Válka s běsy
Juraj Červenák
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/238350/valka-s-besy-238350.jpg
5
258
258
Černokňažník / Černokněžník série
< 4. díl
Kniha ze série Černokněžník. Svatyni Krvavého ohně na Kančí hoře konečně vládne právoplatný dědic rodu černokněžníků. Muž s Černobohovou divotvornou krví v žilách opět hlídá svět smrtelníků před démony a zlými mocnostmi, jak tomu bylo za starých časů. A přestože nad povodími Moravy, Dyje, Dunaje nebo Nitravy už vanou vichry nových dob a knížectví podrobená mladým, dravým knížetem Mojmírem postupně přijímají křesťanství, staří bohové jsou pořád mocní a jejich nepřátelé z temných světů dychtí po lidských duších víc než kdykoli předtím. Černý Rogan proto s meček Krutomorem v dlani a věrným vlkem Goryvladem po boku vyráží splnit své poslání. To ještě netuší, že na jeho konci ho čeká souboj s uctívači nenáviděného Belboha. Válka s běsy začíná... Po románové trilogii Černokněžník se hrdina Rogan vrací ve sbírce povídek a novel, v nichž opět ožívá svět staroslovanských mýtů na území dnešních Čech, Moravy a Slovenska. Kromě několika zbrusu nových textů kniha obsahuje i starší, cenami Istron a O nejlepší fantasy ověnčené povídky, všechny ve výrazně přepracované, bohatší a kvalitnější podobě, než v jaké se objevili na stránkách Fantázie, Ikarie nebo Pevnosti. Obsah: * Zřídlo zkázy * Nad temným hrobem zelený očí svit * Z posvátné vody zrozená * Noc šelem * Mrtví stříbro nepotřebují * Krvavý oheň, bílý oheň * Když vyjde slunce nad Zoborem... celý text
Přidat komentář
Veď ja som celý rád, že sa to podobá na Zaklínača. Keďže sa k nemu Sapkowski vrátil až po rokoch, Rogan mi to čakanie parádne vynahradil...
Nemám ráda povídky, tyhle mě ale velmi příjemně překvapily. Zavzpomínala jsem si při nich na povídky o Zaklínačovi, kterým se podobaly především kvalitou příběhů. Knihu zařazuji do své knihovny, určitě se k ní časem vrátím.
Za prvé, obálka je famózna. Goryvlad tu pôsobí tak mohutne a Rogan pôsobí konečne tvrdo a zocelene. Za druhé, tie poviedky sú excelentné. Najviac sa mi páčila poviedka "Z posvátné vody zrozená" a "Krvavý oheň, bílý oheň". A vlastne, čo to kecám, všetky boli úžasné. Ak máte slabosť pre slovanských bohov, démonov, naše mýty či históriu, tak si určite Rogana zamilujete (pokiaľ vás neodradia črevá, odseknuté údy, prúdy krvi a mozgová kaša na ostňoch kyjaku)... Odpor-účam.
Poviedkový formát Roganovi svedčí (chcem viac!). Na čitateľa, ktorý potiahne celú ságu na jeden záťah, musia poviedky po epickejších predošlých knihách pôsobiť osviežujúco. Áno, je to Geralt na iný spôsob, ale rozhodne baví.
Po sérii třech dílů uceleného příběhu se mi nedařilo sehnat tento povídkový díl.
Nakonec jsem knihu zaplaťpánbůh sehnal a pustil se do čtení.
A mám jedinou výtku. Že jsem měl málo času na čtení.
Je to totiž pecka!!!!! A to s velkým P!
Povídky jsou skvělé všechny. Žádnou bych nevypíchl jako lepší ostatních.
Takže kdo ještě nečetl, směle do toho!
Poviedková forma zdá sa Roganovi prospela a tak kráča s hlavou hrdo vztýčenou vedľa Geralta, Conana, Kulla .. no tak trošku za nimi, ale len trošku. Pecka
Pro mě slabší než předchozí díly, které jsem četl, je to spíš sbírka povídek, ale i tak kvalitní čtivo s oblíbeným hrdinou.
Trošku tam ta podoba se Zaklínačem je,ale je to tak hezky napsaný,že mi to vůbec nevadi.Geralta mam rada,a Rogan je taky dobra postava,ale nejlepší je Gorjo,ty jeho kecy opravdu stoji za to.Takže jejich príběhy mě upoutaly,a četly se hezky
Červenákova vydrslejší odpověď na Zaklínače. Místo
abstraktního fantasy světa pevnější ukotvení v českých reáliích, a místo
„emo hlubokomyslností“ přímočará nekompromisnost hrdiny, který na úvahy o
neutralitě a předurčení odpovídá tasením meče a kydlením až mozky tečou a
sklivec čvachtá.
Čistokrevně zábavný brak v dobrém slova smyslu - asi hned zapomenu o čem to bylo,
ale další knihy ze série otevřu s chutí.
Přečetla jsem v originále. Mám ráda Jurajovu bohatou slovní zásobu, za kterou hodnotím určitě o hvězdičku výš. Vadily mi drobné chyby, které působily dojmem, jakoby to před vydáním nikdo kromě autora nečetl ("sa sloveso sa" místo "sa sloveso a" a podobně... takové chyby, kterých si všimne i ten, kdo neumí slovensky - tedy já). Také mě zaujalo, že si autor plete potkany a krysy. Čierny Rogan prakticky neměl šanci na potkany narazit (mluvíme tu o střední Evropě počátku 9. století, potkani dorazili z Asie v 18. století). Asi Jurajovi napíšu někam na web a zeptám se jestli "krysa - potkan" není ve vztahu k rozdílům mezi češtinou a slovenštinou něco jako "zelí - kapusta". Celkově mi ale připadá naprosto nepochopitelné, že slovenský autor vychází primárně česky a až když kniha vydělá, výjde slovensky. Připadá mi to fakt praštěné.
Čierný Rogan u mě patří k oblíbeným Jurajovým hrdinům, určitě si chci přečíst všechny díly, ale štve mě, že se nedají v knihovně půjčit v originále.
Skvělé povídkové vyprávění o Roganových a Goryvaldových toulkách krajem středoevropským. Možno s přeheldem číst jako samostatnou knížku, nejen jako čtvrtý díl v pořadí celé ságy. Bludičky, strigy, nemrtví...zástupy běsů zkříží na toulkách do Nitry černokněžníkovi cestu, některá jeho setkání však zdaleka nebudou jen nepříjemná.
Těžko určit která povídka je nejlepší. Avšak hned první a zdaleka nejdelší vyprávění: Zřídlo zkázy, Vás jednoznačně utvrdí v tom, že zde nebude chybět humor o poznání bytelnější než v předchozích třech, vážnějších knihách. Tím ovšem nijak neshazuji výsledný dramatický dojem. Juraji, máš mé uznaní
Budu muset nudně souhlasit s pány přede mnou.
Válka s běsy opravdu připomíná Zaklínače. Ne jenom povídkovou formou, ale i dějem a atmosférou pomalinku nastupujícího nového řádu. Objevuje se křesťanství nabírající na síle. Nejlepším příkladem je Z posvátné vody zrozená - excelentní příběh o rusalkách, bránící svůj les před vykácením . Ve válce s běsy už není jenom bílé dobro a černé zlo (teda černé dobro a bílé zlo), ale mnoho odstínů šedivé - další důvod vzpomenout si na Zaklínače.
Za mě rozhodně nejlepší kniha série. Děj není tak předvídatelný, akce ani umělecky položených střev a mozků neubylo, zato přibylo vtipu a lehkosti. Geralt potřebuje na vtípky Marigolda a trpaslíky. Rogan si vystačí s Goryvladem. A že to vzájemné popichovaní fakt funguje. Za mě plný počet. Dopisuju a jdu si dát Pribináček.
Přesně tak, jak praví hvezdosvit. V této povídkové verzi se hodně Rogan podobá Geraltovi z Rivie. Čím má, ale navrch (ano, myslím to vážně), je Goryvlad. Nepostradatelný, nezdolný společník s dokonalým čichem a magickými schopnostmi. A také pro mě nejsympatičtější postava celé série. Ačkoliv je to mohutný temný vlk, je to ten z dvojice, který je "zábavnější". Sem tam utrousí nějaké sarkastické poznámky (telepaticky), pořád si na něco stěžuje, nerad si hraje na poslušného psíka, rád děsí lidi, nepohrdne kdejakou čubkou, atd. Co se týče knihy, je povídková, ale příběhy jsou provázány cestou, kterou Rogan s Goryvladem putují z bodu A do bodu B a na jejímž konci, poslední povídka vyvrcholí. Tato forma je opravdu skvělá, protože je v knize více příběhů, takže se k hluchým místům ani nedostaneme a zároveň víme, co se událo před událostmi, právě čtené povídky.... --Eh... Nebyl bych užitečnější někde jinde?-- ,,Rogan má pravdu, Goryvlade," přidala se Milada. ,,Je potřeba uhlídat kněžnu a novorozeně." ,,Nechceme přece, aby nás zaskočila nějaká nepředvídatelná okolnost," dodal Černokněžník. --Jako například co?-- ,,Nevím. Proto je to nepředvídatelná okolnost. Jdi. Kněžnu i porodní bábu jsem už na tvou přítomnost připravil." --Úžasná představa,-- vrčel Goryvlad sám pro sebe, zatímco neochotně klusal směrem ke Drahoslavině ložnici. --Když krok od tebe nějaká ženská křičí jako na mučidlech a z většiny tělesných otvorů jí něco teče, tak se jeden dost těžko soustředí na magická proudění...--
Vyprávění o Roganově cestě do Nitry je tentokrát čtenáři předloženo v podobě dříve sepsaných, sesbíraných a upravených povídek. Tento způsob mi osobně vyhovuje a Rogana ještě více připodobňuje ke Geraltovi - bez Sapkowského vtipu, zato v nanejvýš atraktivním prostředí kmenů soupeřících v našich domovinách před rozmachem Velkomoravské říše. Každá povídka má náboj, který se občas v dřívějších románech o Černokněžníkovi ztrácí a možná i díky různé době vzniku je každá trochu jinak zabarvená. I díky tomu žádná z nich ani na chvíli nenudí. Pro mě se jedná o vrchol série.
Část díla
Když vyjde slunce nad Zoborem / Keď vyjde slnko nad Zoborom
Krvavý oheň, bílý oheň / Krvavý oheň, biely oheň
Mrtví stříbro nepotřebují / Mŕtvi striebro nepotrebujú
Nad temným hrobem zelený očí svit / Nad temným hrobom zelený očí svit
Noc šelem / Noc šeliem
Autorovy další knížky
| 2013 | Mŕtvy na Pekelnom vrchu |
| 2009 | Strážcové Varadínu |
| 2006 | Ocelové žezlo |
| 2015 | Ohnivé znamenie |
| 2017 | Vlk a dýka |
Po epické trilogii je to osvěžující soubor povídek, který vůbec neztrácí na energii, naopak přináší pestrost a občas i jiné polohy (např. Nad temným hrobem zelený očí svit, Noc šelem). Líbí se mi časový posun děje do doby počátků Velké Moravy. Opět musím ocenit gradaci povídek, která vrcholí v závěrečné nitranské.