Český ráj
Jaroslav Rudiš
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/390980/bmid_cesky-raj-DOM-390980.jpg
4
498
498
Parta chlapů se pravidelně schází ve staré sauně za městem. Potí svoje těla i duše. Nemají jména, jen staré indiánské přezdívky. Tady je nikdo neruší, tady se cítí svobodní a mohou být těmi, kým doopravdy jsou. Jejich sebestředný svět rámují tragikomické vzpomínky na minulost i nejistota z vlastní budoucnosti. Radost a smutek mezi kapkami vody. Novela o současných mužích, jejichž touhy a sny se soustředí na tajemný svět za vysokou zdí, který možná obývají ženy…... celý text
Přidat komentář
Tato nesourodá skupina více méně normálních chlapů v sauně mě vážně dostala. Je to vlastně jakási výpověď o životě u nás, která se schovává za těmi jakoby banálními rozhovory. Čte se to skvěle, je to zábavné, chvilkami smutné, a přestože nejsem chlap, opravdu jsem si to „saunování“ a “chlapské kecy“ užila. Musím se podívat po dalších autorových knihách.
A ta, co se na tuhle knížku dost těšila, řekla: "Na představení EKG to znělo dobře, jako celá kniha to ale ztratilo ten drive.."
Už jsem dlouho neměla v ruce nic od Rudiše, takže jsem zapomněla, jak to mě to vlastně může bavit. Rádoby jednoduché dialogy založené na opakování, ale je to mnohem autentičtější než nějaká složitá souvětí. Vlastně je to takové jednoduché vyprávění, které v sobě nese spoustu moudra. Nejednou jsem se fakt zasmála, můžu doporučit jako takovou jednohubku s životním moudrem.
Asi spíše kniha pro muže. Mě kecy chlapů moc nazaujaly. Navíc přesah duchovní nula nula nic.
O autorovi vím cca 15 let a vždy jsem se chtěl začíst do knih Nebe pod Berlínem nebo Konec punku v Helsinkách. Mé první knižní seznámení proběhlo právě díky Rudišově poslední knize. Čtení (pro mne) bylo příjemné a přitažlivé. Takzvaná "moudra" chlapů kolem chlapských témat. Ačkoliv rozhovory v knize napsané jsou z úplně jiného těsta než rozhovory čtyř mužů v Rozmarném létu, tak jsem jistou spojitost shledal. Snad tím spojovníkem byla i voda... Trochu udivující byl "metafyzický závěr", ale slovy Majora Huga z Rozmarného léta; ...proč bychom jej nepřipustili...:-)
Za mne plný počet a těším se na překlad románu Winterbergova poslední cesta.
Malá knížka, přečteno za pár chvilek. Připadalo mi spíše jako scénář než jako kniha a myslím že i tak ztvárněné by to bylo o dost lepší :-) Nahlédnutí do mužského světa v sauně. Dost uvěřitelné :D
Jaroslav Rudiš patří k mým nejoblíbenějším českým autorům. Na jeho novou knihu jsem se moc těšil a poprvé jsem se s ní seznámil prostřednictvím LISTování, které bylo fantastické. Jenže když jsem pak začal číst samotnou knihu, zjistil jsem, že jako divadelní představení je mnohem mnohem zábavnější, než coby psané slovo. Možná jsem měl po LISTování velká očekávání, ale bohužel musím říct, že samotná kniha mě pak nebavila. Všechny předchozí knihy autora se mi moc líbily a Český ráj je prvím Rudišovým kouskem, který mě zklamal. Na divadlo výborné, na knihu však slabé.
První kniha od Jaroslava Rudiše a nadchla mě. Celá kniha je psaná formou rozhovoru chlapů, kteří se pravidelně schází v sauně. Je to velmi různorodá skupina a místo jmen je autor označuje obvykle jejich povoláním (taxikář, ten, co dáví data v kanclu) nebo sociálním postavením (ten, co je nejmladší, ten, co mu umřela žena), což skvěle funguje. Jejich rozhovory, občas by se daly označit až za paralelně probíhající monology, kdy každý si mluví o tom svém, jsou na první pohled o ničem, zcela banální chlapské řeči, témata se opakují a mnohdy i celé rozhovory. Ale to je jen první zdání. Ve skutečnosti krásně zrcadlí touhu nás všech po tom žít spokojený život, někam patřit, někoho mít, žít naplněný život. Jak říká ten, který je doktor přes ženské orgány:
"Víte, já nevím, kde se to v lidech vzalo, že si všichni myslí, že to má být lehké. Nebo že všichni mají být šťastní. Všichni to chtějí, všichni se rvou a nakonec jsou jen nešťastní z toho, že chtějí být šťastní."
....úplně zbytečná kniha. Kdybych ji napsala já, nikdo by to nevydal. Nenašla jsem tam jediné světlé místo. Chlapy i jejich kecy mám ráda, ale na tolika stranách...
Poslouchal jsem jako audioknihu, četl Petr Čtvrtníček - jedním slovem skvělé, vtipné a odpočinkové... prostě chlapi ze sauny a jejich kecy
tyjo, já ani nevim
asi sranda, asi dobrý, ale není to ten punk, na kterej jsem od rudiše zvyklá
knížka se dá rychle přečíst během pár chvilek, ale já ji četla dva měsíce, páč mě nebavily ty stejný rozhovory dokola, tři plzně denně a musíš pružit. možná, že kdybych byla padesátiletej týpek chodící do sauny pomlouvat s kumpány svý manželky, a ne šestnáctiletá holka, bavilo by mě to víc. ale není to špatný, takovej průměr, co na něj docela brzo zapomenu a při otázce, o čem knížka byla, nebudu vědět co říct
Zkraje jsem byla lehce udivená, cože to vlastně čtu a proč. Plkání chlápků v sauně o ženských? A ještě takové kecy, co si to o nás vlastně myslí? ..............................................
A teď po dočtení jsem naopak velmi překvapena. A sedím a přehrávám si ty jejich rozumy v hlavě. Jo, za mě dobrý. Ale - není to čtení pro každého.
Tak tohle mě bavilo. Mužský pohled na svět ,a naprosto skvělá konverzace mezi chlapi.
Po Národní třídě jsem si říkal: snad Rudiš napíše další podobnou knihu... Takže od Českého ráje jsem měl velká očekávání, ale tak nějak jsem si říkal, že asi podobný nebude. Ostatní jeho knihy mám taky rád, ale jsou od Národní třídy dost odlišné a nečekal jsem, že by se k jejímu stylu vracel. A ejhle, on se k němu vrátil! Rytmizace, opakování a uzavření kruhu (ve vztahu začátek a konec textu), kdy je všechno skoro stejné, ale samozřejmě úplně jiné. V Českém ráji (oproti Národní třídě) Rudiš ještě zúžil prostor - N. T. se často točila kolem hospody, jenže důležité bylo celé sídliště, přilehlý les... V Českém ráji se vše odehrává výhradně v sauně. Množství chlapů, mezi kterými chvíli potrvá se zorientovat (na druhou stranu je super, jak se postupně profilují), chodí do sauny a zdánlivě jen plkají o ničem. Mají své ustálené fráze, své opakující se názory, které dohromady tvoří jakousi sondu do současné české společnosti. A mezi tímhle vším se odehrává vlastní příběh sauny, která jakoby žije vlastním životem, tihle chlapi jsou v ní hosté a prostor rozhoduje, co se stane, ne oni... Podobně, jako u Národní třídy, jsem i tady fascinován, kolik se toho dá nacpat mezi řádky. Necelých 200 stran prózy rozsekané a svižné tak, že čtení zabere sotva dvě hodiny (a opět je lepší tuhle knihu dát na jeden zátah), pět návštěv sauny, kecy "o všem a o ničem"... A to nejdůležitější se děje někde mimo text, na to si čtenář musí přijít. Rudiš je král stylu a poukazování na nevyřčené. Minimálně poslední dvě jeho knihy jsou toho jasným důkazem.
Rudišovu starší tvorbu jako Potichu, nebo Nebe pod Berlinem jsem měl rád. Národní třída už byla trochu zklamání a Český ráj to bohužel dokonal. Ze začátku se mi líbilo tempo a styl, ale po 30 stranách, kdy se stále jen prázdne tlacha a nic se neděje, už to přestává stačit. Na 100 strane už si říká člověk, že už by to mohl ukončit a posledních pár stran vyloženě pretrpi. Pozitivní na knizce vidím Rudišovu schopnost zaznamenávat současnou hovorovou češtinu.
Tak větší zklamání z knížky nepamatuju. Skutečně mě neoslovila ani jedna z "hlubokých" myšlenek typu "Ema má mísu". Tohle tedy rozhodně nebyla kniha pro mě.
A panu Rudišovi a celé české veřejnosti bych ráda vysvětlila, jak je to s tou "plzní": prospěšné vlastnosti pivo plzeňského typu opravdu má, ale není to jen plzeň, ale všechna piva plzeňského typu, tj. všechna piva vařená dekokčně dvourmutově, kvašená spodním kvašení. Tento typ piva vznikl v 19. století v Plzni a od té doby ho vaří všechny české pivovary.
Štítky knihy
muži rozhovory česká literatura ze života sauny, saunování čeští spisovatelé Český ráj novely
Autorovy další knížky
| 2021 |  Winterbergova poslední cesta |
| 2002 |  Nebe pod Berlínem |
| 2013 | Národní třída |
| 2010 | Konec punku v Helsinkách |
| 2018 | Český ráj |
Tady opravdu nevím, co napsat. Všiml jsem si, že spousta lidí to bere vážně, já jsem se knihou protrpěl a mám velké pochybnosti, zda je to vůbec literatura. Asi je, ale ne pro mne. Přitom jiné knihy od Rudiše jsem i pochválil. Toto ne.