Cesta kolem světa za 80 dní
Jules Verne
Příběh začíná 2. října roku 1872 v Londýně a jeho hlavními hrdiny jsou bohatý, osamělý a svobodný anglický džentlmen Phileas Fogg se svým francouzským sluhou Passepartoutem (v některých českých vydáních označován jménem Proklouz), který se nechal u Philease Fogga zaměstnat, protože věřil, že díky pánovým pravidelným zvykům bude mít klidnou službu. Netuší, že jeho pán si odpoledne v Reformním klubu, jehož je členem, přečte v The Daily Telegraph článek o otevření nové železniční tratě v Indii a spočítá si, že díky tomu je nyní možno vykonat cestu kolem světa během osmdesáti dnů. Když ostatní členové klubu vyjádří své pochybnosti o provedení takovéto cesty, vsadí se s nimi o celé své jmění (dvacet tisíc liber), že cestu uskuteční.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1900 , Josef R. VilímekOriginální název:
Tour du monde en quatre-vingt jours, 1873
více info...
Přidat komentář
Na cestu kolem světa jsem se vydala poté, co mi na kometě bylo trošku těsno a nemohla jsem se začíst. Ještěže tak --- S Julesem Vernem se teprve seznamujeme a mám pocit, že tímto dílem jsem mu o něco blíž. Pan Fogg je asi ta nejzvláštnější postava, se kterou jsem se zatím setkala. Je vtipný, i když to o sobě ani netuší. Je ledově klidný v situacích, kde nám rozum velí šílet, a jeho přesnost mě až děsí. Tahle kniha má pro mě asi úplně všechno, co by dobrá kniha měla mít. Během několika set stran jsem navštívila značnou část světa, nechala se pronásledovat detektivem, osvobodila dámu v nesnázích a mnohem víc. Co ale Jules Verne činí na této cestě přímo mistrovky? Loupe jeden překvapivý moment za druhým! Při čtení jsem opravdu nečekala nic a byla připravená na vše. Pokud začínáte s Vernem stejně jako já, tohle dílko mohu jedině doporučit pro první čtení..
Moje nejoblíbenější verneovka, má to spád a není tady ta u Verneho dost často přehnaně didaktická část, která bývá v jiných knihách až otravná. Vtipné je i vyvrcholení, kdy happyend je výsledkem omylu, kterého se vedoucí cestovatel přes svoji všeznalost dopustí. Fakt je ale ten, že dneska by to bylo třeba taky dobrodružství, otázka je, jak by to člověk pojal. Phileas Fogg moc jiných možností neměl (po souši se mohl pohybovat pěšky, ale to je asi jediná alternativa a to by toho času potřeboval o dva až tři řády víc), na druhou stranu si myslím, že kromě letadla by mu třeba cesta přes USA netrvala zas o tolik déle. No a nejvíc mě na tomhle příběhu v dospělosti zaujala myšlenka, že obětovat veškerý majetek, aby člověk něco dokázal si rozhodně zaslouží uznání. Kolik lidí by tohohle bylo schopných i dneska?
Když jsem byla malá, tak pro mě bylo utrpení číst verneovky...řekla jsem si, že jim dám znovu šanci. Musím říct, že ač byly postavy takové strohé, někdy protivné, tak příběh byl velmi čtivý a napínavý. Zkusím později ještě nějakou a uvidím, jestli to nebyla náhoda :-)
Jako malé dítě jsem viděla kreslený seriál a už dlouho jsem si chtěla knihu přečíst a konečně! :-) kniha se mi moc líbila, autor rozhodně umí vyprávět.. a asi nikdy mě hlavní postava tak příjemně neštvala jako tady pan Fogg :-) jedinou výtku bych měla k překladu, protože překládat jména je podle mě barbarské.. tady to vyloženě rušilo a mozek si musel pracně dosazovat jména původní.. poučení pro příště - dobře vybrat překlad :-) doporučuji :-)
Krásný návrat do dětských let. Sympatické čtení a prožitá dobrodružství společně s panem Foggem a jeho přáteli i nepřáteli.
Slušná Verneovka. Díky Verneovi jsem se mohl plavit kolem světa za 80 dní, aniž bych vylezl z postele nebo vstal z vany. Příběh to byl slušný, místy napínavý, ale postavy někdy strašně protivné. Největší averzi jsem měl právě k Foggovi. Tenhle anglický týpeček mi byl nesympatický až do morku kostí. Jeho přesnost, čajík o páté, čajík s topinkou, beztak i fish and chips, zkrátka smrděl anglickým snobismem. Korunu tomu všemu dával francouzský sluha. Jen je vidět, že si Fogg neuměl ani uvařit vajíčko ve skořápce. Zavázat tkaničky taky ne. Ale o to nejde. Na Verneovi mám rád jeho nadšení a vyzdvihování evropské civilizace. Právě na této knize je vidět, jak se pokrok a civilizace šířily do všech koutů světa. Nebýt anglické nadvlády nad polovinou světa, bůhví, jak by vypadal dnešní svět. Někde jsem četl, že anglické zisky z obchodu s otroky, opiem a dalšími neřestmi, uspíšily pokrok a modernizaci světa. Jen se podívejme, kudy všudy jel Fogg a jaké zde Evropané zanechali stopy. Domnívám se, že nebýt interakce západu s východem, tak by východní státy vypadaly daleko jinak. To právě evropský člověk přinesl pokrok do všech částí světa, ačkoliv ne vždy byl pokrok vítat přívětivě, leckdy místní obyvatelstvo trpělo a umíralo.
Není snadné, možná ani moudré, Verneovky posuzovat z dnešního poznání. Kniha se četla velmi příjemně, a tak trošku masochisticky jsem si užíval kapitoly (i u ostatních Verneovek), kdy se hrdina připravuje na dobrodružnou výpravu. Jakmile už je na ní, je svět příběhu ještě působivější.
Četl jsem začátkem 80-tých let (nástup na střední školu) a byl jsem překvapen, jak je možné, že Phileas Fogg a jeho průvodce nepotřebují povolení k výjezdu…:-). I v tomto byl pro naší generaci příběh neskutečný a krásný!
Tohle je klasika mého dětství. Kniha, kterou mi táta narval v látkovém obalu se zlatými písmenkami někdy v osmi letech, ale mě ta kniha začala bavit až o více než deset let později. Každá kniha Verna je plná fantazie a dobrodružství, sice se čtou poněkud obtížně, je to ale kvalitně strávený čas, pokud se jeho dílo rozhodnete číst. A doporučuju začít právě touto knihou.
Kniha se mi četla velmi dobře, i přesto že styl psaní je někdy táhlý a suchý. Styl vyprávění je výborný a příběh je také výborně vypointovaný. Konec příběhu je napsaný velmi hezky.
skvělá klasika, ve všech formách vynikající, po knize a filmech jsem tentokrát sáhla po audioknize/rozhlasové hře a také zajímavá změna
I já bych se ráda vydala spolu s Phileasem Foggem na cestu kolem světa. Tady není co řešit, dávám pět hvězd, Jules Verne si je zaslouží plným právem.
Tato verneovka ve mě probudila cestovatelského ducha, ale to už jsem psal v předchozím komentáři o Pěti nedělích v balónu. Rovněž čteno několikrát v angličtině. Tyto dvě knihy jsem si dříve stále pletl. Verne byl v mládí jeden z mých nejlepších spisovatelů, co kniha to bestseller.
film, kniha - super ! Mám celkem ráda Passepartouta (stejný jako filmový Saturnin) a v kreslené formě jsem si oblibila lva a kočku, ale příběh napsaný na papíře zůstane pořád stejně dobrý!
Autorova snad nejznámější kniha, na jejíž motivy byly natočeny filmy i kreslené seriály, a která existuje snad i v podobě videohry.
Jelikož její příběh je dostatečně znám, a tudíž jej není třeba rozebírat, vypíchnu alespoň pár věcí, které mne (ne)zaujaly:
-Rozsáhlé geografické popisy. Skutečně těch popisů tam bylo tolik, že jsem se nejednou přistihl, jak přemýšlím o něčem jiném. Opravdu jsem nepotřeboval vědět, kam která řeka zabočuje a na jakou jinou se napojuje. Dal bych přednost, kdyby autor tu geografii trochu učesal, a místo ní se soustředil trochu víc na etnografii.
-Postavy. Pan Fogg i Passepartout mi nevadili, dokonce bych řekl, že se dobře doplňovali – mrtvolně klidný Angličan a jeho francouzsky rozpálený sluha. Problém jsem ale měl s paní Audou, ta mi po chvíli začínala vadit. Její prakticky jedinou úlohou v celém příběhu bylo to, že se cítila vděčná panu Foggovi, nebo že pro něj pro změnu plakala. Tak se mi zdá, že autor moc neuměl psát ženské postavy. No, ale na druhou stranu – 19. století, že jo, ženy asi fungovaly kapku jinak.
-Dobrodružství. Verne, když chtěl, tak uměl vymyslet opravdu dobré a pamětihodné situace. Jako příklad bych uvedl zdejší „skok“ vlaku přes rozvrzaný visutý most. Ale zase – Verne asi spěchal, a tak tento napínavý okamžik vtěsnal do jednoho krátkého odstavce. Obrovská škoda!
-Ironie. Velký plus na druhou stranu dávám za kousavé poznámky, které byly často údernější, než kladivo od NAREXu.
Vzato kolem a kolem, tahle kniha nebyla špatná, ačkoliv obsahovala nemálo zdlouhavých pasáží. Myslím, že by si zasluhovala lepší překlad (vlastním vydání od Omegy – mají v týmu korektory??), a možná trochu proškrtat /skutečně – u téhle knížky jsem poprvé v životě nevědomky přeskakoval pasáže... a zase se k nim vracel/, ale nakonec pokud se člověk chce s tvorbou tohoto Gala seznámit, je tento titul povinností.
Z důvodů, uvedených výše, ale nemohu dát více, než 3 světoběžné *.
Štítky knihy
Indie Anglie vlaky 19. století zfilmováno francouzská literatura USA (Spojené státy americké) dobrodružství cesty kolem světa sázky
Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Knihu jsem četl poprvé. Příběh byl mnohokrát různě zpracován, takže jsem ho zhruba znal. Přesto jsem byl stále napnutý, jak další a další dobrodružství skončí. V knize není ani příliš dlouhých naučných pasáží, jako v některých jiných Verneovkách. Má touha po dobrodružstvích, prožitých alespoň na gauči, byla ukojena. Vřele doporučuji.
Nanejvýš uspokojivé.