Černý obelisk
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/109157/cerny-obelisk-109157.jpg
4
1404
1404
Kniha popisuje část života lidí žijících v jednom malém německém městě mezi válkami. Vypráví o mladíkovi jménem Ludvík, který prožil první světovou válku a v meziválečném období prodává náhrobky ve firmě Kroll a synové. Firma vlastní černý obelisk kolem kterého se vlastně tak trochu všechno točí...
Literatura světová Romány
Vydáno: 1972 , Naše vojskoOriginální název:
Der Schwarze Obelisk, 1956
více info...
Přidat komentář
Remarque mě nikdy nezklame a nikdy neomrzí. Zajímavé osudy lidí, byť na pozadí další pozvolně se blížící války a nastupujícího fašismu. Jeden z mála spisovatelů, který píše o hrůzách válek, fašistickém režimu a přesto dokáže udržet pozornost i u ženských čtenářek, které čtou rádi i o podstatně idyličtějších věcech.
Miluju knížky od E. M. Remarqua! A tuto knížku jsem si stejně jako ostatní knížky zamilovala.
Remarque - sázka na jistotu, nikdy se nebojím sáhnout po něčem od tohoto autora a těším se na další. Někdy je moc deprese, někdy mnoho nemocí, ale je to realita a vždy nechybí humor, vtipné obraty a nápady (viz "vytahovačka" hřebíků).
Prvá kniha od Kramera ktorú som dokázal dočítať. Osobne nemám rád depresívne motívy, a preto som nedočítal troch kamarátov a ani Vábivé horizonty.
Kniha plná sarkazmu, humoru ale aj filozofických úvah o živote a láske.
Dal by som 5 hviez ale posledné dve/tri kapitoly boli také "remarkovské" - ale vojnové obdobie asi také aj bolo :-(
Opět zajímavý pohled na muže co se vrátili poraženi z fronty do poválečného nového Německa. Na komplikovaný život, starosti s inflací, s nelehkou politickou a hospodářskou situací, které otevřela cestu k nástupu nacismu. Při čtení jsem se musel trochu soustředit a vytrvat u některých pasážích. Ovšem jako celek to má velkou vypovídající hodnotu a kvalitu.
Rok 1923, v Německu je inflace, která doslova zabíjí, a živí tím vznik a podporu fašistů. Styl knihy není jen depresivní a tak knihu doporučuji! Sama si ji
určitě ještě někdy přečtu.
Knížku jsem četla do čtenářské výzvy jako oblíbenou knížku rodičů/prarodičů. Místy jsem se musela hlídat, abych vnímala sáhodlouhé dialogy a úvahy o smyslu všeho možnýho, ale dějově mě to vážně strašně bavilo, hlavní hrdina byl boží, další charaktery taky (ať už v dobrym nebo méně v dobrym...) a vážně jsem byla překvapená, jak byla knížka někdy vtipná. Přišlo mi to jako poměrně věrné vykreslení doby a to je docela mrazivá představa :-(.
Autor nedokáže vyloženě zklamat, jeho postavy jsou zajímavé, osudy nevšední a zápletky čtivé. Ale přece jenom je to ve srovnání s např. Jiskrou života a Na západní frontě klid dílo slabší, trochu utahané především pseudovztahem s chovankou z blázince, trochu protivné módním antiklerikalismem a kosmopolitismem, nesympatické překvapivým pochopením pro soft-eugeniku. Pro většinu škvárů s kulatou matoucí nálepkou bestseller (nerovná se bestquality) je to však stále vzor nedostižný.
Remarqueovy knihy miluji. Nejvíc jsem ho četla v době gymnázia a vždy mě jeho vyprávění naprosto pohltilo. Jiskra života a Tři kamarádi podle mě patří k tomu nejlepšímu, co světová literatura nabízí. Do Černého obelisku jsem se prostě ale nedokázala začíst a asi úplně neumím říct proč. Jelikož je ale Remarque skvělý spisovatel, hledám spíš chybu v sobě a věřím, že někdy později, při lepší konstelaci hvězd, se ke knize znovu vrátím a svoje hodnocení změním. Nyní ale jen musím napsat, že jsem se nedokázala začíst a plně ponořit do jeho knihy, tak jako tomu bývalo dřív.
Myslela jsem si, že jsem od autora četla už všechno, byl jeden z mála, který mě jako povinná četba zaujal. Tento titul mi unikl a opět jsem si potvrdila, že Remarque je prostě klasika, co nezklame.
Po přečtení cca jedné třetiny jsem to vzdal, což dělám velmi vyjímečně. V knize jsem postrádal jakýkoliv příběh nebo cokoliv co by mne k ní nějak poutalo. Černý obelisk mi navzdory vysokému hodnocení zkrátka vůbec nesedl.
Od tohoto autora jsem již kdysi dávno četla Na západní frontě klid, ale už si to moc nepamatuji. Jsem ráda že jsem si mohla přečíst i tuto knihu, moc se mi líbila.
Prvá kniha od tohto autora a nebude posledná. Dej sa odohráva po 1. svetovej vojne v čase inflácie v Nemecku. V knihe sú veľmi krásne myšlienky, a aj keď niektoré situácie sú skôr vážnejšieho charakteru, budete sa musieť usmiať.....
Má první kniha od Remarqua a už teď si troufám říci, že rozhodně není poslední.
Zůstal ve mě hluboký dojem. Moje první setkání s Remarquem a bylo to nádherné. Naprosto mi to vzalo dech.
Pokud bych sestavoval žebříček svých nejoblíbenějších spisovatelů, na prvním místě by byl EMR. Černý obelisk by pak byl na předních příčkách žebříčku knih, pod kterými je podepsaný.
Po Třech kamarádech moje nejoblíbenější knížka od E.M.R. Ráda se k ní zase vrátím
Štítky knihy
nacismus smrt německá literatura Německo schizofrenie náhrobky pomníky meziválečné období (1918-1938) Výmarská republika protestní hnutí inflace
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Knížka je to výborná a čte se moc dobře. Klasický Remargue, ale zároveň trochu jiný, vtipnější.