedná se o milostný román ve správném slova smyslu. Kniha popisuje život před koncentračním táborem i vně. Popisuje všechny drsnosti, krutosti i nemoci, které se v táboře vyskytovali. Sadistické vedoucí, kteří mučili vězně a nezastavili se před ničím. Milana Franze nesnáší a odpuzuje jí jeho krutost. Přesto všechno se Franz snaží, aby Milena přežila a možná jednou ho bude milovat...

29.12.2020

Lásku za ostnatým drátem jsem nečetla, a tak pro mne tento námět byl čistým štítem. Je to silný příběh, na historickém pozadí skoro až neuvěřitelný, že takto platonická a tím tak čistá láska mohla vůbec vzniknout. Vyprávění je trochu vleklé, přesto, stojí za přečtení

Knize jsem dlouhou dobu odolávala,ale nakonec jsem nevydržela a koupila. Jedná se o velmi silný příběh, který určitě osloví. Drsný a mrazivý život v koncentračním táboře vylíčený na pozadí vztahu nacisty a Židovky. Během čtení jsem si říkala,že tento příběh vlastně už znám. A bylo to tak- z knihy Láska za ostnatým drátem. Což mně přišlo jako veliká škoda.
Kdybych tedy měla porovnat tyto dvě knihy,tak bych si znovu nejspíš přečetla Lásku za ostnatým drátem, která mě dokázala více pohltit do čtení, byla kratší,stručnější, ale zároveň jí nechybělo nic, co by ubíralo na silném příběhu.
Pokud máte raději obsáhlejší a vleklejší knihy,tak doporučuji variantu v podobě Černá a purpurová.

21.12.2020

Výborná kniha. Autor píše trochu na "surovo" bez přípravy na situaci v knize...a to oceňuji. Kniha mě nenechala v klidu v průběhu čtení a také pár dní po dočtení. Škoda, že jiné knihy od tohoto autora nebyly přeloženy do češtiny.

19.12.2020

Knížka má silný příběh, zase tak trochu jinak zpracované téma Osvětimi.
I když je to příběh lásky není to romantika, knížka je napsaná dost drsně. Některé věci se opět opakují to ano, ale jsou tu i nové pohledy.
Jsem moc ráda, že zde byl epilog , který byl asi nejzajímavější.
Knížka stála za přečtení.

05.12.2020

Knihám z Osvětimi se už vyhýbám, důvod bude asi pro většinu překvapujících - už mě to nebaví. Od nějakých desíti let, kdy jsem si přečetla Romo, Julie a tma jsem byla fascinovaná druhou světovou válkou, zvrhlostí a krutostí... takže jsem toho přečetla i viděla mnoho. Jednoho dne jsem si řekla dost - pořád dokola to samé, nic nového už se asi nedozvím.
Knihy o lásce nacistů s židy / romy mě ale fascinují. Relativizují černobílé vnímání světa a často nastiňují fakt, že to všechno byli nakonec jenom lidi. Nebyli to jenom hrdinové a zrůdy, co proti sobě stáli, ale prostě lidí, které semlela doba, ideologie...
Knihu jsem přečetla prakticky za pár hodin, byla hodně jednoduše a čtivě napsaná. Neutíkala moc od tématu, neměla přehršelo omáčky... v tomhle byla skvělá, ALE... v pasáži, kdy Franz posílá první dopis Mileně mi najednou došlo - zatraceně, tohle jsem přece už četla! A doopravdy, jedná se přece příběh o Heleně Citrónové, co byl už zpracován v knize Láska za ostnatým drátem. V tu chvíli jsem byla zklamaná, protože jsem si pamatovala jak historický příběh Heleny, tak i knihu předešlou a už jsem to jen tak dolouskala ke konci. Líbil se mi epilog, který v knize první hodně chyběl.
A tady se vracíme k tomu problému, co s knihami o Osvětimi mám. Spisovatelé už jenom recyklují náměty, motivy, šablony... Druhá světová válka je bohatá na témata, proč někdo nepíše o Svědcích Jehovových, homosexuálech, Romech... a nebo čemkoliv jiném, co jsme tu neměli už milionkrát???
Kdyby se nejednalo o recyklovaný příběh asi bych z knihy byla hodně nadšená. Styl vyprávění, vykreslení postav, svižnost děje z této knihy dělá velmi zdařilou. Ale já si asi zase budu muset počkat na něco, co mi vyrazí dech.

02.12.2020

Hodně silná kniha.
Příběh začíná samostatnými příběhy Mileny a Frantze. Fascinovala mne proměna hodného katolíka a ministranta Frantze během krátké doby v SS Frantze. Vše začalo jednou nepodařenou zpovědí... Jak bylo vše dopadlo, kdyby jeho babička nebyla tak neústupná, kdyby kněz...
Vždy je mi strašně líto, když je v knihách popisováno, jak byli Židé všude po světě varováni, aby odjeli, utekli... a oni to neudělají. "My jsme tu doma, kam bychom šli" atd.
Láska Frantze a Mileny byla velmi nebezpečná a velmi složitá. V KT se děly takové šílené věci, ale když se milovali dva lidi, byl to obrovský problém. Norimberské zákony zakazovaly, aby měli Němci cokoliv s podlidmi...
Místy hodně silné a surové čtení.
Jediné, co mi vadilo, byly číslovky psané slovy, ty mi zpočátku dělaly problémy...

30.11.2020

“Skutečný příběh lásky slovenské židovky a nacisty z Osvětimi”.
K tomu není potřeba říkat něco víc, protože popisek z knihy jasně popisuje, o čem kniha je. Na jedné straně Franz, voják SS, který se chová k ostatním odporně a který si díky lásce k Mileně začíná uvědomovat, jaké hrůzy se v táboře dějí. Na druhé straně Milena, která zpočátku Franze pro svoje násilné chování nenávidí, ale postupně zjišťuje, že Franz se umí chovat i lidsky a nejednomu člověku dokáže zachránit život.
Kniha je čtivá, některé popisy situací jsou až nechutné. Musím ale říct, že jsem očekávala trochu víc té lásky a vzájemné náklonnosti mezi hlavními aktéry.

26.11.2020

Konečně dotčeno. Další z mnoha knih o Osvětimi.. Neurazí, nenadchne. Velká část knihy je napsána dost necitelně. Hodnotím slabší 3*.

20.11.2020

Začátek trošku méně záživný, ale pak se kniha rozběhla. Moc hezká, i když krutá, kniha.

20.11.2020

Moc dobrá kniha. Nevím nakolik pravdivá, ale hned mě to ponouklo si něco vyhledat o hlavních aktérech (a to se mi stává jen u knih, které mě opravdu zaujmou) a dle všeho tam ten základ pravdivý je... Takže o to lepší zážitek. Láska v pekle? Je to možné...

19.11.2020

Kniha je pěkná, četla se dobře. Zajímavé jsou i události, pocity atd., které vedly Franze k SS (samozřejmě nejsou omluvou). Přejme si, aby to co se popisuje v knize, již nikdo nikdy nemusel zažít.

14.11.2020

Forma ekniha
9-14.11.
Wojciech Dutka- Černá a purpurová
Žánr- holocaust, válečný román
Nádherné napsaný příběh trochu s humorem až by se mohl někdo lehce zasmát. Já se ale u knih s takovým žanrem smát nikdy nebudu. Ano na tom místě pekla jsem byla osobně. A ne jednou, ale hned dvakrát. Poprvé mi bylo jenom 13 let, když jsem dostala nabídku jet s 9. třídou do Osvětimi. Učitelé věděli, že o tom vím víc než studenti střední školy. Když jsem přišla domů stála jsem ve dveřích bílá jako stěna. Podruhé jsem tam šla proto, abych to viděla jinýma očima. Vnímala jsem to ještěvic jako bych tou židovkou pro němce tehdy vzduchem opravdu byla. Víckrát bych tam našla ani kdyby mi slibovali všechno možné nebo bych měla dostat milion. Už ne. Ale myslím, že každý by to měl vidět aspoň jednou za život. Nezapomínejme ????♥️
" Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět."
Žid.prislovi citát z knihy.
Ke knize - dojemný a tak skvěle napsaný příběh dvou lidí, kterým něco bráni v jejich pevné lásce. To něco se jmenuje Osvetim jinak taky tábor smrti a místo, kde nezpivaji ptáci a je cítit kouř. Asi víte, co tím kouřem myslím... Mladý SS se zamiluje do mladé dívky, která je ale na té druhé straně plotu, nosí ji dárky a pomáhá ji bez toho, aby věděl proč a jak se to stalo. To jak příběh dopadne si už musíte přečíst.
Varování- příběh je hodně silný a drastický. Sama jsem několikrát musela odejít od počítače a dělat jinou aktivitu..

13.11.2020

O této knize jsem dost přemýšlela co o ní napsat v komentáři. A dost jsem měla pár otázek: Je pravda, že se to skutečně stalo? Bylo to pro mě nepochopitelný. Vím, že se namítne, že tyto dva příběhy se stali i když nechápu proč se tam objevil i příběh Heleny Citronové- přesto tyto osudy jsou zaznamenaný v jiných knihách- pouze zde se objevil i částečný osud po válce. Jinak to co jsem o koncentračních táborech četla v jiných knihách, která zaznamenali vězni tzv. arijského typu ( omlouvám se ) mi to nějak nesedí. Podmínky jak pro vězně jiných tzv, různých trojúhelníků byli hrozné, strašné, ale vydrželi o pár měsíců déle než lidé s davidovou hvězdou. Ale třeba Milena dívka z kultivované rodiny okouzlila esesáka, který pocházel z jiného prostředí. To já nevím. Každopádně děvčata měla štěstí, že přežila. Ovšem co mě překvapilo bylo to, že i když to bylo skoro 30.let po válce( doufám, že jsem se strefila), tak Weimert sám sebe udá, jeho děti s ním nemluví, ale jeho manželství to ustojí.Dokonce se setkává i s Milenou. Druhý osud Heleny Citronové je podobný tomu prvnímu. Ovšem je to popsaný velmi krátce. Jinak když čtu tyto knihy, tak jsem vždycky přemýšlela jak bych se zachovala já- U tohoto osudu bych si řekla, že mi zachránil život esesácký kat, ale asi bych se s ním nechtěla setkat, ale to já nevím- pak si vždycky řeknu po čtení těchto knih, že jsem ráda, že jsem tuhle dobu, nebo jsem se v téhle situaci neocitla.

13.11.2020

Černá a purpurová, dočetla jsem tuto knihu a presto, že začátek byl pro mně těžký, nemohla jsem se do knihy ponořit. Teprve v druhé části knihy si mně příběh židovské divky Mileny a esesmana Franze ziskal.
Jak nelidsky se dovede
člověk chovat a jak zoufale se o svůj život dokáže rvát.
Jen si přeju, aby se takové zlo už nikdy neopakovalo.

11.11.2020

,,Bůh je láska a všechno, co je učiněno z lásky, je vždycky nad zlem. “ - toto je poslední věta příběhu. Samozřejmě se nad ní dá polemizovat. Ale o to teď nejde. Tato jedna věta vystihuje celou knihu. Příběh, atmosféru, osud.
Kniha je velmi působivá. Všechno, co autor popisuje, se stalo. Jenom rozměr toho všeho byl daleko větší.
Určitě ji doporučuji a je to opět jedna z knih, kterou bych zařadila mezi povinnou četbu.
(11. 11. 20 - 26 471 - 61)

10.11.2020

Kniha se četla skvěle, když se odprostím od tématu, na pozadí kterého se příběh odehrává. Milostný příběh založený na skutečných historických postavách mě po pár (nezáživných) stránkách vtáhl do děje a nepustil. Samozřejmě má své mouchy, není dokonalý, ale je prostě pohlcující :-) Příběh skutečných postav Heleny Citrónové a Franze Wunsche, si určitě ještě dohledám :-) Určitě můžu doporučit :-)

07.11.2020

Pekná kniha, fakt pekná, ale za 5* to nie je. Mám k nej zopár výhrad. V prvom rade súhlasím s názorom, že je málo emotívna a skôr popisná, čo jej ublížilo hlavne v prvej tretine. Ak by hlavné postavy rozprávali v prvej osobe, viac by sme sa im dostali do hlavy a mohla to byť pecka. Okrem iného aj ja, rovnko ako autor, sa čudujem, že doteraz nikto nesiahol po tak silnom príbehu. Popis života v tábore a zúfalstva jeho obyvateľov asi najlepšie zobrazený. Ak sa prekúsnete nezáživnym začiatkom, dostane sa Vám odmeny v podobe výpovede smutnej a tragickej lásky. Rozhodne odporúčam!