Chalupa
Pavlína Křivánková
Existují cesty, které si člověk nevybírá, a lidé, které by raději nepotkal. Helenin přítel je nedostupný. První společné dítě se dere na svět a po Karlovi se slehla zem. Mladá žena utíká z města na valašskou samotu, od lidí a své matky, která přesně ví, jak by měla dcera žít, ale sama je nešťastná a osamělá. Tereza má trable s nesnesitelným šéfem a do toho manžel vybral bez jejího vědomí větší částku ze společného účtu. Jako by nestačilo, že se musí potýkat s krizí středního věku, vyčpělým vztahem a dcerou, které nerozumí. Když se ve dveřích bytu objeví policie, pochopí, že se stalo něco zlého. Životní dráhy obou žen přetrhne krutá událost a příběhy se protnou. Každá se s osudovou ztrátou musí vyrovnat po svém. Tereza se snaží rozluštit cizí tajemství a Helena se pere s vlastní nejistotou a závislostí na druhých. Dokážou najít v nečekané situaci sílu jít dál? A dokážou být ještě někdy vůbec šťastné?... celý text
Přidat komentář
Kniha se četla dobře, ale měla jsem dojem, že téma je všední. Milenka-dítě, manželka-děti, problémy v práci. Klasika týkající se velké části z nás. Konec odfláknutý.
Další ze série knih, kde mi je aspoň jedna z hlavních postav mimořádně nesympatická. Nicméně kniha jako taková se mi četla dobře, neveselé zápletce navzdory. Závěr pro mě byl trochu nečekaný, ale to je jedině dobře. Epilog mi naopak už přišel trochu navíc a lehce matoucí.
(SPOILER) Životy dvou žen zcela odlišných povah a věku, které od života očekávají každá něco úplně jiného, se vlivem okolností nečekaně protnou... Autorka si s běžným tématem vyčpělého dlouhodobého vztahu, milostného trojúhelníku, stereotypního soužití, honbou za kariérou a jednotvárným rodinným životem umně pohrává a v příběhu nechává promlouvat dvě hlavní postavy, prostřednictvím jejichž myšlenek, pocitů a činů se zamýšlí nad všedními životy obyčejných lidí, zde tedy hlavně z pohledu žen, které dříve či později neminou většinu z nás. Odpočinkový poslech ze života jsem si užila na Českém rozhlase.
Poslouchala jsem jako radioknihu na Českém rozhlasu a myslím, že přednes znamená velké plus. Líbily se mi náhledy obou žen, které netuší, že je spojoval jeden muž. Jedna je vlastně úplným opakem druhé a těžko se někdy pochopí. I kdyby chtěly.
Nejedná se o typický popis vztahového trojúhleníku, protože jeho "vrchol" v něm není přítomný a navíc do něj vstupují další generace. Autorka vsadila zejména na střet dvou naprosto rozdílných světů. Starší, městskou, ambiciózní kariéristku Terezu, která se potýká s dospívající dcerou, o kterou se dosud staral její otec. A mladou, po rodinném životě na venkově toužící nejistou Helenu, jejíž vztah s matkou je více než napjatý. Spíše než o vztahu manželka - manžel - milenka příběh vypovídá o vztazích matka - dcera.
Kniha na jedno odpoledne, do vlaku, do čekárny nebo na dovolenou... Je psána svižně, nenáročně a prakticky klouže po povrchu. Pokud byste snad kousek vynechali, pravděpodobně by vám nic zásadního neuteklo. Hlavními postavami z příběhu můžete být dnes klidně vy a zítra váš soused. Je však zajímavé nahlížet postavám přes rameno a vidět, jak si s celou situací poradí. Konec mi, stejně jako ostatním, přišel trochu moc uspěchaný.
Knizka byla super, moc se mi libila, pribeh zajimavy a velmi realny. Urcite si od autorky jeste neco prectu.
(SPOILER) Tato kniha je opravdu realistická.. tohle se prostě děje a nikdo tomu bohužel nezabrání :-( Jsou muži, kteří dokáží žít dvojí život, dokud jim to nepřeroste přes hlavu.. A vlastně jen díky "náhodám" se stejně vše provalí.. Ani jedna žena to nemá lehké, obě se musí vypořádát se stejnou ztrátou, ale každá podle své situace.. A ani nemůžu říct, zda jsem více "fandila" Heleně nebo Tereze.. Je to takový hořskosladký příběh, který mě nepřekvapil, je to prostě život..
Četlo se samo.
Škoda konce, uspěchaný.
Úplně poslední strana rádoby plná budoucnosti, ale vlastně spíše velkým otazníkem a můžeme hádat, kdo byl oním mužem...takový konec mi přišel hloupý, ale zároveň dobrý jako otvírák pro pokračování.
Poslechnuto na CRo jako četba na pokračování.
Poslouchalo se pěkně, ke konci už lze předvídat rozuzlení příběhu, ale ničemu to nevadilo.
Tak tohle byl skutečný, uvěřitelný a životaschopný příběh z Valašska, které je mému srdci hodně blízké. Stejně tak jako vesnické prostředí, jako osudy žen...
Myslím, že autorka má hezky našlápnuto k úspěšné spisovatelské kariéře. Ráda si od ní zase něco přečtu, napíše-li to...
Dávám za čtyři, za ten trochu nešťastně odbytý konec. A doporučuju.
Poslechnuto na CRo, moc dobre vypracovany pribeh. Trochu mi to pripominalo Stehy od Sary Zeithammerove, pokud se vam libila, tak po tehle urcite taky sahnete.
Skvělý, čtivý příběh ze života, odehrávající se na Valašsku, vypráví na střídačku Tereza a Helena. Dvě úplně odlišné ženy, které se vůbec neznají, ale přesto mají jedno společné.... a pak se stane "něco" a jejich příběhy se protnou... Na prvotinu dobrý i když ten konec takový useknutý ...
Existují cesty, které si člověk nevybírá a jsou lidé, jež by raději nepotkal.
Stejně jako píšou někteří níže, tak do dvou třetin to bylo skvělé, ale pak se to ztratilo a už jsem pokračovala jen, abych nezmeškala nějakou perličku, která se ovšem nekonala, což je škoda, protože našlápnuto to mělo skvěle. Ale i tak to hodnotím jako knihu, kterou si určitě stojí za to přečíst.
Začátek knihy byl dobrý, ale zhruba od půlky mě to přestalo bavit. Nevím čím to bylo, nějak jsem se v tom plácala, že jsem si myslela, že to ani nedočtu. Hodnotím jako průměr a dávám ***
Do 2/3 výborné; pak jako by to dopsal někdo jiný. Změní to rytmus a je z toho jiná kniha. Škoda.
Štítky knihy
pro ženy Valašsko tajemství rodinné vztahy psychologické romány milostný trojúhelník český venkov rodiče a děti
Příjemná odpočinková četba, postavy všední, ale dobře vykreslené, kdy se v jednotlivých pocitech, náladách může poznat každý z nás, aniž by jeho život provázely hlavní motivy knihy - smrt, nevěra, vyčpělost vztahu. Knížka také reflektuje rozdílnost lidských povah, městský život versus život na samotě, životní priority, (ne)schopnost upřednostňovat druhé před sebou samým, způsob vyrovnání se s životními ranami. Čtení poměrně obyčejné, ale pro mě příjemné.