Černý bílý nevím
František Listopad (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/290770/bmid_cerny-bily-nevim-wpg-290770.jpg
4
2
2
V návaznosti na „halasovské počátky“ mířila Listopadova exilová poezie k symbolizaci výpovědi a k bohatě metaforickému vyjadřování. Základním principem vidění i výrazu mu byla „pravda okamžiku“ a z ní vyrůstající fragmentárnost. Mozaikový obraz světa i segmenty okamžitých duševních prožitků byly vyjadřovány prostřednictvím alogicky asociovaných obrazů a představ, řazených často opět enumerativně. Objevily se však i experimenty se slovem, s možnostmi jeho osamostatnění, s využitím neologismů i Listopadův dávný zájem o eufonii a novou hudebnost.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1995 |  Oprava houslí a kytar |
| 2007 | Rosa definitiva |
| 1997 |  Tristan z města do města |
| 1996 | První věty |
| 2001 |  Chinatown s Rózou |
Sbírka mě oslovila o poznání méně než autorovy "první věty", patrně především proto, že jsem nenašel klíč k nějaké její jednotě a celistvosti, a to dost možná proto, že takový klíč (ač se tak jmenuje její první oddíl) zkrátka není. Samozřejmě nebudeme-li za něj pokládat pestrou a nevyrovnanou nejednotu, roztříštěnost, kterou se tato sbírka vyznačuje. Různé jazykové experimenty jsou snad mnohdy až příliš smělé, aby byly stravitelné a sdělné. Čtenář se navíc občas nedovede zbavit dojmu, že autor jsa v exilu ve Francii a následně Portugalsku prostě dílem přišel o svou někdejší jazykovou vybavenost a svrchovanost, tedy že to skřípe a prokluzuje nikoli cíleně (a pokud, tak neuměle), nýbrž nezáměrně; že došlo k jistému útlumu a jalovým pokusům vinou básníkovy izolace od prostoru rodné řeči (jakkoli Ludvík Kundera si to nemyslí). Mimo to sbírka na několika místech obsahuje i pravděpodobné tiskové chyby (čteno v edici v rámci Sebraných spisů Františka Listopada I). Ale přesto přese všechno - je to Listopad a je tam řada skvělých textů, a to zejména Svatý na dotyk, Cesta, Obrazy z přírody, Broskve, tabák, Český podzim, Nakloněn a Umírání Josefa Hory.