Cesta na severozápad
Kenneth Roberts
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 1941 , Sfinx – Bohumil JandaOriginální název:
Northwest Passage, 1937
více info...
Přidat komentář
Kniha mě úplně strhla. I když se v ní nachází některé kruté věci, jako například boje indiánů s Francouzy, dokážu se k ní vracet.
Nezdolná síla a snaha majora Roberta Rogerse dosáhnout cíe, byla úžasná.
Páni, to je ale parádní kniha :).
Na několik nocí mě příběh natolik pohltil, až jsem byla ráda, že ráno nevstávám, protože to nešlo vypnout :)...
klasické historicko-dobrodružné "žrádlo" (tento výraz užíval jeden z mých předků na označení tlusté knihy, která se čte jedním dechem). koupil jsem asi před 30 lety v dávno zaniklém antikvariátu kousek pod libereckým nádražím a vlekl celý víkend v batohu na běžkách ve vánici přes jizerky. můj výtisk z druhé ruky má několik vět/odstavců opatrně podtržených měkkou tužkou, a snad si je ještě pamatuji: o tom, jak nejtrapnějším úlovkem je husa, o tom, že oni chtějí jen přežít, ale ty chceš přežít a navíc malovat obrazy, o tom, jak je losí maso výživnější syrové než pečené, o tom, jak se setník Ogden poprvé rozhlédl, o tom, jak strašlivě zní jméno jezera memfremagog a další.
první část je tradiční a osvědčené téma na celotáborové hry. druhá část je vlastně ještě mnohem lepší, a ten happyend na konci mě pokaždé téměř rozpláče.
80%
Přestože málokdy čtu historické romány, tento jsem si našla v mé knihovně a líbil se mi. Možná proto, že je i dobrodružný a má spád.
Já si ho užila a doporučuji.
Čekal jsem něco jiného - sevřené vyprávění o cestě napříč americkým kontinentem, něco jako cestopis. Ve skutečnosti je to rozsáhlé dílo o válčení a politikaření v polovině 18.století kolem dnešní americko-kanadské hranice. A v tom je skryté vyprávění o osudech vojenského velitele Roberta Rogerse, kterého jsem dosud neznal, ale kterého jsem ji ihned po přečtení knihy načítal ve wikipedii.
A jestli máte rádi indiánskou tematiku, tak je tahle kniha pro vás. A nechci sýčkovat, ale jestli si Cestu na severozápad chcete sehnat, tak shánějte rychle. V Kanadě už poběhly akce s veřejným pálením knih, které se "zraňujícím způsobem" vyjadřují o menšinách. Jestli se to uchytí, tak se Cesta na severozápad ocitne na hranici také.
Protože na řadě míst se sice k indiánům vyjadřuje s obdivem, ale ve velké převaze jsou pasáže, které se k nim vyjadřují s despektem. Ale to je přece v pořádku! Takhle je to autentické! V 18. století bílí osadníci opravdu (a oprávněně) cítili svoji převahu nad indiány. A že se rudokožci devastovali alkoholem a že brzy začali být závislí na bělošských obchodnících, to je také pravda.
Ostatní komentáře se tady vyjadřují ve smyslu, že první polovina knihy je výrazně lepší než druhá. Něco na tom je, ale i ta druhá je naprosto strhující. Doporučuji!
Poučné, ale těžko se mi to četlo. Vydání z r. 1971, přestože vydal Odeon, má nepříjemně drobné písmo.
Bezvadná kniha, která nastíní průběh bojů o ameriku a život v londýně.
Knížka je psaná obsáhle, ale celou dobu mě bavila a častokrát jsem nebyl schopný knihu odložit, protože jsem byl zvědavý, jak to bude pokračovat.
První část téměř jedním dechem, a druhá část, která se odehrává částečně v londýně, mě také bavila.
Velký dík má určitě překladatel, který to dokázal barvitě popsat (originál neznám) - překlad Jiří Pober a Emanuela Tilschová. díky za knihu.
Četla jsem před lety a dodnes když narazím na dotazy typu: "deset nejoblíbenějších knih", tak se mi vybaví. Jedna z mála knih, kvůli které jsem opravdu nešla spát dokud jsem ji nedočetla, protože prostě nešlo ji odložit a dodnes se mi vybaví ten intenzivní pocit strachu, jaký jsem při ní spolu s hrdiny zažívala.
Velice silná kniha. Přečteno ve stejné době jako Tulák po hvězdách či Motýlek, v době, kdy mě tyto příběhy naplňovaly silou k životu, nepoddávat se klamnému osudu, protože co si člověk nevybojuje sám, to většinou nemá. Ty pasáže, jak šli o zoufalém hladu bažinama a žrali mrtvoly rezonují ve mně dodnes. Pro každého s plamínkem dobrodruha v těle rozhodně čtení, které nepustí. V té době jsem nevnímal žádný politický aspekt dobyvačného a krvežíznivého kolonialismu, který tam určitě je, možná bych si ji měl dát někdy znova.
poprvé jsem četl kdysi dávno. Nedávno se mi ale nějak vybavila, tak jsem si ji půjčil z knihovny a přečetl. Dokonalé, resp. skoro dokonale, protoze musím priznat, že jsem teď knihu přečetl ne na jeden cely, ale na dva zátahy.
Na první a fest intenzivní zátah jsem přečetl část o akci "St. Francis", to bylo totiž to ono, to co jsem si pamatoval z dětství, ta neuveritelna haluz trmaceni se divocinou, devet dni po pas/kolena ve vode atpd..
Druhá část už mě tak nebrala, ale i tak poskytuje celkem ctivy vhled do praktik britsko-americke politiky dobyvani amerického severozápadu z pohledu dvou figurek v soukoli, tedy nezavisleho americana a britskeho dustojnika.
Dobrodružství, napětí, poutavé čtení, poznávání dějin Ameriky, to je jen část toho, co tato skvělá kniha přináší. Líčení bitvy o St. Francis je tak poutavé a živě napsané, že tato cca 100 stránková pasáž je snad tím nejlepším, co jsem kdy četl. Zbytek knihy ale rozhodně nezaostává, takže i přes velký rozsah románu mi přišla cca poslední třetina už jen taková rychle se posouvající a vůbec by mi nevadilo i víc podrobností.
Zaujme líčení života indiánů, které mnohé romantiky vyrůstající na mayovkách vyvede z rovnováhy. Také je zajímavé, jak autor líčí intriky a politikaření, je vidět, že té špíny bylo i v minulosti spousty, že to není nic nového v dnešním prohnilém světě.
Cením si toho, že autor čerpal z historických pramenů a v podstatě tak velmi realisticky skvělou románovou formou seznamuje čtenáře se skutečnými dějinami, které jsou také zajímavé. 100%, 14.11.2015.
Pořád se k téhle knize vracím. Výprava proti St.Francisu je strhující, ale především je vrcholně zajímavý celý ten dokonale propracovaný obraz koloniální severní Ameriky před válkou za nezávislost, včetně objevování dosud neznámých krajů. Něco takového už člověka nepotká, pokud se nevydáme k jiným planetám a hvězdám.
Kdyby ta kniha nebyla tak zdlouhavá a někdy až moc květnatě popisována, tak by to i šlo. Asi to není ten pravý žánr pro mě.
Absolutni srdcovka pro... pro "kluky" jako ja :)
Ps: Musel jsem tedy potlacit nutkani napsat "spravne kluky". Jednak by to bylo subjektivni a jednak/druhak k nim mam daleko :(
Nepochybně se jedná o dobrodružné čtení, ale i o skutečnou osobnost jako byl major Rogers, který se zasloužil o mírová jednání s indiánskými kmeny, ale poodhalil i fantastické námořní spojení mezi Atlantským a Tichým oceánem. Tehdejší doba a poměry ho však "semleli", ale v očí historiků je i nadále hrdinou. Doporučuji všem, kteří se zajímají o dění na naší planetě, než studovat suchopárné dějiny, tak tahle kniha vám navodí tehdejší dobu i atmosféru a pomůže vám leccos pochopit.
Autorovy další knížky
1948 | Cesta na severozápad |
1993 | Kapitán Rozmysl |
1947 | Arundel |
1948 | Luza ve zbrani - II. |
1947 | Oliver Wiswell 1: Nová Anglie |
(SPOILER) Přijde mi, že první půlka knihy je ukončená a skoro jakoby se autor rozmyslel až později a na knihu navázal druhým dílem, který je ovšem úplně jiný.
První část je vyloženě dobrodružný román, zatímco v druhé části dobrodružství ustupuje, román je více společenský a historický, je vrstevnatější, není to jen lineární vyprávění o strastiplné cestě.
Kromě jiného nám autor podává detailní popis Ameriky těsně před tím, než si vybojovala nezávislost na Británii. Pro dokreslení představy - jde o dobu, kdy u nás doznívalo baroko a pánové nosili bílé punčochy a pudrované paruky.
Kniha v jedné části celkem věrně popisuje mj. umělecké prostředí tehdejšího Londýna a dokonce určitou úlohu hraje William Hogarth, což je jeden z mých oblíbených umělců. Považuji to za nečekané avšak velmi vítané zpestření.
Robert Rogers je velmi rozporuplná postava - velký muž s velkými problémy a velkým odkazem. Hlavní hrdina Longdon je víceméně netypická, avšak sympatická figura.
Nějaká další klíčová slova: síla přátelství, zrada, láska, vůle.
Samotná hledání cesty na severozápad lze vnímat jako metaforu pro jakýkoliv velký sen, za kterým se jednotlivec může vydat, kterému obětuje celý život a může a nemusí svou cestu najít.