Český šlechtic František Schwarzenberg
Vladimír Škutina
Kniha představuje prince Františka Schwarzenberga a jeho 20. století, na které shlíží pohledem příslušníka významného šlechtického rodu, politika a diplomata. Z velmi zajímavých Schwarzenbergových názorů na politiku v průběhu století vystupuje zejména jeho pojetí češství, ke kterému se princ František vždy hlásil. Kniha je rovněž plná humorných příběhů ze života spřízněných šlechtických rodů a rodinných historek, jako je tato z kapitoly Roztržitý pradědeček: František Schwarzenberg rád vzpomíná na svého pradědečka, generála Eduarda Clam-Gallase. To byl ten generál, jak sám říká, co byl vždycky bit. Byl roztržitý. Jednou před bitvou u Jičína za války prusko-rakouské v roce 1866, ještě než šli k Hradci, to vypadalo špatně a generál Clam-Gallas uvažoval, že by bylo nejlepší ustoupit. Jeho pobočník namítal, že by snad bylo dobré povolat rezervy. Pradědeček Clam-Gallas se podivil, že mají nějaké rezervy. Pobočník jej ujistil, že mají. „A kde je máme?“ ptal se roztržitý pradědeček. Pobočník mu sdělil, že když o tom excelence ráčila rozhodovat, tak to bylo tak tajné, že ani on u toho nebyl. Proto tedy neví, kde jsou zálohy rozmístěny. „Já už taky ne,“ pravil rezignovaně roztržitý pradědeček a zavelel k ústupu. ... celý text
Přidat komentář
Bylo zajímavé sledovat jeho dětství, ale kniha není chronologicky řazená, takže jsme se místy špatně orientovala, co se stalo dříve a co později. Ale napsaná je čtivě, takže pokud někdo rád životopis, můžu doporučit.
Forma víceméně nahodilých vzpomínek mi moc nesedí, ale obsahově mě kniha velmi mile překvapila. Vynikající exkurze do běžného života české šlechty, úvahy o jejím postavení v moderní společnosti a také mnoho zajímavých informací o vzniku České republiky.
Štítky knihy
životopisy, biografie aristokracie, šlechta rozhovory 20. století vzpomínky exil Schwarzenbergové Čimelice
Autor knihu sepsal na základě rozhovorů s princem Františkem, který v té době (rok 1988) slavil 75.narozeniny. Nejvíc mě zaujaly vzpomínky na dětství a život na schwarzenberských panství za 1.republiky. V příbuzenských vztazích s dalšími šlechtickými rody jsem se moc neorientovala, protože defacto byli příbuzní se všemi. Zajímavé jsou i vzpomínky na Beneše a Háchu. Součástí knihy jsou Schwarzenbergovy články např. o Palackém a slavná Prohlášení příslušníků historické šlechty prezidentu Benešovi (17.9.1938) a prezidentu Háchovi (září 1939).