Černá hra
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/293791/bmid_cerna-hra-qHx-293791.jpg
4
299
299
Čierny kruh série
1. díl >
Drsný thriller z krvavých devadesátých let líčící dramatické osudy členů podsvětí. Krátce po Sametové revoluci zavládlo ponuré období – smrt nikdy nebyla daleko a dařilo se všem druhům svinstva. V této atmosféře a nových podmínkách se z obyčejných lidí, kteří se snaží vyšvihnout, stávají výpalníci, drogoví dealeři, překupníci zbraní, zločinci v bílých límečcích nebo první mafiánští bossové. Do temné spirály chtě nechtě vtahují i své nejbližší, manželky i děti. Zatímco někteří získávají čím dál větší moc, jiní kráčejí k předčasnému konci. Černá hra je román o násilné epoše a lidech, které tato pohnutá doba spolkla.... celý text
Romány Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2016 , ArgoOriginální název:
Čierna hra, 2015
více info...
Přidat komentář
Drsná kniha, ktorá si neberie servítku pred ústa. Dej sa točí kúsok pred revolúciou a tesne po nej. Mafia? Politici? Bývalá ŠtB? Všetko dokopy a tento kokteil mocí vás nenechá pokojnými. Bývalý eštebák Záberský "pomôže" určitým ľuďom k moci. Najmä nádejnému podnikateľovi Petrovi Štarchovi. Moc nemá však dlhé trvanie. Avšak spolu s politikou je mafiánska moc neotrasiteľná. Kniha vás udrží v napätí až do konca , pričom v nej vidieť blízke paralely s dobou nedávnou až súčasnou. Podoba čisto náhodná.
Smrad jak v piči - Ružomberok, vystupujem!
...do konce osmdesátých let, kdy mnozí přítomní čestní mladí lidé ještě netuší, co se z nich za pár let stane za zmrdy. Seznámíme se též s estébákem, u kterého si asi nejeden čtenář přeje, aby ten hnusný dědek chcípnul, a když už to k tomu směřuje, stane se to tak, že z toho těžko mít radost. Podíváme se do rozbitého válečného Sarajeva a zajedeme na krátký exkurz do Srebrenice na masakr.
Nahlédneme do hlavy slušného cikána, který vypadá, že nastoupí cestu Volného pádu. (Zaujala mě myšlenka, že světy mrtvých a živých nejsou oddělené, většina lidí je mrtvejch, jen o tom neví.)
Po Trhlině jsem od autora zatoužila přečíst víc a i když tato knížka není (obvyklý) horor, i tak překvapila - po tomhle typu literatury by mě jinak nenapadlo sáhnout. Je zajímavé vidět devadesátky z jiné, než kulturní a designové stránky, jinou si totiž pamatovat nemůžu.
Jak je vůbec možné, že to nedopadlo skoro jak v té Jugoslávii - stačilo by, aby se podnikatelé začali proti výpalníkům ozbrojovat a bylo by zaděláno? Ružomberok prý byl slabý odvar toho, co se dělo např. v Praze, tam byli podnikatelé skřípáni ještě zahraničními mafiemi.
Charakterů jsou hromady a jejich linie se střídají, ale i při obsáhlosti knížky a problému s udržením pozornosti jsem se neztrácela.
Po tomhle je snadné si pomyslet, proč se vůbec v podnikání o něco pokoušet, proč se snažit prosadit, pokud to s lidma zrovna neumíte - je to úplně jinej svět.
Moje první kniha od Karika a jsem z knihy nadšená.Je to drsný thriller z počátku 90 let,která je zobrazená těsně po revoluci na Slovensku,kde líčí osudy členů skupiny podsvětí.
Čtivé, protože téma je chytlavé, ale je to velmi jednoduchá četba, autor splácal dohromady privatizační podvody, šmejdy a jejich hrnce, divokou privatizaci, rasismus i nacionalismus, nejhorší politické praktiky. Pokládám knihu za brak, postavy jsou papírové, vše naprosto předvídatelné, hlubší myšlenka veškerá žádná, prvoplánová vulgarita. Ale zřejmě se to dobře prodává. Jedna hvězda asi za snahu...a taky za to, že dík knize vím, proč se bengům říká benga. Autora nikdy více, ztráta času a kapacity.
Jako by se Karika neúspěšně snažil napodobit syrovost prvního dílu Ve stínu mafie.
Skvela kniha, nekolik dejovych linek, ktere jsou vzajemne propojene. Plus pro me (jakozto neznalce) i lehky prehled o nedavne historii. Rozhodne doporuji precist.
Novodobý mrazivý zápis do zlomové historie se vším co doba přinesla.
Má třetí kniha od autora, a to, že jsem nucena si zvyknout na drsňárny je díky kumštu strhujícího stylu jakým autor vládne.
Citace:"... naučil ho, že když už člověk musí někomu pomoct, měl by kolem toho dělat drahoty. Laciné a ochotné pomoci si nikdo neváží, právě naopak, vděk, který z ní plyne se časem mění v jedovatou zášť."
"Chronos- starořecký bůh času, had točící se v nekonečném kruhu, ...útržek z antických bájí v knize od Vojtěcha Zamarovského...( *A*, dočteno předevčírem) ...tělo se změnilo ve studený, vyhaslý vesmír... vlastní tělo ho uzamklo v mrazivé temnotě."
Na L. Maru už bude můj úhel pohledu docela jiný.
Thriller jak vyšitý, dráždivá doba pro Černou hru ve sféře mamonu, politiky, mafiánských a válečných krutostí.
4*, ale 5* by bylo poctivějších.
Jak už tu bylo několikrát napsáno, Černá hra silně připomíná knihy Dominika Dána, jen v ní chybí detektivní zápletka a policisté. Jinak je ale podobně čtivá, má spád, především ale působí dost autenticky, což je na ní to nejmrazivější, protože není pochyb o tom, že podobně to v devadesátých letech na Slovensku (ale i u nás) vypadalo a bohužel je pravděpodobné, že to tak vypadá i teď, jen to není tak markantní. Žádná z postav rozhodně není kladná, přesto jsou všechny zajímavé a propracované, zároveň se ale čtenář s žádnou nedokáže úplně ztotožnit, takže pak trochu chybí emoce, ale možná to byl záměr, protože tím pádem to opravdu celé působí jako dokument. I přes množství hrdinů je vše přehledné a nikdy se čtenář v knize neztratí, navíc z ní trochu pochopí "romskou" mentalitu, za což určitě patří body navíc. Černá hra je trochu depresivní a smutné čtení, na druhou stranu zcela autentické a všem těm, kteří tu dobu nezažili, posyktuje výborný pohled na to, jak divoká byla a co vše bylo tehdy možné. 75 %
Chvíli mi trvalo, než jsem se k ní probojovala zástupem dalších knížek, které čekaly v řadě, ale ještě že jsem to udělala. Tohle bylo moc dobré. Úplně jiné než Trhliny, Strachy a Tmy. Děsivé taky - ale jinak.
Co se dělo na Slovensku před revolucí a hlavně po ní. Mafie, politika a jejich prorůstání. Najdeme k knížce předobraz "Měčiara" a jeho praktik (i když se samozřejmě jmenuje jinak), a můžeme se jen dohadovat, co ostatní je v knize pravda a co fikce. A já se obávám, že většina toho se skutečně stala, i když třeba jiným lidem, v jiných kulisách, ale ano. Postavy jsou plastické, nikdo není černý nebo bílý.
Mám snad jedinou výtku. Každá kapitola má své intro - takovou ochutnávku, co se v ní bude dít. To je v pohodě, často člověk netuší, ke které postavě se to vztahuje, a tak to jen zvýší zvědavost. Nicméně intro, které otevírá celou knížku, mi přišlo jako zbytečný spoiler od samotného autora. V podstatě hned víte, kam se bude ubírat vývoj příběhů hlavního hrdiny a jeho kamaráda.
Jen mě trochu mrzí, že jsem knížku neměla v originále, ale v češtině. Věřím, že ten zážitek by byl ještě autentičtější. Ale jinak - vřele doporučuju.
Skvěle napsaná kniha.
Autor umí výborně rozepsat charakterové rysy svých postav, a to znamená, že i když jsem si chvílemi říkala, jestli těch stránek není přeci jen zbytečně moc, u čtení jsem se rozhodně nenudila!
Boží, boží, boží. Totální hnus, depresso jaxviň.
Spoustu věcí jsem ale autorovi nevěřila. Není to takový ten dokonalý styl psaní, který vás donutí věřit, že všichni tohle lidé skutečně žili - spíš pořád přemýšlíte nad tím, jestli by se takhle někdo skutečně zachoval nebo smýšlel - a to člověka dost dekoncentruje. Nicméně silný dojem z knihy a spoustu zajímavých nových informací o devadesátých letech, o Slovensku nebo třeba o Romech ty negativa docela přebily.
Ke knížce jsem se dostala víceméně náhodou, a byla jsem velmi mile překvapená, dokonale mě vcucla. Věrný popis 90.let... je jedno, jestli na Slovensku, nebo v Čechách, v tu dobu jsme na tom byli stejně, Češi i Slováci...Jak už v jednom příspěvku bylo řečeno: podoba s Dominikem Dánem, jen bez detektivní linky.
Musím se podívat po ostatních knížkách autora, začal mě velmi zajímat. Téměř všechny postavy záporné, bordel, který v 90 letech ovládl celý stát, tenkrát ještě společný je vykreslený neskutečně pravdivě.....opravdu dobré čtení, stojí za to...
Nemohla sem se dokopat ke čtení. Mě kniha nezaujala a přelouskala jsem jí jen skrz výzvu.
Čtivé. Od komunismu ke kapitalismu a hle, k moci se bez ohledu na režim dostávají "ti nejlepší". Ale přeci jen pro obyčejného člověka je to dnes příjemnější. Teď jsem četl vůbec zajímavou posloupnost knih - Mít, nebo být?, Kladivo na čarodějnice a tuto. Všechny tři jsou propojeny tématem touhy po moci a majetku a člověku dohromady utváří ne moc pěkný obrázek o světě, který asi bude celkem reálný.
V tomto případě šlo o druhou knihu od Kariky, kterou jsem četla (první byl Strach). A myslím, že u těchto dvou nezůstanu... Postavy z Černé hry mi asi dlouhou budou ležet v hlavě, i když žádná z nich nebyla kladná. Byly velmi dobře vykreslené, od politického karieristu až po kluka, který z vězení vyšel jako rváč a drsňák. Zrození mafiána a chlapík, který si ukousl příliš velké sousto. A v pozadí? Člověk věrný svému "ideálu"... Bylo to nad očekávání zajímavé.
Štítky knihy
drogy vraždy kriminální podsvětí brutalita pomsta slovenská mafie kriminální thrillery krutost boj o moc RužomberokAutorovy další knížky
| 2016 |  Trhlina |
| 2014 |  Strach |
| 2015 | Tma |
| 2020 | Smršť |
| 2010 | V tieni mafie |
Příběh se začíná odvíjet na sklonku socialismu, autor v propletených dějových liniích uvádí na scénu veksláka, sídlištní sígry, cikána z dětského domova, přesvědčeného estébáka a jeho ochotného donašeče... Nejsou to bezbarví panáci, autor dobře popisuje vnitřní život postav, takřka na vlastní kůži tak spolu s jedním z hrdinů prožíváme perzekuci režimem a mimosoudní represe a říkáme si: takhle to fakt bylo.
Následuje ukázková studie změny dresu a přizpůsobení se novým poměrům. Kdo se měl dobře a uměl v tom chodit za komančů, ten se má ještě lépe v nových poměrech. Z jednoho je pan podnikatel, z druhého vážený člen církevního společenství. A nejhorší na tom je, že takhle to fakt bylo.
Události divokých devadesátých let jsou těžištěm románu a líčení cesty do Sarajeva asi nejsilnější jeho částí. Zábavný a současně mrazivý je popis politického vývoje a mafiánských praktik pod vedením nového slovenského premiéra. Ale takhle to všechno fakt bylo.
Kniha je napsána čtivým jazykem, který snadno vtáhne do děje, byť rozkouskování dějových linií je místy až násilné. Používání hovorových, cikánských a třeba i srbochorvatských výrazů přispívá k autenticitě románu, stejně tak jeho zasazení do reálií, které si čtenář sám pamatuje z osmdesátých a devadesátých let. Opravdovost příběhu je asi největší devízou celé knihy.