Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky
Miloslav Švandrlík
Černí baroni série
1. díl >
Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojenskou prezenční službu vykonával v letech 1953-55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby Československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců - pétépáků.... celý text
Přidat komentář
Nikdy jsem se u jiné knihy nenasmála tolik jako u Černých baronů. Když jsem četla před mnoha léty poprvé (od té doby ještě několikrát), bolelo mě od smíchu břicho. Od někoho staršího, kdo pobyt u PTP zažil na vlastní kůži, vím, že tak podobně to skutečně bylo, takže by to mělo být spíš smutné... Ovšem to by to nesměl pan Švandrlík napsat takto vtipně. Sám si z těch absurdit dělal srandu, někdy to ani jinak nejde...
Spousta výroků z této knihy zlidověla. Mě osobně když někde vidím nějakého omylem povýšeného blba (nemyslím v armádě, ale všeobecně, kdekoliv) napadne hned. "Čo bolo, bolo, terazky som majorom!"
U této knihy je mi snad ze všech knih nejvíc líto, že řečeno slovy Jana Zábrany: "...knihu jednou přečtenou nelze už nikdy víc číst prvně."
Skutečně ráda bych si ji znovu vychutnala poprvé :-)
Film je také výborný, ale kniha je kniha...
Když se v jedný rotě sejdou lupiči, kulaci, amnestovaní diverzanti a špióni s platfusákama, obrejlenýma nebo postiženýma padoucnicí a navrch ještě pár farářů a šlechticů a k tomu všemu jeden spisovatel s vytříbeným smyslem pro (nejen) černý humor, nemůže vzniknout nic jiného než tenhle skvělý humoristický román, jehož temné poselství je jasné: Ta doba byla vážně absurdní!
Knihu jsem četl až po filmu, takže mě napřed trochu mátlo, že osudy mnoha postav se odvíjejí jinak, než jsem znal z filmové podoby. Četlo se to pěkně, takové haškovské, syrové, drsné...
Četla jsem na koleji samizdatové rukou psané vydání. Různě jsme si to předávali a věřili, že nás nikdo neudá. Prošlo to , dneska už to není pravda. Každý zase část přepsal.
Viděl jsem i film, ale kniha je kniha. Skvělé a dnes už legendární hlášky :-).
Plány revanšistů zhatí, naši vepři boubelatí :D.
Senzační kniha, ke které se člověk vrací, kdykoliv má těžké dny. Nádherně vykreslené jednotlivé postavy, což by mělo být vzorem některým mladým autorům, kteří si právě s tímto dosud neporadili.
Četl jsem jí krátce po vydání, táta ji přitáhl domů a já si dodnes pamatuju:
„Sestro, pište! Pacient se mi jeví jako úplně hluchý. Slyší pouze na slova kurva, bordel a jebat!“
A když vidím na obálce vepře boubelatého, tak to už ležím pod stolem :D
Obrovsky zábavnou formou podaný, sice poněkud "zromantizovaný" život u PTP. " v akej dobe?" "v 15.st, soudruhe majore". "no, v tej dobe som aňi ja nebol majorom. a terazky hej!" skvělý čtení.
klasika, na střední škole čtení pod lavicí, měla jsem půjčeno o velké přestávce, přečetla jsem jednu kapitolu, Nepraktovské ilustrace jsou super. Knihu nedal nikdo z těch šťastnějších, z ruky, nepůjčovala se, opisovala se na stroji. Po letech jsem ji sehnala, již po roce 1990, jako dárek k narozeninám.
Film je oproti knize podle mého názoru slabý. Oproti gejzíru slovního humoru v knize je film odvar . Kniha je o hodně lepší.
Nejdříve jsem viděl film, který mám nakoukán na tisíckrát. Ke knize jsem se stále nějak nemohl dostat, ačkoliv Švandrlíka zbožňuju a strašně rád čtu. Proto mě zprvu kniha trochu překvapila, Kefalín je zde vylíčen úplně jinak (klasicky švejkovsky), než ve filmu Zdeňka Sirového, kde ho hraje Ondřej Vetchý. Nebo i ostatní postavy jsou charakterně trochu jinde, ale asi po čtvrtině čtení mě kniha totálně pohltila a styl psaní Švandrlíka jasně vyplul na povrch. Já ho prostě chtě nechtě musím srovnávat s géniem Jaroslavem Haškem, oni si byli totiž v psaní setsakramentsky blízcí! Ale to neznamená, že by ho Švandrlík napodoboval, pouze jeho postavy a postavičky mají podobné kouzlo jako Haškovy figurky. Černí baroni je mistrovsky napsaná studie doby temných a těžkých padesátých let s odlehčeným humorem, který mě vždy zaručeně pobaví. Velice rád se k ní zase někdy vrátím. Kefalín, Jasánek, Vata, Ciml, Voňavka, Troník, Hamáček, Halík, Mazurek, Pernica a major Terazky!!
Po dlouhé době jsem se dostala i k české knize a rozhodně jsem si vybrala dobře. Film jsem, abych se přiznala, neviděla, ale docela určitě bych měla. Pro člověka z jižního Plzeňska je navíc trochu zvláštní, číst o místech, která zná: Zelená Hora, Nepomuk, Blovice, Plzeň, Srní a x dalších... Skvělá oddychová četba.
Neuměla jsem si představit, že by kniha o tolik mohla předčit film, ale ano ... a to o dost. Opravdu skvělé zpracování, skvělý děj, vtip, postavy ... Doporučuji.
Za mě velmi dobrá kniha, ve které je všechno co tam má být. Skvělý vtipný děj, momenty a ty postavy. :D Nejvíce se mi samozřejmě líbil Kefalín, který dodával celé knize ten správný nádech. A samozřejmě nebyla nouze o jeho vtipné zážitky, jako například Ráj vepřů, nebo zpěvačka kapely, která si sedla prdelkou na rozžhavená kamna. U toho jsem se vážně hodně nasmála. :)
Naprostá pecka! Fakt jsem se královsky bavila. Nikdy bych neřekla, že mě tahle knížka tak chytne. A postavy - jsou všechny bombastický, samozřejmě největší kabrňák jsou Kefalín a Terazky a ostatní jim úspěšně sekundují. :)
Pěkné příběhy, ale zas tak unešená z ní nejsem. Možná proto, že jsem tu dobu nezažila, ale od autora jsem četla i lepší knihy.
Pro mladší, aby věděli, co to byl samizdat. Kamarádu Honzovi se jednou za socialismu dostali do ruky zakázaní Černí baroni. Koupil si tenké průklepové papíry a kopíráky, vložil pět průklepáků a čtyři kopíráky do psacího stroje, a začal dvěma prsty ťukat neboli datlovat. A své dílo za čas zdárně dokončil. Jeden výtisk si nechal, a čtyři dal přátelům. Byl jsem jedním z nich. Svého strojopisu si patřičně vážím.
Štítky knihy
satira česká literatura armáda šikana černý humor poruchy řeči vojenský výcvik exilová literatura PTP (Pomocné technické prapory) vulgarismy, nadávkyAutorovy další knížky
2006 | Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
2009 | Draculův švagr |
1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
2004 | 100 nejlepších hororů |
1991 | Říkali mu Terazky |
Černé barony miluju. Člověk se u této veselé knihy z neveselé doby skutečně pobaví.