Černooká
Anna Musilová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/401521/bmid_cernooka-Qld-401521.jpg
4
567
567
Viktorie je osmnáctiletá studentka, která žije zdánlivě normální život. Chodí na střední školu, řeší rozpory s kamarádkou a právě prožívá první lásku. Skutečnost je však jiná, než se na první pohled zdá. Před lety zemřela Viktorii matka a ona se s tím dosud nevyrovnala. Jednoho dne spatří v zrcadle záhadnou dívku – přízrak s černýma očima, který jí začne podsouvat zvrácené myšlenky. Kdo je tahle nevypočitatelná Černooká? A dokáže ji Viktorie porazit?... celý text
Přidat komentář
Černooká mě zaujala svou obálkou. Jinak je to žánr knihy, po které bych nejspíš dobrovolně nesáhla. Úplně se to totiž vymyká mému oblíbenému fantasy a sci-fi. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem se do knihy celkem dobře začetla, protože autorka knihu napsala opravdu čtivým způsobem. Ze začátku byla kniha - tedy až na prolog - takovou tuctovou romanťárnou. Viktorie se z netýkavky stala postupně celkem fajn holkou, která konečně začala žít a zamilovala se. Tedy až do té doby, kdy se na scéně objevila Černooká. První polovina knihy byla taková vleklá, ta druhá však nabrala na obrátkách a už to jelo. Jeden zvrat za druhým. Černooká dostala ve druhé polovině knihy větší prostor, ukázala se nám tak schizofrenní osobnost Viktorie, poznali jsme ji z obou stran. Občas mi běhal až mráz po zádech. Kniha byla opravdu čtivá, možná jsem čekala trošku jiný konec. Ale na to, že tento žánr vůbec nečtu a že to byla autorky prvotina, musím říct, že mě kniha celkem mile překvapila. Rozhodně chci vyzdvihnout autorky styl psaní a její slovní zásobu, klobouk dolů před tebou, Aničko. Moc se mi líbily slovní obraty. Knihu hodnotím velice kladně, i když to opravdu není typ literatury, kterou normálně čtu. Myslím si, že kdyby kniha neměla tak vyvedenou obálku, že bych po ní pravděpodobně nesáhla, takže za obálku opravdu velké plus.
Krasny styl psani, krasny jazyk. Smutne tema, kde ma hlavni roli deprese. Viktorie se i po deviti letech nedokaze vyrovnat se ztratou sve maminky. Nedokaze si o svych pocitech promluvit ani s tatou, ani se svou dobrou kamaradkou. Nebo mozna nechce, nebo nemuze ?A cernooka ji to vubec neusnadnuje. A kde se tu vubec vzala ta cernooka ?Misto aby si Viktorie uzivala studentskeho zivota, uzavira se do sebe, snazi se potlacovat pocity, ktere ji sviraji zevnitr.Kez by to bylo tak jednuche se nekomu sverit, kez by ji nekdo pochopil. Je vubec nekdo, kdo ji chape ?Za mne povedene psychologicke drama.
Ač mě tedy české knihy nelákají, tak tady jsem se nakonec zlákat nechala. Možná i z toho důvodu, že jsem párkrát četla označení horor, což já fakt můžu.
Malinko přišlo tedy zklamání, protože o horor se v žádném případě nejedná. Je to thriller jak vyšitý, případně drama, když už. V knize se párkrát objeví strašidelnější scéna, ale to z příběhu nedělá horor.
Je pravda, že bych Černooké dala více prostoru, podle mě se mohla projevovat trochu více, ale to nic nemění na tom, že je kniha fakt výborná a hlavně nepředvídatelná. Jednoznačně jedna z nejlepších knih, které jsem letos četla.
Silná, syrová a neskutečně depresivní kniha. Nechce se mi věřit, že takováto kniha patří do žánru young adult a je určena ke čtení mládeži a hlavně dětem. Velice mě překvapilo, když jsem zjistila, že tuto knihu napsala tak mladá autorka. Tak autenticky popisované pocity hlavní hrdinky bojující s depresí a halucinacemi...no, klobouk dolů, pokud se nejedná o vlastní zkušenosti. Knihu jsem přečetla během jednoho dne a hlavně tedy noci, protože mě poháněla zvědavost jak to vlastně celé dopadne. I když mi bylo už během čtení jasné, že to asi happyend nebude. Musím jen konstatovat očividnou a jasnou věc. Nechtěla bych prožít nic z toho co zažívala hlavní hrdinka. Boj s jakoukoliv duševní nemocí nebo závislostí je složitý, namáhavý a běh na dlouho trať s nejistým výsledkem.
Je to dobrá kniha. Má děj, který má smysl, ale i přes to, se mi některé pasáže nelíbily a přišly mi až moc skoro brutální.
Proto hodnotím 4 hvězdičkami. Ale určitě se mi líbí, že takovouto knihu byla schopná napsat česká autorka, takže by si jí měl přečíst každý, kdo má rád tento žánr! Určitě to není promarněný čas a DOPORUČUJI.
Pokud se rozhodnete Černookou číst, tak věřte, že si vás získá hned od prologu. Autorka píše velice poutavě a zároveň používá krásnou češtinu. Díky tomu se kniha velice dobře čte a stránky doslova mizí pod rukama, celá kniha se tak obejde bez zbytečné omáčky a jde rovnou na věc.
Za mě výborná kniha, zhltla jsem ji jak malinu. Výborně popsané pocity, které mívají lidé s depresí, a zároveň popsán nezájem okolí a nízká informovanost o této nemoci. Do YA věkové skupiny už nějakou dobu nepatřím (a většinou mě takové knihy už ani nebaví), ale i přesto jsem si dokázala vychutnat celý děj, který jsem nebyla schopna předvídat (to se mi taky zas tak často nestává). Na okraj mi přišlo též zajímavé, jak autorka lehce (nebo i více?) projektovala svoje zájmy (knížky, podzim) do hlavní hrdinky.
Autorka v knize dokázala velice věrně vyjádřit, jak se hlavní hrdinka, osmnáctiletá Viktorie, potýká s depresí.
Vikorie se již několik let těžce vyrovnává s matčinou rakovinou a smrtí.
Jak se Viktorie se svým druhým já, Černookou, vyrovná? Co dalšího a ještě děsivějšího jí Černooká našeptá? A dokáže Viktorie vyhledat pomoc?
Mé srdce si Viktorie získala a moc jsem jí fandila.
Knížka je hodně ponurá a depresivní a asi nebude pro každého. Autorka v knize používá velmi krásný jazyk, což u českých knížek není vždycky pravidlem. Rozhodně to není běžná young adult literatura a může si ji přečíst čtenář jakékoli věkové skupiny.
Sice tohle není moje první kniha od českého autora, ale z novodobé literatury v podstatě je. A musím říct, že je pro mě kniha docela zklamáním. Nečekala jsem sice žádný zázrak, ale rozhodně mě kniha nenadchla. Přišlo mi, že v knize bylo hodně nelogičností. Opravdu by si za 9 let života nikdo nevšiml, že má hlavní hrdinka deprese? Ani její nejbližší? Sice v knize bylo popisováno, že otec skrývá pocity a tak dál, ale rodič k dítěti chová takové pouto, že vycítí, když je s ním něco špatně. A dál její nejlepší kamarádka? Pochybuju, že by si ničeho nevšimla. Mezi další, pro mě nepochopitelnou věc, se řadí i fakt, že Viktorie křičí uprostřed chodby ve škole na někoho, kdo tam ani není a všichni jsou s tím v pohodě? Jenom si o ní šeptají? Tak to určitě ne. Kdyby se tohle doopravdy stalo, rozhodně by Viktorii nenechali jen tak dál pobíhat po chodbách školy. Konec byl sice zajímavý, ale popravdě by u mě asi nic nedokázalo napravit právě tyhle kraviny, co v knize byly. Během čtení knihy jsem si dokonce musela několikrát připomínat, že hlavní hrdince je devatenáct a ne patnáct. Za mě prostě ne. Jediný za co dávám autorce plusový body, jsou slovní obraty, kterých je v knize nespočet. Rozhodně v ní je potenciál, ale tohle se prostě nepovedlo.
Moje první kniha z české tvorby. Nehledě na nízké hodnocení zde, jsem četla spoustu recenzí plných chvály všude na internetu.
Věděla jsem, že kniha bude mít temnější atmosféru a že mi z toho občas asi nebude úplně nejlíp. Ale zvědavost mě přemohla, příběh Viktorie mě tak lákal, že jsem si ji musela koupit. Při čtení jsem mnohdy byla zkleslá a prožívala emoce společně s Viky.
Deprese mi není zrovna cizí a proto mě překvapilo jak dokonale to autorka dokázala vystihnout. Konečně někdo popsal depresi takovou jaká je. Bez obalu. Bez přibarvení. Na co taky, že?
Skoro, jako by někdo popisoval moje myšlenky a pocity z doby, kdy mě deprese sužovaly.
Kniha mi připadala opravdu čtivá, ani jsem nemrkla a byl konec. A u části, kde byl zmíněn vzkaz v knize, jsem měla na krajíčku. Jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo.
Držela jsem hrdince celou dobu pěsti, protože vím, že tohle bych já nezvládla. Obdivovala jsem Viktorii. I když, upřímně bych ji to pěstí někdy nejradši sama vrazila :D
Černooka zde funguje jako metafora, dá se říct. Koneckonců každý v sobě máme svoji temnou stránku, kterou se snažíme vytěsnit. A mezi ní a tou "dobrou" je hranice. Jen ji každý má jinak tlustou. Lidi jako já, Viktorie a další takoví ji mají sakra tenkou. Jiní ji mají tak tlustou, že o ní skoro nevědí.
Ale u každého se alespoň jednou v životě projeví...
P. S. Dávejte si pozor... Černooká může číhat v každém z nás...
Zajímavě pojaté téma depresí, chvílemi mě mrazilo, protože to může potkat každého. Mladá autorka píše poměrně poutavě, i když nejsem cílová skupina, ráda si od ní něco přečtu.
Bohužel jsem knížku nedočetla. Na můj vkus tam bylo až moc načančaných slov. Možná jsem zbytečně přísná, ale tenhle druh YA "thrilerů" mi poslední dobou nějak nesedí.
Dala bych ještě půl hvězdičky vzhledem k věku autorky, a k tomu, že je to její debut. Ale celkově nemůžu hodnotit víc. Nebylo pro mě příliš uvěřitelné to, co mělo být doopravdy, to co se stalo ke konci už vůbec ne. A ani mě nijak neujal příběh, spíš to bylo takové "plácání se" v pocitech. Možná to jinak vnímá cílová skupina, ale i pro tu by měly být knížky o něčem.
Pro začátek musím ocenit styl psaní autorky. Na to jak je mladá (a na to, že je to její první knížka), působí neskutečně vypsaně. Bohužel knížka jako taková už pro mě takový zázrak není. Oceňuji snahu "zpopularizovat" toto téma. Deprese trápí spoustu lidí, ale bojí se reakce okolí. Bylo to skvělé nahlédnutí do nemocné mysli, na druhou stranu nevím jestli si chci číst něco, z čeho je mi tolik nepříjmně.
Musím souhlasit s tím, že pocity člověka, kterého sužují deprese, jsou tady vylíčené opravdu na výbornou. Možná jsem od toho čekala ne víc, ale něco trochu jiného. Kdo vlastně Černooká je? Pochmurná atmosféra, zrada, bolest, vysílení. Na mě možná až moc, necítila jsem se při jejím čtení dobře, mně samotné se začaly vybavovat temné myšlenky a stísněné pocity. Asi by to nebyla knížka v mojí knihovně, po které bych s chutí sáhla, ale co se týče výpravy do nemocné mysli, jsem nadšená.
Tak jednou jsem si řekla, že bych si měla přečíst něco od českých autorů. A s Černookou jsem neudělala chybu.
Sice bych to neoznačila jako thriller nebo horor, ale temnější young adult román. Kniha mě bavila, ze začátku tam chyběla akce, ale zhruba od poloviny má pozornost k příběhu rostla víc a víc. Bylo tam víc napětí, hledání pravdy, co je realita a co je vymyšlené.
Celá kniha je plná emocí, od lásky, přes zlobu a nenávist, lítost; je to napsané velmi dobře a čtivě, až jsem se někdy s hlavní hrdinkou ztotožňovala.
Čeho si také na knize cením, je vytříbený, květnatý styl autorky. V knize najdete plno krásných přirovnání i citátů, které si zaslouží vrýt si do paměti.
Knižní debut Anny Musilové se povedl a může být na své dílo pyšná. Doufám a těším se na její další knihy :-)
Jsou situace, na které by nikdo neměl být sám a už vůbec ne dítě nebo velmi mladý člověk. Hlavní hrdinka Viktorie se od dětství neúspěšně snaží vyrovnat se smrtí maminky. Bohužel bolest se časem nezmenšila... Viktorie začne vídat dívku, která má černé oči a děsí ji. Začne jí říkat Černooká. Od té chvíle žije ve strachu, zmatenosti a zoufalství...
Autorka u své prvotiny zvolila závažný námět, náročný na zpracování a zvládla to skvěle. Po literární stránce je kniha velmi kvalitní.
Nejsem cílová skupina nakladatelství Yoli a žánr YA dávno nečtu, ale upoutala mě anotace a nespletla jsem se. Kniha dalece překračuje žánr young adult.
První půlka knihy byla nic moc, Viky se jen utápěla ve svých pocitech, chyběla akce. V druhé polovině se to ale změnilo. Černooká se začala více projevovat a kniha konečně dostala spád, který mi byl všude na internetu slibován. Jde vidět, že v autorce něco je, a věřím, že dalšími knihami překvapí jen příjemně.
Černooká je skvělá kniha, kde děj rychle ubíhá a graduje. Hned po Muffin a čaj je tohle jedna z nejlepších českých knih tohoto roku. Bylo by super, kdyby přibývalo takových autorů jako je Theo nebo Anna.
Myslím, že tohle je naprosto úžasný thriller, zabývající se i tématy jako je deprese. Těším se na její další knížky. ❤️❤️
Štítky knihy
přátelství smrt deprese první láska psychologické romány psychická traumata pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2018 |  Černooká |
| 2019 |  Tamařino souhvězdí |
| 2020 | Hrdinky: Příběhy významných českých žen |
Dlooooooouhý,předlouhý popis duševní nemoci?Za mě bohužel ne.Asi už nejsem cílová skupina co se YA literatury týká.Nuda,přeskakovala jsem odstavce,ani jsem to kloudně nedočetla.ve tří čtvrtinách jsem měla chuť ji zaklapnout.Tohle byl přehmat.