Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
Již klasický román o vzpouře jednotlivce proti mašinérii společenského systému. Kniha byla v roce 1975 zfilmována Milošem Formanem. Román je o dělníkovi jménem Randle McMurphy, který se rozhodne předstírat šílenství, aby se dostal z pracovní farmy a aby ho převezli do státního špitálu pro duševně choré. Soudí, že život tam bude příjemnější...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1988 , OdeonOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962
více info...
Přidat komentář
Příběh vyprávěný z pohledu zdánlivě němého indiána (náčelníka), kterému do života vstoupil muž, který v sobě nosil doposud nevídanou svobodu a vzdor. Vyjma Billyho, Radchedové, Bromdena a McMurphyho jsou charaktery dalších postav popsány jen velmi povrchně. Příběh to ale nijak nepoškodí, jelikož to naopak zdůrazňuje jedinečnost charakteru McMurphyho, který je v knize popsán mnohem komplikovaněji, než ve filmovém provedení. Prostředí psychiatrické léčebny je dokreslováno atmosférou jednotlivých pasáží, což oceňuji, jelikož by mi tam prvek strohého popisu neseděl - ostatně, prostředí samo o sobě v knize žádnou roli nehraje, atmosféra ano. Dílo se snaží zachytit boj, který za život svede aspoň jednou každý z nás. Boj se sebou samotným. A personál psychiatrické léčebny jsou nebezpečné mantinely, které si nastavujeme sami.
Tahle kniha mi zářila do obličeje v seznamu maturitní četby už delší dobu, film jsme sice nikdy neviděl, ale okrajově jsem znal zápletku a konec. Celý námět knihy mi přišel velmi zajímavý, tak jsem jí dal šanci.
Můžu vám říct, že jsem nikdy nebyl velký čtenář, ale tahle kniha se určitě zalíbí i každému, který čtení zrovna nemusí.
Napínavý děj, lehké pochopení textu, zajímavý závěr, u kterého vás určitě zamrazí, mnoho rozlišných postav, etc.
Parádní kniha, za mě 10/10
Knížku jsem si přečetla před několika lety a silně na mě zapůsobila. Je nejen o svobodě a silné lidské vůli, ale zaměřuje se i na charakteristiku jednotlivých postav, kde svou důležitost sehrála i vrchní sestra, která si svou autoritu dokazovala v některých případech i nesmyslně a krutě. Film i kniha perfektní .
Jedna z mých srdcovek. A nejen proto, že to byla moje maturitní otázka a zaválel jsem :-) Ale hlavně proto, že kniha ukazuje, jak je svoboda důležitá, ale jak je zároveň křehká a přestože ji považujeme za samozřejmost, během chvíle o ni můžeme přijít. Ať se jedná o svobodu ducha, o které psal Kesey, nebo o svobodu národa, kterou v meziřádcích do pozdějšího filmu zakomponoval (ve vztahu k tehdy komunistickému Československu) Forman. Jedno z nejdůležitějších děl světové kultury.
Moc se mi do ní nechtělo, čtení o blázinci nebude moc optimistické, říkala jsem si. Navíc jsem kdysi viděla film. Ale nakonec nelituji. Zajímavá kniha. Ukázka moci a neuvěřitelné manipulace. A síly nezlomného ducha, který proti této moci bojuje bez ohledu na důsledky, které z tohoto boje pro něj plynou. Navenek ochmelka, hráč, floutek a rváč, uvnitř však čestný a charakterní člověk. Pěkná kniha. O tom, že bojovat se má, i když to vypadá beznadějně. Že zlu se člověk musí postavit.
Po dočtení knihy jsem měla pocit tíhy a smutku jako bych přečetla válečný román. McMurphy tu vlastně něco jako válku vede. Postaví se "velké sestře" Ratchedové, která vládne oddělení a udržuje atmosféru strachu, slepé poslušnosti a zavedených pořádků. V boji o to nejdůležitější, o právo na svobodu, právo na lidskou důstojnost, je ochoten obětovat sám sebe.
Dobře je vykreslená postava vypravěče, indiána Bromdena, přezdívaného Náčelník. Nepředstírá přes deset let, že je hluchoněmý jen proto, aby se víc dozvěděl. Pochopil, že je to bezpečnější. Prostřednictvím jeho vzpomínek postupně pochopíme proč je takový a je to smutný příběh.
Kniha je drsná a tragická, zároveň místy zábavná a dojemná.
Viděla jsem i film, je vynikající. Z knihy jsem si odnesla víc myšlenek. Tady nebudu srovnávat co je lepší, doporučuji oboje.
Zadané jako povinná četba na Vánoce. Dočtené pár dní po Novém roce po dnech trochu toho volnějšího čtení.
Vždycky se těším, když se pročteme ve škole všemi těmi Chrámy Matky Boží v Paříži a dojdeme k něčemu, co mě baví, co nečtu s klížícíma se očima a jen z povinnosti. Tahle kniha mě bavila - fascinovala svým prostředím, které mě bylo doposud uzavřené. Psychiatrická léčebna se svými pacienty, Velkou sestrou, která připomínala takovou mudlovskou verzi Dolores Umbridgeové, a s McMurphym, který mě chvílemi znechucoval, těšil, překvapoval, ale hlavně bavil.
Na druhou stranu si stojím za tím, že svůj plán, jak dostat Velkou sestru na lopatky, mohl pojmout lépe a třeba by to i dopadlo jinak. Ale jak už se říká, starého psa novým kouskům nenaučíš.
Knihu jsem četla již opravdu dávno, ale dodnes na ni nemůžu zapomenout. Spousta detailů se samozřejmě vypařila, ale jsou i takové, které se mi nesmazatelně vryly do paměti. Film, ač je opravdu dobrý, mne však jako čtenáře knihy zklamal, postavy jsem si sama pro sebe představovala jinak.
Chvilemi ztrestene a vesele, chvilemi krute a brutalni. Velmi brzo vas to vtahne do souboje, o kterem ale uz tusite, ze ho nelze vyhrat, ale o to vic to na me pusobilo inspirativne, kdyz ho nekdo presto chce pro spravnou vec dotahnout do konce. Trochu me ze zacatku obtezovaly nacelnikovy tripy a uz sem mysel, ze dam 4*, ale posledni tretina knihy mi to nedovolila.
Film jsem viděla už dávno. Děj jsem si podrobně nepamatovala, ale základní myšlenky jsem si vybavila. Asi proto mě kniha nebavila tolik... Každopádně McMurphy mi byl sympatický. Líbilo se mi, že se nevzdává... I když skončil, jak skončil...
Tento druh literatury mě vždycky přiměje přemýšlet nad tím, jakým způsobem bych se chovala na stejném místě a jak dlouho by prostředí trvalo, než by mě zlomilo...Obdivuji přesně ty nezkrotné rebely a jejich nezlomné duše, které jim nedovolí přestat bojovat...Zůstat svobodný uvnitř sebe sama, kdo z nás to dokáže (a ani nemusíme být zavření v léčebně či jinde)...Kde je hranice mezi tím být "normální" a duševně nemocný? Kniha i filmová adaptace jsou povedené, dokonce mi ani nevadilo, že jsem nejprve viděla film a až pak četla...
Vždy jsem měla zato, že knižní zpracování je lepší než zpracování filmové. Nejspíš ne vždy.
Výborně napsaná kniha o svobodě, o nezlomnosti vůle nepoddat se a stále bojovat za to zůstat člověkem. Ovšem ne každý boj lze vyhrát. Randle McMurphy ho nevyhrál, ale nesklonil se. Pro mě naprosto úžasný příběh
Těžko popisovat něčí svobodu za mříží. Těžko popisovat myšlení žalářníků. Těžko soudit pohnutky jedinců.
Mám v hlavě jednu větu, která to snad tak trochu vystihuje.
...je to divný svět, svět co zavírá blázny do pokoje se mříží.
Kdo z nás je za mříží?...
Opravdu působivá kniha. Rozhodně doporučuji. Formanův film jsem neviděla, ale při nejbližší příležitosti to ráda napravím.
Silný příběh silného člověka vyprávěný ještě silnějším člověkem. Tato kniha je hlavně o svobodě, ale nejen o těch mřížích, je hlavně o svobodě mysli. Vyprávění z pohledu Náčelníka je prostě úžasné. Není to prosté vyprávění, ale rozjímání o věcech, vzpomínání a úvahy a díky tomu je to neuvěřitelně lidské. Tím že "hlavní postava" není vypravěč je jenom dobře a tím, že mu nevidíme do hlavy, dostává příběh zase něco navíc. Postavy luxusní.
Dlouho jsem se na tuto knihu těšil a mé očekávání bylo naplněno. Dokonce jsem vydržel a nepustil si film dokud jsem si nepřečetl knihu.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svoboduAutorovy další knížky
2010 | Vyhoďme ho z kola ven |
1999 | Tak mě někdy napadá |
2003 | Námořníkova píseň |
1996 | Skříňka s démonem |
2006 | Zápisky z lochu |
Kniha me bavila. Bylo to zajimave tema a prijemna zmena. Mimoradne napsane!