Vládce vlků
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17774/bmid_vladce-vlku-663f59669c94c.jpg
4
541
541
Černokňažník / Černokněžník série
1. díl >
První kniha série Černokněžník. Téměř deset let bojoval v kruté válce, jež rozvrátila říši Avarů, divokých nájezdníků z podunajských rovin. Černý Rogan, osamělý, nemilosrdný zabiják, jenž válčil v žoldu Karla Velikého i bulharského chána Kruma, se nyní na vlastní pěst vydává do temných lesů v povodí řeky Hron. Je na stopě smečce Krvavých psů, nejkrutějších avarských hrdlořezů. Díky setkání s vědmou Mirenou a vládcem vlků Černobohem však brzy pozná, že jeho osudem není jen pomsta. Aby zjistil, jaké tajemné síly dřímají v jeho nitru a jaké poznání zdědil po svých předcích, bude se muset vydat až do říše Moreny, bohyně smrti… Úspěšný autor fantasy Juraj Červenák vám přináší temný epos, v němž na pozadí skutečných historických událostí ožívá svět slovanských hrdinů, knížat a čarodějů, ale i tajemných rituálů, bohů a strašlivých běsů.... celý text
Přidat komentář
Sériu o Roganovi (s výnimkou Zlata z Arkony), považujem za to slabšie z Červenákovej tvorby. Je to stále veľmi čítavé (Červenák podľa mňa nevie písať zle), človek sa tiež dozvie veľa zo slovanskej mytológie. Osoby sú však dosť schematické, dialógy detto. Takže, za prečítanie to stojí, v knižnici však musí prenechať miesto iným Červenákovým knihám.
Ze začátku se mi to líbilo, ale brzy se z toho stala jedna velká řež.
Samé usekané končetiny, potoky krve, smyčky střev, vypíchnuté oči nebo vyražené zuby. Navíc mě neskutečně rozčilovala postava Mireny.
Dlho som obchádzal epickú fantasy domácich autorov. Povedal som si, prečo nie? Nastal čas. Začínam toľko ospevovaným Červenákom. Tu sú teda moje dojmy z mnou prečítanej prvej knihy od neho. Beriem do úvahy fakt, že Vládca vlkov je dielo z jeho rannej tvorby. Knižka, ktorú som držal v rukách je tá krátená, v slovenskej verzii a podľa autora v mnohom vylepšená od tej pôvodnej českej.
K samotnému príbehu sa je asi zbytočné vyjadrovať. Ten je pomerne jednoduchý a priamočiary. Čierny Rogan tu spozná svoj pôvod, svojho vlčieho druha aj ostatných druhov v zbrani. Príbeh je vsadený do nie veľmi prebádaného historického rámca približne 8. storočia, teda obdobia, kedy Samova ríša bola už dávnou minulosťou a tá Veľkomoravská zatiaľ len čaká na svoj dejinný výstup. Obdobia, kedy už zbytky Avarov dostávajú na frak z franskej aj slovanskej strany.
Knižka má niekoľko pozitív a niekoľko negatív. V prvom rade vďaka za tú slovanskú mytológiu a aj nosný príbeh by ušiel. Svarog, Perún, Veles, Morena boli o.k. Negatívum vidím predovšetkým v nedostatočne spracovaných dialógoch. Približne v prvej polovici knihy sa autor ešte snaží ako tak držať na uzde a používa v nich predpokladanú dobovú komunikáciu, i keď sa nevyhne moderným novotvarom. V druhej polovici však už používa moderný slang a pejoratívne výrazy len taký hukot. Nedáva si pozor na výrazy ako napr. „smrdí mu z huby ako zo žumpy“. Predpokladať totiž, že Slovania z 8. storočia poznali nejakú žumpu, keď bývali v polozemniciach o rozmeroch 2,5×3,5m, to už môžeš rovno predpokladať, že mali splachovacie záchodky a pisoáre…
Do očí ma udrelo božstvo Chors. Červenák už ako druhý slovenský autor (chronologicky prvý) mu prisudzuje ženské pohlavie, lesbické sklony a slovanský pôvod. Toto božstvo mesačného svitu je spomínané len v niekoľkých zmienkach v ruskojazyčných zdrojoch. Už podľa názvu sa predpokladá, že je neslovanského pôvodu a na územie Slovanov importované pravdepodobne zo semitského alebo turkického prostredia. Bolo to pravdepodobne božstvo chtonického charakteru, vyznávané vyznavačmi mesiaca. Slovania vyznávali slnko. A dostalo sa k nám možno cestou zajatých nepriateľov.
Keď už som u tých nepriateľov, pôvodní Slovania nepraktizovali otrokárstvo (otázne je to u Variagov, čo boli ruskí Vikingovia) a traduje sa, že po odrobení určitých prác sa zajatý nepriateľ stával slobodným a mohol si vybrať, či chce zostať alebo odísť. Červenákom spomínané ľudské a zvieracie obete sú veľmi otázne. Toľko moje výhrady…
Chápem, že knižka nie je faktografická ale ľahký dobrodružný román Conanovského strihu a autor si preto môže ľubovoľne priohnúť fakty, božstvá aj udalosti. V tomto ohľade som docela zvedavý, aké budú ďalšie diely s Roganom ale aj autorove ságy z novšieho obdobia. Zatiaľ sa s hodnotením držím pri zemi a hodnotím subjektívne zhovievavo ako dobré nenáročné čítanie…
Perfektná kniha, ktorá ma nadchla ne len tým, že je to fantasy, ale aj celkovým prostredím, príbehom, postavami a celým príbehom. Čítanie tejto knihy som si užila do posledného riadku. A je mi jasné, že sa musím pustiť do druhého dielu. :)
Začněme tím dobrým: Slovní obraty, květnatý jazyk, personifikace, prostředí. Dílo je čtivé a živé.
Průměrné: Děj a postavy, prostě neurazí, ale rozhodně nenadchnou.
To špatné: Autor sám se netají láskou k Sapkowskému Zaklínači, ale tímhle dílem ho vysloveně vykrádá a snaží se mu vyrovnat, jenže marně. Zpočátku se mi líbil drsný středověk se spoustou mučení, krve a nechutností. Ovšem jak se kniha blížila ke konci krve, usekaných končetin a střev přibývalo exponenciální řadou. Číst pořád dokola, jak lítaj ruce a střeva začalo být až otravné a z dobře našlápnuté atmosféry se stala levná akční Holywoodská rubačka, u které sem měl pocit, že snad nikdy neskončí. Další výtka směřuje k nadměrnému užívání přirovnání tam, kde za 1. nejsou potřeba, a za 2. nejsou ani tak dobrá. Víc rušily než, aby obohacovaly.
Sečteno podtrženo vychází mi to na 3*. Škoda, od údajně nejlepšího domácího fantasy autora sem čekal přece jen něco hlubšího.
Příběh jako takový je dobrý, není to úplná pecka, ale je čtivě napsaný a na lepší čtyři hvězdičky to rozhodně je. Nicméně mě dost rušila sprostá slova a nadávky v knize - kolikrát se tam objevilo slovo zkurvysyn nebo spojení Perunovy koule? Desetkrát, dvacetkrát? Nelíbí se mi, když někdo nadává jako dlaždič a číst si o tom v knihách, ne, díky.
Skvělá kniha. Od začátku mě to chytlo, je to skvěle napsané. Postupné odhalování minulosti, historie a magie. A Goryvlad, vůdce Černobohovy záhrobní vlčí smečky, je prostě nejlepší.
Mám raději opačný poměr fantasy prvků a historie (jako je v sérii o kapitánu Báthorym), takže můj první dojem byl, že příběh je na můj vkus málo historický a přílišně oplývající magií. To se ale velmi rychle změnilo! Roganovo a Goryvladovo dobrodružství mě po několika dalších stránkách pohltilo a vtáhlo do svého světa. A byla to parádní fantasy jízda se skvělou gradací!
V prvom rade, musím sa priznať, že som odhodlanie pustiť sa aj do Červenákových kníh zbierala veľmi dlhú dobu. Skrátka a dobre, nevedela som kde alebo čím začať, a jednoducho ma knihy, o ktorých hovorí veľa ľudí, nejako nelákajú. Možno práve preto. Ale teda nakoniec som sa aj ja konečne odhodlala! Na popud jednej z kolegýň som sa rozhodla začať práve touto trilógiou o černokňažníkovi Roganovi. A urobila som sakra dobre :) Je ťažké si Čierneho Rogana neobľúbiť, keď sedíte vo vlaku, úplne premočení, čakáte kým Váš vlak vypravia, a z obálky knihy na Vás pozerá junák s vlkom po boku :) Prvý diel som zhltla takmer celý už v spomínanom vlaku, takže sa hneď a za čerstva idem pustiť do ďalšieho. Sakra, Juro, musel si to napísať takto bravúrne?! ;-) PS: Gorja mi jednoducho ukradol dušu... :)
Starodávna láska. Slovanská fantasy s požmurkávanim na dielo A. Sapkowskeho, pričom nejde o plagiát. V slovenskom vydaní vyšla neskôr upravená, doplnená verzia. Mám aj tu;-)
Supr, dobře se to četlo. Líbí se mi narážky a provázání na Zaklínače. Tím jak je ale kniha krátká, trochu trpí vývoj postav. Přijde mi, že čtenář nemá moc prostoru seznámit se s hrdiny. Ale nečetla jsem zatím další díly, takže je možné že to ještě dožene. Každopádně za tohle ubírám jednu hvězdu. Jinak postava Smrti je dokonalá.
Černý Rogan a následně Zlato Argony se mi v knihovně zabydlelo do měsíce po vzdání. Jak tu bylo řečeno je to fantasy na historickém základu. Na druhou stranu text je psán lehce a svižně. Neobsahuje žádný velký a těžký myšlenky. Chvílema se smějete a chvílema nevěřícně kroutíte hlavou.
Nejraději jsem měla trpaslíka ,,Perunovi koule..., Perunova prdel..." Taky se mi líbil Libuše. Obdivovala jsem syrovost textu. Spisovatel se snažil přiblížit tehdejší dobu a myslím, že se ještě mírnil.
Teď budu hnusná. Co si myslel pán že čte? Romantiku? I v Angelice je popsáno znásilnění. Když si vezmete Vzpouru jeptišek, Barbara Connana, Sinuheta, nebo cokoli z Říma. Když procházeli nájezdníci zbyla jen spálená zem a spousta parchantů. Z pohledu ženský nevidim rozdíl mezi znásilněním u cesty a provdáváním žen za majetek. A co dělali králové a šlechta? To je ale na obsáhlejší téma.
Děkuji spisovateli za náhled ke slovanskému božstvu a slovanskému spůsobu života.
Zvládl jsem několik prvních stránek, ale stejně se troufám hodnotit. Popis znásilňováni mě znechutil natolik, že jsem knihu musel zahodit a ještě nějakou dobu byl naštvaný, že se nechal přemluvit k tak nízké literatuře. Když takto uvozuje celou tetralogii, tak se to asi s autorem táhne i v další tvorbě. Vždyť lze napsat krásnou a poutavou fantasy i bez pornografie a úchylnosti. Nevím proč to tvůrci dělají. Stejně trpí i filmy, hudba a jiné umění, ale evidentně se to lidem líbí. Ke čtení nedoporučuji. Nevhodné pro mládež.
Kniha představuje zajímavé spojení fantasy a historických událostí, velmi dobře se četla, postavy jsou přijatelně sympatické.
Bylo zajímavé číst fantasy knihu zasazenou do skutečných historických událostí, které popisují dobu, jež považujeme za počátek naší české historie – tedy dobu Sámovy říše, kdy se Slované bránili nájezdům kočovných Avarů a vlivu Francké říše. Hlavní postava této knihy je od počátku sympatická, kdy kromě svých přirozených schopností nakonec získá i nějaké ty nadpozemské, což ke konci knihy nutí k zamyšlení, jakým směrem se bude tato série ubírat.
Tak myslím že k demonstraci co že je to za knihu postačí citace jedné věty.
" Doprdele, to je zkurvená čarodějnice jak v nějáké zkurvené pohádce" popř "Zhroutil se pod přívalem kluzkých střev" Na druhou stranu, číst knihu je jak sledovat seriál, který podle ní asi nikdo nikdy nenatočí , protože to je Slovanská fantasy, nikoli Anglosaská. A pan Juraj narpzdíl od pana Jiřího Kulhánka nemá problém s respektováním základních zásad morálky. A v knize je taky jeden mlhoš jménem Libuše a Vlk. Knihu jsem si ale měla přečíst dřív , zdá se mi.
Prečítané v časoch dávno minulých, ešte na strednej škole. Odvtedy ma Červenákova slovanská fantasy ne(o)pustila. Áno, je to jedna z jeho prvých kníh. Áno, je tam plno preklepov a gramatických chýb. Áno, je to sčasti naivné (veď Rogan je Černobogov vyvolenec). Ale, ...
(1) je to tak svižné a vtiahne vás to do deja, ktorý sa odvíja len kúsok od vás - stačí len preletieť pár storočí.
(2) len málo ľudí sa odvažovalo čerpať z našich pôvodných slovanských mýtov a pretaviť ich do nosnej témy celej ságy.
(3) Červenák už tu ukázal, že vie zaujať (viď hlavne jeho historický románový cyklus Bohatýr).
Autorovy další knížky
| 2013 |  Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
| 2017 | Vlk a dýka |
Kniha se mi četla těžko a od začátku jsem se do ní musela nutit, což se mi stává opravdu málokdy. Tato kniha mě nezaujala a tudíž ani další díly série si nepřečtu, i přes to že autor má i jiné dobré knihy.