Cesta pokojného bojovníka
Dan Millman
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/21588/bmid_cesta-pokojneho-bojovnika-nfs-21588.jpg
4
553
553
Autentický a poutavý příběh autora, bývalého mistra světa v gymnastice, o nesnadné cestě od pouhého vnějšího úspěchu k nalezení sebe sama představuje snahu o zakotvení pomíjivého, každodenního života v hodnotách, které trvají věčně a jsou zdrojem jeho smyslu.
New Age Biografie a memoáry Osobní rozvoj a styl
Vydáno: 1995 , SagittariusOriginální název:
Way of the Peaceful Warrior, 1980
více info...
Přidat komentář
Knihu mám moc ráda, provází mě mym životem. Kdysi dávno za mnou do práce na noční chodíval takový klučina bez domova,hodně jsme mluvili, i mně pomáhal (práce na benzínce) a než se ztratil, tak mi ji přinesl. Možná, že mi později pomáhala se rozhodovat i na sobě pracovat a přemýšlet jinak. "Pozornost nestojí peníze, jedinou investicí je trénink "
"Tajemství štěstí nenajdeš, když budeš chtít stále víc, ale jen tehdy ,když získáš schopnost radovat se z mála "
Tato kniha mi neskutečně sedla! Od první stránky mě pohltila. Nezačít s její četbou ve večerních hodinách, kdy ji bylo třeba přerušit kvůli únavě a potřeby spánku, tak ji snad přečtu na jeden zátah. Je to příběh, který v sobě nese spoustu zajímavých podnětů a myšlenek k zamyšlení. Alespoň z části zrcadlí život každého z nás. A i když nepatřím mezi skeptiky života, můj život mě zatím v celé své délce poměrně naplňuje a baví, tak věřím, že i mně tato kniha leccos předala.
Přečetl jsem již více podobných knih. Tato je opravdu užasná, pohltí vás a zanechá ve vás spoustu otázek. Budete mít o čem přemýšlet. Top 10
Chybí mi na konci nějaké vyvrcholení nebo výraznější pointa, ale jinak je kniha plná dobrých myšlenek a klidném životě, žití aktuálním okamžikem, nepospíchání do hrobu a tak.. Mnich který prodal ferari byl poutavejsi a zajímavější ale i tak doporučuju
Motivační literatura je obecně tak trochu.... surreálná (zní to mnohem vznešeněji a učeněji, než třeba divná). Čas od času to nevydržím a podlehnu svému vlastnímu tlaku, že bych se sebou měla něco dělat. A vždycky sáhnu po nějakém "ověřeném" titulu. A vždycky toho posléze lituji. A taky si pak vždycky říkám, že jsem asi nějaká divná, že všichni píšou, jak jim tahle naprosto skvělá knížka změnila život, přičemž mně nezměnila vůbec nic. Naopak, utvrdila mě v tom, že nejsem pro tento druh literatury ta správná cílová skupina.
Tím ale nechci vůbec naznačit, že by "Cesta pokojného bojovníka" neměla co říct. Naopak! Je v ní spousta zajímavých a podnětných myšlenek, které si jistě najdou své čtenáře, jejichž životy naberou po přečtení nový vítr do plachet.
".... v tomhle životě si všichni sami mažeme své chleby."
Tahle knížka mě totálně minula a vůbec nechápu tak dobré hodnocení. Knihy o seberozvoji mám rád, ale tahle forma vyumělkovaného příběhu s absolutně nesympatickými postavami mě vyloženě nebavila. Pokud ale jste vyloženě ezo, popř. jste nikdy předtím žádnou motivační knihu nečetli, tak asi budete spokojeni. Pro racionálně uvažující lidi to není.
Kniha mi přišla nějakým způsobem vyumělkovaná, falešná, prostě jsem jí nevěřila (a to věřím kdejaké blbosti). Knihu jsem dočetla, sem tam nějaká větička zajímavá, ale celkově nic.
Mnohem více jsem docenila jinou autorovu knihu Sokrates, která mě právě po přečtení této překvapila svou upřímností a otevřeností.
Kniha podle mého gusta, inspirativní, obohacující, zklidňující, pokorná, inteligentní a to vše tak krásně nenásilně.
Anotace je vesměs koukám nic neříkající. Ve zkratce, jde o autobio román, hlavní postavou je student, gymnasta jménem Dan. Má vše co si mladý muž může přát - úspěch, popularitu, krásnou přítelkyni, ale přesto není šťastný. Jednoho večera pozná muže, který mu změní život. Ukáže mu "jiný" svět, stačí se jen dívat jinýma očima? Dan pozná, že cesta k sobě samému a trvalému štěstí je cesta trnitá.
Moje oblíbená kniha, což doufám ospravedlňuje takhle vysoké hodnocení. Cením si srozumitelného příběhu, během kterého se rozvíjí život studenta Dana Millmana, který nalezne inspiraci a vedení v postavě obsluhy benzinové stanice.
Dan se postupně učí mít otevřenou mysl, vnímání světa takového jakým je a přitom bojuje se svými démony, zlozvyky a také běžnými životními strastmi.
Místy kniha oplývá trochou "nadpřirozených" sil, ale dá se to brát jako alegorie nebo vhled i pro striktně racionálního čtenáře.
Za mě lepší než film, i když ani ten nebyl nepovedený.
Báječná kniha, která nabízí jiný pohled na svět. Někdy až zbytečně roztáčí kolečka naší fantazie a činí ze sebe, možná i záměrně, neuvěřitelný příběh. To je podle mě škoda. Ale když už se do knihy začteme a odpustíme jí to, tak o ní a jejím významu v životě budeme přemýšlet.
Nečekejme, že budeme mít všichni trpělivého Sokrata, který nás povede vždy za ručičku.
Vypnout racionálno, zapnout fantazii a jde to...možná i víc, než to. Určitě se k příběhu jednou vrátím - možná kvůli poslední třetině, kterou jsem úplně nevstřebala. Nemyslím, že jde srovnávat knihy o duševním rozvoji - každá má něco, z každé se dá něco vzít. Ve srovnání s filmem jednoznačný vítěz kniha (film je fajn, ale je podle mě úplně o něčem jiném).
Řekněme si na rovinu, není to Balzac ani Tolstoj, nečekejte slohovou extázi, ale obsah je bravurní. Kniha, co svým přístupem dokáže pozitivně ovlivnit každého člověka a změnit jeho život k lepšímu.
Tak nějak ani nevím, co mám napsat....velice zvláštní kniha. Na jednu stranu má ta kniha ohromnou moudrost a téměř každý si v ní najde tu správnou myšlenku pro sebe, avšak na druhé straně se mi první polovina knihy četla docela těžce a bylo to nepřesvědčivé a nereálné a neuvěřitelné. Druhá polovina mi přišla lepší a tu jsem si docela i užila. Kniha byla zfilmovaná a je pravdou, že film jsem viděla již před několika lety několikrát, tak jsem věděla do čeho jdu. Kniha byla poněkud obsáhlejší než film. Přesto musím napsat, že film se mi asi v tomto případě líbil o něco více. Nicméně jsem ráda, že pan Millman dosáhl osvícení.
Cesta pokojného bojovníka se mi do rukou dostala čistě náhodou před více jak deseti lety jako salátové vydání, které jsem objevila zapomenuté ve školní lavici. Po mém přečtení pokračovalo v putování po dalších spolužácích a pak se vypařilo bůh ví kam. Letos jsem do rukou vzala nové, již vlastní vydání, s nadšeným očekáváním po zopakování úžasného příběhu. A je vlastně dobře, že se zápal, se kterým jsem před deseti lety stránky hltala, neopakoval. Zatímco části, které mě tenkrát nadchly, jsem míjela bez povšimnutí, objevily se jiné, které odpovídaly na aktuální otázky.
Tak buď už jsem hotový bojovník, ani o tom nevím, což je milým překvapením, anebo po světě chodí úděsné množství nešťastných lidí, které autor dokáže oslovit, což je smutné zjištění.
Navíc osobně oceňuji, když autor/hrdina jde vzorem, ten pocit jsem u Cesty pokojného bojovníka neměl. Neuznávám, když se někdo sám co chvíli vysekává, pokud jde o vlastní život, ale zároveň přednáší jiným, co s těmi jejich (překvapila mě kapitola o tom, s jakou lehkostí šel hrdina do vztahu, který následně sám kvůli egoistickému upřednostnění vlastních zájmů torpédoval, až...). Připomíná mi to rozhovory s přáteli či kamarády, kdy rovněž máte řešení na každé jejich trápení. Pokud však dojde na stejné otazníky kolem vás, tápete, kroutíte se a srabácky mumláte něco o tom, že: "Je to zkrátka taková složitá situace".
Za mě nepřesvědčivé.
Autorovy další knížky
| 1995 |  Cesta pokojného bojovníka |
| 2005 | Sokrates |
| 2004 | Čísla života |
| 2003 | Návrat pokojného bojovníka |
| 2011 |  Čtyři pilíře smyslu života |
Tak tohle jsem nezvládl, i když jsem se snažil. Prokousal jsem se cca do půlky knihy a musel to odložit s prohlášením: Vzdávám se. Motivační to asi je, o tom se nemohu přít, ale na můj vkus až moc uměle vykonstruovaná pohádka. Jak nasvědčuje celá řádka pokračování knihy, marketingový tah se zadařil.